Widok Životní jubileum Marie Krćmové

Zivotnź jubileum Marie Krćmove

Na sklonku roku 2005 se dozfva vyznamneho zivotnfho jubilea bohemistka prof. PhDr. Marie Krcmova, CSc., pusobfci na Óstavujazykovedy Filozoficke fa­ kulty Masarykovy univerzity v Bme a v poslednich letech i na Óstavu bohemistiky Filozoficko-prirodovedecke fakulte Slezske univerzity v Opave.

Narodila se 24. prosince 1 940 v Bme v rodine univerzitniho profesora a vyzna­ cneho Iiteramfho vedce prof. dr. Josefa Hrabaka, DrSc. Vzdelane rod inne prostredi a vedecka orientace otce jiste podstatne ovlivnily jej i zivotnf cesty. Sla v jeho sle­ pejich -to pokud jde o pili, pracovitost, zodpovednost a houzevnatost v prac i a za­ ujetf zkoumanym oborem, ale jinak se vydala zcela samostatne, nebot' jej i bada­ telska draha smefovala k jazyku.

Na filozoficke fakulte nekdejsi bmenske univerzity vystudovala v r. 1962 cesti­ nu a rustinu a posleze si pi'ibrala fonetiku. Teto dilci lingvisticke discipline se take venovala predevsim v pocatcfch sve ucitelske a vedecke drahy, tehdy pod vlivem prof. Karla Ohnesorga, a k fonetice se take vedle tematicky jineho a rozsahleho od­ bomeho zameru opakovane vracf.

Vedecke snazenf M. Krcmove formovaly uz za jej ich studentskych Jet i tfm spf­ se v dobach pozdejsich vyznacne osobnosti bmenske slavistiky a bohemistiky. Ucitelem M. Krcmove był (krome uzjmenovaneho K. Ohnesorga) napi'. bohemi­ sta Amost Lamprecht, rusista Stanislav Żaza, pusobil na ni dusledne strukturali­ sticky prfstup obecneho lingvisty Adolfa Erharta, a predevsim vliv ucitele, spolu­ pracovnfka a pi'itele Jana Chloupka. Zakłady stylistickeho vzdelanf zfskavala u Milana Jelinka, s nimz se po letech setkala na temz pracovisti.

Ihned po absolvovani fakulty nastupuje v r. 1969 do Óstavu pro jazyk cesky ĆSAV jako stipendistka, vedecka aspirantka a posleze vedecka asistentka.

Pra-covnici tohoto ustavu se stavajijejimi uciteli, kolegy i prateli; za vsechny jmenuj­ me Jana Balhara, ktery ji pi'edal uctu k materialovemu zakładu poznanijazyka.

Hned po ukonceni studia zacina M. Krcmova pusobit exteme na sve matefske -fakulte, od r. 1 970 az dodnesje jej im płatnym clenem. Zde se rozviji jej i vedecky profil. V r. 1966 dosahla titulu PhDr., v r. 1972 hodnosti CSc. A po jmenovani do­ centkou (v r. 1988) a po nasledne docentske habilitaci v r. 1 991 (na zaklade prace Beine mluveny jazyk v Brne) była v r. 1 998 jmenovana profesorkou pro obor cesky jazyk. V roce 1995 stoji u zrodu samostatneho Ustavu jazykovedy FF MU, ktery vede az do r. 2003. Bohemistiku vsak neopousti, nadto se ji venuje i v Opave. Po mnoho Jet pusobila v Letni skole slovanskych studii v Bme, pro niz pripravila (ve spoluautorstvi) 6 ucebnich textu. Pravidelne pro ucastniky skoty take pi'ednasi.

Vedecka pracejubilantky je nesmime rozsahla. Vzdy vychazela zjejiho vlastni­ ho vyzkumu a badatelskeho snazeni a vzdy se take odrazila v jej im pedagogickem pusobeni. Odbome zajmy M. Krcmove se sousti'ed'uji do nekolika oboru ajejich dilcich temat, ktere se zdarem snazi vzajemne popojit: V prvni rade to była foneti­ ka a fonologie, ceska i obecna, dale dialektologie a sociolingvistika, s cimz souvisi i teorie narodniho jazyka, v niz navazuje na J. Chloupka. V ni se jubilantka zame­ fovala pi'edevsim na diferenciaci a stratifikaci narodniho jazy ka, rozpracovava po­ jem bezne mluveny jazyk, coz konkretizuje najazyk Brna a take najeho specific­ kou nespisovnou varietu - ,,hantec". Dalsimi stezejnimi oblastmi jejiho zajmu były ajsou stylistika, retorika a problematikajazykove kultury.

