A C T A U N I V E R S I T A t l S L O D Z I E N S I S FOLIA LINGIUSÎICA 12, 1986 ____
Jtbeef Skulina
M E S T S K Ä M L U V A O S T R A V S K À
1. V dneëni jazykové situaci spoledensky vyapëlych 2e m £ , chi- pané V aoucasnÿch ekonomi cko-spoleéenakÿch pod minkach let osm.de- sitych, se s t A v i studium języka a jeho vÿrazovych a obsahovÿch prostJredkû jako nastroje komunikace mezi lidroi predmëtem nejen jazykovëdy, aie
t À Î
ostatnich spole£enskÿch vëd, jako demografie, sociologie, psychologie aj.I kdyS se jazykovi situace ve spolećensky vyspëlych zemlch jevi ruznë, poukazuje se sprivnë na to, 2e v n£ zauj£maj£ zäklad- n£ postaveni dva s t r u k t u m £ «Stvary, stoj£c£ na krajn£ch p ô l e c h , t j . spisovnÿ jazyk a terltorlAlnf dialekty, jejich2 norma - p2es silnou rozkolisanost - je st4le pomSrnë stabilizov&ia. 0 postave- n£ spisôvného jazyka s jeho polyfunk&iosti, uplatiiuj£c£ se ve vSech k u l t u m £ c h a etylietlckÿch funkc£ch, nen£ tfeba se zvläät zmiÄovat, protoïe je obecné ùznAvané. Sloifltë j⣠postaven£ roaj£ teritori4ln£ dialekty, ütvary v minulosti s p o m ë m ë stabiln£ nor- mou, které podléhajf v soucasnosti silnym niveliza£n£m procesSm, na jejlchS podkladë krystalizuj! variabiln£ interdialekty (nadnâ- fe££), obsahuj£c£ jazykovë prost?edky spoleéné dvëma i v£ce te- rltorl4ln£m dialektfim. Tyto interdialektické \itvary jsou bohatë rozvrstvené a zbavuj£ se \izce lokâlnfch i regionâln£ch je vu, z nichz nëkteré zûstivaji na jazykové periférii jako jevy relikt- n£, jiné pronikaj£ do vyâS£ch interdialektickÿch celkû a st^vajf se jejich neutralnymi vÿrazovymi prost£edky. P?itom se jejich vyvojové tendence realizuj£ dostfedivë (introvertnë) i odstredi- vë (eJctrovertnë ), a to tak, ie p H existenci dvou i v£ce lnter- dialektickych variant pïevl^dâ bu3 ta, kter'â je charakteristickrf pro vyää£ interdialekt, obecnou mluvu nebo bëinë mluveny jazyk,
n e b o ta, k t e r â m a o p o r u ve s p i s o v n é m jazyce. I n t e r dialektickë p r o cesy jsou typické n e u s tâlÿmi niveli z a ë n £ m i a asircilaënfmi procesy, kterë maj£ celonrfrodn£ u n i f lkaën£ charakter.
2. Souëasnci jazykovä s i t u a c e ve spol e c e n s k y v y s pëlÿch zem£ch je va z â n a na k o n k r é t n £ j a z y k o v o u s k u t e ë n o s t a spoleënoet. T o znamend, 2e ëlenové j a z y k o v é h o s p o l e ëenstv£ ë e s k ë h o uï£vaj£ v ja- zykové k o m u n l k a c i mezi s e b o u rûznÿch jazykovÿch titvarû a pro- stredkû, na nêï se ëleni jazykovÿ celek - ë e S t i n a 1 . Souëasnrf ja- zykovë situace n a ûzem£ Ćech, Mo r a v y a S l e z s k a je charakterizo- v ana existenc£ m n o h a jazykovych titvarû funguj£c£ch uvnitJf ëeskë- h o k o l e k t i v u u 2 £ v a j £ c £ c h o k o n k r ë t n £ h o ë e s k é h o n i r o d n £ h o ja2yka. M Ô m e-li tu na rnysli e x i e t e n c i n ë k o l i k a jazykovych dtvarû, tvo?£- c£ch pre c h o d n é p â s m o mezi jazykere s p i s o v n y m a t e r i t oriÂln£mi dia lekt:', m£n£me jirol b ë 2nô m l u v e n ÿ ja2y k (Umgangs s p r a c h e , collo q u i a l speech, o b i c h o d n o - r a z g o v o m y j jazyk, m o w a p o t o c z n a - BMJ). O po m £ j £ m e zde m n o h o z n a ë n o s t tohoto term£nu, k t e r â spoëfvrf v tom, Se se j£m rozuml na jednë stranë ja2ykov^ \ltvar s o b l a s t n i m roz- r û z n ë n £ m v p l à n u z v u k o v é m a zëasti i t v a r o e l o v n é m , n a druhé stranë s o u h m rûznÿch jazyko v ÿ c h p r o s t r e d k û n e s p i s o v n ^ c h , zë^sti i spisovnÿch, popfipadë spoleënÿch, uźitych v k o n k r ë t n £ c h s i t u a i ch , v nichS se nepfedpoklâdii zévazné nïlv&ni s p i s o v n ë h o
