Univerbizace a (kvazi)kompozice v současné češtině

UDK 8 1 U 62.3’373.6n Izvorni naučni rad

Ivana Bozdechova

Univerzita Karlova Praha, Česka republika, Praha bozdiaff@ff.cuni.cz

UNIVERBIZACE A (KVAZI)KOMPOZICE V SOUČASNE ČEŠTINE

Pnspevek se zameruje na rozsah uplatnem univerbizace pri tvoren novych kompozit a kvazikompozit v současne češtine. Analyza vychaz^ z poravnam konkurence vyskytu paralelnich vkeslovnych a jednoslovnych pojmenovani (fotopapir - fotograficky papm, profiarmada - profesionalni armada) v reprezentativnih korpusech ČNK. Podpurnym kriteriem hodnocem analyzovanych pojmenovam jako univerbatu je užiti potencialne motivu^dch souslov^ pri vykladu semantiky ve vykladovych (neologickych) slovmrich.

Q lem pnspevku je posoudit i modelovost tvoreni (kvazi)kompozitmch pojmenovani.

K ličova slova: kvazikompozice, prefixoid, univerbizace, jednoslovny nazev, souslov^

The paper focuses on the scope of application of univerbation in new compound and quasicompound formations in Czech. The analysis is based on the comparison o f par­

allel occurrence o f multiple-word and one-word names ( fotopapir - fotograficky papm, profiarmada - profesionalni armada) in representative corpora o f the Czech National Corpus. The usage o f multi-word names, potentially motivated one-word names, in the interpretation of semantics in monolingual (neological) dictionaries is considered a sup­

portive criterion to evaluate analysed names as possible results o f univerbation. The aim of the paper is also to assess (quasi)compound formation in terms of pattern (model) formation.

Key words: quasicomposition, prefixoid, univerbation, one-word name, multiple-word name

1 . Pojeti univerbizace v česke lingvističke literature

Univerbizaci jako jednomu z jazykove uspornych prostredku rozširova-

ni slovni zasoby (tedy univerbizaci v Isačenkove smyslu kondenzace) se

v česke lingvisticke literature venovala pomerne velka rada autoru; jako

tema se univerbizace vraci ve všech slovotvornych a lexikologickych pre-

hledech, pojednanich i v gramatikach. Nazory nejen na jeji podstatu (vy-

mezem), ale i na zpusoby a prostredky j e j realizace se značne liši.* * 1 2 3 Q lem pnspevku nem temito teoriemi a pojetimi se zabyvat, učinili to opakovane jin^ (napr. Hladka 2002, 2017, M itter 2007, Kolarova 2011, Martincova 2016 aj.). Jeden rys je však shodny ve vetšine pojetich univerbizace: netyka se jeji formalne-vyznamove či procesualm povahy, nybrž stylove (stylisticke) platnosti: vysledky univerbizace (univerbaty) by v aj pojmenovam stylove pnznakova - substandardm, hovorova, ba i expresivm. Tyka se to i mno- hych dnes již plne spisovnych nazvu univerbizađ tvorenych, ktere prošly vyvojem od hovorovosti k (uplne) spisovnosti. Nakolik je tento stylovy (či pragmaticky) rys specificky pro češtinu a nakolik je společny slovanskym jazykum , je predmetem konferenčmho pohledu.

Pojeti univerbizace zde prezentovane v y c h ^ z hlediska funkčne struktur- mho (tj. z hlediska pojmenovađ roviny), nikoliv z hlediska slovotvorneho.

Pri posuzovam nazvu se snažime prihližet k paralelnim pojmenovađm postupum; konfrontovat existenci a uživam vmeslovnych a jednoslovnych pojmenovam v současnem uzu a jejich potencialni prechody u m o ž n j korpusove zdroje, z nichž čerpame pnklady. Pokusime se tak demonst- rovat, že ne vše, co se jev! jako vysledek univerbizace z hlediska funkčne strukturmho, j^ vždy odpovida i z hlediska genetickeho.

1 Viz napr.:

1) Dokulil: Tvorem slov v češtine 1, 1962: 115: o univerbizaci jde “jen tehdy, když v jazy- ce koexistuje dvouslovne pojmenovani jako synteticke ustalene pojmenovani”, ... “zda je synonymni spojeni slov, na jehož pozadi takove (sc. univerbizovane) slovo hodnotime, skutečnym dvouslovnym pojmenovanim, souslovim (treba dosud členitelnym)”. Dokulil se tak čiste synchronnim pohledem liši napr. od Isačenka (1956, 1958), jemuž šlo o as­

pekt geneticky (vznik jednoslovneho pojmenovani), nikoliv o synonymnost jednoslov­

neho a viceslovneho pojmenovani.

2) Mluvnice češtiny 1, 1986: 211: fundace / motivace kondenzačni - “motivačni poukaz ke sdruženemu pojmenovani je zpravidla jen jednou z motivačnich souvislosti slova, a proto take je tento fundačni vztah jen alternativni (i když zpravidla obraži skutečnou genezi slova - vznik jednoslovneho pojmenovani z pojmenovani viceslovneho, jeho uni­

verbizaci): jehličnan ^ jehličnaty strom / / jehličnaty, je h lm .”

3) Pnručm mluvnice češtiny, 1996: 747 (§ 927): “Po strance formalni zde mužeme mluvit o konkurenci mezi vyrazem jednoslovnym (univerbatem) a viceslovnym (mul- tiverbatem), ... Slovo češtinar vstupuje do konkurence s explicitnejšim učitel, profesor nebo student češtiny, pritom slovo čeština muže byt nahrazeno slovnim spojenim česky jazyk..”

Sireji univerbizaci chapou zejmena Helcl 1963 a Hladka 2017; zretelnost motivačniho

vztahu však považuji za konstitutivni rys tvoreni pouze u vybranych typu pojmenovani

(v bežne mluve a slangu).

Zmmenou stylovou pnznakovost univerbatu charakterizovali již Dokulil 1962 a jej! pnčinu naznačil Helcl 1963: 32:

Ten [nazev jednoslovny, I.B.] však obyčejne nevytlaa dnvejšipojm enovan nekolikaslov- ne. Oba paralelm typy se potom zpravidla liš^ stylisticky, užproto, že m^stem vzniku na- zvu jednoslovneho byva pracovn prostred^ se svou potrebou stručnosti a uspornosti v projevu, tedy oblast jazyka mluveneho, zejmena slangova.

Helcl však zaroven opravnene označil univerbizaci za vyraz zvlaštmch potreb mluveneho (nespisovneho) i spisovneho jazyka a nepopmatelny pnspevek k rozhojnem slovm zasoby utvaru nespisovnych i spisovnych.

Mluvnice češtiny 1 (1986: 211) zaznamenava univerbizaci predevšlm u slov hovorovych a slangovych a dale u term inu predevšim v užitych oborech tam, kde se sdružene pojmenovam pocifuje jako težkopadne. Noveji se ke stylove charakteristice univerbatu v ra đ mezi jinymi Prošek, 2005 (typ univerbizovanych pojmenovam mist na -ak na materialu znamych praž- skych m^st). B yf šlo o pomerne malou sondu a specificke univerbaty, jeho pruzkum opet potvrdil zarazem (vybranych) univerbatu k substandardmm jazykovym prostredkum; jejich funkčm oblast byla vymezena vyhradne pro bežny denm hovor, neoficialm a neformalm komunikaci. AGSČ 2013 hodnoti stylovou platnost univerbatu v souvislosti s jejich širokym pojetim na škale standardm (spisovne) - substandardm, pričemž indikatorem byva volba slovotvorneho sufixu (s. 164: standardni: -ar, -ka; substandardm -ač, -as, -arna, -ak).