V pocatcich vedecke a pedagogicke drahy zacinała M. Krcmovajako foneticka a opakovane se i v dalsich letech k fonetice vracela. Jej i prvni ucebni textFonetika ćeskeho jazyka (1977), nasledna skripta Fonetika a fonologie ćeskeho jazyka ( 1 984) a jej ich prepracovana vydani i nekolikere dotisky dalsich let studovaly tisi­ ce bohemistu a slavistu na bmenskych vysokych skalach ijinde. Nejnovejije k dis­ pozici titul Obecnafonetika a fonologie, multimedialni text pro stejnojmenny pi'e­ dmet programu oboru filologie (www.phil.muni.c:zJjazyk/fonetika).

Sociolingvisticke prace jubilantky maji sve koreny v dialektologickych te­ rennich vyzkumech, k nimz dostała prilezitost v bmenske pobocce ÓJĆ ĆAV a mnohe z nich mely interdisciplinami nebo mezioborovy charakter. Brno a jeho mluva se stały materialovou oporou jejich publikaci, poznała vsak empiricky ija­ zykjinych regionu Moravy a Slezska a teto znalosti s eleganci vyuziva. Od tohoto zakładu se odvijeji stati o vokalicke strance bmenske mluvy nebo o teritorialni podminenosti diferenciace mluvy mladeze na Morave ci spontannich mluvenych projevech obecne. Rozpracovava pojem bezne mluveny jazyk a sleduje jeho pro­ menu v case, z pohledu cloveka, ktery zna zivy jazykovy materiał v celem Ćesku,

se vyjadfuje k otazce obecne cestiny.V posledni dobe se zabyva i procesy stabiliza­ ce nespisovnych variet a jej ich psanou podobou. V publikacni cinnostijubilantky jsou patrne pfesahy do jinych spolecenskych ved. Napr. pfse o argotu, dialekti­

smech nebo vulgarismech jako prostfedcfch umelecke stylizace, zamyslf se nad stylovou charakteristikou literatury faktu, podava pojednani o metajazykovosti slovesneho umeni, o jazyku konzumni literatury, bmenskou mluvu sleduje v souvislosti s kontakty etnik ceskeho a nemeckeho apod. Jde vesmes o tematy v dnesnim kontextu velmi aktualni. Sire zaberu vede k metodologicke pestrosti pu­ blikovanych praci a k pestrosti zanrove. Jubilantka se nevyhyba ani dnes modemi publikaci intemetove.

K naznacene oblasti ma blfzko take jej i pojeti stylistiky a v -souvislosti s ni jazykove kultury, v niz si vsimajak vyznaceni zpusobu jeji prezentace, na niz se i sama podili, tak obecnejsfch typu norem jazykoveho vyjadfovanf, zvl. norem sty­ lovych a komunikacnfch, a vztahu mezi normou a kodifikaci v casovych prome­ nach. Prave stylistika ceskeho jazyka se stała dalsi domenoujubilantcina oborove­ ho zajmu. Po intemich materialech pro seminare a kolektivnim skriptu Stylisticke minimum je to jej i autorsky podfl na serii tri knih ctyrclenneho autorskeho kolek­ tivu vedeneho Janem Chloupkem a pozdeji Marii Ćechovou ( 199 1 , 1997, 2003). Tyto prace, z nichz prvni była zamyslena jako vysokoskolska ucebnice, se stały kolektivnimi relativne uplnymi monografiemi o ceske stylistice (a stylizaci), ktere do te doby nebyly v ceskem prostfedi k dispozici. Napsala pro ne nekolik rozsa­ hlych a tematicky uzavi'enych castf, jez pravidelne inovovala. Knizky slouzily a slouzi nejen rozvoji oboru, ale i pri vyuce jako vysokoskolske ucebnice na mnoha ceskych vysokych skalach.

