Martin JANEÈKA Èeské Budìjovice
K nìkterým pøípadùm nestandardní
vokalické délky u zájmen
Keywords: morphology, phonetics, pronouns, dialect, language corpora, accusative case
Klíèová slova: morfologie, fonetika, zájmena, dialekt, jazykový korpus, akuzativ Abstract
This article concerns with pronouns ní, jí, naší and vaší in accusative singular form which is non-standard for this case. I try to point out a possible connection between pronunciation of these pronouns and their written forms in Czech National Corpus. I especially focus on reasons, why a language user (writer) chooses long final vowel in accusative singular also in contexts, where it is not in accordance with the paradigm of given pronoun, as it is described in grammars of Czech. I explore differences in function styles in the corpus SYN2015 and differences in regions in the corpus SCHOLA2010. I also observe, which prepositions are related to non-standard accusative pronouns.
Tato sta pojednává o nestandardním pouití vokalické délky v akuzativu sin-guláru zájmen ní, jí, naší a vaší. Pokouším se poukázat na monou souvislost mezi výslovností tìchto tvarù a jejich psanou podobou v Èeském národním korpusu. Ze-jména se zamìøuji na to, v jakých kontextech volí uivatel jazyka (pisatel) v akuzativu singuláru dlouhý koncový vokál i v pøípadech, kde to není v souladu s paradigmatem daného zájmena tak, jak je zachyceno v mluvnicích èeského jazyka. Rozdíly z hlediska funkèních stylù zkoumám v korpusu SYN2015, rozdíly z hlediska re-gionální pøíslušnosti pak v korpusu SCHOLA2010. Sleduji rovnì, které pøedloky se pojí s nestandardními akuzativními tvary zájmen.
0. K. Tahal (2000, s. 19–20) ve své studii o obecné èeštinì uvádí, e u uivatelù této podoby èeského jazyka obèas není vokalická délka jasnì rozlišena a reálnì je vysloven spíše jakýsi neurèitý vokál. Jako typické pøípady pøitom uvádí tvary osobního zájmena ona, tedy ji, jí,
ni, ní a pøivlastòovací zájmena naše ve femininu, tedy naši, naší.
Ta-hal dále tvrdí, e uivatel èeštiny nepøíliš orientovaný v gramatice
mùe mít potíe s pravopisem, jestlie ve své výslovnosti postrádá zvukovou oporu – tedy kdy vyslovuje jak akuzativ, tak i genitiv, da-tiv, lokativ a instrumentál identicky.
Tento pøíspìvek pojednává právì o tvarech zájmena ona (ní a jí), dále zájmena váš (vaší) a zájmena náš (naší) v akuzativech.1Zabývá se monými pøíèinami toho, e se v psaných textech objevují nestan-dardní tvary akuzativù tìchto zájmen, u kterých se pøedpokládá, e jsou vyhrazeny pouze pro sféru jazyka mluveného. V souvislosti s tím je vysloven pøedpoklad, e markantnìjší je tento jev v mluveném ja-zyce pro uivatele obecné èeštiny. Pro psaný jazyk zatím nejsou k dis-pozici regionálnì stratifikovaná data, která by bylo mono s daty z ja-zyka mluveného porovnat, resp. vysledovat s jejich pomocí monou pøímou souvislost mezi realizacemi zájmen zakonèených vokalickou délkou v akuzativech singuláru v podobì mluvené a v podobì psané napø. u mluvèích z totoné náøeèní oblasti.
Sledované vokalické délky v akuzativech zájmen jsme se rozhodli nazývat jako nestandardní vzhledem k tomu, e v mluvnicích èeštiny jsou daná paradigmata zájmen vyloena s akuzativy bez vokalické délky, tedy s vokalickou krátkostí. Mluvnice sice primárnì popisují ja-zyk psaný a námi sledovaný jev je výsadou jaja-zyka mluveného2, nic-ménì zachycujeme tyto nestandardní tvary i v jazyce psaném, proto tedy pokládáme za adekvátní vztahování se k paradigmatùm onìch zájmen popsaných v mluvnicích èeštiny.3
1
Kolísání vokalické délky v akuzativu singuláru by samozøejmì bylo moné sledovat i u dalších zájmen jako napø. moji/mojí, tvoji/tvojí atd. Pro úèely tohoto textu jsme však zvolili pouze dvì posesivní zájmena a dva tvary jednoho osobního zájmena.
