M ezinárodní vědecká konference o interetnické
a interpersonalnijazykové komunikaci
Ve dnech 20. a 21. září 20 0 0 p ořádala k ated ra č eského ja z y k a na F ilozo fické fakulté O strav sk é un iv erzity v O stravé m ezin áro d n í v ě d eck o u kon feren ci na tém a N aše a c iz í v in teretn ické a in te rp e rso n a ln i ja z y k o v é kom unikaci. K onference se zú častn ili lingvisté i jin í vědci z Č eské republiky, Polska, Slo venska a M aď arska.
V plen árn í části byly před n esen y dva referáty. Ivan D o r o v s k ý (B rno) se zam ý šlel nad tím , j a k á j e (a j a k á b y m ěla být) interetn ická kom unikace v m u ltin a cio n á ln im státě. Pokusil se o d p o v ěd ět na otázku, ko lik etnických skupin a náro d n o stn ích m en šin ex istu je v E v ro p ě, ja k se p ro jev u jí integrační a d ezin teg račn í p ro cesy a ja k é js o u zvláštn o sti ja z y k a m enšin. D ále se zabýval o tázkam i in d iv id u áln íh o a k o lek tiv n íh o b ilin g v ism u a m ožnostm i vym ezení sp iso v n ý ch jaz y k ů . W ło d z im ierz W y s o c z a ń s k i (W ro c ław ) se ve svém referátu zabýval k u ltu rn ím i a ja z y k o v ý m i ro zm ě ry » dom áckosti« a »cizosti« n a ko ntaktovém ú zem í a d ic h o to m ií e tn ic ity a ja zy k a , n á ro d n o stn íc h ste re o typů a etnonym . V první části referátu si a u to r vším al k u ltu rn ě-jazy k o v ý ch vztahů národností a e tn ic k ý ch sk upin v p o h ran ič n ích ob lastech , které se projevují k ontakty a sm ěšo v án ím p řevažující ja z y k o v é ko m u n ity s k o m u n ita m i m enšinovým i. Z ab ý v al se v ariantností v y p lý v ající z k o n tak tu s jin ý m i j a zyky, ch arak terem b ilin g v ism u , sociáln í aktiv n o stí jaz y k ů , projev u jící se z ejm én a v k aždodenní k om unikaci. V e d ru h é části referátu se pak zabýval otázk o u k lasifik ace etn ick ý ch názvů, k teré se o b ecn ě vysk y tu jí v kulturně-ja- zy k o v ý ch hran ičn ích o b laste ch polštiny.
Po plenárním je d n á n í p ro b íh ala ko n fe re n ce ve dvou sek cích , v první byly p řed n esen y referáty, tý k ající se n e stru k tu rn ích útvarů, d ruhá sekce byla věn o vána bilin g v ism u a dig lo sii v rám ci útvarů strukturních.
V p říspěvku O braz seb e a d ru h é h o v n a ra tivn ím in terview an alyzovala L ucie H a š o v á (P rah a) vy p ráv ěn í re sp o n d en tk y z h led isk a charakteri- začn ích postu p ů užitých při uvádění je d n o tliv ý c h osob do vy p ráv ěn í a k o n sta to v ala, že p o d statn o u so u čá stí v ětšiny ch arak teristik je pro resp o n d en tk u určení n árodnosti osoby, příp. i k o m en tá ř o je jic h ja z y k o v ý ch zn alo stech či nezn alo stech . D ále k o n fro n to v ala na stín ěn o u p ro b lem atik u s n ěkterým i filo zo fick ý m i pojm y E. L év in ase, zejm én a s p ojm y ,.vztah" a „ relace".
Jaro slav H u b á č e k (O strav a) v p řísp ěv k u N aše a c iz í v so cio lektech po vy m ezen í v ý ch o zích p o jm ů sledoval podíl cizích so cio lek tism ů v obecné rovině i ilu strativ n ě - pro střed n ictv ím výběru něk o lik a sla n g ů rů zn éh o stáří do lo žil zřeteln ý posu n ve zd ro jích p řejím ání: od dřívější převahy něm činy sm ěrem k so učasné ex p an zi angličtiny.