jazy-3. M o d e r n £ jazykovëda, z e jména so c i o l i n g v i s t i k a a d i a l e k t o l o g i e 4 , vënuje v y z k u m u m ë etskë m l u v y ( S t a dtmundart, g w ara m i e j s k a - MM) velk.ou pożornost. Dëje se tak proto, *e v posledn£ dobë p ï i b y v i oëiv i d n ë p r û m y s l o v ÿ c h m ë s t a jazyk o b y v a t e l mëst zacina v ÿ raznë o v l i v Ä o v a t s o u c a s n o u jaz y k o v o u situaci. Uï£vame-li t e r m i n u m ë s t s k â mluva, jsme si vëdomi toho, îe i t e n t o n i z e v je dost mlhavy, protoâfe v 2 £ d n ë m p r £ p a d ë о v y h r a n ë n o u m ë s t s k o u
mlu-1 Viz A. J e d l i c k a , Spisovn 4 jazyk v souâasné komunikaci, Praha 1974.
2 Viz A. J e d ï i l i k a, Vztah vyvoje spisovného jazyka k vtfvoji spoleinosti, [w:] Problemy marxistické jazykovëdy, Praha 1962, s* 292-304.
3 Viz F. D a n e 5, Kultura mluvenijch projevü, "NaSe ?e£" L U , 1969, s. 95-109.
4 Viz B. D e j m e k , Postaveni néstské mluvy v souÜasnê jazykové si tuaci, "Ra-Se ïe«" LXI, 1978, s. 183-192; K. D e j n a. Podstawowe pojęcia i terminy dialektografii i dialektologii , £ w: ] Sbornik na VI. mazindrodni sjezd slavistü v Praze 1963, Praha 1968, e. 292-304.
v u n e j d e ’ . S n à d by b y l vystiinëjS£ termin u r b a n i s t icki mluva, u- ï£vanÿ v zipaüni a sovétské lingvistic»» a chipanÿ jako souhrn vyrazovÿch m ë s t s k y c h slangovych proetiredkŁ, urbanismû, ale ani t e nto nevyhovuje, protoäfe je v ÿ z n a m o v ë p M l i S dzky. Nehodi se ani n i z e v m ë s t s k a koiné (glôtta koinë, langue commune), neboï je m i lo s o u ë a s n ÿ c h mëst, n a jejichi jazykovAn ( n i r e 5 n i m ) podkladë by v z n i k a l kulturnl spiso v n y jazyk. V p ï £ p a d ë vytvo?en£ laâského spi- s o v n é h o jazyka, jak o nëj usiloval na p o è i t k u 20. stolet£ r e gio nalni bas n £ k Ó n d r a Lysoho r s k y (vlaetnlm jménem Ervln Goj), jehoi k u l t u r n i m c e n t r e m se m ê l a stit Ostrava, ë l o nejen о kabinetni pokus, ale té£ o n e b e z p e £ n o u teorii smëïruj£c£ к i z olovenému laä- skému s e p a r a t i s m u a p r o v i n c i o n a l i s m u 6 .
4. V laâské oblasti na lizeml C S S B jsou zikladn£mi jazykov^mi ütvary prestiïnl spisovny jazyk ceskÿ a nepre e t i i n l lasskë d i ale kty, sirë?uj£c£ vÿvojovë ke k r y s talizaci b o h a t ë rozëlenëného nes- p i s o v n é h o ôtvaru, j£mi se ukazuje obecni m l u v a laäski (OML). Je sice pravda, Se je to pfe c h o d n ÿ irluvenÿ ütvar, kterÿ nep r o n i k n e d o vylSfch k u l t u m l c h funkc£ a nenahradi nikdy v Ostravë m l u v e n o u s p i s o v n o u ë e S tinu a n i se neustill jako " o becni l a ś t i n a " , ale jej£ m oment a l n i e x i s t e n c e se jev£ markantnë a nelze ji p o p£rat a neu- znivat.