Pridržujeme se zde pojeti Helcia 1963: 33, tj. skutečne univerbizace ve smyslu sjednocem dvou, popr i nekolika slov v novy, jediny celek, ktery uchovava celkem jasne a zretelne po strance vyznamove a vetšinou i for- malm zaklady, z nichž vznikl a kterych bylo použito pri pojmenovavađm aktu k rodovemu zarazem a druhovemu odlišem. Tak je tomu podle autora pouze pri prechodu v kompozita a kondenzaci ve sprežky. Takove sjedno- cene slovo je utvareno tak, že jsou v nem zachovany obe vychoz^ složky puvodmho souslov^ (nebo nekdy take jen predpokladaneho); jednoslovnost je dosažena sepetim obou složek. Podle Helcla byva toto sepeti mene často čiste mechanicke (jedenadvacet , dlouhohrajici ); autor je pak považuje za sražem slov. I takovych kompozit nahrazujmmh spisovne souslovne ter- mmy se podle Helcla 1963 tyka stylova pnznakovost - byvaj^ omezena na ustm pracovm dorozumrvam, prestože nekdy pronikaj^ i do vyjadrovam spisovneho (jako pnklady autor uvadć fotodeska vedle fotograficka des­

ka, gramojehla vedle gramofonova jehla, radiosoučastky - součastky do

rozhlasovych pfijimaču).

V našem pnspevku se zam enm e na kompozičm, presneji kvazikompozič- m postupy univerbizace, mj. i proto, že prave sprahovam svou podstatou odpov^da puvodmmu vyznamu slova univerbizace, tj. spojovam dvou (ri- dčeji i vice) samostatnych slov v jedine. Uvažujeme-li zde o realizaci uni­

verbizace kvazikompozičmmi postupy, zvažujeme pouze kvazimorfemy (prefixoidy) s vecnym vyznam em 2 3 a (vzhledem k četnosti a produktivnosti současneho, tedy i neologickeho tvorem) internacionalm (s vedom m mož- neho prejtoam již hotovych nazvu do češtiny, prip. jejich kalkovam). - V teto souvislosti pripommame Helclovo podnetne terminologicke rozlišem obou uvedenych postupu, b y f se jeho navrh neujal (Helcl 1963: 36): univer­

bizace = proces pouheho formalmho sloučem dvou ustalene spojovanych slov, tvorem sprežek, sprahovam; unilexemizace (unifikace) = formalm sjednocem teprve dusledkem predchozfto sjednocem vyznamoveho, tvo­

r e n vlastmch složenin.

2 . Metodologie, charakteristika a postup vyzkumu

Protože nas zajm a podd kvazikompozice na univerbizačmch procesech, zamerili jsme se na produktivni internacionalm prefixoidy a na jimi tvo- rene substantivrn nazvy, mezi nimiž je pomerne hodne neologismu. Tyto nazvy tak dokladaj! aktualrn a „nejsoučasnejšf‘ dynamicke tendence tvo­

r e n v češtine. Podle vybranych prvmch (internacionalnih) prefixoidu s vecnym vyznamem (viz zde vyše) jsm e vyhledavali kolokace s jim odpo- v^daj^c^m adjektivem v atributivrnm postaven k substantivu (jako poten­

c i a l i m otivačn souslov^ pro jednoslovne nazvy), tedy napr. k prefixoidu agro- kolokace s adjektivem agronomicky, agrarni. Nalezene kolokace jsme porovnali se seznamem substantivmch kvazikompozit (puvodne se- stavenym pro vyklady o kvazikompozici ve VAGSČ, v tisku) a zazname- nali ty v ie slo v n e nazvy, ktere o b s a h ^ substantivum shodne s 2. členem danych kvazikompozit (napr. pro agronomicky ^ agronomicka technika, z: agrotechnika). U techto substantiv jsm e overovali, ve kterych vyskytech v korpusu jsou v pozici n d id h o členu k adjektivu (agronomicky)3, a zva- žovali jsme, zda dana spojem mohla byt potencialnim zakladem (motivad) pro univerbizaci ( agronomicka technika ^ agrotechnika). K posouzem 2 3

2 Vychazime z podnetneho pojeti Martincove - Savickeho 1987; bliže o prefixoidech viz napr. Kochova 2015, klasifikace (afixoidu) Bozdechova 2016.

3 Nalezene kolokace jsme proto utridili podle pozice a bezprostredni (nedistančni) de- terminace; tak byly napr. z kolokaci adjektiva agronomicky vyrazeny kolokace jako te­

chnika Agronomicke fakulty.

takove motivace jsm e dale podle potreby a možnosti (existence lexikogra- fickeho zaznamu) ve vykladovych slovm dch (včetne neologickych) overo- vali, zda bylo dane souslov! užito v heslovem odstavci k vykladu lexikalm semantiky jednoslovneho pojmenovam (kvazikompozita).

Vychazeli jsme ze dvou hypotez: 1) u kolokad s v y ššto počtem korpuso- vych vyskytu (radove minimalne stovky) lze predpokladat, že mohou byt vychodiskem univerbatu (byla proverena vyznamova shoda obou pojme­

novam jako minimalni požadavek univerbizace); 2) pom od zvolenych pre­

fixoidu se tvon mnoho neologismu, a to často analogicky (modelove, prip.

se nazvy je obsahujid pfej^maj^ či kalkuj^. Jako (potencialne) ustalene jsm e vybmali pouze kolokace s minimalnim vyskytem 30 v korpusu syn v4. Vyše popsanym postupem jsm e shromaždili 200 jednoslovnych pojme­

novam se 14 ruznymi prefixoidy cizfto puvodu: agro-, auto-, cyklo-, eko-, elektro-, foto-, gastro-, info-, moto-, porno-, profi-, psycho-, radio-, tele-.

Vyčet ziskanych paralelmch vmeslovnych a jednoslovnych nazvu s temito komponenty jsm e doplnili o 130 jednoslovnych neologismu uvedenych ve Slovmcwh neologizmu a u nich jsme overili jejich vyskyt v korpusech syn v4, AMB4.

U jednotlivych prefixoidu jsm e posoudili konkurenci vyskytu jednoslov­

nych a vmeslovnych nazvu (bežnych a neologickych = SN). V nasledujidm prehledu zaznamenavame ve dvoji d ch paralelmch nazvu (jejichž oba čle- ny splnuji vyše uvedene kriterium minimalmho vyskytu 30 v korpusech) pomer počtu jednoslovnych nazvu a souslovć Pnklady u v ad to e v pofad^

od nazvu s nejvyššim počtem zaznamenanych vyskytu (v syn v4; v zavor- ce je zaznamenan počet vyskytu v ABM, pokud se podstatne lišil od počtu v syn v4) a pro nazornost tučne zvyraznujeme paralelm dvojice vmeslov- nych a jednoslovnych nazvu.5

4 Korpus syn v4 je nova verze nejrozsahlejšiho korpusu ČNK, ma 4 349 023 692 pozic;

korpus Araneum Bohemicum Maximum z rady korpusu ČNK je webovy, ma 4 349 023 692 pozic a využivali jsme ho pro srovnani vzhledem k tomu, že prave v textech na webu se obecne časteji uživaji zkoumane nazvy s cizim i (internacionalnimi) prefixoidy.

5 Seznam nalezenych paralelnich souslovi a jednoslovnych nazvu uvadime na konci textu v Tabulce 1 (ustalene nazvy) a v Tabulce 2 (neologismy). Čisla tam uvedena znamenaji počet vyskytu v uvedenych korpusech; priklady jsou razeny podle prefixoidu a v jejich ramci abecedne (pro snazši orientaci). Seznam všech dvojic paralelnich nazvu s počty vyskytu prinaši Tabulka 3; zaznamenany jsou i dvojice, v nichž kriterium minimalmho počtu vyskytu splnuje pouze jeden člen dvojice. Dvojice jsou v ramci jednotlivych pre­

fixoidu razeny podle počtu vyskytu v korpusech (od nejvyššiho počtu k nejnižšimu) - a

to nejprve u prevažujicich souslovi a pak u prevažujicich jednoslovnych nazvu.

