Chronicle
Vivat profesor Alois Jedlicka
Jeden z nejvyznamnejśich ćeskych bohemistu a slavistu, żak Havrankuv a Travnićkuv, oslavil v r.
1997 svou petaosmdesatku.
Studoval v Bme realku a pak (1931-36) Filozofic- kou fakultu (ćeśtina-nemćina). Pusobil jako stfedo- śkolsky ućitel kratce v Bme a v Kośicich. V r. 1939 se musel ze Slovenska vratit a pak vyućoval na realce v Praze. Soućasne zaćal pracovat v Kancelari Slovniku jazyka ćeskeho na heslech Prirućniho slov-
niku jazyka ćeskeho. V nove zfizenem Ustavu pro ja- zyk ćesky se stal r. 1946 extemim vedoucim oddele- ni pro soućasny spisovny jazyk. R. 1948 obhajil na Pedagogické fakulté Karlovy Univerzity habilitaćni spis (J. Jungmann a obrozenecká terminologie lingvistická a literárnévédná), r. 1950 byl jmenován
proferorem. Po reformé r.1953 pusobil jako profesor na Vysoké śkole pedago gické - tam vykonával funkci vedoucího katedry ćeskeho jazyka a literatury, prodékana i prorektora, po dalsi reformé pfeśel r.1959 na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pusobil aź do r.1990 - v poślednim obdobi jako exter- nista (od r.1963 vedi katedru, r.1970 musel z funkce z politickych dúvodú odejit).
Proferor Jedlicka se cely zivot obétavé a systematicky vénoval svym zákúm, a to i po dokonćeni jej ich studia. Vychoval radu domácích i zahranićnich bohemistu a slavistú - z domácích: M.Cechovou, O.Martincovou, R.Brabcovou, Zd.Trösterovou aj., - ze zahranićnich D. Buttlerovou (Polsko), Sirokovovou,
Stylistyka VII
Nescimenkovou, Lilicovou (Rusko), Toporiśiće, Muchovou, Korośce (Slovin- sko), z USA M. Fryśćaka, L. B.Hammerovou aj., dlouhodobe ovlivnoval i dalsi lingvisty, z Polska napf. T. Orlos'ovu a S. Gajdu. Lze rici, źe jubilant udrźuje po cely zivot intenzivni vedecke kontakty se zahranićim. Publikoval i pfednaśel v Srbsku, Chorvatsku, Slovinsku, Polsku, Rusku, Bulharsku a Nemecku.
Zakladni oblasti jeho vedecke ćinnosti je teorie spisovneho jazyka, v niź spo- juje pohled bohemisticky s pohledem konfrontaćnim, zejmena slavistickym. Jako pokracovatel myślenek Prazskeho lingvistickeho krouzku dosahl vseslovanskeho vehlasu, o ćemź svedci to, źe se stal pfedsedou Mezinarodni komise pro slovanske spisovne jazyky pri Mezinarodnim komitetu slavistu. S touto orientaci souvisi i studium soućasneho spisovneho jazyka ćeskeho - jeho normy a kodifikace. Z teto oblasti bychom mohli citovat desitky publikaci - z monografii uved’me Spisovny jazyk v soućasne komunikaci (Acta Universitatis Caroline, Philologica, Praha 1974 a 1978), jejiź obecne teoreticka cast była pfeloźena do nemćiny a do polśtiny.
Dnes uź klasicka studie patfi k zakladnim pramenum filologu. Kniha podava obraz stavu a charakteru studia soućasnych spisovnych jazyku. Je zaloźena na hodnoticim pfehledu badatelskych vysledku ruznych lingvistickych center (I. kap.), vymezuje zakladni pójmy dane oblasti (II. kap.) a podava feśeni nejduleżitejśich problemu: rozebira vztah spisovneho jazyka (vcetne jeho hovorove formy) k ostatnim utvarum narodniho jazyka (dialekt, beźne mluveny jazyk, obecna ćeśtina, mestska mluva), a to se zfetelem k spolećenske situaci a komunikaćnim potfebam (III., klicova kapitola). V teto souvislosti Alois Jedlicka vylozil i princip variantnosti normy, videny v souladu s jej i dynamikou. Pfitom, jak vysvetluje autor, nejde o rozpor mezi omezenou variantnosti a jednotnosti spisovne normy, vyplyvajici z nadteritorialni platnosti tohoto utvaru. Od variantni normy odliśuje variantni postredky, ty diferencuje na varianty regionalni a kontaktove. Charakterizovana prace je dokladem i vzacne schopno- sti spojeni pohledu teoretickeho se schopnosti aplikaćni (IV. kap.): autor chara- kterizuje z hlediska dynamiky jednotlive jazykove roviny (morfologickou, syn- tagmatickou, syntaktickou a lexikalnesemantickou).
Z ćasopiseckych studii vyzvedneme jeho Typy norem jazykove komunikace (SaS 1982), ze sbomikovych prąci Projevy a prostredky dynamiky v soućasne
spisovne destine a slovenstine, „Slavia Pragensia” (1989), Ćeska teorie spisov
neho jazyka ve vyvojovych souvislostech lingvistickeho mysleni (SaS 1991).
