Mezi tradicí a inovací ve výuce češtiny

R E C E N Z J E, O M Ó W I E N I A, N O T Y

Praha

Me zi tra dicí a ino vací ve výu ce češti ny

Do cent Stanis lav Štěpáník se pos tupně vy pra co val na špičko vé ho od borníka v obo ru teo rie vyučování české mu jazyku. Je vy so ce vzdělaný v lingvo di dak tice, v di - dak tice, orien tu je se dobře v bohe mis tice, takže má ne jlepší předpokla dy pro kon ce - pční práci v obo ru. To ta ké prokázal v před ložené mo no gra fii.

Pro svou kni hu¹ si vy bral ne jen té ma ak tuální, ale té ma též na nejvýš v současnos ti žádoucí a maximálně důležité: Au tor před kládá s využitím tra dice ino vační předs ta vu o kon cepci výuky češti ny na základní ško le. Tak se po 45 le tech ob je vu je poprvé pro - myšlený kom plexní návrh, který by mohl být výcho dis kem tvor by základních škol- ských doku mentů pro výu ku české ho jazyka (viz Če chová 2020, s. 100–110).

Au tor si práci rozvrhl do pěti ka pi tol lo gicky jdoucích za se bou: od obecných výcho di sek pos tu pu je k po sou zení tra dice ve výu ce češti ny a je jího uplatnění při ino - va tivním pro ce su vyučování. Jádrem mo no gra fie je me to do lo gie výzkum né ho šetření a je ho výsled ky, obsažené v ka pi tolách 4 a 5. Práci uzavírá 6. ka pi to la: Dis ku se a ná- sledu jící závěr.

P r v n í k a p i t o l a re flek tu je součas né proměny so cio- kul turní a ko mu ni kační.

Ty to změny (ve spoji tosti s dy na mickým rozvo jem in for mačních a ko mu ni kačních tech no lo gií) mají významný vliv ne jen na ko mu ni kační pro cesy ve spo lečnos ti, ale ta - ké na pro cesy myšlení. Au tor právem zdůrazňu je, že je tře ba, aby výu ka české ho jazy- ka ty to změny re flek to va la jak v obsa hu výuky, tak v di dak tické trans for ma ci obsa hu.

D r u h á k a p i t o l a se věnu je tra di ci ve výu ce češti ny. Au tor náležitě rozlišu je me zi tra dicí výuky (pe da go gické praxe), tra dicí teo rie vyučování české mu jazyku (obo ro vé di dak tiky češti ny) a tra dicí české lingvis tiky (ma teřské vědní dis ci plíny) a na ty to tra dice na vazu je, ale ne pod léhá jim.

Zatímco jak lingvis ti ka, tak teo rie vyučování české mu jazyku / obo rová di dak ti ka češti ny a i ku riku lum (RVP) při ja ly ko mu ni kačně- prag ma tické pa ra dig ma ja ko zá- kladní axiom své ho přís tu pu a je ho dalšího vývo je, pe da go gická praxe stále se trvává na po zicích, jež au tor označu je ja ko tra diční mluvnické vyučování. To cha rak te ri zu je ja ko lo gicko- gra ma tické a zaměře né na rozvoj formálně- poznávacích cílů. Au tor na

konkrétních příkla dech z výuky poskytu je přehled pos tupů, kte ré se v součas né výu ce češti ny apliku jí, z nichž mno hé označu je za pro ble ma tické – mno hé ale lze označit přímo ja ko vad né.

T ř e t í k a p i t o l a předs ta vu je návrh kon cepce, jež je hlavním výsled kem pro - jek tu PRIMUS/HUM/19 Di dak ti ka české ho jazyka v součas ném vzdělávacím kon - tex tu, díky němuž mo no gra fie vznikla. Tu to kon cepci au tor nazývá ko mu ni kační nau - kou o českém jazyku. K názvu mám jis té výhra dy, pro tože dle mé ho názo ru ne pos ti - hu je pods ta tu věci: jde o výu ku, niko li o nau ku o jazy ce, před ložko vé spo jení „o čes- kém jazyku” je zavádějící (viz sta no vis ko B. Ha vrán ka: učit jazyku, ne o jazyku); by - lo by vhod né název poz měnit (po dis ku si se zain te re so vaným ak té ry).

Ka pi to la ob jasňu je cíle před kláda né kon cepce, je jí teo re tická výcho diska, pro - gram a základní cha rak te ris tiky. Návrh je pro myšleně za ložen na kons truk ti vis tických prin ci pech, tex to cen tris mu a si tuačnos ti. Obsah výuky vy chází z ko mu ni kačních potřeb žáka, pos tupy ve výu ce jsou pro to výrazně orien továny na žákovu ak ti vi tu ve výu ce a pře devším na práci s pre kon cepty jazykových jevů a ko mu ni kačních pro cesů, res pek tu je se do sažený stu peň vývo je řeči dítěte.