Agro-: ,agrarm ‘, prip. ,agronomicky‘

agrarni komora 32240, a. politika 2856, a. sektor 2340, a. produkce 408 agrotechnika 1504, agrosektor 31

SN: agroturistika 4187, agropodnikani 1219, agrosalon 920

- v jedine doložene dvojici paralelmch nazvu počtem vyskytu prevažuje souslovg ostatm souslovi nemaji paralelni jednoslovne nazvy; (jednoslov­

ne) neologismy nemaji doložena souslovi (s minimalnim počtem vyskytu) Auto- 1: ,automobilovy‘

automobilovy prum ysl 32680, a. doprava 10628, a. soutež 9782, a. zavod­

nik 6648, a. vyrobce 1157, a. stfikačka 1193, a. dtt 892, a. dopravce 533, a. konstrukter 275; a. sklo 207, a. zamek 95, a. opravna 89, a. sedačka 86 autosedačka 8880 (10252), autodopravce 6986, autodtt 3668, autodopra- va 3265 (5349), autodilna 2619, autoopravna 1970, autoprumysl 1792, au- topfislušenstvi 640, autocvičište 288; autosedačka 14680, autosklo 1009 (6056), autopujčovna 1766, autodoplnek 1305, autolakovna 434, autoza- mek 195, autovyrobce 117

SN: autosalón 34164, autocentrum 1102, autoalarm 538 (1044), automu- zeum 527, autochladnička 141, autoklimatizace 107 (428), autoškolstvi 85, autobox 36 (262)

- v 9 dvojiđch paralelmch nazvu počtem vyskytu mnohonasobne pre- vvšuji 3 souslovi a 6 jednoslovnvch nazvu; neologismy nemaji doložena souslovi (s minimalnim počtem vyskytu)

Auto- 2: ,sam-, sebe-, v lastn f6

automatickapfevodovka 6343, a. klimatizace 1951, a. zbran 1737, a. kont­

rola 386, a. vysavač 125, a. sterač 85, a. brzda 59 autozapalovač 106, autosypač 39

- souslovi nemaji jednoslovnv ekvivalent, jednoslovne nazvy nemaj! dolo­

žena souslovi (s minimalnim počtem vyskytu); neologismy ( autokorekce, autoladeni, autoregulator, autovzdelanec, autoprogramovani ) nejsou do- loženy v minimalnim počtu vyskytu

6 V zavislosti na lexikalm semantice substantiva jsme jako potencialni m otivuad souslo-

v^ vyhledavali kolokace s adjektivem automaticky ,vykonavajtó určitou činnost, funkci

samostatne, bez trvale ^ d činnosti človeka; na tom založeny, samočinny‘. Predevšm

u neologismu však tyto kolokace byvaly semanticky vyloučeny, viz napr autokorekce

jednam , kterym jedinec sam sebe koriguje’, autovzdelanec ‘kdo se sam vzdelal, vzdela-

val; samouk’, nikoliv *automaticka korekce, *automaticky vzdelanec.

Cyklo-: ,cyklisticky‘

cyklisticky zavod 13487, c. stezka 7754, c. trasa 4169, c. oddil 1174, c. za­

vodnik 192, c. rukavice 162, c. oblečem 146 , c. obchod 140, c. silnice 120, c. prodejna 104, c. značka 74

cyklotrasa 29539, cykloturista 7701, cyklovlak 495, cyklozavod 456, cyk- lopujčovna 279, cykloprodejna 270, cyklostojan 227, cyklocestovatel 186, cykloznačka 101; cyklopočitač 198, cykloexpedice 101, cykloobchod 108, cyklooblečem 47

SN: cyklostezka 105839, cyklobus 8817, cyklovylet 4522, cyklohlidka 1060, cykloservis 714, cyklotoulka 480, cyklomagistrala 261

- ze 7 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu pfevyšuji 3 souslov! a 4 jednoslovne nazvy (ve 2 z techto dvojic je však pomer počtu vvskvtu temef vyrovnany - cykloobchod, cykloznačka); nekolik dalšmh nazvu a temef všechny uvedene neologismy (s vyjimkou nazvu cyklostezka) nemaji doložena paralelni souslovi (vubec nebo s minimalnim počtem vyskytu) Eko- 1: ,ekologicky‘

ekologicka vychova 12106, e. zem edelstó 10247, e. aktivista 10057, e. vuz 558, e. produkce 530, e. vozidlo 497

ekozem edelstó 539, ekoaktivista 403 (809), ekovychova 269

SN: ekofarma 3448, ekofilm 2476, ekoporadna 1144, ekoterorista 750 (1094), ekojarmark 731, ekofarmaf 453, ekoznačka 429 (821), ekoaktivista 403 (809), ekofórum 354, ekodum 278, ekopolitika 177 (344)

- u všech 3 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu mnohonasobne pfe- vyšuii souslovi; temef všechny uvedene neologismy maj! doložena paralel- m souslovi s mnohonasobne nižšim počtem vvskvtu (splnujidm kriterium minimalmho počtu: ekologicka farm a 211 (164), e. poradna 158, e. ja r­

mark 30, e. fa rm a f 49, e. aktivista 809, e. dum 164, e. politika 177 Eko- 2: ,ekonomicky‘

ekonomicka krize 33144, e. situace 32526, e. problem 10546

- souslovi s vysokym počtem vyskytu nemaji jednoslovny ekvivalent (s minimalnim počtem vyskytu); (jednoslovne) neologismy nejsou doloženy v minimalnim počtu vyskytu

Elektro-: ,elektricky‘

elektricky pohon 4649, e. vedem 16156, e. zanzem 2852, e. pnpojka 1311,

e. pnstroj 1279, e. rozvadeč 1016, e. pec 456, e. vyzbroj 360, e. ohfivač

330, e. rozvodna 323, e. jistič 174, e. produkce 108, e. vyrobek 71, e. ka-

belaž 65, e. motorka 65, e. dodavka 59, e. čtyfkolka 53

elektrotechnika 11721, elektrozanzem 4949, elektropohon 1166, elektro­

monter 979, elektrorozvodna 398, elektropnstroj 395, elektrorozvadeč 302, elektrovyzbroj 281, elektropnpojka 212, elektrovyrobek 84; elekto- rinstalater 102

- ze 7 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu vysoce pfevvšuji 4 sou- slovi a 3 jednoslovne nazvy; neologismy nemaji doložena souslovi (s mini- malmm počtem vyskytu)

Foto-: ,fotograficky‘

fotograficka soutež 6170, f. vystava 4275, f. dokumentace 1606, f. obraz 1411, f. prace 896, f. p n stroj 760, f. prttoha 605, f. snlmek 454, f. sblrka 407, f. umenl 388, f. zaber 268, f. služba 177, f. vybava 143

fotodokumentace 7711, fotosoutež 5414, fotovystava 660, fotopnstroj 607, fotoobraz 538, fotolaboratof 270, fotospoušt’ 194, fotoslužba 193, fo - toreprodukce 150, fotoprttoha 125, fotoprace 114; fotovybava 257

SN: fotobanka 742, fotokniha 613, fotofestival 410, fototapeta 399 (995), fotoškola 136, fotoprace 113 (123), fototest 50 (183)

- z 9 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu vysoce pfevyšuje 6 souslo- vi a 3 jednoslovne nazvy; neologismy nemaji doložena souslovi (s mini- malmm počtem vyskytu)

Gastro-: ,gastronomicky‘

gastronomicka specialita 1184, g. zažitek 957, g. z a n z e n 868, g. festival 607

gastrofestival 400; gastrozanzem 72 SN: gastroturistika 103, gastronadoba (96)

- u obou dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu pfevvšuje souslovi;

neologismy nemaji doložena souslovi (s minimalnim počtem vyskytu) In fo-: ,informačm‘

informačm centrum 73621, i. system 42443, i. technologie 27334, i. stre- disko 22009, i. letak 3884

infocentrum 30581, infostredisko 362, infosystem 205 SN: infolinka 3653, infostanek 720