2
Resp. spíše jazyka neveøejných a neoficiálních komunikaèních situací, který je v dnešní dobì moné èím dál èastìji zachytit v prostøedí internetové komunikace (facebook, chaty, diskusní fóra atd.), nicménì nìkteré námi zachycené pøípady nestandardní vokalické délky lze zaøadit mezi psané komunikáty veøejné a oficiální, které by se mìly øídit pravidly popsanými v mluvnicích.
3
Bez koncové vokalické délky v akuzativu singuláru je uvedeno zájmeno naši v Karlík a kol. (1995, s. 290), dále v Petr a kol. (1986, s. 395) nebo v Havránek, DOI: 10.14746/bo.2017.4.4
Mluvnice souèasné èeštiny4(Cvrèek a kol. 2010, s. 256–258) jako jediná mluvnice popisuje kolísání v úzu u akuzativù ji/jí, resp. ni/ní, a uvádí, e v genitivu, dativu, akuzativu a instrumentálu singuláru roz-díl v mluvené formì jazyka (nejen) u tìchto zájmen zaniká (zejména pøi vyšším tempu øeèi). Co se týká zájmena naši (co lze vztáhnout i na tvar vaši, jak ostatnì èiní v jiné souvislosti i Cvrèek a kol.), autoøi (2010, s. 261) dodávají, e „rozdíl délky samohlásky v koncovce je v mluvené øeèi èasto nezøetelný, úzus v této oblasti kolísá (i v psaných textech)”. Právì kolísání úzu u tvarù ni/ní, ji/jí, naši/naší a vaši/vaší v psaných textech se tento text bude vìnovat pøedevším.
1. Hledisko morfologické
První moností, kterak interpretovat substituci zájmen nezakon-èených délkou za zájmena zakonèená délkou, je zjednodušování pá-dového systému, jeliko kromì akuzativu jsou ostatní pády (genitiv, dativ, lokativ a instrumentál) zakonèeny na -í. Nestandardní délce vo-kálù je obecnì vìnováno jen nìkolik málo studií, napø. právì nestan-dardní kvantita [i] a [i:] je zmínìna ve studii Waclawièové (2009), kte-rá popisuje regionální mluvu v korpusu mluvené èeštiny ORAL2006 a zamìøuje se na situaci v èeském pohranièí, jako je napø. typ klucí v ji-hozápadoèeské oblasti; jednotlivé typy jsou zde však pøevánì jen registrovány. Jako jedno z moných vysvìtlení však nabízí autorka èlánku právì to, e dané jevy znamenají zjednodušení morfologic-kého systému. Takový pøedpoklad, týkající se námi zkoumaných zájmen, by samozøejmì bylo vhodné empiricky ovìøit, co je však mimo monosti tohoto pøíspìvku, a morfologickému hledisku tedy nadále nebudeme vìnovat pozornost.
2. Hledisko foneticko-fonologické
Nepochybnì je moné zaznamenat v kvalitì i kvantitì [i] zøetelný rozdíl mezi mluvèími z Èech a Moravy, jej lze pøisuzovat nejspíše tomu, e u mluvèích obecné èeštiny, tedy formy èeského jazyka na území Èech a v západní èásti Moravy, mají tato zájmena èasto formu pouze s -í.5
Skarnitzl (2012, s. 142) ve své studii o kvantitì [i] odkazuje na výzkum percepce [i] v Podlipský et al. (2009) a na závìry tam uve-dené, a sice e vliv na recepci [i] má i kvalita (tedy rozdíly spektrální povahy), ne jen rozdíly temporální (kvantita), a dodává, e posluchaèi se spektrálními rozdíly øídí nìkdy i více ne temporálními. Skarnitzl (2012, s. 150) dále upozoròuje na to, e [i:] je pouze o ètvrtinu delší ne [i], následkem èeho se rozdíl mezi nimi v kvantitì obèas i stírá; co do kvality je pak situace dosti odlišná, jeliko [i] se z hlediska otevøenosti nachází mezi [i:] a [e]. Z uvedeného je tedy podle nìj (Skarnitzl 2012, s. 151–152) moné odvodit, e [i:] si mùe dovolit být pomìrnì krátké, jeliko kvùli významné odlišnosti spektrální (od [i]) mu nehrozí ztráta kontrastu s [i].
