Z E Z J A W I S K W S P Ó Ł C Z E S N E G O
J Ę Z Y K A C Z E S K I E G O
Milan HRDLIČKA Uni ver zi ta Kar lo va v Pra ze
Mongol, nebo Mongolec?
1Keywords: in ha bi tant na mes, su fix, usa ge, va riant Klíčová slo va: obyvatelské jméno, přípona, úzus, va rian ta
Abs tract
The article describes how to form – with which sufix – in ha bi tants names (of states, of regions, of cities, etc.) correctly in con tem po ra ry Czech, for example how to use the name of in -ha bi tant of Mongolia (Mongolian) correctly: Mongol, or Mongolec?
Oby va telská jmé na je možné roz dělit do dvou základních sku pin – na pojme -nování oby va tel ob cí a na názvy občanů států, popř. re gionů.
Názvy obyvatel obcí se většinou tvoří ze zavřeného kmene pojmenování obce sufixem -an (Paříž – Pařížan). Dochází při tom ke změně předkoncové souhlásky: [h] a [g] se mění v [ž], konsonant [k] alternuje s [č] (Praha – Pražan, Hongkong – Hong-konžan, Hamburk – Hamburčan). Při odvozování se systémově měkčí souhlásky, konkrétně [d], [t], [n], [r] na [ď], [ť], [ň], [ř] (Madrid – Madriďan, Belfast – Belfasťan, Londýn – Londýňan, Káhira – Káhiřan). Jen zřídka se objevuje sufix -ec: Ams te ro-dam – Amsteroro-damec. Podobné případy potíže nečiní.
Složitější situace nastává, jde-li o názvy měst, resp. jejich obyvatel málo užíva-ných, postrádajících v češtině vyhraněnější a ustálenější uzuální formu. V obecné rovině lze jako řešení doporučit opisné vyjádření, které spolehlivě potížím předchází (obyvatel Buenos Aires, obyvatel Rio de Janeira, nikoliv nevhodné ,Buenos Airesan´, ,Rio de Janeiran´).
V úvahu připadá i někdy poněkud ošidný pokus o odvozenou podobu oby va tel-ského jména. Jakým způsobem postupovat kupř. v případě obyvatele Managuy? Bude
436 435
1 Tato studie vznikla za podpory pro je ktu Uni ve rzi ty Karlovy Progres Q10, Jazyk
v proměnách času, místa, kultury.
DOI: 10.14746/bo.2020.3.9
F i l i p e c J., Č e r m á k F., 1985, Česká lexikologie. Praha: Academia.
H l a d k á Z., 1995, Frazémy. In: Příruční mluvnice češtiny. Eds. P. Karlík, M. Ne-kula, Z. Rusínová, Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
H l a d k á Z., 2017, Pojmenování. In: P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. Brno: FF MU. Online: https://www.czechency.org/slovnik/POJMENOVÁNÍ (cit. 30.08.2018). K ř i v a n c o v á M., 2017, Pojďte s námi do pohádky. Obraz pohádkových bytostí
v české frazeologii. „Acta FF ZČU. Moderní lingvistika mezi pragmatickým a kognitivistickým přístupem” 9, č. 2, s. 67–100.
K ř i v a n c o v á M., 2016, Čertovský guláš – druhá část. (Obraz čerta v české frazeologii). „Lingua Viva“ XII, č. 22, s. 34-45.
K ř i v a n c o v á M., 2015, Čertovský guláš – první část. (Obraz čerta v české frazeologii). „Lingua Viva“ XI, č. 21, s. 41-48.
M l a c e k J., 1977, Slovenská frazeológia. Bratislava: Slovenské pedagogické na kla -date lst vo.
M r h a č o v á E., 2003, Prémie se zooa pe la ti vem jako bázovým slovem v češtině a polštině. In: Prémie národů slovanských. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Ostravě ve dnech 20.-21.11.2002 u příležitosti 150. výročí úmrtí F. L. Čelakovského a vydání jeho »Mudrosloví«. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, s. 107-115.
Š m i l a u e r V., 1972, Nauka o českém jazyku. Praha: SPN.
náležitý tvar Managuan, nebo Managuec (Managujec)?2 Následky takových počinů
nemajících solidní oporu ve spisovném či kolokviálním úzu nezřídka vzbuzují po -chybnosti, působí rozkolísaně. To je z komunikačního hlediska jistě nežádoucí.
Někdy se setkáváme s konkurencí přípon -an a -ák: Pražan x Pražák, Plzeňan x Plzeňák, Hra dečan x Hra dečák. Snad s výjim kou Vídně (Vídeňan x Vídeňák),3 popř.
něk terých slo venských ob cí (pod vli vem slo venšti ny),4 jde o záležitost ry ze tu
zemskou. Jen sotva si lze předs ta vit va rianty Řím – Říman x ,Římák´, Mni chov – Mni cho -van x ,Mni chovák´ aj.
Pos toj k va riantním jménům oby va tel českých a mo ravských ob cí vy jádření není jednoznačný ani jednotný. Roz díly v in ter pre ta ci se mo hou lišit napříč ge nera ce mi i re gio ny. Zatímco ved le neu trálního pojme nování Pražan (pro něko ho však až knižnějšího) může půs o bit je ho pa ra le la Pražák (No jo, za se ty Pražáci!) poněkud han -livým dojmem.5 Lexé my ja ko Plzeňák, Hra dečák, Brňák jsou opro ti to mu spíše po
-vahy ho vo ro vé.