- u 3 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu pfevyšuje souslovi; neolo­

gismy nemaji doložena souslovi (s minimalnim počtem vyskytu) Moto-: ,motocyklovy‘

motorove vozidlo 50623, m. pila 22183, m. nafta 14007, m. zavodmk 3957, m. zavod 2038

SN: motoalarm 32

- k uvedenym souslovm neexistuji paralelni jednoslovne nazvy; neologis- my nemaji doložena souslovi (vubec nebo s minimalmm počtem vyskytu) Porno-: ,pornograficky‘

pornograficky film 854, p. časopis 829, p. produkce 39 pornofilm 77, pornočasopis 25

- u 2 dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu pfevvšun souslovi; (jed­

noslovne) neologismy nejsou doloženy v minimalnim počtu vyskytu Profi-: ,profesionalm‘

profesionalni hasič 40279, p. ridič 4125, p. jednotka 3400, p. fotograf 3163, p. boxer 2012, p. tanečnik 1177, p. cyklista 1131, p. muzikant 999, p. zavod­

nik 601, p. tenista 328, p. urednik 163 profiboxer 349, proficyklista 18

SN: profiarmada 6 (543), proficyklistika 3 (71), profihokej 30 (661), profi- tym 551 (1340)

- u obou dvojic paralelmch nazvu počtem vyskytu vysoce pfevvšuje sou- slovi; u neologismu pfevažuji paralelni souslovi

Psycho- 1: ,psychicky‘

psychicky stav 7819, p. problem 7806

- k uvedenym souslovim neexistuji paralelni jednoslovne nazvy; (jed­

noslovne) neologismy nejsou doloženy v minimalnim počtu vyskytu Psycho- 2: ,psychologicky‘

psychologickaporadna 3030, p. posudek 856, p. terapie 90 psychoterapie 8444 (12394)

SN: psychofilm 5 (565)

- u uvedene dvojice paralelmch nazvu počtem vyskytu vysoce pfevvšuje jednoslovny nazev; podobne take u neologismu

Radio-: ,radiovy‘

radiova vlna 1495, r. spojeni 1169, r. signal 1012, r. prffim ač 272, r. vys^

lačka 65, r. technika 39

radioprffimač 1483, radiotechnika 299, radiosignal 0 (36), radiovysttač- ka 35

SN: radiostanice 3558, radiobudik 434, radiodispečink 174, radioprehra- vač 425

- ve 4 dvojidch paralelmch nazvu počtem vyskytu mnohonasobne pfevy-

šuji 2 souslovi a 2 jednoslovne nazvy; u neologismu počtem vysoce pfevy-

šuji jednoslovne nazvy

Tele- 1: ,telekomunikačm‘

telekomunikačni urad 8358, t. společnost 7070, t. firm a 4991, t. operator 3043

SN: telekonference 5667

- k uvedenym souslovm neexistup paralelni jednoslovne nazvy; neologis- my nem aj doložena souslov^ (vubec nebo s minimalmm počtem vyskytu) Tele- 2: ,televizrn‘

televizni stanice 30661, t. obrazovka 27416, t. vysilani 21863, t. divak 11844 t. pracovnik 520

SN: telenovela 5049, telemost 12487 7 8

- k zaznamenanym souslovim temer vubec neexistuii paralelni jednoslov­

ne nazvy; neologismy neman doložena souslovi (vubec nebo s minimal- mm počtem vyskytu)

2.1. Shrnuti - d ^ fakta a poznatky

Jak uvedene prehledy (tabulky) u k azu j, mnoho (potencialne motivačmch) souslov^ ma značne vysoky počet vyskytu a jejich paralelni jednoslovne nazvy vy k azu j radove zanedbatelne vyskyty; zaroven naopak k mnohym jednoslovnym nazvum jsme (vyše popsanym postupem) nedospeli k nale­

zem jim odpovldajlđch souslovi s vyskytem vyššim než 30 v syn v4, pop.

v korpusu ABM. Ustalenost a četnost vyskytu (frekvence) souslovi se jev!

pouze jako predpoklad k potencialm univerbizaci, ne vždy k m dochaz^

(jako napr ze souslov^ informačm technologie 27334, psychologicka valka 235, automaticke ladeni 111, elektricky mixer 111 aj.), pop. jen okrajove (električke vedeni 16159 - elektrovedeni 0 (8), cyklisticky zavodnik 192 - cyklozavodnik 4, cyklisticke rukavice 162 - cyklorukavice 5, cyklisticka silnice 120 - cyklosilnice 4, električka pec 456 - elektropec 6, elektricky ohfivač 330 - elektroohfivač 2 atd.). Zaroven však jine kolokace s tymiž adjektivy maj! jednoslovne ekvivalenty, srov. cyklisticka hlidka 6 - cyk- lohlidka 1060, cyklisticky servis 11 - cykloservis 714, cyklisticky oddil 23 - cyklooddil 1174, elektricka technika 10 - elektrotechnika 11721). Procesy tv o ren se jev! značne ruznorode, a to zejmena u neologismu, mezi nimiž jsou navm hojne prejlmky; projevuj se zde jak tendence k tv o ren (pnmou) kvazikom poziđ (srov. cyklisticky bus 0 - cyklobus 8817, fotograficka ban­

ka 1 (3) - fotobanka 742), tak se objevuj i pokusy o dodatečne vytv o ren vmeslovneho nazvu k jednoslovnemu, af již realne prejatemu (televizni

7 Prejate z angličtiny ( teleconference ).

8 Nazvy pochazeji z angličtiny (telenovella, telebridge).

novela 2 - telenovela 5049) nebo jen m otivupđm u (gastronomicka turisti- ka 10 - gastroturistika 103; automobilove centrum 12 - autocentrum 1102, cyklisticke centrum 26 - cyklocentrum 181).

Nejednoznačnost genetičke motivace tvorem naznačuj take paralelni dvo­

jice početne temer vyrovnane, viz napr. informačm stanek 820 - infosta- nek 720. Uvedena korpusova fakta ukazuj! spiše na modelovost tvorem a na vysokou produktivitu tvorem s (kvazi)komponenty (prefixoidy) než na skutečny proces univerbizace (na pozad^ ustalenych adjektivmch souslo- v^. Nasvedčuje tomu take fakt, že mezi uvedenymi jednoslovnymi nazvy je relativne velmi malo stylove pnznakovych (substandardmch) nazvu, ktere jsou pro univerbizaci charakteristicke (viz vyše). Stylove pnznakove - podle SSJČ slangove9 - jsou nektere nazvy s prefixoidy auto- (autodllna, autodopravce, autodoprava), elektro- (elektropflstroj), foto- (fotolabora- tor, fotoprlstroj), radio- (radiopfijlmač ), podle SN: cyklonadšenec - expr., elektronuž - obch., psychohoror - film., telekonference - poč.

Celkove lze posuzovanou konkurenci analyzovanych paralelmch souslov!

a jednoslovnych nazvu zjednodušene a približne vyjadrit podle prevahy odpov^daj^đch adjektiv a prefixoidu u ustalenych a neologickych nazvu:

ustalene nazvy neologismy

AGRO- agrarni agro-

AUTO- 1 automobilovy : auto- = 1:2 auto-

AUTO- 2 automaticky -

CYKLO- cyklisticky : cyklo- = 1:1 cyklo-

EKO- 1 ekologicky ekologicky < eko-

EKO- 2 ekonomicky -

ELEKTRO- elektricky : elektro- = 1:1 elektro- FOTO- fotograficky : fo to - = 2:1 foto-

GASTRO- gastronomicky gastro-

INFO- informačm info-

MOTO- 1 motocyklovy moto-

MOTO- 2 motorovy moto-

PORNO- pornograficky -

PROFI- profesionalni profesionalni

PSYCHO- 1 psychicky psycho-

9 V dobe vzniku SSJČ však byla hybridni kompozita vnimana a hodnocena jinak než

dnes - často jako neustrojne tvorena, nebo se dokonce odsuzovala.