M. Krcmova ma velkou schopnost podflet se na tymove praci. Była zapojena V nekolika projektech, napr. pri studiu vyvoje cestiny po r. 1945, cestiny pfelomu ti­ sicileti, vlivu pragmatickych cinitelu na vyjadfovani, była clenkou kolektivu pripr­ avujiciho soubomou Pfirućni mluvnici ćestiny, pripravila 30 hesel do re­ prezentativnfho Encyklopedickeho slovnźku ćestiny a spolupracovala pri redakci hesel dalsfch. Jej i jmeno je pak v katalozfch skryto pod aj., a kol., i kdyz je podfl nezanedbatelny. Krome toho vedla kolektiv nedavno zavrseneho projektu Kom­ parativni studium vecnych textu, ktery sdruzoval lingvisty ruznych filologickych

pracovist' FF MU a dnes se podflf na realizaci projektu Kapitoly z dej in ćeske lin­ gvistiky.

Dalsi cinnostje spjata s castou aktivni ucastf na vedeckych konferencfch a sym­ poziich v Ćesku i v zahranicf. Zvl. kontakty s polskou a slovenskou lingvistikou jsou mnohalete a dale se uspesne rozvijejf.

Z bohate badatelske prace nelze strucne vyjmenovat vsechno. Zustavajeste cin­ nost na poi i popularizace jazykovedy. Publikovala desitky kratsich pi'ispevku s to­ uto tematikou, na stanici Vltavajsme si mohli vyslechnoutjeji cykl us 1 2 poradu o cestine.

Teoreticke a metodologicke otazky oboru a zajem o otazky didakticke spolu se zkusenostmi pedagogickymi ji pi'ivedly k tvorbe 2 ucebnich textu pro sti'edni pedagogicke skoly, ale take k recenznf cinnosti v teto oblasti.

K profilujubilantky pati'i take jej i cinnost organizacni. Zminilijsme se jiz o jej­ im podilu na konstituovani Ustavujazykovedy, dalsi je pusobeni v komisich dok­ torskeho studia (a vedeni doktorandu ), cinnost oponentky pro hab i litacnf nebo pro­ fesorske rizeni.

Jubilantce pati'i <lik za nesmime zasluznou praci, a to take od studentu. I pi'es pi'i­ snost a narocnost pani profesorky ke studentum prave oni ocenuji znovu a znovu jeji lidsky pi'istup, ochotu pomoci a rozdavanou moudrost a zivosti optimismus, kdy s nadhledem a osobitym humorem pomaha jinym zvladat i nejslozitejsi problemy. Vychovala stovky, mozna tisice studentu, ktei'i na ni radi vzpominaji.

Do dalsich let pi'ejeme prof. PhDr. Marii Krcmove, CSc., hodne dalsich us pechu ve vedecke a pedagogicke praci a naporad pevne zdravi.

Vyber z bibliografie Marie Krcmovć

(Z niznych studii a pfile!itostnych praci upozornujeme jen na ty, kten: se bezprostfedne tykaj i styli­ stiky a veci uzce souvisejicich)

Monografie

Beźne mluveny Jazyk v Brne. Spisy FF UJEP Brno, sv. 23 1 . Brno 198 1 . 200 s.

Ucast na kolektivnich monografiich

J. Chloupek, M. Ćechova, M. Krcmova, E. Minafova. Stylistika ceśtiny. Praha, SPN 1991. 296 s.

[Autorsky podil: Styl a stylistika (s. 1 5-21); Stylisticke aspekty vystavby textu (s. 79-1 00); Slohova charakteristika prostl'edku lexikalnich (s.141-153); Pojmovost jako konstituujici faktor projevu - funkcni styl odborny (s. 169-190); Deklarovani esteticke

Karlik, P., Nekula, M., a Rusinova, Z. (eds.). Pl'irućni mluvnice ćestiny. Praha, Lidove noviny 1 995. 800 s. 2. vyd. 1 996, 3. vyd. 2000.

[Autorsky podil: Kapitola Fonetika a fonologie, s. 21-64].

Kol'ensky, J. (ed.): Najnowsze dzieje Języków słowiańskich. Ćesky jazyk. Uniwersytet Opolski: Opole 1 998. 2 1 6 s.

[Autorsky podil: Peće o ćestinu ( 1 1 7-142), Promeny spisovne ćestiny: Foneticko-fo­ nologicka rovina jazyka (143-1 52), Formalni morfologie ( 1 64-1 76), Syntakticka rovina jazyka ( 1 76- 1 80), Styl a nauka o nem ( 196-202). Spoluredakce].

Ćechova, M., Chloupek, J., Krćmova, M., Minal'ova, E. _{Stylistika soućasne ćestiny. ISV,} Praha 1 997. 275s.

