• Nie Znaleziono Wyników

Jak hvězdy hubnou? Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "Jak hvězdy hubnou? Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno"

Copied!
99
0
0

Pełen tekst

(1)

Jak hveˇzdy hubnou?

Jirˇı´ Krticˇka

U´ stav teoreticke´ fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

(2)

Hveˇzda – sta´lice? Hveˇzda – sta´lice?

nemeˇnna´ jasnost

sta´le´ mı´sto na obloze vzhledem k ostatnı´m hveˇzda´m

nemeˇnna´ hmotnost

(3)

Hveˇzda – sta´lice? Hveˇzda – sta´lice?

nemeˇnna´ jasnost

sta´le´ mı´sto na obloze vzhledem k ostatnı´m hveˇzda´m

nemeˇnna´ hmotnost

promeˇnne´ hveˇzdy: meˇnı´ svoji jasnost

(4)

Hveˇzda – sta´lice? Hveˇzda – sta´lice?

nemeˇnna´ jasnost

sta´le´ mı´sto na obloze vzhledem k ostatnı´m hveˇzda´m

nemeˇnna´ hmotnost

promeˇnne´ hveˇzdy: meˇnı´ svoji jasnost hveˇzdy se vza´jemneˇ pohybujı´

(5)

Hveˇzda – sta´lice? Hveˇzda – sta´lice?

nemeˇnna´ jasnost

sta´le´ mı´sto na obloze vzhledem k ostatnı´m hveˇzda´m

nemeˇnna´ hmotnost

promeˇnne´ hveˇzdy: meˇnı´ svoji jasnost hveˇzdy se vza´jemneˇ pohybujı´

hveˇzdy mohou ztra´cet svoji la´tku

(6)

Sveˇdectvı´ o zmeˇneˇ hmotnosti

oba´lky v okolı´ hveˇzd

mlhovina Abell 39

(7)

Sveˇdectvı´ o zmeˇneˇ hmotnosti

oba´lky v okolı´ hveˇzd

mlhovina v blı´zkosti hveˇzdy WR 124

(8)

Sveˇdectvı´ o zmeˇneˇ hmotnosti

oba´lky v okolı´ hveˇzd

mlhovina v okolı´ Miry (o Cet)

(9)

Sveˇdectvı´ o zmeˇneˇ hmotnosti

mezihveˇzdne´ prostrˇedı´

hveˇzdokupa NGC 3603

(10)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . )

(11)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . )

(12)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . ) odkud se vzaly teˇzˇsˇı´ prvky?

(13)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . ) odkud se vzaly teˇzˇsˇı´ prvky?

teˇzˇsˇı´ prvky vznikajı´ prˇi termonuklea´rnı´ch reakcı´ch v nitru hveˇzd

(14)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . ) odkud se vzaly teˇzˇsˇı´ prvky?

teˇzˇsˇı´ prvky vznikajı´ prˇi termonuklea´rnı´ch reakcı´ch v nitru hveˇzd

jak se teˇzˇsˇı´ prvky dostaly do mezihveˇzdne´ho prostrˇedı´?

(15)

Korunnı´ sveˇdek: teˇzˇsˇı´ prvky

chemicke´ slozˇenı´ rane´ho vesmı´ru:

vodı´k, helium, velmi male´ mnozˇstvı´ lithia zcela chybı´ teˇzˇsˇı´ prvky (C, N, O, Fe, . . . ) odkud se vzaly teˇzˇsˇı´ prvky?

teˇzˇsˇı´ prvky vznikajı´ prˇi termonuklea´rnı´ch reakcı´ch v nitru hveˇzd

jak se teˇzˇsˇı´ prvky dostaly do mezihveˇzdne´ho prostrˇedı´?