PSYCHO- 2 psycho- psycho-

RADIO- radiovy : radio- = 1:1 radio-

TELE- 1 telekomunikačm tele-

TELE- 2 televizm tele-

3 . ^Zaver

U vybraneho typu kvazikompozitmch nazvu s internacionalam i prefixo- idy jsm e sledovali korpusovy vyskyt ve vztahu k vfceslovnym nazvum jim paralelnim. Pfestože jde o velmi malou skupinu nazvu, slovotvorne prostfedky (prefixoidy) se jev^ produktivm a zejmena u neologickych nazvu nevykazuj pnm y motivačm vztah k adjektivum a na nich zalo- ženych vfceslovnych nazvech. Velmi často nelze (ani v kontextovem užiti) jednoznačne určit nebo rozlišit, zda jde o pom e tvofern (kvazikompozici) nebo slovotvornou upravu (univerbizaci ve smyslu Helclova sražem slov):

semanticka a funkčm ekvivalence vysledku obou typu procesu nikterak nenaznačuje skutečnou genezi jednoslovnych nazvu. Dommvame se, že v mnoha pnpadech lze i u formalne obdobnych (shodnych) jednoslovnych nazvu uvažovat o alternativmch m otivađch vzniku, a že tedy ne všech- ny formalne obdobne typy kvazikompozit jsou vysledkem univerbizace.

Jak naš vyzkum znovu potvrdil, zejmena u novych nazvu jde o uplatnem vyhranenych prefixoidu (do určite miry od vychozich adjektiv již osamo- statnenych). Ani existence a počet vyskytu adjektivmch kolokac nebyva jednoznačne vychodiskem univerbizace - krome již uvedenych argumen­

tu totiž k jednoslovnym nazvum mnohdy existuj i jine typy paralelmch kolokađ než adjektivmch, zejmena se substantivy10 (automuzeum - auto- mobilove muzeum :: muzeum automobilu, autoopravna - automobilova opravna :: opravna aut, autodoprava - automobilova doprava :: doprava autem, cyklostezka - cyklisticka stezka :: stezka pro cyklisty). U nazvu obsahujmch internacionalni slovotvorne prvky je v neposledm fade tfeba zvažovat možnost jejich pfejimam, pop. kalkovam (hybridm nazvy). Cel- kove lze pro nami analyzovane nazvy vymezit 3 modely tvofem: 1) kvazi- kompozice ( autopujčovna , cyklorukavice, cyklohlidka, cyklomagistrala), 2) univerbizace ( autodoprava, cyklotrasa, cyklovylef), 3) pfejimam, kal- kovam (autoleasing, cyklobus, cyklobyznys). Na existenci techto modelu poukazuje i stylova platnost nazvu (viz pfehledy v tabulkach).

10 U spojem s neshodnym prrvlastkem by bylo pri posuzovam jejich motivačm platnosti

treba odlišit, jde-li o spojeni volna (textova), nebo ustalena, popr. terminologizovana. -

T m se u uvedenych pnkladu nezabyvame, uvadm e je zde jen pro ilustraci.

Ukazuje se, že pri tv o ren nazvu se uplatńujl ruzne faktory - systemove (jednoznačnostM ceznačnost prefixoidu, jeho semantika, pop. jazykovy puvod) i textove (produktivnost slovotvorneho prostredku, jeho ustale- nost, vyhranenost - srov. napr auto-, cyklo-, elektro- foto-, radio- x pro- fi-). I vyše zmmene lexikograficke hledisko nasvedčuje sp^še pom e kva- zikompozici, b y f jej nelze použh jako prukazny argument - velkou čast jednoslovnych pojmenovam totiž tvon neologismy. Pri vykladu vyznamu ve vykladovych slovrn d ch byla paraleln souslov^ využrvana k vykladu lexikalrnho vyznamu zcela sporadicky, obdobne take ve Slovrn d ch ne­

ologizmu (viz Tabulka 1, 2). Bylo tomu predevšlm pro objasnem vyzna­

mu nazvu s prefixoidy auto-, elektro-, foto- (ve vykladovych slovmđch);

auto-, cyklo-, eko-, foto-, info-, profi- (v SN). U mnohych z nich však byl počet souslov! v korpusovych dokladech mnohonasobne nižši než počet jednoslovnych nazvu.

Uvedena fakta a zjištem d o k a z ^ jak analogii, tak nahodilost tvorem sp^še než zamerny (a prokazatelny) proces s m e r ^ d k ekonomii vyjadrern - ve vetšine nami analyzovanych nazvu jde tedy spiše o kvazikompozici jako vlastm slovotvorny akt, nikoliv o upravu již existup d ch vmeslovnych poj- menovam.

Zdroje

Dostupne z WWW: http://www.korpus.cz:

Korpus syn v4 jako zdroj dat

Korpus Araneum Bohemicum Maximum (Czech, 15.04) 3,20 G jako zdroj dat

Literatura

Jan BOSAK, 1987: O vymedzem univerbizacie. Slovenska reč. 52, 231-237.

Jan BOSAK, 1989: Univerbizacia. HORECKY, Jozef, BUZASSYOVA, Klara, BOSAK, Jan (eds.). Dynamika slovnej zasoby sučasnej slovenčiny . Bratisla­

va: Veda, 298-306.

Ivana BOZDECHOVA, 2016: K pojeti, vymezem a terminologickemu označovam slovotvornych prostredku prechodneho charakteru. KORIAKOWCEWA, Elena (ed.). Współczesne językoznawstwo słowiańskie: teoria i metodologia badań i Słowotwórstwo. Siedlce: Wydawnictwo UPH w Siedlcach, 23-32.

Ivana BOZDECHOVA, 2016: Kvazikompozice. KARLK, Petr, NEKULA, Ma­

rek, PLESKALOVA, Jana (eds.). Novy encyklopedicky slovnik češtiny . Pra­

ha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 952.

Alena DEBICKA, 2007: O jazykove ekonomii ve vystavbe textu publicistickeho stylu. Co všechno slovo znamena. Sbormk prispevku venovanych profesorce PhDr. Marii Čechove, DrSc. Usti n. Labem: UJEP, 73-81.

Miloš DOKULIL, 1962: Tvoreni slov v češtine I, Teorie odvozovani slov. Praha:

ČSAV.

Miloš HELCL, 1963: Univerbizace a jeji podil pri rustu dnešni slovni zasoby.

Slovo a slovesnost. 24, č. 1, 29-37.

Zdena HLADKA, 2005: Univerbizace - korpusy - slovniky (mala materialova sonda). BLATNA, Renata, PETKEVIČ, Vladimir (eds.). Jazyky a jazykove- da . Praha: UČNK FF UK, 503-514.

Zdena HLADKA, 2016: Univerbizace. KARLK, Petr, NEKULA, Marek, PLE- SKALOVA, Jana (eds.). Novy encyklopedicky slovnik češtiny . Praha: Nakla- datelstd Lidove noviny, 1924-1925.

Alexander V. ISAČENKO, 1958: Obecne zakonitosti a narodni specifičnost ve vyvoji slovni zasoby slovanskych jazyku , sb. K historickosrovnavadmu stu­

diu slovanskych jazyku. Praha, 143-151.

Alexander V. ISAČENKO, 1956: O nekterych zakonitostech v oblasti pojme- novani, Sbornik Vysoke školy pedagogicke v Olomouci. Jazyk a literatura.

III , Praha, 17-23.

Ladislav JANOVEC, 2007: K projevum jazykovych vyvojovych tendenci v sou- časne češtine. Naše reč. 90, č. 2, 57-66.

Alois JEDLIČKA, 1969: Univerbizace a multiverbizace v pojmenovacich struk­

turach . AUC-SlavPrag XI. Praha: Univerzita Karlova.

Pavla KOCHOVA, 2015: Prefixoidace v ceštine'' (k svebytnemu tvoreni novych slov na materialu neologismu). BARNOVA, Katarina, CHOMOVA, Alexan­

dra (ed.). Varia 21 . Zbormk prispevkov z 21. kolokvia mladych jazykovedcov.

Banska Bystrica: Belianum, 229-238.