Výzkum Podlipský et al. (2009) tedy ukazuje, e kvùli výraznému kvalitativnímu rozdílu mezi [i] a [i:] nejsou Èeši (ménì ji Moravané, kteøí vykazují menší kvalitativní rozdíl) obecnì nuceni udrovat velké kvantitativní rozlišení mezi [i] a [i:]. Právì tento fakt by do jisté míry mohl mít vliv na to, proè mluvèí obecné èeštiny pouívají formy zájmen vaší, naší, ní nebo jí v akuzativu èastìji ne mluvèí moravští nejen v projevech mluvených, ale i v projevech psaných.
Jedlièka (1981, s. 204–205). Tvary ni a ji rovnì bez vokalické délky v akuzativu singuláru jsou pak uvedeny v Karlík a kol. (1995, s. 286), dále v Petr a kol. (1986, s. 396) nebo v Havránek, Jedlièka (1981, s. 206).
4
Která však, na rozdíl od jiných mluvnic v tomto textu uvedených, není dle slov jejích autorù preskriptivní, nýbr pouze deskriptivní.
5
Napø. výpovìï Já pro ni pojedu by mluvèí obecné èeštiny s krátkou formou zájmena ni pravdìpodobnì nevìdomì nerealizoval. Ne všechny kontexty je pøitom vhodné klást na stejnou úroveò: tak napø. ve výpovìdi Zavolejte mi vaši Jarmilku je /i/ následováno /j/, jeho kvalita tedy bude zøejmì ovlivnìna, tj. bude zavøenìjší a hùøe odlišitelné od /i:/ apod. – za upozornìní dìkuji V. J. Podlipskému.
3. Korpusový výzkum
V psaném korpusu SYN2015 jsme tvary ní, jí, naší a vaší v akuza-tivu singuláru vyhledávali pomocí dotazu [(word="ní") & (tag= "...S4.*")].
Na úvod je potøeba poznamenat, e tvar jí pøedstavuje z hlediska vyhledávání v korpusu SYN2015 problém; pøi vyhledávání formy jí v akuzativu toti tazatel neobdrí ádný výskyt, i kdy se tìchto aku-zativních forem nachází v korpusu SYN 2015 prokazatelnì znaèné mnoství. Na výskyty tvaru jí v akuzativu je však uplatnìna automa-tická disambiguace, která vyøadí ty výskyty, je jsou v akuzativu vy-hodnoceny právì jako nestandardní, a pøiøadí jim interpretaci geni-tivní, dageni-tivní, lokativní nebo instrumentálovou na základì pravidla „odstraò obecnou èeštinu”. Tvar jí tedy není v korpusech ani jednou tagován jako 4. pád na základì pøedpokladu, e psaný text by ji mìl být gramaticky/ortograficky správný6.
U tvaru ní jsme po obdrení dat na základì vyhledávacího dotazu ještì museli pouít manuální kontrolu7. Vzhledem k výše uvedenému pravidlu „odstraò obecnou èeštinu” toti dotaz [(word="ní") & (tag= "...S4.*")] poskytuje pouze ty akuzativní kontexty se zájmenem ní, ve kterých se pøed sledovaným zájmenem nachází pøedloka pojící se pouze s akuzativem. V pøípadì, e se pøed zájmenem ní nachází pøed-loka pojící se i s jiným pádem, ne je akuzativ, dává pravidlo „od-straò obecnou èeštinu” pøednost shodì v jiném pádì ne v akuzativu, i kdy se reálnì o akuzativ jedná8.
Výslovnost zkoumaných zájmen pak byla ovìøována v korpusu SCHOLA2010. V tomto korpusu se hledané formy zájmen vyskytují v øádu stovek, kdeto v korpusu mluveného jazyka ORAL2013 u v øádu tisícù, a jeliko mluvené korpusy zatím nejsou tagovány ani lematizovány, bylo vzhledem k nutnému manuálnímu vyhledávání všech ètyø zkoumaných tvarù jednodušší pracovat právì s korpusem z vyuèovacích hodin9.