Uvedenymi i dalsimi studiemi se jubilant podilel na konstituovani teorie spisovneho jazyka jako vyznamne lingvisticke discipliny, na propracovani jejich zakladnich pojmu vcetne pojmu jazykova situace, dynamika soućasneho
Chronicle
MARIE ĆECHOVA
spisovneho jazyka, jeho variantnost, propracoval rozvrstveni a stylove rozpeti spisovneho jazyka. Jedlickovymi zahranićnimi publikacemi a pfednaśkami vstu- puje praźska teorie spisovneho jazyka do mezinarodniho vedeckeho kontextu a ovlivnuje ho. Lze konstatovat, źe społu s B. Havrankem podnitili teorii spisovneho jazyka ve Slovinsku.
Rada jeho praci vysla i v Polsku, pfipomeńme Jazyk literatury a typy jeho orientace, sb. Poetyka i stylistyka słowiańska, Wrocław 1973, 129-136, Otazky
konjrontaćniho studia v ćeske Ungvistice, „Studia z filologii polskiej i słowiań
skiej”, t. XIV, 1976, 159-172, Innowacyjne procesy i tendencje we współczes nym języku łiterackim (preklad C. Piemikarski), sb. Z probłemów współczes
nych języków i łiteratur słowiańskich,Warszawa 1976, 11-23, Problematika variant a variantnosti (spisovne) normy, sb. Wariancja normy we współczesnych słowiańskich językach literackich, Kraków 1978, 7-15, K pojmoslovi a termino
logii z okruhu problematiky spisovneho jazyka, sb. Opuscula Polono - Slavica
(prof. Urbahczykovi), 1979, 149-156, Spisovnyjazykz hlediska soućasne teorie
a praxe, sb. Język literacki i jego warianty, Kraków 1981, 59-66. Pro mezinarodni kongres slavistu ve Varsave pfipravil pfispevek Dynamika souća-
sneho spisovneho jazyka a jeho stylova diferenciace (Ćs.prednasky..., Praha
1973, 211-221).
Temito pfispevky i jinymi studiemi, publikovanymi zvlaste v slovanskem zahranići, zasahoval Al.Jedlićka do slavistickeho badani. Napf. pro V. sjezd slavistu v Sofii napsal o syntaxi spisovnychjazyku slovanskych (1963 ), studii o soućasnych spisovnych jazycich slovanskych publikoval v Moskve (1968). Soustavne propracovaval vztahy ćeśtiny a slovenstiny (viz i jeho podstatny podil na kolektivnich vysokośkolskych ućebnicich ćeśtina pro slovenske vysoke śkoly a slovenśtina pro ćeske vysoke śkoly, uzivanych cela desetileti).
Ve studiich o teorii spisovneho jazyka najdeme i autorovy śvahy o teoretickych i praktickych otazkach jazykove kultury a o otazkach sociolingvistickych. (Obema disciplinam vsak jsou venovany i samostatne studie.)
Vśem kultumim uzivatelum spisovne ćeśtiny jsou znamy Strućna mluvnice
ćeska (1950-1996, celkem 25 vydani), na niz vyrostly vsechny dnes źijici gene race byvalych żaku, vsem absolventum vysokośkolskeho studia ćeśtiny pak i
Ćeska mluvnice (1.vydani 1950, 4., pfepracovane a rozśifene vydani vyślo r.1981) - obe mluvnice vznikly puvodne ve spolupraci s B.Havrankem. Na
Ćeskou mluvnici navazuje i nejnovejśi praźska mluvnice Cestina — rec a jazyk
(Cechova a kolektiv, 1996).
Se studiem soućasne ćeśtiny souvisi i Jedlickova orientace na stylovou stranku ćeśtiny, jejimź vyrazem były mj. Zakłady ćeske stylistiky, jejichź byl
401 26— StylistykaVII
Stylistyka VII
hlavnim autorem (1970). (Vsechny pozdejśi ceské stylistické prace z nich vychâzeji - naposledy Stylistika soućasnć ćeśtiny (M.Cechovâ, J.Chlou- pek...,1997).
V Zâkladech se autor zameril na propracovâni stylistickÿch pojmû (jako stylovâ vrstva, stylovâ sféra, stylovÿ typ) a slohové diferenciace. Zkoumal zevrubnë i jednotlivé styly a zânry - mohli bychom uvâdët jeho studie o stylu publicistickém a odbomém. Vÿznamnéjsou jeho studie casopisecké o esejistic- kém stylu („Slavica Pragensia”, 14, 1973, 167-178 a „Slovo a slovesnost” 50, 1989, 114-127) - tëmito studiemi Alois Jedlicka u nas tento styl konstituoval. Vedle obecnych vÿkladû stylistickÿch se vënoval analÿze jazyka a stylu, napr. Tylova, Mrstikova, Srâmkova, Capkova. Dâle psal o ćinnosti a jazyce vÿznam- nÿch jazykovëdcù ceskÿch, J. Dobrovského, J. Jungmanna, J. Zubatého, J. Ge- bauera a B. Havrânka, i cizich, N. I. Tolstého, V. Karadźiće aj. (Za své obrozenecké zkoumâni se stal Al. Jedlicka nositelem medaile J. Dobrovského a J. Jungmanna.)