[Autorsky podil: Kapitoly Styl a stylistika (s. 5- 1 O); Stylisticke aspekty vystavby textu (s. 6 1 -79); Slohova charakteristika prostl'edku lexikalnich (s. 1 2 1-132); Pojmovostjako kon­ stituujici faktor projevu - funkćni styl odbomy (s. 149-1 70); Persvazivni funkce jako konstituuji faktor projevu - funkćni styl retoricky (s. 204-2 12); Deklarovani esteticke funkce jako konstituujici faktor projevu - funkćni styl umelecky (s. 2 12-250)]. Danes, F. a kol. _{Ćesky jazyk na pfelomu tisźcileti. Academia, Praha 1997.}

[Autorsky podil: Kapitoly: Soućasna beźna mluva v ćeskych zemich ( 1 60- 1 72); Promeny bmenske mestske mluvy (s. 225-230) a Mluva ditete v dnesni moravske jazykove situaci (2 1 9-224)].

Jelinek, M., Svandova, 8. (eds.). _{Argumentace a umenź komunikovat. PedF MU, Brno} 1 999

[Autorsky podil: Jazyk v komunikaci, s. 22 1 -229, Vyslovnost ve vel'ejnem projevu 297--3 1 2].

Bogoczova, I. aj. _{Tvófe ćestiny. Ostravska univerzita, Ostrava 2000.} [Autorsky podil: Zvukova stavba textu, s. 1 1 9- 138].

Karlik, P., Nekula, M., Pleskalova, J. (eds). _{Encyklopedie/cy slovnźk ćestiny. Praha: NLN} 2002.

[Autorsky podil: 30 hesel z fonetiky a z teorie narodniho jazyka].

Ćechova, M., Chloupek, J., Krćmova, M., Minal'ova, E. _{Soućasnó ćeskó stylistika. ISV,} Praha 2003. 342 s.

[Autorsky podil: Kapitoly Styl a stylistika (s. 1 7-23); Stylisticke aspekty vystavby textu (s. 73-90); Slohova charakteristika prostl'edku lexikalnich (s. 138-147); Pojmovost jako

konstituujici faktor projevu - funkcni styl odborny (s. 175-1 93); Pusobeni na posluchace jako konstituuji faktor projevu - funkcni styl retoricky (s. 230-245); Deklarovani esteti­ cke funkce jako konstituujici faktor projevu - funkcni styl umelecky (s. 255-288).] Ucebnice

Rozvijeni poznani ajazyka v pfedskolnim veku. Monatova, L. (vedouci autor. kolektivu). SPN, Praha 1 979. 124 s. Autorsky podil s. 64- 123.

Metodikajazykove vychovy v pfedskolnim veku. Textova ćast. Pl'ehled pomucek a pi'ilohy L. Richterova. l.vyd. SPN, Praha 1987. 2.vyd. 1989. 124 s.

Skripta

Fonetika ćeskeho jazyka. FF MU, Brno 1 978. 88s.

Fonetika a fonologie ćeskeho jazyka. SPN, Praha 1 984. 1 1 O s.

Stylisticke minimum. Spoluautoi'i J. Chloupek, E. Minafova. Brno 1987, dotisk 1 990. 1 1 8 s.

Fonetika a fonologie. Zvukova stavba ćeskeho jazyka. FF MU Brno 1990. Dotisk 1992, 1 994, 1 996. 148 s.

Obecna fonetika a fonologie. Multimedialni text pro stejnojmenny pl'edmet programu oboru filologie: www.phil.muni.cz/jazyk/fonetika„

Sest titulu skript pro LSSS v Brne. Studie

Jazyk mladeze na Morave. Nase !'ee 60, 1 977, s. 1 13-1 1 8.

Vyvojove tendence bezne mluveneho jazyka sti'edni Moravy. In: Pi'ispevky pro VIII. me­ zinarodni sjezd slavistu. Zahi'eb 1 978. Ondrus, S., Wollman, S. (red.). UĆL Praha

1 978, s. 1 - 1 1 .

Argot jako prosti'edek umelecke stylizace. In: Sbornik pi'ednasek z 3.konference o slangu a argotu. Klimes, L. (red.). Plzeii 1987, s. 106- 1 17.

K variabilite bezne mluvene cestiny. In: Dynamika soucasne cestiny z hlediska lingvistic­ ke teorie a skolske praxe. Brabcova, R., Sticha, F. (red.). UK Praha, 1 988, s. 127--135.