5. O M L k r y s t a l i z u j e v y r aznë v plànu morfologickém, v nlî se jev£ rûznë maskulina, feminina a n e u t r a pro t i jevum h l i s k o v ÿ m a f ono l o g i c k ÿ m C zele : zeli, obile : obili, hrob : h m b a to p?e de v oir. v obecnë laSskych okruz£ch t v a r o s l o v n ÿ c h . N e jzretelnëji je tomu v gen. pl. koSuf, noiuf, koZaSuf, v dat. pl. ohZapam, kravam, oknam, v lok. pl. chłopach, kravach, oknach, v instr. pl. ch/apami, kravami, oknami. M o r f o l o g i c k é obecnë laSské u n iverzilie se tÿkaj£ dâle gen. sg. breha, etroma, lok. sg. (na) koüu, polu, etavefluj o- bilu.
Zvliźtn£ zm£nky v O M L zasluhuj£ laSské lexikâlnl vÿrazy, kte- ré u k a z u j { jednak n a staräi vyvojovy s t a v celé oblasti, jednak jsou s t y l i s t i c k y p H z n a k o v é a m o i n o jich vyuz£vat dobre p o strince expres£vn£. N ë k olik p#£kladfi: backof 'bficho', *vnitJfnosti\ bala- mutit 'ohlupovat', 'Silit’, baeynik 'opasek', baäuv 'vep i ' ,
bebe-* Viz J. В 8 1 i Ï, Ke zkoumśnf m&stské mluvy, "Slavica Prapensia" IV, 1962, a. 569-575.
Vi* L. P a l l a s , J azykovd otizka a podminky vut vifeni närodniho vedoal v «Jmafc«, Ostrava 1970.
'nepotrebnë vëci',
bechnut ее
'lehnout si',beres-lt
'mluvit'jb ib ra t se
'mazat se v blitë', 's n e chutl jisti',bibza
'
t i t ë r - n a vëc', 'nechutnë j i d l o ’,bigue
'druh jidla', 'nepoïâdek',blacha
'plotna',blunkat ее
'toulat se',booan
'cap', 'nerudnÿ ë l o v ë k ' ,boahenek
'bochnik chleba',bravek
'vepi', 'nepofrfdnÿ ëlovëk',brudny
'âpinavÿ',bryla
'hrouda', 'kus uhl£',b f i d ky
'protivnÿ',
bunek
'ünelâk', 'druh chlapeckë hry',bunk
'bruëo- un', 'vrtac£ k l a d i v o v dole',bymbyn
'silnÿ chlapec',badurovat
'stavët se na o d p o r ' 7 .
6. v ÿ z k u m e o u ë a s n ë h o jazyko v é h o p r o c e s u v laëskë oblasti na uzemf Ć S S R ukazuje, 2e se t u jazykovÿ vÿvoj jevf v ÿ raznë tricho-tomlcky na ose laëskë ter i t o r i â l n £ dialekty - ob e c n i laätina -s pi-sovnÿ jazyk £e-skÿ, v nëraâ zaujima stëz e j n i m i s to m ë s t s k ^ mlu-
в va o s t r a v s k d ( M M O ) .
7. I kdyi M M D m â sloïity charakter, tkv£c£ v danëra jaz y k o v ë m prûmëru, v nëmï exis tu je x - j a zykovych s y s t ë v û rozrflznënÿch profe- snë, slangovë, g e n e r a ë n ë , ps y c h i c k y a s t y l istlcky, pokus£me se ji zaćlenit do souëasnë Âeské jazykovë situace.
M M O tvo££ p ? e c h o d mezi tradiënimi terito r i i l n f m i laJskÿmi dialekty, vymezenÿmi n â r ecnimi izoglosami na tizem£ roësta O s t r a v y , a m l u v e n o u s p i s o v n o u ëeëtinou. Zachovâvaji se v n£ v ÿ razné fono- logické znaky a artikulaënl bàze (vyznaraovÿ rozdfl mezi
X
al
{.buta 'hlupàc', bula 'boule'), mezi i a y (2. os. sg. viX :•
v y $) i
zachovan£ m ë k kÿch souhlisekd,
ï , K
v p ï £ p a d e c hvedi
f-
t&, nSeet-S, vÿs lovnost h l A s k o v ÿ c h skupin
tv~ , k v -, e v -, ohv-
jakot f - j k f - , af~, c h f-
ve slovecht f u j , k f i t k o , nf&t, o h fila
aj.)i О p l â n u m l u v n i c k ë m plati v zëkladë to, со u2 b y l o ifeëeno о morfo- logickych u n iverzali£ch v odd£le 5. V slovn£ zasobë M M O se obje- vuj£ v e d l e lexik<Ün£ch r e l i k t û vyraznë lexikilni p r v k y pro f e s i o - n âl n i (hornickë, hutnické, koksàrské, ïelazniëàfské aj.) a s l a n govë (studentské, 6portovn£, herecké, no v i n à ï s k é aj.), k t e r é j£ d odàvaj£ zcela zvlâëtnf râz ve vztahu k zemëdëlské mluvë venko- va, v n £ 2 se uplatKujf e v i d e n t n ë p r o f e s i o n a l i s m y zemâdëlské. Në- k o lik pHkladfs: 1) z oblasti h o m i c k é : brems 'brzda', 'ev£2nà v dole',farunk ' ó i s t
słoje',flakuńk
'»Sklon sloje',luftëa o h ta
'vëtracf jama',
o b ta jf
'hlouben£ sachty',rynatok
'kanÀl p r opo-‘ Matériel je uvéden z rukopieného Slovnika ostravské mluvy od autora tohotp ilàiku.