⇒⇒⇒ musı´ existovat zpu˚sob, ktery´m hveˇzdy prˇicha´zejı´ o urcˇitou cˇa´st sve´ hmoty

(16)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

kineticka´ energie la´tky musı´ by´t dostatecˇneˇ velka´

Ekin + Epot ≥ 0

(17)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

kineticka´ energie la´tky musı´ by´t dostatecˇneˇ velka´

1

2mv2 − G mM

R2 ≥ 0 m je hmotnost la´tky

M je hmotnost hveˇzdy R je polomeˇr hveˇzdy

(18)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

kineticka´ energie la´tky musı´ by´t dostatecˇneˇ velka´

v ≥ vu´nik = r 2GM R vu´nik je u´nikova´ rychlost

(19)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

kineticka´ energie la´tky musı´ by´t dostatecˇneˇ velka´

vu´nik = 620 km s1  M M

1/2

 R R

1/2

M je hmotnost Slunce R je polomeˇr Slunce

(20)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

srovna´nı´:

vmax = 200 km hod1 ≈ 9 × 105vu´nik(⊙)

lokomotiva E109 (Sˇ koda Plzenˇ)

(21)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

srovna´nı´:

vmax = 935 km hod1 ≈ 4 × 104vu´nik(⊙)

letoun L159 Alca (Aero Vodochody)

(22)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

srovna´nı´: vmax ≈ 10 km s1 ≈ 102vu´nik(⊙)

raketa Ariane 5 (ESA)

(23)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

ztra´ta hmoty samostatne´ hveˇzdy

usta´lene´ proudeˇnı´: hveˇzdny´ vı´tr korona´lnı´ hveˇzdny´ vı´tr

hveˇzdny´ vı´tr urychlovany´ absorpcı´ za´rˇenı´

na prachovy´ch cˇa´sticı´ch

hveˇzdny´ vı´tr urychlovany´ absorpcı´ za´rˇenı´

v cˇara´ch

(24)

Jak uvolnit la´tku z povrchu hveˇzdy?

ztra´ta hmoty samostatne´ hveˇzdy

usta´lene´ proudeˇnı´: hveˇzdny´ vı´tr korona´lnı´ hveˇzdny´ vı´tr

hveˇzdny´ vı´tr urychlovany´ absorpcı´ za´rˇenı´

na prachovy´ch cˇa´sticı´ch

hveˇzdny´ vı´tr urychlovany´ absorpcı´ za´rˇenı´

v cˇara´ch

explozivnı´ procesy

vy´buch supernovy

vzplanutı´ ”neprave´” supernovy

(25)

Ma´ Slunce slunecˇnı´ vı´tr?

dva druhy ohonu˚ komet (Biermann 1951)

(26)

Ma´ Slunce slunecˇnı´ vı´tr?

pola´rnı´ za´rˇe

(27)

Ma´ Slunce slunecˇnı´ vı´tr?

druzˇicova´ pozorova´nı´

proud cˇa´stic od Slunce (protony, elektrony, ja´dra He, . . . )

(28)

Ma´ Slunce slunecˇnı´ vı´tr?

druzˇicova´ pozorova´nı´

proud cˇa´stic od Slunce (protony, elektrony, ja´dra He, . . . )

rychlost ∼ 500 km s1

koncentrace (r = 1 AU) ∼ 107 cˇa´stic m3

(29)

Ma´ Slunce slunecˇnı´ vı´tr?

druzˇicova´ pozorova´nı´

proud cˇa´stic od Slunce (protony, elektrony, ja´dra He, . . . )

rychlost ∼ 500 km s1

koncentrace (r = 1 AU) ∼ 107 cˇa´stic m3 rychlost ztra´ty hmoty

M˙ = 4πr2ρv ≈ 2 × 1014 M rok1

(30)

Co urychluje slunecˇnı´ vı´tr?

strˇednı´ kvadraticka´ rychlost cˇa´stic idea´lnı´ho plynu

vsk =

s3kT mH T je teplota

mH je hmotnost cˇa´stic (vodı´ku)

(31)

Co urychluje slunecˇnı´ vı´tr?

strˇednı´ kvadraticka´ rychlost cˇa´stic idea´lnı´ho plynu

vsk =

s3kT mH

pro vsk ≈ vu´nik by cˇa´stice mohly unikat

z povrchu Slunce pouze v du˚sledku sve´ho tepelne´ho pohybu

(32)

Co urychluje slunecˇnı´ vı´tr?

strˇednı´ kvadraticka´ rychlost cˇa´stic idea´lnı´ho plynu

vsk =

s3kT mH

typicka´ teplota povrchovy´ch vrstev Slunce je 6000 K

(33)