Ivana KOLAROVA, 2011: Univerbizace. František ŠTiCHA (ed.). Kapitoly z gra- matiky češtiny Praha: Academia, 273-410.

Olga MARTINCOVA a kol., 1998, 2004: Nova slova v češtine. Slovnik neologiz­

mu 1, 2 . Praha: Academia. [SN]

Olga MARTINCOVA, 2016: Multi-word expressions and univerbation in Slavo­

nic. MULLER, Peter O., OHNHEISER, Ingeborg, OLSEN, Susan, RAINER, Franz (eds.). Word-Formation. An International Handbook o f the Languages o f Europe , Vol. 1. Berlin - New York - Boston: De Gruyter Mouton. (= Hand­

books of Linguistics and Communication Science, HSK 40.1-5), 742-757.

Olga MARTINCOVA, 2016: Prefixoid. KARLK, Petr, NEKULA, Marek, PLE-

SKALOVA, Jana (eds.). Novy encyklopedicky slovnik češtiny . Praha: Nakla-

datelstvi Lidove noviny, 139-1396.

Olga MARTINCOVA, Nikolaj SAVICKY, 1987: Hybridm slova a nektere obecne otazky neologie. Slovo a slovesnost . 48, 124-139.

Patrik MITTER, 2007: K univerbizaci na zaklade kompozice v současne češtine.

KLiMOVA, Kvetoslava, MRAKOVA, Eva (eds.). Čeština - badani a učeni . Usti n. Labem: UJEP, 33-37.

Mluvnice češtiny 1 , 1985. Praha: Academia.

Priručni mluvnice češtiny , 1996. Praha: NLN (2. opr. vydam).

Martin PROŠEK, 2005: O jednom typu univerbizovanych pojmenovam mist na -ak. Naše reč . 88, č. 2, 57-66.

František ŠTiCHA a kol., 2013: Akademicka gramatika spisovne češtiny . Praha:

Academia.

Univerbation and (quasi)composition in contemporary Czech

The concept o f univerbation presented in the paper is based on the functional-structural approach, not on word-formation. In the assessment of the analysed material, parallel naming processes are considered; to compare use of parallel multi-word and one-word names in the contemporary communication is possible by corpus sources from which the examples have been drawn.

We focused on productive international prefixoid and on nouns formed by them, includ­

ing neologisms.

We got two hypotheses: 1) collocations with the higher numbers of corpus occurrence may be assumed as results of univerbation; 2) by means o f analysed prefixoids many neologisms are formed, often by analogy.

Word-formation o f analysed names is influence by language-system factors (clarity / ambiguity o f prefixoids, their semantics and language origin), and text factors (produc­

tiveness o f word-formation means, their stability, tailored nature). The reached facts prove both analogy and randomness of creation rather than deliberate process directed to economy o f expression - majority of the analysed names are formed rather by quasicom­

position as a proper word-formation act than by modification of the existing multi-word

name.

Pnlohy

Tabulka 1 (201)

syn v4

syn v4 AMB stylovy pnznak vyklad souslovta

AGRARNI AGRO-

a g ra r n i k o m o ra

32240

0 -

a g ra r n i p o litik a

2856

0 3 -

a g ra r n i p r o d u c e n t

29

3 0 -

a g ra r n i p ro d u kce

408

10 0 -

a g ra r n i s e k to r

2340

31 -

a g ra r n i tech n ika

15

1504 1113 -

AUTOMOBILOVt AUTO- 1

autom obilow y za m e k

95

195 41 -

autom obilow y a d a p te r

3

23 -

autom obilow y a k u m u la to r

44

0 31 -

a u to m o b ilo ve cvičište

0

288 118 -

a u to m o b ilo vy č a lo u m k

0

18 13 -

autom obilow y d il

892

3668 2598 -

a u to m o b ilo va diln a

8

2619 1101 SSJČ: slang.

automobilova dilna

autom obilow a dodawka

15

3 1 -

autom obilow y d o p ln e k

80

0 1305 -

autom obilow a doprawa

10628

3265 5349 SSJČ:

dopr. slang.

automobilova doprava, doprava autem

autom obilow y doprawce

533

6986 SSJČ: slang.

automobilovy dopravce

autom obilow y k a rb u r a to r

4

3 -

autom obilow y k a ta ly za to r

77

0 -

autom obilow y k o n stru k te r

275

3 -

autom obilow a lakowna

11

236 434 -

autom obilow a lednice

0

40 55 -

a u to m o b ilo ve leta d lo

8

2 12 -

autom obilow y m o n te r

0

18 4 -

a u to m o b ilo va n a b iječka

11

367 333 -

a u to m o b ilo va n a d rž

41

3 -

a u to m o b ilo va opra vn a

89

1970 930 SSJČ: slang.

