• Nie Znaleziono Wyników

Hele ho

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2021

Share "Hele ho"

Copied!
3
0
0

Pełen tekst

(1)

Z E Z J A W I S K

W S P Ó Ł C Z E S N E G O J Ę Z Y K A C Z E S K I E G O

Milan Hrdlićka

Praha

Hele ho

V rnznych jazycich existuji odlisne zpusoby a kontaktove prostredky, jak upoutat pozomost ućastnika komunikace, jak se na nSho obratit, jak jej vyz- vat, aby se kupr. podival na urćity denotat apod.

Napnklad ve francouzśtinfi se ve vyznamu podivej (se), koukni (se) casto uż(va rozkazovaciho zpusobu slovesa dr zet (tenir), tedy konkretne tiens!, te-

nez!, ćili dosłova ‘drź!’, ‘drźte!’.

Zejmena v bSżnS mluvene ćeśtine je velmi frekventovane ono povśstne

hele (vćetnS nechvalnć znameho spojeni hele, vole), heledte (popf. jeSte dalsi

varianty jako helejte se), kterych se v komunikaci nezndka użi'va ve funkci kontaktovćho vyrazu v kombinaci s dalSim slovesem vyjadrujicim vizualnf percepci: Hele, vidiś ten vysokej dum? Hele, podivej se na tu krasnou kytku!

Hele, koukej na toho kluka! atd.1, mohou vSak figurovat i samostatne: Hele toho mizeru...aj.

V bćźnem hovoru ćasto użivany morfćm hle2, kombinovany mnohdy s ukazovacimi zajmeny (tenhle, tamhleten aj.) a prfslovci (tuhle, tadyhle apod.), vznikl, jak znam o, deformaci imperativu slovesa hledet (hled’, hled-

me, hledte). Vlastni rozkazovaci zpusob zmińovanćho slovesa je dnes mene

casty, frekventovane je snad jen spojeni hledet si sveho (hled si sveho!). Speciflcke je jeho uźiti v povelech typu Primo hled’! Klesajici tendenci uźiti ma rovnćź analyticky imperativ typu Hled’ se mu om lm it! Hledte tam byt

vća$!; zname je pfislovi Darowanemu koni na zuby nehled.

1 Neni to ovśem vyjśdfeni jedine, kupr. na jiźni Moravć (a nejenom tara) se jako ekviva-

lentu hojnć uźiva ćastice Na! - tu vśak nelze zamćńovat s formalni totożnou partikuli (Na!

Nate!) uzivanou v bfiźne mluvś ve vyznamu ‘tady maS/m&te; vezmi si/vezmśte si; nabidni

si/nabidnćtc si’.

2 Upozorftujeme rovnSź na dnes jiź zastaralć ejhle! (Ejhle ćlovek - Ecce homo).

(2)

Vyraz hele svuj verb£lni puvod rozhodnć nemuże zaprit, a to i v nasle- dujicich kontextech, na nSź bychom zde chtćli strućnś upozomit. Pfednś je możne odliśit jiż vyse naznaćene tyk&rri (hele(d))a vykśni (heledte), muźe se navlc użit i se zvratnym zajmenem: heled se, heledte se.

Dale pak muźe ztvamit prvni osobu ćisla mnożnćho - heleme se - ve yyznamu ‘tak to se na tedy; ale podivejme!’: Heleme se, kdo by to do nej byl

rek? Setkali jsme se dokonce s uzitim tohoto vyrazu v prvni osobć singularu: Hele, mamo, hele! -N o , hel im.

Konećnć za treti vyraz hele stóle zachovava ve sfefe neformalni komuni- kace akuzativni vazbu s osobnimi zajmeny, pfedevśim se zajmenem tfeti oso­ by singularu i pluralu maskulin (on), ridceji s femininem (ona): Hele ho,

chytraka! Hele ji, paradnici! Hele je, ulićniky! V nókterych pnpadech se

navic poji s predloźkou na: Hele na ty darky!