Co urychluje slunecˇnı´ vı´tr?

strˇednı´ kvadraticka´ rychlost cˇa´stic idea´lnı´ho plynu

vsk =

s3kT mH

typicka´ teplota povrchovy´ch vrstev Slunce je 6000 K

tomu odpovı´da´ vsk = 12 km s1 ≪ vu´nik

(34)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

(35)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

Slunce ma´ rozsa´hlou a rˇı´dkou oba´lku: koro´na koro´na je v opticke´m oboru pozorovatelna´

pouze prˇi u´plne´m zatmeˇnı´ nebo pomocı´ sond

(36)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

Slunce ma´ rozsa´hlou a rˇı´dkou oba´lku: koro´na koro´na je v opticke´m oboru pozorovatelna´

pouze prˇi u´plne´m zatmeˇnı´ nebo pomocı´ sond teplota koro´ny je rˇa´doveˇ 105 − 106 K

(37)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

Slunce ma´ rozsa´hlou a rˇı´dkou oba´lku: koro´na koro´na je v opticke´m oboru pozorovatelna´

pouze prˇi u´plne´m zatmeˇnı´ nebo pomocı´ sond teplota koro´ny je rˇa´doveˇ 105 − 106 K

odpovı´dajı´cı´ strˇednı´ kvadraticka´ rychlost je rˇa´doveˇ 100 km s1

(38)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

Slunce ma´ rozsa´hlou a rˇı´dkou oba´lku: koro´na koro´na je v opticke´m oboru pozorovatelna´

pouze prˇi u´plne´m zatmeˇnı´ nebo pomocı´ sond teplota koro´ny je rˇa´doveˇ 105 − 106 K

odpovı´dajı´cı´ strˇednı´ kvadraticka´ rychlost je rˇa´doveˇ 100 km s1

⇒⇒⇒ rozpı´na´nı´ koro´ny je prˇı´cˇinou slunecˇnı´ho veˇtru (Parker 1958)

⇒⇒⇒ korona´lnı´ hveˇzdny´ vı´tr

(39)

U ´ plne´ zatmeˇnı´ Slunce

Slunce ma´ rozsa´hlou a rˇı´dkou oba´lku: koro´na koro´na je v opticke´m oboru pozorovatelna´

pouze prˇi u´plne´m zatmeˇnı´ nebo pomocı´ sond teplota koro´ny je rˇa´doveˇ 105 − 106 K

odpovı´dajı´cı´ strˇednı´ kvadraticka´ rychlost je rˇa´doveˇ 100 km s1

⇒⇒⇒ rozpı´na´nı´ koro´ny je prˇı´cˇinou slunecˇnı´ho veˇtru (Parker 1958)

ohrˇev koro´ny v du˚sledku disipace magnetohydrodynamicky´ch vln (?)

(40)

Je slunecˇnı´ vı´tr du˚lezˇity´?

Slunce bude hveˇzdou hlavnı´ posloupnosti

∼ 11 × 109 let

(41)

Je slunecˇnı´ vı´tr du˚lezˇity´?

Slunce bude hveˇzdou hlavnı´ posloupnosti

∼ 11 × 109 let

Slunce ztra´cı´ hveˇzdny´m veˇtrem 2 × 1014 M rok1

(42)

Je slunecˇnı´ vı´tr du˚lezˇity´?

Slunce bude hveˇzdou hlavnı´ posloupnosti

∼ 11 × 109 let

Slunce ztra´cı´ hveˇzdny´m veˇtrem 2 × 1014 M rok1

za celou dobu pobytu na hlavnı´ posloupnosti ztratı´ ∼ 104 M

⇒⇒⇒ prˇı´lisˇ male´ mnozˇstvı´ na ovlivneˇnı´ slunecˇnı´ho vy´voje

(43)

Brzdeˇnı´ rotace Slunce

Slunce ma´ magneticke´ pole

(44)

Brzdeˇnı´ rotace Slunce

Slunce ma´ magneticke´ pole slunecˇnı´ vı´tr je ionizovany´

(45)