L e x ik á ln í zvlá štn o sti p u b lic istic ký c h ro zh o vo rů s u m ělci p řed stav ila Ivana K o l á ř o v á (B rno). V ším ala si z ejm én a lexikálních p ro střed k ů typických pro hudební a h erecké p rostředí, z nich ž n ěk teré zájm o v é a pro fesn í prostředí překračují, jin é však m ohou být n e v y h ran ě n ém u publiku nesro zu m iteln é. P o zornost byla v ěn o v án a rovněž původu a způ so b u tvoření těch to výrazů a je jic h pozici vzhledem k jed n o tliv ý m útvarům češtiny.
M íšením kódů a j e h o h o d n o to vým i a sp ek ty v rů zn ých typ ech k o m u n ik a č ních situ a cí se zabývaly O lga M ü l l e r o v á a Jan a H o f f m a n n o v á (Praha). N a konkrétním autentickém jaz y k o v ém m ateriálu ze zejm én a polo- v eřejných a polooficiálních k o m u n ik ačn ích situací ukázaly, že u některých k o m unikátů lze rozlišit spisovné a nesp iso v n é fáze a že p asáže citáto v éh o c h a rakteru. chápané v textu ja k o něco „ cizíh o ” , se také n ezřídka odlišu jí u žív a ným kódem .
H ana S r p o v á (O strava) si ve svém p říspěvku A b so rp ce a exp lo a ta ce cizích lingvistický’ch p ro střed ků č esko u žu rn a listiko u a reklam ou v ším ala rozdílů v toleranci k cizo jazy čn ý m prvkům m ezi psaným i a m lu v en ý m i texty žu rnalistickým i i reklam ním i. K o n stato v ala vyšší toleranci rek la m n íh o d isku- rsu, kterou je m ožno zd ůvodnit ja k sp ecifick ý m i vlastnostm i reklam y, tak i sociálním i a generačním i zv láštnostm i p ercip ien tů rek lam n ích textů.
S o cio lektem léka řskéh o p ro s tř e d í se zabýval Jerzy O b a r a (W roclaw ). N ěk o lik set lexérnů z profesní i slan g o v é oblasti podrobil sém antické, lex ik ál ní i slo votvorné analýze.
M ałg o rzata B o r 11 i c z e k (C ieszyn) v přísp ěv k u F ra zeo lo g ické in o va ce v žá ko vské m luvě na p o z a d í so u č a sn é p o lštin y u k ázala n a bohatém d o k la dovém m ateriálu, ja k žáci tím . že m od ifik u jí frazeo lo g ick á spojení, p rezentuji svůj vztah k okolním u světu - n ev y čerp ateln ý m pram enem těch to m odifikací jso u různé ak tu alizace ja z y k o v é i m im ojazykové.
P říto m n o stí vulgarism ů ve vězeň ském (zločineckém ) sla n g u se zab ý v ala lio n a B i e r n a c k a - L i g ę z a (W rocław ). V ším ala si zejm éna, ja k é funkce vulgarism y plní v současném ja z y k o v ém systém u.
Jaroslav D a v i d (O strava) před stav il n a bohatém m ateriálu v ý v o jo v é tendence vojen sk éh o slangu, sledoval i „ sty lo v é" zabarvení n ěkterých p ro středků a je jic h využití v různých typech vojen sk ý ch projevů.
Jazykem círk ev n íh o prostředí ze zabývaly dva příspěvky. R eferát S v ěd č í exitence církevn íh o sla n g u o n a ru šen í etických zá s a d ko m u n ika ce s B ohem ? M arcely G r v g e r k o v é a M ichaely L a š ť o v i č k o v é (O strava. P raha) se zam ýšlel nad důvody, proč církevní slangy v z n ik ají a ja k é funkce y \n \,ja z y kem ja k o kom u n ika čn ím p ro střed kem m e zi člověkem a B o h em v různých fázích k om unikace se zabýval Ján Z o z u I’ a k (Prešov).
Příspěvky v druhé sekci byly v ěnovány b ilingvism u, dig lo sii a in terferen ci v rám ci národních jazy k ů . Č eštin ě j a k o p ro střed ku m u ltie tn ické ko m u n ika ce byl věnován referát M arie Č e c h o v é a L udm ily Z i m o v é (Ú stí nad
L abem ). A utorky, které m ají zkušen o sti s výukou cizinců, před stav ily p o zi tiv n í i n egativní p o zn atk y z v ýzkum u pro v ád ěn éh o na šk o lách i m etody a for m y začleň o v án í žáků a do sp ělý ch cizin ců do naší společnosti.