souvéni uhli'j 2) z oblasti hutnické:
brener 'hoxfék',
gra,ifr
'dra- pék',SmelaovUa ' t a v f m a ' ,
ip ip l
'horâi ielezo',Styah
'odpich'; 3) z oblaati kokséfské:b ig l 'zévora',
hryaak
'drtiê koksu', kon-oak 'chladiS',
nueek
'uhli ve t v aru orechu',popel
'jeimé uhli'; 4) z oblasti zednické: laufHka 'drevëné p o d l a h a ' , fangla 'nabé- r a i k a ' , flaëenauk ' k l a d k o s t r o j ', kajfee 'nédoba na m a l t u ' , kotelek 'néradi na fezrfni dfeva'; 5) z oblasti zelezniS&rskéi ajtnboHak ' S e l e z n i S â r ', feriibr 'posunovaé', miinfira ' e t r o j v û d c e ', vekel 'vyhÿbka' ap,8
.
Dé se fici, ie MM O pfed s t a v u j e otev^enÿ a sloiltÿ soclil- n i jazy k o v ÿ é t v a r a le neni izolov a n o u j a z y k o v o u jednotkou uv- n i t ? £ e s k é h o n é r o d n i h o jazyka a s p o l e è e n s t v i , i k d y i je m o i n o v ni n a l é z t profesni a slangove vyrazy, к te ré j s o u spolecfné vice m é s t û m (Praha, Brno, Olomouc). Vyie uvedené pïik l a d y p r ofesiona- lismû a s l a n g i e m û mluvi о j e jim e p e c i f i c k é m p o staveni v Se s k é m jazykovém prostÿedi. N e l z e déle zapomenout, 2e se к n i m druŚi také h o jné argotismy, к te ré jsou v MM O obecnej i rozâtireny a dosud se v ni h o j n £ vye k y t u j i (bajal ' h o s p o d a ' , putyka 'hospoda', fe rula 'lehkâ iena', Stryahula 'nevèstka', iikela 'neporédné iena' aj.). V ê c se jevi natolik sloiitë, ie se nevén u j e ani d o s t po- z oraosti a r g o t i c k é m u s l o v n i k u z k r i m i n é l n i h o prostîedi, к teré ne- b y l o dosud «ispéënë z likvidovano.9. Je tifeba je8të rici n ë k olik slov о ko m u n i k a t i v n i 8 t r a n ce MMO. J d e t u о m l u v u v d e n n i m b ë i n é m dzu e vnitrni diferenciaci situaéni, kd y m l u v a jednoho a téhoi m l u v i i h o jakoito r e p r e z e n t anta jisté s o ciety se ruzni p o d l e r&znÿch vnéjiich o k olnosti a p o d l e té m a t u h o v o r u (zémër, citovÿ vztah ap.). N e l z e zapomenout, ie o b y v a t e l s t v o m S s t a O s t ravy j a koito m o d e m i h o p r û m y s l o v é h o me- sta, leiiciho v b l i z k o s t i stétni h r a n i c e ü e s k o - p o l s k é , tvori ne- ho m o g e n n i spole£enstvo, к teré u i i v é jazykovych a stylis t i c k y c h r o zdilû ve 8 vych m l u venÿch p r o jevech p o d m i n ë n ÿ c h sltua£në, takie me zi b i n érnimi k o m u n i k a t i v n i m i faktory C p r o j e v ne v e ï e j n ÿ : verej- n ÿ , neofi c i é l n i : oficiélni, n e p f i p r a v e n ÿ » p f i p r a v e n y ) n e e x i s - tuji vi&y jednostranné antinomie C n a p i i k l a d n e v e f e j n ÿ p r o j e v ne- musi b ÿ t n i e o f iclélni a n e p r i p r a v e n ÿ a n a o p a k ).