Zkoumaná zájmena (jí10, ní11, naší12, vaší13) byla nahlíena ze tøí perspektiv:
a) z hlediska regionální difrenciace (v korpusu SCHOLA2010), b) z hlediska funkènì-stylového uplatnìní (v korpusu SYN2015), c) z hlediska toho, jaké pøedloky se v obou zmiòovaných korpusech
pojí se sledovanými nestandardními formami zájmen v akuzativu. Zjištìné výskyty sledovaných zájmen jsou uvedeny v tabulkách 1., 2. a 3.
Z tabulky 1. plyne, e kratší zájmena (jí, ní) jsou obecnì vyslo-vována èastìji s koncovým [i:] ne tvary delší (vaší, naší). I pøes znaènì neproporèní sloení korpusu SCHOLA2010 (viz poznámku 9) je však evidentní, e dominuje støedoèeská nestandardní realizace akuzativù zájmen, a to v pomìru 255 (støedoèeská) ku 41
(východo-9
Korpus je tvoøen projevy jak uèitelù, tak i ákù – obsahuje 131 sond z náøeèní oblasti støedoèeské, 57 sond z oblasti východomoravské, 9 sond z èeského pohra-nièí a 7 sond z oblasti jihozápadoèeské.
10
Tvar jí disponuje v korpusu SCHOLA2010 515 výskyty, z toho je 336 zakon-èeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou. V korpusu SYN2015, jak ji bylo uvedeno výše, nelze výskyt nestandardních akuzativù tvaru jí zjistit.
11
viz poznamka 7.
12
Tvar naší disponuje v korpusu SCHOLA2010 86 výskyty, z toho je 7 zakonèeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou. V korpusu SYN2015 se tvar naší vyskytuje v 17 864 pøípadech, z toho je 85 zakonèeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou.
13
Tvar vaší disponuje v korpusu SCHOLA 2010 celkem 53 výskyty, z toho je 14 zakonèeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou. V korpusu SYN2015 se tvar vaší vyskytuje v 5 475 pøípadech, z toho je 27 zakonèeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou.
6
Tvar jí disponuje v korpusu SYN2015 celkem 101 296 výskyty.
7
Tvar ní disponuje v korpusu SCHOLA2010 314 výskyty, z toho je 44 zakonèeno v akuzativu singuláru vokalickou délkou. V korpusu SYN2015 se tvar ní vyskytuje v 77 819 pøípadech; dotazem na akuzativní kontext se zájmenem ní obdríme 603 výskytù, které je nicménì nutné manuálnì protøídit – akuzativù zùstane po manuální kontrole 113.
8
moravská);14další frekvence ji z hlediska jejich interpretace nepova-ujeme za pøíliš dùleité.
Tab. 1. Výskyt sledovaných zájmen v jednotlivých náøeèních oblastech ve SCHOLA2010
SCHOLA2010 støedoèes. východomor. jihozápèes. pohr. èes.
jí 255 41 22 18
ní 38 3 3 X
vaší 11 3 X X
naší 5 2 X X
Faktorem, který pøispívá k relativnì nízké frekvenci tvarù ní, naší a vaší na Moravì, je pravdìpodobnì i to, e na území Moravy vedle tvarù ni/ní figuruje tvar òu (viz Balhar a kol., 2002, s. 358). Obdobnì lze uvaovat i vzhledem ke dvojicím vaši/vaší (na Moravì navíc vašu) a naši/naší (na Moravì navíc našu). Vedle tvarù ji/jí pak sice na Moravì rovnì existuje tvar zakonèený na -u (tedy ju, viz Balhar a kol., 2002, s. 354), avšak zajímavé je, e na Valašsku (tedy právì na východní Moravì – srov. sondu z korpusu SCHOLA2010) existuje tvar jú, co by mohlo mít vliv na vyšší výskyt pøehlasovaného tvaru (jí) v této oblasti (viz Balhar a kol., 2002, s. 354).
Naše Sigy [sigi] vdy byla dívenka milá, byla –––, né všichni na ní byli hodní, i její mu ––– (SCHOLA2010, støedoèeská).
Eva bude dìlat teïkon òákej projekt do školy e musej udìlat internetový stránky. tak sem jí øikala e jesi chce tak mùe udìlat naší vinotéku no hmm to by bylo fajn viï? (SCHOLA2010, støedoèeská).