Vyraz hele je v soućasnem ćeskem jazyce velmi frekventovany, v radć pripadu lze hovorit aż o jeho naduźiti. Je proto tfeba vymezit mu v komunika- ci jak nślcżite misto (neformślnost, aż familiamost), tak ćetnost yyskytu.

Milan Hrdlicka

Praha

Jdu si cist

V nSkterych jazycich, napf. ve francouzStinś, existuje specificka a hojnś uźivana forma vyjadrenf dśje, ktery se uskutećni s velmi kratkym ćasovym odstupem po jeho vysloveni. Oznaćuje se terminem blizkś budoucnost (futu­

rę proche). Ve zminśne francouzśtine se tvofi pomoci indikativu prćzentu

slovesa j it (aller) a infmitivu prisluśneho slovesa plnovyznamoveho. Ri'ka se tedy napf. Je vais lire, coź doslova znamena ‘jdu (si) Cist’. Jistou obdobu tSchto situaci lze spatrovat v anglićtinć, srov. vyjMfeni typu / am go-

ing to read.

Pokud jde o ćeStinu, nesetkal jsem se doposud v souvislosti s ruznym możnym vyjadrem'm futura s uvahou o możnćm vyskytu onó ‘blizke budouc- nosti’, a to pfesto, że se jf v soućasnem ćeskem jazyce bćżnć użfva: Jdeme

spat. Jdes si pustit televizi? atd. Sloveso jit totiż v cele radć pripadu nevy-

jadruje pohyb (premisteni), nybrż je v zasadę semanticky prazdne, jeho

(3)

puvodni vyznam ustupuje do pozadi a ono verbum slouźi k vyjadfenf dśje, ktery zahy (velmi brzy) nastanę. Je tedy moźnó spatfovat urćity vyznamovy (ćasovy) rozdil mezi vyjctdfem'mi jako Jdu si cist (nynf) a Pujdu si ćist, Budu

si ćist (pozdśji).

V podobnem smyslu se uźiva też imperativu slovesa j it ve funkci vyz- vove, kdy mluvći vyzyva (poźaduje), aby se dotyćny dej vzapeti realizoval:

Pojdte, pujdeme/pojedeme! P o jd si hrat! atd.

Domnivam se, źe by było vhodne se touto problematikou dśle zabyvat a uvażovat o rozśirenf repertoaru vyjadreni budoucnosti v ćeśtine o vySe popsany pfipad.

Cytaty

Powiązane dokumenty

Kľúčové slová: jazykovedné časopisy, jazykovedná produkcia, Enemy Unknown, Civilization 5, Nowe zasady oceny czasopism naukowych w 2015 i 2016, impact factor,

ZAWÓD ZAUFANIA PUBLICZNEGO.. Zgodne jest to z zasadà niedyskryminacji ze wzgl´du na narodowoÊç. Reguła niedyskryminacji obejmuje prawo do korzystania z wszelkich form

Z tym dniem powinny wejÊç w ˝ycie polskie przepisy wdra˝a- jàce dyrektyw´ 89/106/EWG (ustawa o wyro- bach budowlanych) oraz przepisy wdra˝ajàce inne dyrektywy, zwiàzane z

of Madison, CT, departments of the United States Government: Department of Energy and National Science Foundation, and Polish academia, including the Polish Academy of Sciences

[r]

o klimat strefy sawann - poznaj najważniejsze cechy na podstawie podręcznika s.120 i klimogramu zamieszczonego poniżej.. Krajobraz stepów

Pod tematem przepisują punkty i przygotowują się do nich ustnie ( jeśli ktoś chce może pisemnie).Do każdej lekcji zadane są prace domowe do wykonania w zeszycie ćwiczeń..

Pod tematem przepisują punkty i przygotowują się do nich ustnie ( jeśli ktoś chce może pisemnie).Do każdej lekcji zadane są prace domowe do wykonania w zeszycie ćwiczeń..