V takovych p H p a d e c h se mluvené p r o j e v y p t l k l i n ë j i к té, Si oné stranë a rozhoduje tu o n i c h funk£ni s t r é n k a ( p H e l u â n o s t к urÂitému funkénimu stylu), jak о 2 v y bër jazykovÿch prostifedkû v souvislosti s t é m a t e m hovoru. V ë e c h n y moiné s i t Uace a faktory
о-vlivÄujfci mluvené p r o j e v y jsou nespo<?etné a zilbîi tu na râz- n ÿch vnéjèfch okolnoatech.
10. Na ziv ë r je m o fno ai poloifit otézku, zda lze nalézti në- jaké rysy, které dovoluji mluvit о a p e c i f i c k é m poa t a v e n i M H O v
râmci è e s k é h o n a r o d n £ h o jazyka.
Domnüvime se, ie je t o m u tak a ahledävrfme ji v t ë c h t o zna- c£ch:
- za p r v é je to Bvér à z a i e o c i e t a m ë s t a O a t r a v y jako m o d e m £ h o prûroyslového mësta, jehoï m ë a t e k i m l u v a je vnitÿnë b o h a t Ä dife- rencov&ia a sraëfuje v n o v ÿ c h epoleâ e n a k ÿ c h podm£n k 4 c h k jazykové jednctë (BMJ);
- za druhé je to m l u v n i c k à a t a v b a a lexikélnf sloika M M O , kte- râ ukazuje z?etelnë n a laâakÿ dialekt, ktertf uetupuje a atruktur- në se m ë n i v i n t e r d i a l e k t i c k o u m l u v e n o u p o d o b u (OML ), jei ae s t œ - t a v i s jinÿmi mlu v e n ÿ m i normami;
- za tieti se M M O za21né vÿraznë o d liéovat o d a o u a e d n f c h te- r i t o r iilnfch laëskÿch dialektu, v n i c h i ae k o n z e r v u j i nëkterédia.- lektické jevy venkovaké. P Ï i t o m neapisovné v ÿ r a z i v o pro f e a i o n é l - n£ ( h o r n i c k ë , hutnické, kokarfïaké, Jelezniiëfrké aj.) a alan g o v é ( studentské, sportovnf, h e r e c k é aj.) tvorf p o d a t a t n o u &é&t M M O ve v z t a b u k mluvë venkova, v n£ i ae uplatAuji p r o f e s i o n a l i s m y zemS- vl^lské.
11. S h m u t i : Ni k o l i k a i d à m ë s t s k i m l u v a viech m à a t ae ÿtatu- térn£m p o s t a v e n i m by se m S l a s t ë t p ÿ e d m ë t e m a o ciolingvi a ti ckého bâdàn{, aie to l i k o m ë a t a k é m l uva tëch mëet, k t e r é mlijf p o v à h u m o d e m £ c h p r & m y a l o v ÿ c h mëst a vÿraznÿmi interdialekty, jejichî znaky apo££vaji ve varia b i l i t é jazyko v ÿ c h p r o e t f e d k û a rozruéené jazykové normë, zpflsobené soci é l n i d i f e r e n c i a c f m ë s t a a aociél-*- nimi podmfnkami vyspëlé s p o l e Ć n o s t i . v ÿ z k u m M M O p o m é h é oavëtlit n e j e n vÿvo j o v é tendence ô e a k é h o n é r o d n f h o jazyka v p o m e z n f o b l a sti 2eako-polské, aie téi j e h o k o n t a k t y a p ï i b u z n ÿ m j a zykem alo- va n a k ÿ m - polëtinou. M n o h o p o uSenl by plfineal k o n f r o n t a & » £ m a t e rial z p rumyalové oblasti d o l n o s l e z k é v PLR, zejmóną г mëetské mluvy m ë s t a Katovic, H l i vice a Zabrze.
S ło w a c k a A k a d e m ia N auk
J o s e f S k u l i n a
MOWA MIEJSKA OSTRAWY
Mowa miejska Ostrawy (HMD) ma charakter złożony. Funkcjonuje w niej sze- reg różnych systemów językowych (miejscowy dialekt laski, potoczna mowa las ka, potoczna odmiana mówiona jeżyka czeskiego, odmiana mówiona czeskiego je żyka literackiego) zróżnicowanych dialektalnie, profesjonalnie, slangowo, ar- gotycznie, pokoleniowo, psychicznie i stylowo.
Na tle współczesnej czeskiej sytuacji językowej jest wiec to otwarty i złożony socjalny twór językowy.
Mow« te posługuje