Znamená to toti, e na téhle... není... není integrovaná a je nìkde bokem. dy se podíváte, tady nahoøe byzme jí mìli, take pak byzme jí mohli popsat (SCHOLA 2010, východomoravská).
[...] takle já sem právì to já sem konzultoval ano pardon pardon já sem eee já sem právì eee jako si nebyl jistej jako to. take sem vám jenom na* k nahlédnutí. pøines ano jako tak jako pro vaší úvahu nebo pro vaší pokud byste si. (SCHOLA2010, jihozápadoèeská).
Tab. 2. Výskyt sledovaných zájmen v jednotlivých funkèních stylech v SYN2015
SYN2015 beletrie oborová publicistika
jí X X X
ní 60 29 24
vaší 9 9 9
naší 31 27 27
Data z tabulky 2. ukazují, e výskyt nestandardních tvarù zájmen v akuzativu odpovídá proporènosti korpusu SYN2015 (všechny tøi oblasti jsou zastoupeny stejným dílem). V tomto kontextu pak pøe-kvapí pouze u zájmena ní dvojnásobná hodnota (právì) v oblasti be-letrie oproti ostatním dvìma oblastem (reprezentujícím urèitý funkèní styl).
Více ne polovinu15zjištìných pøípadù zájmen s nestandardní vo-kalickou délkou je mono oznaèit za zachycení mluveného projevu. I pøes tento fakt však podle našeho názoru takové výskyty zájmen v textech odborných, beletristických a v psané publicistice lze pova-ovat za nestandardní, jeliko autor textu (badatel/spisovatel/novináø)
15Pomìry zápisu mluveného projevu vzhledem k celkovým výskytùm
nestan-dardních akuzativù jsou následující: u tvaru ní v beletrii 29 z 60 celkových výskytù, v publicistice 17 z 24 a v oborové literatuøe 9 z 29 výskytù. U tvaru vaší pak všech 9 výskytù v beletrii, v publicistice 5 z 9 výskytù a v oborové literatuøe 2 z 9 výsky-tù. U tvaru naší bylo v mluvenostních situacích identifikováno v beletrii 24 z 31 celkových výskytù, v publicistice 25 z 27 výskytù a v oborové literatuøe 14 z 27 výskytù. Stále je však tøeba mít na pamìti to, e se ve všech oblastech (beletrie, publicistika, odborná literatura) jedná o texty, které standardnì procházejí korektu-rami a redakèními úpravami, proto by se dalo pøedpokládat, e se ani zde nebudou objevovat tvary sledovaných zájmen zakonèených v akuzativu singuláru vokalickou délkou.
14
Relativní èetnost tvaru jí je ve støedoèeské sondì 0, 051%, zatímco v sondì východomoravské 0,016%, lze tedy øíci, e pomìrná frekvence tvaru jí v tìchto sondách je pøiblinì 3 : 1.
by mìl usilovat o to, aby tvary zájmen v takových textech korespondo-valy se zachycením paradigmatu onìch zájmen v mluvnicích èeštiny, jak ostatnì pøedpokládají napø. korpusoví anotátoøi v souvislosti s ji zmínìným pravidlem „odstraò obecnou èeštinu”.
V tomto oddílu naváeme bezprostøednì na poznatky vyloené v oddílech 3.2 a 4.2 a budeme je konkretizovat pro naší speciálnìjší situaci. (SYN2015, oborová lit.). Naší jedinou moností je však odrazit nepøítele hned v poèátku, ne se celý váleè-ný konflikt neudritelnì rozpoutá. Proto jsme doufali ve vaší pomoc. (SYN2015, be-letrie).
Naopak zbytek ulice, která je vyhledávaná i mezi pøespolními øidièi, protoe se v ní neplatí parkovné, se neustále propadá do stále vìtší bídy. Poslední ranou pro ní byla loòská oprava kanalizace a vodovodu. (SYN2015, publicistika).
Tab. 3. Výskyt sledovaných zájmen s jednotlivými pøedlokami ve SCHOLA2010
SCHOLA2010 ní vaší naší
na 32 2 1
pro 6 X X
pøes 1 X X
za 2 X X
o 3 X X
Díky droze na ní zapomíná. Díky, díky droze jí získá. Potom kvùli droze na ní zase u zapomíná a je tou drogou ovlivnìn natolik, e tu Vìru ztrácí (SCHOLA2010, støedoèeská).