K charakteristice polovei'ejnych mluvenych projevu. In: Fungovani textu ve spolecenske komunikaci. Hausenblas, K., Mares, P. (red.). Slavica Pragensia XXXII, 1988, s. 237-247.

K stylove charakteristice literatury faktu. In: Textika a stylistika. Mistrik, J. (red.). Sborn­ ik prispevkov z celostatnej stylistickej konferencie 29.-3 1 . 1. 1 986. Bratislava 1 989, s. 269-277.

Funkce slangu. In: Sbornik pi'ednasek ze IV. konference o slangu a argotu. Klirnes, L. (red.). Plzen 1 989, s. 79-9 1.

K sociolingvisticke interpretaci spontanniho mluveneho projevu. In: Dynamicke tenden­ cie v jazykovej komunikacii. Bosak, J. (red.). Bratislava 1990, s. 92-101. Stale komunikativni faktory a moznosti jejich vyuziti pi'i deskripci stylu. In: Vseobecne a

specificke otazky jazykovej komunikacie. Fin dra, J. (red.). Banska Bystrica 1 991, s.

78-85.

Formierung der Stadtsprache ais Reflex von Kontakten zweier Ethnien. In: Leute in der Grosstadt. Sirovatka, O. (red.). Ustav pro etnografii a folkloristiku, Brno 1992, s. 79-84.

Vulgarnost a vulgarismus v krasne Iiteratui'e. Universitas, 1992, ć. 5, s.34-40.

The Position of Dialect in the Language of Villages in South Moravia. In: Varieties of Czech. Eckert. E. (red.). Rodopi Amsterdam-Atlanta, 1993, s. 143- 1 53.

Promeny bezne mluveneho jazyka velkomesta. In: Jezyki slowianskie wobec wspólccze­ snych przemian w krajach Europy srodkowej i wschodniej. Gajda, S. (red.). Opole 1993, s. 1 1 9-125.

Brnenska mestska mluva - odraz kontaktu etnik. SPFFBU, A 41, 1993, s. 77-86. Obecne a zvlastni v mluve mesta Brna. In: Brno-mesto uprostted Evropy. Referaty a disk­

usni pi'ispevky z konference. Jelinek, M. (red.). Brno 1 994, s. 88-9 1 .

Stylove normy ajejich misto ve stylisticke teorii a stylizaćni praxi. In: , Stylistyczne kon­ frontacje. Gajda, S. (red.). Opole 1994, s. 33-38.

Ke koi'enum vytvai'eni komunikaćnich kompetenci. In: Kształcenie porozumiewania sie. Opole 1994, s. 29-35.

Pojeti stylistiky. Stylistyka IV, 1995, s.263-265. Opole, Polska.

Hantyrkajako jazykovy reprezentant mesta. Sbornik pi'ednasek z 5.konference o slangu a argotu v Plzni. Plzen 1 995, s. 48-53.

O smyslu a zpusobu popularizace jazykovedy. In: Poeta Dusanu Slosarovi. Albert, Bo­ skovice 1995, s. 280-285.

Slang - tez z hlediska sociolingvistickeho. In: Studia Slavica 2. Uniwersytet Opolski, 1995, s. 33-38.

Jazyk konzumni literatury. In: Spisovna ćestina a jazykova kultura 1993. Janćakova, J.,

Komarek, M., Ulićny, O. (red.). FF UK Praha, 1995, s. 253-257. Hantec a co k tomu pati'i. Ćestina doma a ve svete, 1995, ć. 4, s.229-235. Co je to moravska vyslovnost? Ćestina doma a ve svete, 1995, ć.4, s. 237-240. Kodifikace vyslovnosti ajazykova praxe. In: Spisovnost a nespisovnost dnes. R.Sramek

Promeny mluvene komunikace a vyvoj ortoepicke normy. In: Jezyki slowianskie 1 94-5-1 995. Gajda, S. (red.). Opole 1995, s. 1 19-126.

misto stylistiky v ramci ved o jazyce. In: Jazykoveda. Linguistica. J.Damborsky (red.). Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis 146, 1 994, c. 1 , s. 1 5-22. Slang - tez z hlediska sociolingvistickeho. In: Studia Slawistyczne Opolsko-Ostrawskie,

Studia Slavica 2. J.Damborsky (red.). Opole 1 995, s. 33-38.