Brzdeˇnı´ rotace Slunce

Slunce ma´ magneticke´ pole slunecˇnı´ vı´tr je ionizovany´

⇒⇒⇒ slunecˇnı´ vı´tr se pohybuje pode´l silocˇar magneticke´ho pole

(46)

Brzdeˇnı´ rotace Slunce

Slunce ma´ magneticke´ pole slunecˇnı´ vı´tr je ionizovany´

⇒⇒⇒ slunecˇnı´ vı´tr se pohybuje pode´l silocˇar magneticke´ho pole

magneticke´ pole azˇ do polomeˇru rA ≈ 15 R

rotuje jako tuhe´ teˇleso se stejnou u´hlovou rychlostı´ jako povrchove´ vrstvy Slunce

(47)

Brzdeˇnı´ rotace Slunce

Slunce ma´ magneticke´ pole slunecˇnı´ vı´tr je ionizovany´

⇒⇒⇒ slunecˇnı´ vı´tr se pohybuje pode´l silocˇar magneticke´ho pole

magneticke´ pole azˇ do polomeˇru rA ≈ 15 R

rotuje jako tuhe´ teˇleso se stejnou u´hlovou rychlostı´ jako povrchove´ vrstvy Slunce

⇒⇒⇒ Slunce prostrˇednictvı´m veˇtru ztra´cı´ moment hybnosti, jeho rotace se zpomaluje

(Weber a Davis 1967)

(48)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

velikost momentu hybnosti Slunce L = ηMR2

Ω je velikost u´hlove´ rychlosti η ≈ 0,1

(49)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

velikost momentu hybnosti Slunce L = ηMR2

velikost ztra´ty momentu veˇtrem

˙L = 2

3Mr˙ A2

(50)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

velikost momentu hybnosti Slunce L = ηMR2

velikost ztra´ty momentu veˇtrem

˙L = 2

3Mr˙ A2Ω = ηMR2 Ω˙

(51)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

velikost momentu hybnosti Slunce L = ηMR2

velikost ztra´ty momentu veˇtrem

˙L = 2

3Mr˙ A2Ω = ηMR2 Ω˙

charakteristicka´ cˇasova´ sˇka´la zmeˇny periody τL = Ω

Ω˙ = 3

2ηMR2 Mr˙ A2

(52)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

pro soucˇasne´ parametry Slunce τL ≈ 1010 let

(53)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

pro soucˇasne´ parametry Slunce τL ≈ 1010 let τL srovnatelne´ se sta´rˇı´m Slunce

(54)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

pro soucˇasne´ parametry Slunce τL ≈ 1010 let τL srovnatelne´ se sta´rˇı´m Slunce

⇒⇒⇒ slunecˇnı´ vı´tr podstatneˇ zbrzdil rotaci Slunce

(55)

Zpomalova´nı´ rotace Slunce

pro soucˇasne´ parametry Slunce τL ≈ 1010 let τL srovnatelne´ se sta´rˇı´m Slunce

⇒⇒⇒ slunecˇnı´ vı´tr podstatneˇ zbrzdil rotaci Slunce hveˇzdy podobne´ Slunci majı´ stejny´ typ

hveˇzdne´ho veˇtru

(56)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

chladne´ svı´tive´ hveˇzdy (L = 104 − 106 L) majı´ take´ hveˇzdne´ veˇtry

mlhovina v okolı´ Miry (o Cet)

(57)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

chladne´ svı´tive´ hveˇzdy (L = 104 − 106 L) majı´ take´ hveˇzdne´ veˇtry

korona´lnı´ hveˇzdny´ vı´tr?

(58)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

chladne´ svı´tive´ hveˇzdy (L = 104 − 106 L) majı´ take´ hveˇzdne´ veˇtry

korona´lnı´ hveˇzdny´ vı´tr?

pozorova´nı´ tomu nenasveˇdcˇujı´

(59)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

(60)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

fotony majı´ energii Eν = hν, ale take´ hybnost pν = Eν

c

(61)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

fotony majı´ energii Eν = hν, ale take´ hybnost urychlova´nı´ la´tky v du˚sledku absorpce

za´rˇenı´?

(62)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

fotony majı´ energii Eν = hν, ale take´ hybnost urychlova´nı´ la´tky v du˚sledku absorpce

za´rˇenı´?