Jí se to líbí, ano. jí se to líbí, prostì pro ní je to eštì, eštì víc si øiká, jo, to je prostì chlapák, to je prostì, ten se dokáe naštvat poøádnì za dobrou vìc (SCHOLA2010, støedoèeská).
Tab. 4. Výskyt sledovaných zájmen s jednotlivými pøedlokami v SYN2015
SYN2015 ní vaší naší
na 3 4 16 pro 41 1 7 pøes 23 X X za X 1 X o 28 X 2 skrz(e) 10 X X mimo 3 X X v(e) 3 1 X
Tabulky 3. a 4. sledují, které pøedloky se (a jak èasto) pojí s ne-standardními tvary zájmen ní, jí, naší a vaší. V pøepisech mluvených textù v korpusu SCHOLA2010 se u vyslovovaného ní nejèastìji vy-skytuje pøedloka na, co není údaj nijak pøekvapující, zváíme-li její výraznou progresivitu16v rùzných vazbách a s tím související poèet výskytù,17kdeto v psaných textech se tato pøedloka spolu s nestan-dardními akuzativy neobjevuje takøka vùbec a pøední místa zaujímají spolu s nestandardními akuzativy pøedloky o, pro a pøes. Druhá a tøe-tí jmenovaná pøedloka jsou v souvislosti s onìmi akuzativy zajímavé z toho dùvodu, e tyto pøedloky jinou ne akuzativní interpretaci nenabízejí a nelze tedy uvaovat o tom, e by se ke sledovaným akuza-tivùm dostávaly proto, e se pojí i s pády jinými, u kterých je vyado-ván tvar zájmena zakonèený vokalickou délkou. Za pozornost snad stojí ještì pøevaha pøedloky na ve spojitosti s nestandardním akuza-tivem naší v psaném korpusu SYN2015, ostatní hodnoty výskytù jsou ji jen v øádu jednotek.
A všimla si další, zhruba pìt centimetrù dlouhé rány. Tahle však byla stará a zajizvená. Pøejela pøes ní prstem a hluboko pod kùí nahmatala uzlinky (SYN2015, beletrie).
16
Napø. namísto „jednali o tom ve vládì” se objevuje v publicistickém funkèním stylu vazba „jednali o tom na vládì” atd.
17
V souhrnném korpusu SYN verze 4 se pøedloka na vyskytuje v 72 477 091 pøípadech, v korpusu SYN2015 je pak poèet výskytù 1 860 420.
Zároveò musíme zjistit, zda pro naší houbu neexistuje sankcionované nebo kon-zervované jméno, které má automaticky pøednost i vùèi starším jménùm. Ostatní platnì publikovaná jména (u bìnìjších druhù jich bývá velký poèet) jsou synonyma (SYN2015, oborová literatura).
Závìr
Vliv na vokalickou kvantitu u zájmen (naší, vaší, jí, ní) je poten-ciálnì moné pøiznat snaze uivatelù jazyka vyrovnat pádový systém, jeliko vokalická krátkost (naši, vaši, ji, ni) se vyskytuje pouze v aku-zativu, a znamená tak z pohledu uivatele nesymetrii v paradigmatu. Tento pøedpoklad by však bylo záhodno empiricky testovat.
Výslovnost tìchto zájmen s koncovou vokalickou délkou je podle našich zjištìní z korpusu mluveného jazyka SCHOLA2010 zøetelnìjší na území Èech (a zèásti i západní Moravy), tedy u uivatelù obecné èeštiny, kteøí preferují [i:] pøed [i], co koreluje s tím, e v obecné èeštinì existuje tendence k nedbalejší artikulaci vokálù (kvalitativní i kvantitativní). I proto máme dùvod se domnívat, e pøi neadekvát-ních zápisech tìchto tvarù zájmen hrají roli spíše faktory fonetické ne morfologické, jeliko k tomuto jevu u moravských mluvèích nedo-chází zdaleka tak èasto jako u mluvèích obecné èeštiny.
