Za Milanem Jelínkem

K

R

O

N

I

K

A

Za Milanem Jelínkem

Když jsme èetli na stránkách „Bohemistyky” v loòském roèníku èlánek Evy Mináøové Milan Jelínek jubilující, který byl vìnován jeho odbornému profilu i životní dráze u pøíležitosti 90. narozenin, netušili jsme, že nìkolik málo mìsícù nato už nebu-de mezi námi. Není tøeba opakovat vše, co bylo nedávno o jeho všestranném pùsobení øeèeno, pøipomeòme tedy jen jeho pøínos k rozvoji bohemistiky, a hlavnì nìkolika disciplín, jimž se po celý život vìnoval.

Jeho profesní dráha byla vlivem doby roztržena do dvou úsekù, dvacet poèá-teèních let rozletu (do r. 1970) a další etapa až po r. 1990, ale jeho odborné smìøování bylo souvislé, kontinuita myšlenek nepøerušená, a i když nemohl v mezidobí publiko-vat, resp. obèas publikoval v interních textech nebo pod zapùjèenými jmény, využil èasu k pracím pøípravným, ale také k èinnosti politické – spolu s manželkou vydávali zejména po r. 1980 samizdatovou literaturu a organizovali bytové semináøe. Nebylo mu dáno vydat samostatné knihy kromì juvenilního O jazyku a stylu novin z r. 1957 a interního tisku Stylistické studie (1974), byl však autorem rozsáhlých statí, které vstoupily do reprezentaèních dìl èeské lingvistiky nebo vyšly v zahranièí. Mám tu na mysli zejména podíl na knížce Tvoøení slov v èeštinì 2 (1967) a Mluvnici èeštiny I (1986 – tam pod zapùjèeným jménem kolegy), kam pøispìl kapitolami o tvoøení kom-pozit, ale zejména jeho Stylistiku v Pøíruèní mluvnici èeštiny (1996) nebo kapitolu Pu-rismus v Dìjinách èeské jazykovìdné bohemistiky (2007). Schopnost reagovat od-bornì na aktuální potøeby vyjadøovací praxe projevil jako spoluautor a editor knížky Argumentace a umìní komunikovat (spolueditorství B. Švandová, 1999); rétorika se totiž dostala po r. 1989 do popøedí zájmu odborníkù i praktikù, ale skuteènì fundo-vaných knih k tématu, které by braly v úvahu specifika èeského prostøedí, byl a dosud je nedostatek. Bohužel se neuskuteènilo nové, doplnìné a aktualizované vydání knížky, na nìmž pracoval. Jako editora známe Jelínka z mnoha dalších knih, organi-zaèní schopnosti uplatnil také pøi vedení sekce Stylistika v rámci Encyklopedického slovníku èeštiny (2002); její novou podobu, která právì vzniká, už, vìdom si úbytku vlastních sil, pøedal jiným.

Tematice stylu, stylizace a jazykové kultury vìnoval Jelínek i øadu menších prací, nevyhýbal se ani èinnosti popularizaèní, analyzoval jazyk a styl rùzných osobností, typù textù, myslel na vyjadøovací praxi. Zdánlivì tedy jsou jeho odborné práce velmi polytematické, ve skuteènosti jde však o souvislý sled propojených myšlenek, kde

je-98

Pøíliv cizincù do Èeské republiky od poèátku 90. let 20. století vyvolal potøebu zabývat se jejich výukou èeštiny. Proto autorka nìkolik kapitol vìnuje osvojování èeštiny cizinci, jejich schopnosti percepce mluvených a psaných komunikátù a jed-notlivým fázím osvojování si èeského jazyka. Odlišuje interdisciplinární obor Èeština jako cizí jazyk, jímž rozumí pøípravu èeského rodilého mluvèího pro výuku svého rodného jazyka jako jazyka cílového, a obor Èeština pro cizince, tj. výuku èeštiny pro cizince. V centru pozornosti je zaèlenìní žáka-imigranta do vyuèování. Zajímavé závìry pøináší kapitola vìnovaná pohledu na èeštinu ze zorného úhlu cizincù.

Závìr oddílu tvoøí medailony vybraných lingvistù a lingvodidaktikù, kteøí ve své pedagogické èinnosti spojili profesní kvality odborné i uèitelské. Zahrnuje pøedevším ty osobnosti, jimž dosud nebyla vìnována pozornost, popø. jen okrajová, cenné jsou kapitoly postihující význam osobností z krajových univerzit.

Autorka v úvodu uvádí, že shromáždìné studie vznikly v prùbìhu minulých 35 let. Nejstarší studie pochází z roku 1975, dalších pìt z 80. let a sedm z 90. let. Plné dvì tøetiny kapitol vznikly v posledních deseti letech. Vhodnì tak doplòují a dále roz- pra-covávají témata prezentovaná v pøedchozích monografiích.

Publikaci urèenou širšímu okruhu ètenáøù – uèitelùm, studentùm a publicistùm – doplòuje vìcný a jmenný rejstøík. Práce je dùstojným pøipomenutím autorèina významného životního jubilea.

Literatura

È e c h o v á M., 1998, Komunikaèní a slohová výchova. – Praha: ISV.

È e c h o v á M., 2007, Stylový charakter frazeologie. „Styl” [Beograd] 6, s. 203–207. È e c h o v á M. a kol., 1996, Èeština – øeè a jazyk. Praha: ISV.

È e c h o v á M., K r è m o v á M., M i n á ø o v á E., 2008, Souèasná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

È m e j r k o v á S., 2000, Reklama v èeštinì, èeština v reklamì. Praha: Leda.

M o l d a n o v á D., B a l o w s k i M. (eds.), 2007, Co všechno slovo znamená. Sborník pøíspìvkù vìnovaných profesorce PhDr. Marii Èechové, DrSc. Ústí nad Labem: PdF Univerzity J. E. Purkynì.

Jiøí Zeman, Hradec Králové

den pohled vede k dalšímu promýšlení vìcí, a to vìcí z hlediska èeštiny a jejích pro-mìn velmi dùležitému a z hlediska teoretického uchopení èeštiny podnìtnému. Hlu-boké poznání jazyka a jeho dìjù vedlo k tématu, v nìmž byl a asi i zùstane výsostným odborníkem: èeskému purismu a jeho chápání v evropském rámci. Vytvoøil jedi-neènou databázi puristických zákazù a doporuèení, která èeká na zpøístupnìní dalším badatelùm. Pouèenì se vyjadøoval k otázkám moderní èeské jazykové kultury, k je-jichž øešení pøispíval jak už pøipomenutými popularizujícími èlánky, tak studiemi o vývoji kodifikace gramatické i lexikální a teoretickým promýšlením. Byl v tako-vých pracích velkorysý, ale módním vlnám neustupoval. Podobnì reagoval i v disku-sích a ve svých konferenèních vystoupeních doma i v zahranièí, pro nìž nacházel síly i v dobì, kdy se jiní už odmlèeli.

V posledních letech pracoval na vzpomínkách; èást životní dráhy, kterou se do nich rozhodl zahrnout, je jím zpracována a pøipravuje se k vydání. Jistì se tím doplní naše znalosti o minulosti, jejíž výsledky a dùsledky nás provázejí.

Plodný život profesora PhDr. Milana Jelínka, CSc., dr. h. k., se uzavøel 30. ledna 2014, svým dílem je však stále pøítomen a svými vzpomínkami k nám ještì promluví.

Marie Krèmová, Brno