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ na prachovy´ch cˇa´sticı´ch schopna urychlit vı´tr

(63)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

fotony majı´ energii Eν = hν, ale take´ hybnost urychlova´nı´ la´tky v du˚sledku absorpce

za´rˇenı´?

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ na prachovy´ch cˇa´sticı´ch schopna urychlit vı´tr proble´m: hveˇzdy prˇı´lisˇ horke´, na povrchu nedocha´zı´ k tvorbeˇ prachovy´ch cˇa´stic

(64)

Za´rˇiva´ sı´la?

hveˇzdy majı´ vysoky´ za´rˇivy´ vy´kon

fotony majı´ energii Eν = hν, ale take´ hybnost urychlova´nı´ la´tky v du˚sledku absorpce

za´rˇenı´?

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ na prachovy´ch cˇa´sticı´ch schopna urychlit vı´tr proble´m: hveˇzdy prˇı´lisˇ horke´, na povrchu nedocha´zı´ k tvorbeˇ prachovy´ch cˇa´stic

rˇesˇenı´: hveˇzdne´ pulzace

(65)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

⇒⇒⇒ prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr

(Woitke 2005)

(66)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

⇒⇒⇒ prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr

typicka´ rychlost ztra´ty hmoty 105 M rok1

(67)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

⇒⇒⇒ prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr

typicka´ rychlost ztra´ty hmoty 105 M rok1 doba trva´nı´ odpovı´dajı´cı´ fa´ze hveˇzdne´ho vy´voje ∼ 105 let

(68)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

⇒⇒⇒ prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr

typicka´ rychlost ztra´ty hmoty 105 M rok1 doba trva´nı´ odpovı´dajı´cı´ fa´ze hveˇzdne´ho vy´voje ∼ 105 let

⇒⇒⇒ hveˇzdy mohou ztratit podstatnou cˇa´st sve´

hmotnosti prachem urychlovany´m veˇtrem

(69)

Vı´tr svı´tivy´ch chladny´ch hveˇzd

⇒⇒⇒ prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr

typicka´ rychlost ztra´ty hmoty 105 M rok1 doba trva´nı´ odpovı´dajı´cı´ fa´ze hveˇzdne´ho vy´voje ∼ 105 let

⇒⇒⇒ hveˇzdy mohou ztratit podstatnou cˇa´st sve´

hmotnosti prachem urychlovany´m veˇtrem Slunce v budoucnu ztratı´ tı´mto zpu˚sobem zhruba polovinu sve´ hmoty

(70)

Hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd

horke´ hveˇzdy majı´ hveˇzdne´ veˇtry

mlhovina v blı´zkosti hveˇzdy WR 124

(71)

Hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd

horke´ hveˇzdy majı´ hveˇzdne´ veˇtry

horke´ hveˇzdy nemajı´ koro´ny ⇒⇒⇒ nemajı´

korona´lnı´ vı´tr

(72)

Hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd

horke´ hveˇzdy majı´ hveˇzdne´ veˇtry

horke´ hveˇzdy nemajı´ koro´ny ⇒⇒⇒ nemajı´

korona´lnı´ vı´tr

horke´ hveˇzdy jsou za´rˇive´: za´rˇiva´ sı´la urychluje vı´tr?

(73)

Hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd

horke´ hveˇzdy majı´ hveˇzdne´ veˇtry

horke´ hveˇzdy nemajı´ koro´ny ⇒⇒⇒ nemajı´

korona´lnı´ vı´tr

horke´ hveˇzdy jsou za´rˇive´: za´rˇiva´ sı´la urychluje vı´tr?

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ na prachovy´ch cˇa´sticı´ch – prachove´ cˇa´stice by se vyparˇily

(74)

Hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd

horke´ hveˇzdy majı´ hveˇzdne´ veˇtry

horke´ hveˇzdy nemajı´ koro´ny ⇒⇒⇒ nemajı´

korona´lnı´ vı´tr

horke´ hveˇzdy jsou za´rˇive´: za´rˇiva´ sı´la urychluje vı´tr?

