Kterého rodu je Taipei?

Z E Z J A W I S K W S P Ó £ C Z E S N E G O

J Ê Z Y K A C Z E S K I E G O

Milan H

Ústí nad Labem

Kterého rodu je Taipei?

Kategorie jmenného rodu je bezesporu velmi zajímavá; je výsledkem pùsobení rùznì významných faktorù. Obecnì lze konstatovat, že mluvnické kategorie bývají do urèité míry ovlivnìny objektivní realitou, zdaleka ovšem nejsou, jak známo, jejím pøímým odrazem, mluvnický rod nevyjímaje. Nelze ho tedy mechanicky ztotožòovat s rodem pøirozeným, srov. napø. dítì (n.) – dìti (f.), nebožtík (m.) apod.

Indoevropské jazyky (vèetnì sanskrtu, latiny, øeètiny) rozlišovaly rod trojí – mužský, ženský a støední. U osob rozhodoval rod pøirozený (k rodovému odlišení z pragmatických dùvodù následnì docházelo i u dùležitých hospodáøských aj. zvíøat, srov. býk m. x kráva f. x tele n.), v ostatních pøípadech mluvèím na rodu zpravidla pøíliš nezáleželo, jednotlivá pojmenování se k onìm rodùm, zejména mužskému a ženskému, pøiøazovala hlavnì na základì formálních kritérií (podle zakonèení – napø. strom jako hrad, øeka jako žena, nebo, chcete-li, nucleus podle dominus, prudentia podle domina atd.). Rod støední postupnì zanikal, nebo se stával jakousi „zbytkovou” kategorií, kupø. v èeštinì byl mimo jiné vyhrazen nedospìlým jedincùm: dívka (f.) x dìvèe (n.), pes (m.) x štìnì (n.) aj.

V mnohých jazycích zanikla neutra úplnì a zùstala pouze maskulina a feminina1 (napø. ve francouzštinì a v dalších románských jazycích)2_{, nìkde zùstaly pùvodní}

jmenné rody zachovány (èeština, nìmèina aj.), jinde tato jmenná kategorie už prakticky neexistuje (angliètina)3_.

V èeštinì je pro každé jméno gramatický rod závazný, dokonce každé pøejaté nebo novì utvoøené jméno tedy musí být rodovì zaøaditelné, což se pochopitelnì neobejde bez obtíží. Nìkterá podstatná jména mají v èeském jazyce rod dvojí – nìkdy bývají formálnì nerozlišena (cho, vedoucí, prùvodèí; popleta, nešika, naivka4_; Tøebíè, Olomouc5_{; Míla, Vlasta; høídel, kyèel aj.), jindy se po formální stránce liší} (taxík m. – taxi n., panoráma f. – panorama n.)6_{. Ne vždy ovšem bývá situace} ne-problémová: kupø. rukojmí mùže být jak maskulinum, tak neutrum, nikoliv ovšem femininum, pøestože k tomu v každodenní komunikaci nezøídka dochází. Nìkdy se jako jistá kuriozita zmiòují i pøípady trojího rodu (budižknièemu), konkrétnì tento pøíklad mi však nepøipadá pøíliš vìrohodný a v øeèové praxi bìžnì užívaný. Výstižnìjším pøíkladem by byl (byla, bylo) tøeba image.

Kolísání v rodì7 _{nìkdy mívá regionální pozadí a motivaci (srov. èeské versus} moravské lexémy øádek (m.) x øádka (f.), hadr (m.) x hadra (f.), klobása (f.) x klobás (m.) atd). V nìkterých pøípadech však mùže dojít i k nedopatøením a k významovým posunùm: tak tøeba ve Cvrèkovì mluvnici (2010, s. 136) se uvádí jako doklad kolísání v rodì rovnìž kvartet (m.) x kvarteto (n.), což ovšem není úplnì totéž8_.

Zmínìný støední rod má v moderní èestinì jisté specifické postavení: bývají do nìj – vedle substantiv zakonèených na -o (slovo), -í (námìstí) i èásteènì -e/-ì (pole, letištì, kotì) aj. – zaèleòována pojmenování s nezvyklým „neèeským” zakonèením (angažmá, klišé, menu, šapitó, dementi, ragú, sárí aj.) a také slovnìdruhovì

transpo-186 185

mužského rodu pro pozitivní hodnocení (le soleil = slunce), rod ženský je vyhrazen pro hodnocení negativní (la lune = mìsíc) atd. K podobným vývodùm se stavím velmi zdrženlivì.

3_{S rodovým odlišením se v ní setkáváme u osobních zájmen (he – she – it). Švédština} a dánština ovšem neutra zachovala a rozlišují ještì tzv. obecný rod. Jsou pak nìkteré skupiny jazykù (kupø. bantuské), v nichž je tato mluvnická kategorie bohatì rozvinuta: rozlišují rodù až deset (zvl᚝ se tøeba klasifikují rostliny, a to na velké a malé atd.).