Č t v r t á k a p i t o l a po pi su je me to do lo gii výzkum né ho šetření. Hlavní užitou me to dou by lo po zo rování au ten tické výuky. Au tor ana ly zo val 83 vyučo vacích ho din ve 3., 4., 6. a 7. ročníku u 11 uči telů. Z těch to 83 ho din získal 228 klíčových výu - kových si tuací a z to ho to soubo ru nás ledně vy bral 12, jež důkladně ana ly zo val s vy- užitím me to diky 3A. Ta to me to di ka umožňu je výzkumníko vi stu do vat kom plexně práci uči te le s žáky, sle do vat in te gri tu výuky, což au tor po važuje za je den z nej- důležitějších fak torů hodno cení kva li ty výuky.

P á t á k a p i t o l a se soustředí na po pis výsled ků em pi rické stu die. Sestává z 12 kazuis tik ana ly zo vaných uve de nou me to dikou. Au tor vždy nejprve po pi su je klíčo vou výu ko vou si tua ci, nás ledně ji za chy cu je a ana ly zu je, po té nabízí al ter ace, jež jsou za - loženy na pos tulátech ko mu ni kační nauky o českém jazyku (ta dy je výraz na místě).

Analýzy výuky a nás led né al ter ace hodnotím ja ko ne jlepší část mo no gra fie.

Každá kazuis ti ka předs ta vu je sa mostatnou stu dii, přičemž dohro ma dy poskytu jí jistý přehled o vy braných je vech ve výu ce ma teřské ho jazyka na české základní ško le, do konce lze říci, že podávají celkový pohled na výu ko vou rea li tu a ilus tru jí je jí hlavní pro blé my.

Podtrhu ji: Au tor má hluboký od borný i di dak tický vhled do au ten tické výuky, pos ti hu je ji v je jím pro ce su, ukazu je, jak lze o výu ce přemýšlet ino va tivně a jak by by - lo žádoucí a možné kva li tu výuky češti ny zvyšo vat.

Za vel mi cen nou pokládám před závěrem umístěnou Dis ku si, jež spo lu se shrnu- tím výsled ků zkoumání a po sou zením sta vu výuky naznaču je výcho dis ko dalšího vývo je.

Mo no gra fie má vše chny náležitosti vědecké práce: Sa mozře jmo stí je re su mé a seznam od bor né li tera tu ry. Ten je mi mořádně rozsáhlý, svědčí o velkém rozhle du 426

425

1 Sta ni s lav Štěpáník, Výuka češtiny mezi tradicí a inovací. Praha: Aca de mia, 2020, 326 s.

ISBN 978-80-200-3119-8.

DOI: 10.14746/bo.2021.3.12

„Bo he mi sty ka” 2021, nr 3, ISSN 1642–9893

au to ra po od bor né li tera tuře naší i zah ra niční, ne jen úzce zaměře né k obo ru. Seznam obsa hu je i pu bli ka ce z oborů příbuzných, s ni miž au tor v mo no gra fii cíleně pra co val.

A právě to Štěpáníko vi umožni lo nazírat pro blé my výuky v plné šíři a z nadhle du.

Text je sty li začně pro pra co vaný, je v sou la du s nor mou spi sovné ho jazyka.

Nás ledně by by lo záhodno in te gro vat a syn te ti zo vat pohledy na ko mu ni ka ci a styl uplatňo va né různými au torskými týmy. Domnívám se, že by by lo vhod né vy jít od Jed ličkových pojmů (1970), od je ho typů, vrstev a sty lových sfér, námi poz ději šíře po jatých ja ko sfé ry ko mu ni kační/sfé ry ko mu ni ka ce (pos tupně v různých verzích naší Sty lis tiky, na posledy 2008), s ni miž pra cu je i tým J. Hoffman no vé (Hoffman nová, Ho moláč, Chva lovská... 2016), ale nezůs tat u nich, pro pojit je s jim nadřa zenými ko - mu ni kačními fak to ry, zahr nu jícími ko mu ni kační či ni te le (včetně ko mu ni kační si - tuace) rozho du jícími pro tvor bu textů (viz Če chová, Chlou pek, Krčmová, Minářová 2008, zvl. s. 76, 196).

Mo no gra fie Stanis la va Štěpáníka Výu ka češti ny me zi tra dicí a ino vací je zásadní dílo součas né teo rie vyučování české mu jazyku, dílo, jež může být výcho dis kem tvor - by bu doucí kon cepce vyučování české mu jazyku.

Literatura

Č e c h o v á M., C h l o u p e k J., K r č m o v á M., M i n á ř o v á E., 2008, Současná stylistika, Praha:

Nakladatelství Lidové noviny.

Č e c h o v á M., 2020, Historické perspektivy výuky češtiny aneb Nadějné vyhlídky v minulosti. „Didaktické studie” XII, č. 1, s. 100–110.

H o f f m a n n o v á J., H o m o l á č J., C h v a l o v s k á E., J í l k o v á L., K a d e r k a P., M a r e š P., M r á z k o v á K., 2016, Stylistika mluvené a psané češtiny, Praha: Academia.

J e d l i č k a A., F o r m á n k o v á V., R e j m á n k o v á M., 1970, Základy české stylistiky, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

427 428