K pramenum specifika mluveneho projevu (Mluvenost ci spontannost?). In: K diferencia­ ci soucasneho mluveneho jazyka. Davidova, D. (red.). Ostrava 1 995, s. 26-32.

Bezna mluva vychodni Moravy. In: Jazyk a jeho uzivani. Sbomik k zivotnimu jubileu profesora Oldficha Ulicneho. Nebeska, I., Macurova, A. (red.). UK Praha 1 996, s.1 19-128.

Interakce produktor - receptor pfi stylizaci textu. In: Sociolingvisticke a psycholingvi­ sticke aspekty jazykovej komunikacie. V. Patras (ed.). Banska Bystrica 1996, s. 65--70.

Nejen lexikum. In: Bosak, J. (ed.). Intemacionalizacia v sucasnych slovanskych jazy­ koch: pro a proti. Bratislava: Veda 1999, s. 38-45.

Termin obecna cestina a ruznost jeho chapani. In: Karlfk, P. a Hladka,

z.

Promeny cestiny nasich dni. In: Hay'łHl1 TJJYA0Be, TOM 35, KH. 1 (1997). <1>11nor1111. IlnOBAHBCKH ytt11aepc11TeT „IlaC11i1 X11neHAapcK11", Eanrapm1, c. 3 1-40.

Retorika mezi tradici, pi'itomnosti a budoucnosti. In: Odalos, P. (ed.). Vseobecne retro­ spektivne a perspektivne pohl'ady na jazykovu komunikaciu. Banska Bystrica: Pe­ dagogicka fakulta Univerzity M. Bela 1 999, s. 5 1 -56.

O-rpa)l(em1e '!elllCKO-HeMeUK0f0 611n11HrBl13Ma B A0B0eHHOH pe'łl1 )1(11Tenei1 ropoJJ;a Eptto. In: Kyą11HcKai1, A. 11. {ed.). 513bIK KaK cpeACTB0 -rpattcnau1111 Kym,Typb!. Moskva: Nauka 2000, s. 21 3-219.

Dialekt jako exponent stylovych hodnot komunikatu. In: Stylistyka IX. Ćeska stylistika.

Opole 2000, s. Jazyk spojujici. In: Buzassyova, K. (ed.). Ćlovek ajeho jazyk. Jazyk jako fenomen kultury. Bratislava: Veda 2000, s.23-30.

Odbomy komunikat: slovnik versus multimedialni prezentace. In: Klinckova, J. (ed.). Jazykova komunikacia v 2 1 . staroci. Banska Bystrica: Fakulta humanitnych vied a Pedagogicka fakulta UMB 200 1 , s. 35-49.

YąacT11e 3BYKOBOro ypoBHll TeKCTa B q>opM11poBaHl1l1 C0BpeMeHHblX opaTopCKl1X Bb1CTynnett11i1. In: Hell.(11MeHKo,

r.

Mluvenost a psanost jako slohotvome cinitele. Sbomik prac i Filozoficko-pi'irodovedecke fakulty Slezske univerzity v Opave: Rada jazykovedna: D3 (2003), s. 29-35. Uskali popisu zvukove roviny jazyka. In: Simkova, M. (ed.), Tradicia a perspektivy gr­

amatickeho vyskumu na Slovensku.Bratislava: Veda 2003, s. 53-59.

668

Pl'iznakovost a jej i specifika v morfologii. In: Karlik, P. a Pleskalova, J. (eds.). Żivot s

morfemy. Sbomik studii na poćest Zdenky Rusinove. Brno: MU, 2004, s. 1 1 1-122. Slangove vyrazivo jako soućast zabavnych textu. Jazykoveda. Linguistica. Sbomik praci

Filozoficke fakulty Ostravske univerzity 2 I 4, 2004, ć. 4., s. 2 I 3-220.

Psami podoba sociolektu. In: Mislovićova, S. (ed.). Jazyk v komunikacii. Medzinarodny sbomik venovany Janu Bosakovi. Bratislava: Jazykovedny ustav �udovita Stura, 2004, s. 54-62.

Stylistika, stylizace a spisovnost In: Eva Minai'ova, Karla Ondra�kova (eds.). Spisovnost a nespisovnost. Zdroje, promeny a perspektivy. MU: Brno 2004, s. 1 8-22.

Studie pi'ipravene v ramci projektu Komparativni studium vecnych textu jsou k dispozici

na adrese www.phil.muni.cz/stylistika