4_{K odlišení rodu dochází v øeèovém užití, srov. S tím nešikou x S tou nešikou už nechci nic} dìlat! atd. Pøi této pøíležitosti bych chtìl zdùraznit, že se stavím odmítavì k pøeceòování (nìkdy snad už spíše ke zneužívání) genderové problematiky a k úsilí o neústrojné zavádìní patvarù typu hostka (f.) aj.

5_{Upozoròuju rovnìž na potíže nejen s rodem, ale i s èíslem, kde hraje významnou roli úzus:} ta Sušice (sg.) x ty Pardubice (pl.) apod.

6_{Odlišení se mùže týkat i stránky zvukové, srov. lexém bufet – pøi zachování pùvodní} výslovnosti jde o nesklonné neutrum [bifé], poèeštìná podoba [bufet] je naopak ohebným neživotným maskulinem.

7_{Stranou nyní nechávám aktualizace typu ty chlape mizerná, ty kluku líná apod.}

8_{Kvartet znaèí skladbu pro ètyøi nástroje, event. hlasy, zatímco kvarteto (ètveøice) je} oznaèení pro ètyøi hudebníky, zpìváky, event. sportovce (Kvarteto uprchlíkù má už na peloton náskok dvou minut).

1 _{Kapitolou samou pro sebe je problematika pojmenování lodí ženskými jmény. Na} Googlu lze najít snad sto a jedno vysvìtlení: ve starých jazycích vyspìlých civilizací bylo mnohdy slovo loï rodu ženského, proto nesla plavidla ženská jména – to se pøeneslo i do antického Øíma a jinam (tøeba do angliètiny); lodím se dávala jména bohyò; podle povìry pøinášela žena na palubì neštìstí – jediná, která se mohla plavit, byla vytesána na pøídi a podle ní se pak loï jmenovala; koráb nesl jméno významné ženy (matka, manželka) v životì kapitána; námoøníci chtìli mít pocit bezpeèí a péèe – tyto pocity se pojí s ženským pohlavím atd.

2_{Není divu, že tato oblast poskytuje široké pole pùsobnosti pro nejrùznìjší hypotézy a teorie.} Tak napø. Francouzka Luce Irigaray vyslovila domnìnku, že se ve francouzštinì užívá

novaná substantiva, tedy substantivizované podoby jiných slovních druhù (Na námìstí zaznìlo hromové hurá; Už se zase ozvalo to její ukøivdìné já; Každé proè má své proto; To jeho vìèné ale už všem lezlo na nervy; Z velkolepého projektu nakonec zbylo jen trapné nic atd.).

Vrame se ale k pùvodní otázce – kterého rodu je tedy ona podmanivá metropole na pøekrásném Tchaj-wanu? Rodilému mluvèímu v podobných situacích mnohdy spolehlivì pomùže, když se pokusí zaøadit problémové jméno k nìkterému z èetných domácích paradigmat. Tøeba tím, že od „nezaøaditelného” jména utvoøí tvar genitivu (ovšem pozor, viz matoucí pøípady jako Hradèany9_{– bez Hradèan = vzor žena, jenže} k Hradèanùm, o Hradèanech, s Hradèany = vzor hrad).

Nebo když si je spojí s urèitým determinantem (tvrdé adjektivum, demonstrati-vum) a spolehne se na svùj jakový cit, intuici. V našem pøípadì to ovšem pøíliš nepo-mùže, v podstatì všechny varianty znìjí pøirozenì. Posuïte sami: (ten) krásný Taipei – (ta) krásná Taipei – (to) krásné Taipei… Jako nepøíliš pøesvìdèivý mùže vyznít i pokus o skloòování; víc by snad mohlo napovìdìt složené pasivum: Taipei byl postaven – Taipei byla postavena – Taipei bylo postaveno…

Samá voda.

Nyní už snad mùže situaci vyøešit pouze kvalitní slovník, event. pøíslušné elektronické médium. Pokuste se o to, chcete-li. Já osobnì bych dal pøednost rodu ženskému.

Pokud jde o mìsta, dovolte mi ještì pár poznámek.

Jejich mluvnického rodu se tvùrèím zpùsobem využívá v umìlecké literatuøe – problémy pak ovšem mohou nastat pøi pøekládání. Jeden pøíklad za všechny. Jde o Nezvalovu báseò Vjezd do Paøíže a o její pøebásnìní do nìmèiny. Metropole na Seinì je v èeštinì rodu ženského a èeský ètenáø vnímá oslovení Paøíže souèasnì i jako oslovení ženy. V nìmèinì je ale Paøíž rodu støedního, což asociaci podobnou ori-ginálu neumožòuje. Pøekladatel si však s touto situací poradil: substituoval vlastní jméno hlavního mìsta opisem Stadt an der Seine (tedy Mìsto na Seinì), protože le-xém mìsto – nìmecky die Stadt – je rodu ženského. Tímto kreativním postupem tak bylo vhodnì docíleno obdobného komunikaèního efektu výchozího a pøeloženého textu.