N a střet k ultur, recepci cizí kultury, adaptaci p rostředí a snahu uchovat j a zy k ovou a k u ltu rn í identitu u v o ly ň sk ý c h Č echů po návratu do českého p rostředí se sou střed il p řísp ěv ek N a še a c iz í v ja z y c e a ku ltu ře volyňských Č ech ů , který p ře d n esla Světla Č m e j r k o v á (Praha).
K am ila K a r h a n o v á (P rah a) si v p říspěvku O n i j s o u R o m o vé a m y js m e kd o ? v ším ala zp ů so b ů , jim iž js o u v kom unikaci m ezi R om y a m ajoritní
sp o lečn o stí p o jm en o v áv án i příslu šn íci m ajority.
Stav užívání slo v en štin y v n ejrů zn ějších ko m u n ik a čn ích situ acích u slo venské in telig en ce žijící v M aď arsk u zk o u m ala A lž b ěta U h r i n o v á - - H o r n o k o v á (B ék ésczab a ) v p řísp ě v k u Ja zyko vá p r a x e b ékéščabanské slo v en ské intelig en ce. K onstato v ala, že užívání slo v en štin y se zde rozšiřuje i v no v ý ch o b lastech k om unikace, např. ve vědě, veřejném a p olitickém životě nebo v m édiích. K o n ta ktn ím i va ria n ta m i m a ď a rštin y na S lo ven sku se ve svém referáru zabýval István L a n s t y á k (B ratislava). V ším al si mj. vnější i vnitř ní v ariability m aď arsk éh o jaz y k a, vztahu variet, ja k o js o u slo v en sk á státní v a rieta m aď arštiny, b ěžn ě m luvený jaz y k , odborný jaz y k ; na zák lad ě analýzy k o n k rétn íh o ja z y k o v é h o m ateriálu p ak p ředstavil p ro b lém y střídání kódů.
Iw o n a N o w a k o w s k a - K e m p n a (K ato w ice) se ve svém příspěvku zab ý v ala ú lohou ja z y k o v é in terferen ce v ja z y k o v é k o m u n ika ci dvo jja zyčn éh o o b yva telstva na n áro d n o stn ě sm íšen ém územ í česk éh o T ěšínská. R ysy pří z n ačn é p ro p ojm y „n aše" a „ cizí" sp atřu je autorka ve výběru ja z y k o v éh o kódu a je h o kvalitě.
B arb ara Z g a m a (K ato w ice) v přísp ěv k u M in u lo st a so u ča sn o st na p o lsk é O ravě p ře d stav ila ja z y k obyvatel p olské O ravy v lexikální rovině, vzá je m n ý vztah zastarávajících a nově vzniklých výrazů, vztah jazy k a starší a m lad ší g en erace a o tázk y ad ap tace jaz y k o v ý c h výpůjček. O b ecn ý m i k o m u n ik ač ním i, lin gvistickým i, socio lin g v istic k ý m i i sp o lečenským i p roblém y ja z y k o v é integrace ve S lezsku , rolí ja z y k a ja k o ukazatele etn ick é identifikace se z ab ý val příspěvek, k terý přednesl B o g u sław W y d e r k a (O pole).
A lin a S z c z u r e k - B o r u t a (C ieszy n ) se v referátu P sychologické p ro b lé m y ja z y k o v é ko m u n ika ce v p o lsk o -če sk ém p o h ra n ičí. J á - j i n í v in te r- p erso n á ln ím sp o lečen ském p ro s to r u zam ý šlela nad tím , ja k pro b íh á proces in terp erso n aln i k o m u n ik ace v po h ran ičí, ja k lze v ysvětlit vzájem né pronikání k ultur, hodnot i tv o řen í h odnot nových. Z m ěn a m i n á ro d n íh o a ja zy k o v é h o v ěd o m í v T ěšínském S lezsku ve 20. stol., předsudky, stereotypy, p o sto ji se z ab ý v ala B eata K u b o k (W arszaw a). Z e srovnání dvou tex tů z 19. stol. s n á zory a postoji so u časn é m lád eže ze z k o u m an éh o regionu v y plynuly zm ěny v chápání tak o v ý ch pojm ů, ja k o je vlast, polskost. slezskost. regionálnost, i zm ěny v ch áp án í sk utečností, so u střed ěn ý ch kolem kateg o rií „sv ů j" a „cizí".