opravna aut

a u to m o b ilo ve p a rk o v ište

15

24 9 -

a u to m o b ilo va p ro d e jn a

26

164 54 -

a u to m o b ilo vy p r u m y s l

32680

1792 442 -

a u to m o b ilo vy p re p r a v c e

45

1 2 -

a u to m o b ilo ve p n s l u š e n s v

88

640 545 -

a u to m o b ilo va p u jč o v n a

4

1766 10252 -

a u to m o b ilo va sed a čka

86

8880 14680 -

a u to m o b ilo ve sed a d lo

49

62 78 -

a u to m o b ilo ve sklo

207

1009 6056 -

a u to m o b ilo va so u te ž

9782

7 1 -

a u to m o b ilo va s tn k a č k a

1193

8 18 -

a u to m a tic k y s y p a č

7

39 12 -

a u to m o b ilo vy tren in k

3

17 12 -

a u to m a ticka vyb a va

13

19 11 -

a u to m o b ilo vy v yrobce

1157

117 32 -

a u to m a tic k y v y sa v a č

125

45 29 -

a u to m o b ilo vy za v o d n ik

6648

6 -

a u to m a ticka zbran

1737

0 -

a u to m o b ilo ve zrca tko

27

0 1 -

a u to m o b ilo vy z v e d a k

32

48 5 -

AUTOMATICKY AUTO- 2

a u to m a ticka brzda

59

0 10 -

a u to m a ticka klim a tiza ce

1951

107 ASCS: tech.

a u to m a ticka kontro la

386

12 -

a u to m a ticka p re v o d o v k a

6343

0 -

a u to m a tic k y s te r a č

85

4 -

a u to m a tic k y za p a lo v a č

4

106 205 -

CYKLISTICKY CYKLO-

cyklisticky cesto va tel

12

186 170 -

cyklisticka expedice

70

96 101 -

cyklisticke hrište

13

45 6 -

cyklisticky c h o d m k

8

97 13 -

cyklisticky o b ch o d

140

76 108 -

cyklisticke o b leče m

146

15 47 -

cyklisticky o d d tt

1174

23 10 -

cyklisticke p a rk o v ište

9

16 21 -

cyklisticky p o č tta č

20

132 198 -

cyklisticka p ro d e jn a

104

270 117 -

cyklisticky p r e je z d

60

96 28 -

cyklisticka p u jč o v n a

8

279 137 -

cyklisticke ruka vice

162

5 27 -

cyklisticka silnice

120

4 0 -

cyklisticka stezka

7754

105839 37577 -

cyklisticky stojan

29

227 179 -

cyklisticka trasa

4169

29539 17392 -

cyklisticky tu rista

11

7701 3084 -

cyklisticka u bytovna

4

12 5 -

cyklisticky v la k

22

495 231 -

cyklisticky v u z

7

47 37 -

cyklisticky za m e k

24

14 6 -

cyklisticky za v o d

13487

456 208 -

cyklisticky z a v o d m k

192

4 1 -

cyklisticka zn a čka

74

101 78 -

EKOLOGICKY EKO- 1

e k o lo g icky a ktivista

10057

403 182 -

e k o lo g icky p ro b lem

345

28

eko lo g icka p ro d u kce

530

13 2 -

eko lo g icke vo zid lo

497

1 1 -

e k o lo g icky v u z

558

3 0 -

eko lo g icka vych o va

12106

269 157 -

eko lo g icke z e m e d e l s v

10247

539 182 -

EKONOMICKY EKO- 2

eko n o m icka krize

33144

2 -

eko n o m ickg p ro b lem

10546

0 2 -

eko n o m icka p ro d u k c e

108

0 -

eko n o m icka situ a ce

32526

0 -

eko n o m icke vo zid lo

15

-

eko n o m ickg v u z

31

-

ELEKTRICKY ELEKTRO-

elek trička čtyrko lka

53

0 5 -

elek tricky d isp e č e r

0

19 11 -

elek tricka d o d a vka

59

3 3 -

elek tricky in sta la ter

0

19 102 -

elek tricky ji s t ič

174

12 1 -

elek trička k a b e la ž

65

21 18 -

elek trička la b o ra to r

0

73 33 -

elek tricky m ix e r

111

0 0 -

elek tricky m o n te r

0

979 337 SSČ: monter

elektr. sfte

elek trička m o to rka

65

6 10 -

elek tricky o d b o rn ik

0

4 4 -

elek tricky o h n v a č

330

2 1 -

elek trička opra vn a

0

49 6 -

elek trička p e c

456

6 3 -

elek tricky p o h o n

4649

793 1166 -

elek trička p r a č e

52

8 20 -

elek tricky p ro d ejce

0

19 1 -

elek tricky p r o je k ta n t

0

6 17 -

elek trička p n p o jk a

1311

212 138 -

električke p n s l u š e n s V

34

91 0 -

elek tricky p n s tr o j

1279

395 158 SSJČ: slang.

elektricky pnstroj

elek tricky ro zva d eč

1016

302 188 -

elek tricka ro zvodna

323

398 91 ASCS: slang.

elek tricka sta veb n ice

6

7 3 -

elek tricka tech n ika

10

11721 7986 -

elektricke ved em

16159

0 8 -

elek tricky v o d ič

519

32 6 -

elektricke vo zttko

229

21 13 -

elek tricky v u z

520

36 2 -

elek tricka vyb a va

205

21 18 -

elek tricky vyrobce

0

7 0 -

elek tricky v y ro b ek

71

84 18 -

elek tricka vyzb ro j

360

281 173 -

elektricke z a n z e m

2852

4949 4382 -

FOTOGRAFICKY FOTO-

fo to g r a fic k a akce

106

10 42 -

fo to g r a fic k y b le s k

86

112 84 ASCS:

fotoelektr. blesk

fo to g r a fic k y d e n ik

81

18 22 -

fo to g r a fic k a d o ku m en ta ce

1606

7711 8479 -

fo to g r a fic k a h a d a n ka

35

10 37 -

fo to g r a fic k a la b o ra to r 63 fo to la b o r a to r

270 284 SSJČ: slang.

fotograficka laborator

fo to g r a fic k y o b ra z

1411

538 795 -

fo to g r a fic k a p ra c e

896

114 123 -

fo to g r a fic k a p ro d e jn a

0

110 52 -

fo to g r a fic k a p ro d u kce

31

23 18 -

fo to g r a fic k a p n lo h a

605

125 220 -

fo to g r a fic k y p n s tr o j

760

607 497 ASCS:

fotograficky pnstroj, fotoaparat

fo to g r a fic k a reprodukce

60

150 72 ASCS:

fotograficka reprodukce

fo to g r a fic k a sb irka

407

50 36 -

fo to g r a fic k a slu žb a

177

193 198 -

fo to g r a fic k y sn im e k

454

92 60 -

fo to g r a fic k a so u te ž

6170

5414 3710 -

fo to g r a fic k a sp o u št’

3

194 19 -

fo to g r a fic k e u m em

388

4 4 -

fo to g r a fic k a vyb a va

143

10 257 -

fo to g r a fic k y vyrobce

3

2 0 -

fo to g r a fic k a vysta va

4275

660 199 -

fo to g r a fic k y z a b e r

268

32 38 -

fo to g r a fic k e z a n z e m

75

6 5 -

GASTRONOMICKY GASTRO-

g a stro n o m icky fe s tiv a l

607

400 100 -

g a stro n o m icka sp ecia lita

1184

3 4 -

g a stro n o m icke z a n z e m

868

72 75 -

g a stro n o m icky z a ž ite k

957

12 15 -

INFORMAČM INFO-

m fo rm a č m centrum

73621

30581 4609 ASCS: inform.

centrum

m fo rm a č m leta k

3884

28 5 -

in fo rm a čm stred isko

22009

362 26 -

m fo rm a č m system

42443

205 66 -

m fo rm a č m techm ologie

27334

0 0 -

MOTOCYKLOVY MOTO- 1

m o to cyklo va akce

41

15 13 -

m o to c y k lo v y za v o d

2038

9 9 -

m o to c y k lo v y za v o d m k

3957

1 1 -

MOTOROVY MOTO- 2

m o to ro va na fta

14007

0 0 -

m o to ro va p ila

22183

0 3 -

m otorove p n s l u š e n s V

0

12 21 -

m otorove vo zid lo

50623

0 0 -

PORNOGRAFICKY PORNO-

p o r n o g r a fic k y ča so p is

829

25 296 ASCS:

pornograf.

časopis

p o r n o g r a fic k y film

854

77 1473 ASCS: hov.

pornograf, film

p o rn o g r a fic k a p ro d u kce

39

22 22 -

PROFESIONALNI PROFI-

p ro fe sio n a ln i b o xer

2012

349 186 -

p ro fe sio n a lm cyklista

1131

18 9 -

p ro fe sio n a ln i fo t o g r a f

3163

7 11 -

p ro fe sio n a lm h a sič

40279

0 5 -

p ro fe sio n a ln i je d n o tk a

3400

0 0 -

p ro fe sio n a ln i m u zik a n t

999

4 2 -

p ro fe sio n a lm r id ič

4125

0 2 -

p ro fe sio n a lm ta n e č m k

1177

8 1 -

p ro fe sio n a ln i tenista

328

1 0 -

p ro fe sio n a lm u re d m k

163

2 0 -

p ro fe sio n a ln i za v o d n ik

601

5 1 -

PSYCHICKY PSYCHO- 1

p s y c h ic k y p ro b lem

7806

0 2 -

p s y c h ic k y sta v

7819

0 4 -

PSYCHOLOGICKY PSYCHO- 2

p sy c h o lo g ic k a p o ra d n a

3030

9 18 -

p s y c h o lo g ic k y p o s u d e k

856

10 1 -

p sy c h o lo g ic k a terapie

90

8444 12394 SSJČ: med.

RADIOVY RADIO-

ra d io vy p r i j m a č

272

1483 786 SSJČ: slang.

ra d io vy p n s tr o j

47

0 12 -

ra d io vy sig n a l

1012

1 36 -

ra d io ve sp o jem

1169

4 22 -

ra d io va tech n ika

39

299 384 -

ra d io va vln a

1495

8 54 -

ra d io va vystta čka

65

35 17 -

TELEKOMUNIKAČM TELE- 1

te le k o m m ik a č m fir m a

4991

0 0 -

te le k o m m ik a č m o p era to r

3043

0 0 -

te le k o m m ik a č m p r a c o v m k

18

1 1 -

teleko m u n ika čm sp o le č n o st

7070

0 0 -

teleko m u n ika čm u ra d

8358

0 0 -

TELEVIZM TELE- 2

televizn l d iv a k

11844

0 0 -

televizn l o b ra zo vka

27416

0 0 -

televizn l p r a c o v m k

520

1 0 -

televizn l sta n ice

30661

0 0 -

televizm vysU am

21863

0 0 -

Tabulka 2 (128)

vyklad vyznamu v SN syn v4 AMB

A G R O -

(8) 1. ,agrarrn‘

2. ,agroturisticky‘

agro fa rm a

zemedelske hospodarstd, zemedelska farma využrvana

pro agroturistiku

18 28

a g ro o b ch o d

obchodovam, obchod se zemedelskymi vyrobky (obillm, užitkovymi zvlraty ap.)