Jistì jste si také všimli, že jinojazyèná jména mnohých mìst10_{po celém svìtì} v sobì obsahují zašlé kouzlo dobrodružství, odvahu moøeplavcù, vùni dálek… Argentinské Buenos Aires pøeje „dobrý vítr” do plachet, v uruguayském Montevideo

slyším nadšené zvolání kapitána plavícího se po nedozírných pláních Atlantiku „vidím horu!” (potažmo „Pevnina na obzoru!”), pohodovì zní jméno brazilského pøístavu Porto Alegre („veselý pøístav”), poetické je Belo Horizonte („krásný obzor”)11_{aj. Epochu objevování a dobývání Nového svìta rozhodnì nezapøou ani} názvy jako Puerto Rico (Portoriko), neboli „bohatý pøístav”, èi Costa Rica (Kostarika), tedy „bohaté pobøeží” apod.

Ovšem pozor, ne ve všech pøípadech je radno název mìsta pøekládat. Vìzmìme tøeba Boca Raton, jeden z vyhlášených floridských resortù s luxusními residencemi, celebritami, palmovými háji, golfovými areály, tenisovými kurty a výstavnými avenues. Doslovný pøeklad – krysí tlama – za celým tím subtropickým pøepychem ponìkud pokulhává…

Jindy jsou jména mìst nositeli zajímavých praktických informací, jako tøeba názvy nìkterých slovenských obcí, které vypovídají o tom, kdy se v nich konávaly trhy. Jakákoliv pochybnost o dobì konání tak byla naprosto vylouèena, srov. Dunajská Streda, Plavecký Štvrtok, Rimavská Sobota…

A ještì poslední dodatek: jistì jste si už dávno všimli, že mìsta, mìstské ètvrti nebo i celé oblasti a regiony nostalgicky nosívají názvy míst, odkud kdysi dorazili kolonizátoøi. Uvádím namátkou ontarijský London, massachussetskou Cambridge, newyorský Haarlem, torontskou Swansea, chicagskou Pilsen, vzdálený Nový Zéland (vzniklo z pojmenování holandské provincie Zeeland, anglicky New Zealand)… Pøíkladù by bylo nepoèítanì.

Nejinak je tomu i s naším hlavním mìstem. Vedle toho, že je ètvr Praga ve Varšavì, máme Prahu na východním Slovensku a dokonce pìtinásobnì zastoupenou ve Spojených státech: Praha se totiž nachází v Texasu; v Oklahomì, v Nebrasce a v Arkansasu máme Prague a koneènì v Minnesotì New Prague!

Literatura

C v r è e k V. a kol., 2010, Mluvnice souèasné èeštiny 1. Praha: Karolinum. È e c h o v á M. a kol., 1996, Èeština – øeè a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahù. È e r m á k F., 2004, Jazyk a jazykovìda. Praha: Karolinum (3. vydání).

È e r n ý J., 1998, Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico.

E r h a r t A., 1984, Základy jazykovìdy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

I l e k B., 1981, Nìkteré otázky pojmu ekvivalence v pøekladu. In: AUC, Slavica Pragensia XXIV, Praha, s. 11-20.

Slovník spisovné èeštiny pro školu a veøejnost, 1998. Praha: Academia.

mìsta: z prvotního Sankt-Pitìr-Burch bylo Sankt-Petìrburg, poté Petrohrad, pozdìji Lenin-grad a nyní zase Sankt-Petìrburg. Srov. ale i nejedny èeské paralely (Zlín – Gottwaldov – Zlín aj.).

11_{O zámoøských cestách svìdèí mnohé další názvy, srov. Newfoundland (= „Novì nalezená} zemì”), Cejlon (= pochází údajnì ze zkomoleného anglického see land) atd.

9_{Podobných problémových pøípadù je mnoho a nejednou bývají oøíškem i pro rodilé} mluvèí, srov. tøeba povìstné hranolky m. – tedy kupø. steak s hranolky, nikoliv s hranolkami (kol. hranolkama); varhany f. – tedy Obdivovali se varhanám, nikoliv varhanùm, Hovoøili o varhanách (ne varhanech), Stáli pøed nádhernými varhanami (ne varhany); kalhoty f. – V tìch kalhotách (nikoliv kalhotech) se necítil dobøe atd.

10_{Zajímavou kapitolou by bylo sledování obmìn názvù mìst v prùbìhu èasu – napø. New} York se døíve jmenoval New Amsterdam, zajímavé jsou osudy druhého nejvìtšího ruského