Z b ig n iew G r e ń (W arszaw a) v referátu M eze » dom áckosti« a »cizosti« v Těšínském Slezsku v ycházel z v ý zk u m u p ro v ád ěn éh o na těšín sk ý ch školách na obou stranách hranice (na české straně šlo o ško ly s polským v y učovacím jazy k em ). K o nstatoval, že u žív án í n eo fic iá ln íh o k ó d u v k o m unikaci s „ d o m á
cím i" a o ficiáln íh o kódu s „cizím i” ko m u n ik ačn ím i p artn ery lze p o zo ro v at pouze v dig lo sn ím společenství. Z áro v e ň si kladl otázku, do ja k é m íry je ko m u n ik ačn í situace na obou stran ách h ran ice d ig lo sn í, do ja k é m íry bilingvní (bez fu n k čn íh o a hierarch ic k éh o ro zlišení kódů), p říp ad n ě m o noglosní.
P řísp ěv ek K rzy szto fa K l e s z c z e (O p o le) byl zam ěřen n a p ro tik la d »vlastní (naše)« a »cízí«, p r o je vu jící se v lo ká ln ích d ia lektech jed n o tliv ý c h oblastí p o lsk éh o S lezska a v ý ch o d n ích ú zem í p řed v álečn éh o Polska.
S tan isław a K u f f e l a K atarzy n a W o j t o w i c z (K ato w ice) se ve svém p říspěvku za b ý v a ly úlohou reg io n á ln íh o š k o ls tv í ve v zd ě lá v á n í m ládeže a uvedly příklady, ja k lze žáky i rodiče m o tiv o v a t k aktivní spo lu p ráci při získávání vědom ostí.
A n tro p o n ym ickým uka za telů m »dom áckosti« v Těšínském S lezsk u na p ř í kla d u subreg io n u J a b lu n k o va byl věnován p řísp ě v ek Jaro slav a L i p o w - s k é h o (W roclaw ). A u to r si v ším al názvů u ž ív an ý ch k identifikaci blízkých i vzdálen ý ch sousedů za situace, kdy stejné p říjm e n í nese velké m nožství ro din a tedy bližší identifikace se stáv á nezbytností.
Českým zem ěpisným názvoslovím dávného Slezska z hlediska interetnické ko m unikace v zem ích K o ru n y č eské se zabýval Jaro slav M a l i c k i (W roclaw ).
Z ájem d o m ácích i zah ran ičn ích lingvistů o tuto kon feren ci ukázal, ja k živé je tém a naše a cizí i v ob d o b í p o stu p n éh o sje d n o co v á n í Evropy. S borník p říspěvků z této m ezin áro d n í ko n feren c e v yjde v n e jb ližších dnech.
E va J a n d o vá
Wyraz i zdanie w językach słowiańskich V (opis,
konfrontacja, przekład), W roclaw, 23-25.11.2000 r.
T eg o ro czn a k o n feren cja b y ła p iątą z kolei, p o św ię c o n ą opisow i i k o n frontacji ję z y k ó w słow iańskich. Z o rg an izo w ali j ą dr Jan S okołow ski i d r Iw o na L uczków z Instytutu F ilologii S łow iańskiej U n iw ersy tetu W rocław skiego. W zięły w niej udział 52 o soby z C zech. P olski, B iałorusi, R osji, U krainy, M a cedonii, Serbii, Francji, N iem ie c i W ęgier. S zczeg ó ln ie w y ró żn iała się liczna gru p a n au k o w có w z M acedonii, uczn ió w p olskiej slaw istki Z u zan n y T o p o liń - skiej. N a p o d k reślen ie zasłu g u je ró w n ież w yso k i poziom o rg an izacy jn y i g o ścinność o rganizatorów , a także w ysoki poziom referatów , p rezen to w an y ch p odczas trzy d n io w y ch obrad.