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ na prachovy´ch cˇa´sticı´ch – prachove´ cˇa´stice by se vyparˇily

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce v cˇara´ch teˇzˇsˇı´ch prvku˚?

(75)

Spektra´lnı´ cˇa´ry

atomy a ionty ve va´zany´ch stavech mohou mı´t pouze urcˇite´ hodnoty energie (kvantova´

fyzika)

(76)

Spektra´lnı´ cˇa´ry

atomy a ionty ve va´zany´ch stavech mohou mı´t pouze urcˇite´ hodnoty energie (kvantova´

fyzika)

prˇi prˇechodu mezi jednotlivy´mi va´zany´mi stavy jsou absorbova´ny nebo emitova´ny pouze fotony s urcˇitou vlnovou de´lkou

(77)

Spektra´lnı´ cˇa´ry

atomy a ionty ve va´zany´ch stavech mohou mı´t pouze urcˇite´ hodnoty energie (kvantova´

fyzika)

prˇi prˇechodu mezi jednotlivy´mi va´zany´mi stavy jsou absorbova´ny nebo emitova´ny pouze fotony s urcˇitou vlnovou de´lkou ve spektru pozorujeme spektra´lnı´ cˇa´ry

(78)

Spektra´lnı´ cˇa´ry

atomy a ionty ve va´zany´ch stavech mohou mı´t pouze urcˇite´ hodnoty energie (kvantova´

fyzika)

prˇi prˇechodu mezi jednotlivy´mi va´zany´mi stavy jsou absorbova´ny nebo emitova´ny pouze fotony s urcˇitou vlnovou de´lkou ve spektru pozorujeme spektra´lnı´ cˇa´ry prˇi absorpci foton prˇeda´va´ svoji hybnost atomu (iontu)

(79)

Za´rˇenı´m hnany´ vı´tr horky´ch hveˇzd

za´rˇiva´ sı´la v du˚sledku absorpce za´rˇenı´

v cˇara´ch teˇzˇsˇı´ch prvku˚ (Fe, C, N, O, . . . )

schopna urychlit hveˇzdny´ vı´tr horky´ch hveˇzd (Lucy a Solomon 1970, Castor, Abbott a

Klein 1975)

(80)

Za´rˇenı´m hnany´ vı´tr horky´ch hveˇzd

rychlost ztra´ty hmoty v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ v jedne´ vy´razne´ cˇa´rˇe (L je za´rˇivy´

vy´kon hveˇzdy)

M ≈˙ L c2

(81)

Za´rˇenı´m hnany´ vı´tr horky´ch hveˇzd

rychlost ztra´ty hmoty v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ v jedne´ vy´razne´ cˇa´rˇe (L je za´rˇivy´

vy´kon hveˇzdy)

M ≈˙ L c2

rychlost ztra´ty hmoty azˇ 106 − 105M rok1

(82)

Za´rˇenı´m hnany´ vı´tr horky´ch hveˇzd

rychlost ztra´ty hmoty v du˚sledku absorpce za´rˇenı´ v jedne´ vy´razne´ cˇa´rˇe (L je za´rˇivy´

vy´kon hveˇzdy)

M ≈˙ L c2

rychlost ztra´ty hmoty azˇ 106 − 105M rok1 rychlost veˇtru azˇ rˇa´doveˇ 103 km s1

(83)

Je vı´tr horky´ch hveˇzd du˚lezˇity´?

horke´ hveˇzdy majı´ hmotnost ∼ 10 M

doba zˇivota horky´ch hveˇzd ∼ 106 let

ztra´cı´ hveˇzdny´m veˇtrem ∼ 106 M rok1 horke´ hveˇzdy ztra´cı´ hveˇzdny´m veˇtrem podstatnou cˇa´st sve´ hmoty

⇒⇒⇒ hveˇzdny´ vı´tr za´sadneˇ ovlivnˇuje vy´voj horky´ch hveˇzd

(84)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

(85)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro

(86)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

(87)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

(88)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

cˇa´st se zachytı´ v kolabujı´cı´ oba´lce

(89)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

cˇa´st se zachytı´ v kolabujı´cı´ oba´lce

⇒⇒⇒ exploze, zjasneˇnı´ hveˇzdy

(90)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

cˇa´st se zachytı´ v kolabujı´cı´ oba´lce

⇒⇒⇒ exploze, zjasneˇnı´ hveˇzdy

(91)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

cˇa´st se zachytı´ v kolabujı´cı´ oba´lce

⇒⇒⇒ exploze, zjasneˇnı´ hveˇzdy

odvrzˇenı´ obalu do mezihveˇzdne´ho prostrˇedı´

(92)