Zajímavou, poněkud opomíjenou, specifickou podmnožinu obyvatelských jmen tvoří substantivizovaná adjektiva typu Kladenští, Pardubičtí. Z hlediska tva ro slov-ného jde o jména pomnožná, v daném významu nemají singulár. Z perspektivy slo vo-tvorné se jeví jako neproblémová. Nápadný je jejich hojný výskyt v nominativu. Příznačným rysem je skutečnost, že zpravidla neoznačují obyvatele dotyčné obce obecně, nýbrž pojmenovávají pouze jejich určitou část, a sice organizované skupiny lidí (sportovní kluby či oddíly, pracovní kolektivy apod.).
Pods tatně pestře jší a složitější je tvoření pojme nování přís lušníků státních útvarů a je jich re gionů. Ne jčastěji si konku ru jí pojme nování s nu lovým su fixem (Švéd, Ir, Ba vor), s přípo nou an (Číňan, Is lanďan, Kor sičan) a ec (Ko re jec, Por tu ga lec, Bre -to nec), popř. se su fixem rozšířeným (Barmánec,6 Kubánec, Peruánec). Si tuace je
dos ti nepřehledná, spíše než o trans pa rentním sys té mu lze ho vořit o různých ten -dencích s va riantními po doba mi jmen.7
Od po lo vi ny států Evro py i jiných zemí se tvoří jmé na oby va tel bez přípo ny, viz Ind, Uz bek, Tádžik, Ar mén, Ka zach aj. Jen mi ni mum lexémů má přípo nu -ák: Polák, Slovák; zvláštní pos ta vení zau jímá lexém Čech. Ne jčastějšími su fixy, zhru ba s ob do
bou četností výskytu, jsou an a ec. Z důvo du neexis tence jednoznačných de ri vačních pra vi del je mnoh dy vol ba fa kul ta tivní, bývá záležito stí jazyko vé ho ci tu. Jed -na z du blet v řečo vé ob vykle výrazněji pře važuje: Bra zi lec je užívanější než Bra zi lan, Mol da van do mi nu je nad Mol davcem8 (daný tvar evoku je pojme nování Mo ra vec,
za-s ta ra lé označení Mo ra va na).
Pro ilus tra ci uvádíme vy bra né zása dy od vo zování pojme nování přís lušníků náro-dů. Přípo na -an se užívá, je- li za ko nčení státu na -k, -s, -š, -t, -d (Mosam bičan, Lao san, Ku vajťan aj.), dále na sa mohlás ku -a, kte ré před chází kon so nant [d], [t], [k], [t], [w], [ž] (Ka naďan, Kos ta ričan, Kam bodžan; ved le Al jašan exis tu je po doba Al jaščan) a na sa mohlás ku -e, -y, -o (Zim babwan, Sey che lan, Konžan). Su fix -ec se uplatňu je u zemí za ko nčených na -m, -l (Su ri na mec, Se ne ga lec, Izrae lec),9 s kon co vou sa mohlás kou
-a, jíž před chází [v], [e], [u] (Li te vec, Eri tre jec, Ni ka ra gu jec), s vys lo vo va nou souhlás kou -j, -je (Pa ra guayec, Uru guayec, Li by jec).
Závěrem pre zen tu je me pra vid lo, na němž lze náročně ukázat nesnadnost, rozkolí- sanost a uzuální po va hu tvoření oby va telských jmen. Jmé na přís lušníků národů se tvoří bez přípo ny od států za ko nčených na -sko. Máme tedy formy typu Maďar, Švýcar, Bul har – a sys té mově rovněž Mon gol. Ovšem po zor: v případě týchž zemí je mi mo ji né možné ta ké užití přípo ny -ec, odtud kromě ji né ho po doby Es to nec, Lichtenšte jnec, Ni zo ze mec … A v ne poslední řadě Mon go lec.
Tvoření obyvatelských jmen je kapitolou zajímavou, nicméně dosti kom pliko-vanou. V případě potřeby je proto jistější ověřit náležitou formu ve slovníku, resp. v normativní jazykové příručce a nespoléhat pouze na jazykový cit.
Literatura
Š t í c h a F. a kol., 2011, Kapitoly z české gramatiky, Praha: Academia.
437 438
7 Zvláštní skupinu tvoří kolokviální podoby, kupř. Amík (Američan), Anglán (Angličan),
Frantík (Francouz), moravské Taloš, zastaralé Talián (Ital), někdy i povahy hanlivé: Ukroš, Úkáčko (Ukra ji nec), rákosník (Vie t na mec), Němčour, skopčák (Němec) atd.
8 Někdy jsme svědky rozdílů dobových, srov. bývalé označení Charvát, Marokánec a dnešní
Chorvat, Maročan.
9 Nelze zaměňovat s označením izraelita (člen židovské církve). 2 Podobné rozpaky mohou vyvolávat i názvy oby va tel států. Štícha a kol. (2011, s. 247)
uvádí jako doklad Lotyšsko. Zaznamenány jsou podoby Lotyš, ale také Lotyšec či Lotyšan.
3 Tato verze se jako neutrální užívá na Moravě: Vídeňáci dojeli.
4 Štícha a kol. (2011, s. 238) uvádí: „Na základě rozlišení mezi slovy Žiliňan (každý obyvatel
města, včetně přistěhovalců) a Žilinec (původní, autochtonní obyvatel s váženým postavením a profesí) spoluzaložil v roce 1991 Sbor Žilinců a stal se jeho předsedou.”
5 Srov. dublety Rus x Rusák, Žid x Žiďák, Rakušan x Rakušák (tato varianta je na Moravě
mnohdy pociťována jako neutrální).
6 Nikoliv tedy Barman, jak bylo možné dříve slýchat. Barma se však nyní jmenuje Myanmar,
takže tato potíž odpadá. Jindy hrají roli sémantické rozdíly: Bosňan je označení pro všechny obyvatele Bosny, kdežto Bosňák je příslušník tamní muslimské komunity.