I pøes neproporènost sond z jednotlivých náøeèních oblastí lze tvrdit, e ve støedoèeské oblasti dochází k realizaci koncové vokalické délky v akuzativech singuláru sledovaných zájmen více ne v obla-stech jiných (zejména na východní Moravì, jeliko další oblasti jsou v uvádìném korpusu zastoupeny jen marginálnì). Právì v této oblasti je toti v akuzativu sg. v mluvené podobì èasto preferována forma
vašu/našu/òu/ju atd., co je sice pøíèinou nišího výskytu koncového
[i:] u tìchto zájmen na Moravì, nicménì to nijak nezdùvodòuje ne-standardní vokalickou délku u koncového [i:] zejména v oficiálních psaných komunikátech.
Je moné se domnívat, e uivatelé obecné èeštiny (ménì ji mluv-èí z východní Moravy, viz Tabulku 1.) èasto nemají ve svém (mluve-ném) systému krátkou akuzativní variantu daných zájmen, co je kompatibilní i se závìry výzkumu Podlipský et al. (2009) v tom smys-lu, e uivatelé obecné èeštiny nepotøebují tolik rozlišovat [i] a [i:] co do kvantity, jeliko ji dostateènì odlišují [i] a [i:] kvalitativnì. Právì
to by mohlo mít vliv i na transfer tvarù zakonèených v akuzativech singuláru vokalickou délkou do formálnìjších kontextù, tedy textù vyskytujících se v psaném korpusu SYN2015, pomìrnì pøekvapivì nejvíce v oblasti beletrie (u zájmena ní). Právì v takovýchto kontex-tech jsou pak ona délkou zakonèená zájmena v akuzativu povaována za nestandardní vzhledem k tomu, e se jedná o oficiální a pøedem pøipravené psané komunikáty.
Povaujeme za málo pravdìpodobné, e by na nestandardní akuza-tivy zájmen mìly vliv pøedloky, které se pojí i s jiným pádem ne s akuzativem, tedy po nich následuje zájmeno zakonèeno vokalickou délkou. Ze tøí pøedloek, které se v korpusu SYN2015 pojí nejèastìji s nestandardním akuzativem ní, se toti dvì (pro a pøes) pojí pouze s akuzativem, take transfer vokalické délky z jiného pádu zájmena zde nepøipadá v úvahu.
Literatura
B a l h a r J. a kol., 2002, Èeský jazykový atlas. 4. Praha: Academia.
C v r è e k V. a kol., 2010, Mluvnice souèasné èeštiny. 1, Jak se píše a jak se mluví. Praha: Karolinum.
H a v r á n e k B., J e d l i è k a A., 1981, Èeská mluvnice. Praha: SPN. K a r l í k P. a kol., 1995, Pøíruèní mluvnice èeštiny. Praha: NLN.
K ø e n M., C v r è e k V., È a p k a T., È e r m á k o v á A., H n á t k o v á M., C h l u m s k á L., J e l í n e k T., K o v á ø í k o v á D., P e t k e v i è V., P r o c h á z k a P., S k o u m a l o v á H., Š k r a b a l M., T r u n e è e k P., V o n d ø i è k a P., Z a s i n a A., 2015, SYN2015: reprezentativní korpus
psané èeštiny. Praha: Ústav Èeského národního korpusu FF UK. Online:
http://www.korpus.cz [cit. 12. 10. 2017].
P e t r J. a kol., 1986, Mluvnice èeštiny 2. Praha: Academia.
P o d l i p s k ý V.J., S k a r n i t z l R., V o l í n J., 2009, High Front Vowels in
Czech: a Contrast in Quantity or Quality? „Proceedings of Interspeech 2009
Brighton”, s. 132–135.
S k a r n i t z l R., 2012, Dvojí i v èeské výslovnosti. „Naše øeè” 95, s. 141–153. Š e b e s t a K., G o l á ò o v á H., K ø e n M., P r o c h á z k a P., 2010, SCHOLA
2010: korpus mluvené èeštiny ve škole – pøepisy nahrávek vyuèovacích hodin na èeských základních a støedních školách. Praha: Ústav Èeského národního
korpusu FF UK. Online: http://www.korpus.cz [cit. 12.10.2017].
T a h a l K., 2000, Prostá úvaha o obecné èeštinì. „Meddelanden fran Slaviska insti-tutionen” 36, s. 7–51.
W a c l a w i è o v á M., 2009, Regionální mluva v korpusu mluvené èeštiny ORAL2006