298 64

a g ro p o d n ika m

1. podnikam v zemedelstd

2. studijnl obor zamereny na zemedelstd

1219 259

a g ro p ro d u cen t

vyrobce, producent zemedelskych vyrobku 3 0

a g roprodukce

zemedelska vyroba, produkce 4 0

a grosalon

zemedelska vystava 920 243

agro slu žb a

poskytovam služeb v oblasti zemedelstd 1 5

a g ro tu ristika

turistika na vesnici provozovana formou ubytovam v soukrom^

4187 1607

A U T O -

1 (16) ,automobil, automobilovy‘

auto a la rm

zvukove bezpečnostm zanzem v automobilu; alarm 538 1044

a u to b o tička

zanzem nasazovane na kolo motoroveho vozidla a branld tak vozidlu v pohybu, využrvane zvl. dopravm policil k postihu nespravne parku^dch ridiču; botička

13 10

a u to b o ty

boty vhodne pro nzem auta, do auta 7 7

a u to b o x

pouzdro pro zavazadla na strechu automobilu, strešm box

36 272

auto cen tru m

obchodm stredisko, obchod zabyvaj^c^ se prodejem automobilu, nekdy i s dalšlmi službami pro motoristy

1102 270

a u to d e a le r

osoba, firma zprostredkuj^c^ prodej automobilu 1 6

a u to ch la d n ička

chladnička zabudovana v aute 141 221

a u to ka rta

platebm karta určena k placem u čerpadch stanic, v servisech a opravnach

25 3

a u to klim a tiza ce

klimatizace zabudovana v automobilu 107 428

a u to lea sin g

leasing (splatkovy pronajem s možnosti odkupu) automobilu

5 53

au to m a fie

mafie obchoduj^c^ s kradenymi auty, součastkami automobilu

68 3

a u to m n ž

mnž členld prostor v automobilu 0 6

auto m u zeu m

muzeum (historickych) automobilu (nekdy i motocyklu, j^zdn^ch kol ap.)

527 148

au to sa ló n

(reprezentačm) prodejna automobilu 34164 15833

a u to š k o ls V

vzdelavam, vyuka v autoškolach 85 60

a u to v r tu lm k

kombinovany dopravnl prostredek s možnosti sloužit jako automobil i vrtulnlk

1 1

A U T O -

2 (3) ,sam‘

a u tokorekce

jednam, kterym jedinec sam sebe koriguje 14 13

a u to la d em

automaticke ladem (rozhlasoveho, televiznlho pnjlmače ap.)

0 1

a u to p ro g ra m o va n l

automaticke programovani pnstroje 0 3

C Y K L O -

(18) ,cyklisticky, cyklista, cyklistika‘

cyklo b ra šn a

brašna na j^zdm kolo, cyklisticka brašna 30 87

cyklo b u s

autobus prepravu^d cyklisty s koly 8817 2377

cyklo b yzn ys

obchodovam, byznys s j^zdn^mi koly 1 6

cyklo cen tru m

1. stredisko (centrum) pro cyklisty

2. prodejna j^zdn^ch kol, cyklistickych potreb ap.

181 39

cyklo co m p u ter

elektronicky vfceučelovy tachometr pro j^zdm kolo 174 420

cyklohU dka

policejn hHdka na j^zdmch kolech 1060 103

cyklo m a g istra la

hlavn cyklisticka trasa 261 138

cyklo n a d sen ec

expr. človek nadšeny pro cyklistiku, nadšene ji propaguj^d, zastavaj^c^, provozuj^d

66 51

cyklo riksa

zvlašt’ upravene j^zdm kolo o trech kolech (tricykl), se sedačkami pro dva pasažery vedle sebe

55 98

cyklo ru ka vice

rukavice pro cyklisty, cyklisticke rukavice 5 27

cyklo servis

1. servis poskytovany zavodnikum pri cyklistickych soutežfch

2. dflna, provozovna specializovana na opravy, udržbu j^zdn^ch kol

714 350

cyklo sh o w

velkolepa cyklisticka podrvana, show 28 2

cyklo stezka

stezka pro cyklisty; cyklisticka stezka 105839 37577

cyklo to u lka

toulam se, toulky na j^zdn^ch kolech po krajine 480 268

cyklo tra m p

kdo trampuje pri vyletech na j^zdn^m kole 44 7

cyklo tren a zer

pnstroj k simulaci j^zdy na kole v

42 646

cyklo vylet

vylet na j^zdn^ch kolech, cyklisticky vylet 4522 3072

cyklo za m ek

zamek k zabezpečen j^zdn^ho kola pred odcizenlm 14 6

E K O -

(42) ,ekologicky‘

eko a ktivista

privrženec, člen ekologickych aktivit, ekologickeho (ekologickych) hnuti; ekologicky aktivista, ekologista, zeleny

403 809

ekoana rch ista

pnslušnlk, stoupenec ekoanarchizmu 2 1

eko b riketa

briketa vyrobena z ekologickych odpadu 0 13

eko d o m ek

(rodinny) domek šetrny svym provozem k životmmu

prostred^

5 4

ekodum

dum šetrny svym provozem k životnlmu prostredk

ekologicky dum

278 164

ekoenergie

energie vyrabena z alternativnih zdroju 31 13

eko fa rm a

farma, kde se pestuj rostliny nebo chova dobytek na pnrodmm, ekologickem m^ste

3448 211

eko fa rm a r

vlastnlk, provozovatel ekofarmy; biofarmar 453 207

eko fem in ista

stoupenec, propagator ekofeminizmu 0 2

ekofilm

film s ekologickou tematikou 2476 831

ekofórum

verejne zasedam zamerene na ekologicke otazky

(porađane určitou institud, popr. skupinou občanu)

354 182

eko g ym n a ziu m

gymnazium, ve kterem je kladen duraz na ekologicke vzdelavam a ekologickou vychovu

10 2

ekoha va rie

ekologicka havarie 17 1

eko ja rm a rk

jarmark, trh s ekologickymi vyrobky 731 140

eko lim it

limit stanovujd unosnost určite činnosti pro zachovam

ekologicke rovnovahy životmho prostih

0 1

ekom iliarda

finančni častka ve vyši miliardy určena (statem) na ozdravem životnlho pros1red^

233 39

ek o m in is tr

ekonomicky ministr 7 0

ekom uzeum

muzeum venovane ekologii, ekologicke muzeum 72 45

ekon a fta

pohonna hmota vyrabena z rostlinnych produktu;

bionafta, zelena nafta

24 2

ekop a vilo n

pavilon (vystavy ap.) venovany ekologickym

produktum ap.

66 12

eko p estitel

pestitel už^vaj^c^ pri pestovani zemedelskych plodin ekologicke (pnrodm, organicke, nikoli chemicke) prostredky

6 8

eko p lo ch a č a s t kra jin y s p riro zen ym p o ro s te m a vo ln e ž i jt e m i živočichy, ve ktere j e m o žn o z k o u m a t e ko lo g icke vzta h y m ezi živym a neživym p r o s tr e d m

1 0

eko p o litika

politika zamerena na ekologicke otazky; ekologicka politika

177 344

eko p o ra d en stvl

poradenstd v ekologickych zaležitostech 54 91

eko p o ra d n a

poradna v ekologickych zaležitostech, ekologicka poradna

1144 723

e k o p n s p e v e k

pnspevek (relace, članek) o ekologii; ekologicky pnspevek

1 0

eko slu žb a

ekologicky zamerene služby; takovy obor 15 2

eko sta n ice

ekologicka stanice 6 0

e ko sta tek

statek (hospodarstd) provozovany v souladu s

ekologickymi zasadami

96 74

ekotaška

nakupm taška vyrobena z ekologickeho materialu 4 20

eko tech n ika

stroje a zanzem šetrne svym provozem k životnimu a pnrodmmu prostredj slouž^c^ ochrane nebo zlepšem složek životniho pros1red^

85 94