Supernovy (typu II, Ib, Ic)

konecˇna´ fa´ze vy´voje hveˇzdy s pocˇa´tecˇnı´

hmotnostı´ M0 & 11 M

na konci vy´voje: zˇelezne´ ja´dro zhroucenı´ zˇelezne´ho ja´dra

vznik velke´ho mnozˇstvı´ neutrin

cˇa´st se zachytı´ v kolabujı´cı´ oba´lce

⇒⇒⇒ exploze, zjasneˇnı´ hveˇzdy

odvrzˇenı´ obalu do mezihveˇzdne´ho prostrˇedı´

(93)

”Neprave´” supernovy

η Car (HST)

(94)

”Neprave´” supernovy

hveˇzda η Car na pocˇa´tku 19. stoletı´ ztratila v pru˚beˇhu neˇkolika let ≈ 10 M la´tky

(95)

”Neprave´” supernovy

hveˇzda η Car na pocˇa´tku 19. stoletı´ ztratila v pru˚beˇhu neˇkolika let ≈ 10 M la´tky

prˇipomı´na´ supernovu, ale supernovou nenı´:

”neprava´” supernova

(96)

”Neprave´” supernovy

hveˇzda η Car na pocˇa´tku 19. stoletı´ ztratila v pru˚beˇhu neˇkolika let ≈ 10 M la´tky

prˇipomı´na´ supernovu, ale supernovou nenı´:

”neprava´” supernova

prˇı´cˇina vy´buchu nejasna´

(97)

Vy´znam hveˇzdny´ch veˇtru˚

hveˇzdy mohou beˇhem sve´ho vy´voje ztratit i vı´ce nezˇ 90% sve´ hmotnosti

(98)

Vy´znam hveˇzdny´ch veˇtru˚

hveˇzdy mohou beˇhem sve´ho vy´voje ztratit i vı´ce nezˇ 90% sve´ hmotnosti

du˚lezˇite´ zejme´na

prachem urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr cˇarami urychlovany´ hveˇzdny´ vı´tr exploze supernov

(99)

Cytaty

Powiązane dokumenty

Poniżej przestawiono kilka najważniejszych podstawników jednowartościowych, które pochodzą od różnych węglowodorów.. Wyróżnia się między innymi podstawniki

Rysunek techniczny -wykład Geometryczna struktura powierzchni Tolerancja wymiarów liniowych PasowaniaPasowania Tolerancja geometryczna A.Korcala Literatura źródłowa:

Clamence sam się oskarża, sam się spowiada, zaś jego ustami, wedle Girarda, spowiada się także autor, przekonany, że współczesny mu świat uniemożliwia dotarcie do

Mechanizm działania SPC przy praniu.. Kowal: „Odnowa Wody”, Politechnika Wrocławska, Wrocław 1996... Odnowa Wody - definicja. Zespółjednostkowych

Następnie na kolorowo zaznacz spółgłoski, które poprzedzają dwuznak RZ (do każdej spółgłoski dobierz inną kredkę!).. Ze słowami, do których

a) Zaznacz na sferze Blocha stany o polaryzacji: poziomej, pionowej, pod k¡tem 45 ◦ do poziomu, pod k¡tem 135 ◦ do poziomu, polaryzacji koªowej lewo oraz prawo skr¦tnej

d) Podaj przykªad jednego pomiaru uogólnionego, który wystarczaªby to jednoznacznego wyznaczenia ρ (oczywi±cie przy zaªo»eniu, »e powtarzamy go niesko«czenie wiele razy w

Zadanie 3 (50 pkt) Istnieje ciekawy i do±¢ nieintuicyjny trik, który praktycznie za darmo pozwala nieco podnie±¢ graniczny QBER poni»ej którego mo»na uzna¢ protokóª za