Vÿraznâ je Jedlickova ćinnost i v oblasti lexikologické - podilel se nejen na zpracovâni Pfirucniho slovniku jazyka ceského, na redakci Slovniku spisovného jazyka ceského, ale vedli tÿm shmujici lingvistickou terminologii slovanskou i jazykû svëtovÿch (Slovnik slovanské lingvistické terminologie, 1, 2, 1977,
1979).
Alois Jedlicka se podilel i na rozvoji teorie vyucovâni ceskému jazyku svÿmi studiemi v casopise „Ceskÿ jazyk a literatura”, jehoź byl zakładaj icim clenem (1950) a clenem redakćni rady je dosud, i svÿm spoluautorstvim ucebnic pro stfedni śkoly (v 50. letech) i pro śkoly zâkladni (od poloviny 70. let do • soucasnosti).
Pùsobil jako obëtavÿ organizator a popularizâtor vëdy, byl clenem rûznÿch komisi (pravopisné, ortoepické, pro vyucovâni matefskému jazyku...). Byl vedoucim redaktorem „Nasi feci” (1953-1973), clenem pfedsednictva Lidové univerzity v Praze a jejim lektorem. Stâl u kolébky jazykovÿch koutkù Ceskoslovenského rozhlasu (od r. 1946), jeź vysly i tiskem..Spolupodilel se na vÿchovë a vzdëlâvâni ucitelû jak v postgraduâlnim studiu na fakultâch, tak ve studiu organizovaném kabinety ceského jazyka pri okresnich pedagogickÿch strediscich a krajskÿch pedagogickÿch ùstavech.
Snad uz tento neùplnÿ pfehled ukazał, źe rozsah jubilantovy pûsobnosti je neobycejnë velkÿ: od ùzce vëdecké tvorby près ucitelské pùsobeni k vefejné c ćinnosti popularizacni.
Tim vśim, za cimz stoji zaujeti pro vëdu, neobycejnâ pracovitost a osobni odpovëdnost, si Alois Jedlicka ziskal a stâle ziskâvâ ûctu nas, svÿch zâkù a
Chronicie
MARIE CECHOVÁ
spolupracovníkü, stejné jako siroké verejnosti. Vedle vlastností uź pfipomenutych má nás jubilant mnoho dalsích obdivuhodnych charakteristickych znaku, jako je jemnost, citlivost, taktnost, jeź ve svém celku vytváfejí neopakované kouzlo jeho osobnosti.
Literatura:
Buhuslav Havránek, 1972, Ksedesátinámprof. dr. Al. Jedlićky, „NaSe reć” 55, 57-62.
Blaźena Rulíková, 1972, Vybérová bibliografie prąci univ.prof.dr. Al. Jedlićky, „Naśe
feć”, 55, 177-184
Marie Cechová, 1982, Jubileum Aloise Jedlićky, „Naśe reć” 65, 78-82.
Jan Chloupek, 1982, Jubileum jazykovédce a vysokoskolského ućitele Aloise Jedlićky,
„Slovo a slovenost” 43, 344-347.
Olga Martincová, 1992, K osmdesátym narozeninám Aloise Jedlićky, „Slovo a slove
nost” 53, 315-317.
Jirí Kraus, \992,Kźivotnimujubileuprofesora Aloise Jedlićky, „NaSereć” 75, 154-157.
MARIE CECHOVÁ
Jubileum
prof.
Jana
Chloupka
Pfedklädat śiroke lingvisticke obci pfipominku celozivotniho dila jednoho z vyznacnych soućasnych bohemistu se müze zdät jako pocinani neuväzene. Vsichni ho znäme, rädi se s nim vidame, jeho starsi i nejnovejsi prace studujeme. Presto si do- volujeme vyznamne zivotni jubileum emeritniho profesora bmenske univerzity pfipomenout.
Prof. PhDr. Jan Chloupek, DrSc., se v lete 1998 dozivä sedmdesati let. Narodil se 25. cervence 1928 v Bme a s bmenskym prostfedim jsou spjata jakju- bilantova studentskä leta, tak pozdeji jeho zivotni dräha vedce a vysokoskolskeho ućitele. Po gymnazialnich studiich v Brne prichazi Jan Chloupek na Filozofickou fakultu bmenske univerzity. Uź jako stfedośkolsky student projevoval vyrazny zajem o jazyk, a proto si voli studium ćeśtiny a anglićtiny.
Prof. Jan Chloupek proźil svä univerzitni leta v dobe, kdy se nove utvafela povälecnä podoba brnenske univerzity a tehdejsi prostfedi jeji Filozoficke fakul- ty bylo vpravde na urovni. Na pfelomu 40. a 50. let püsobili v Bme i mnozi ti, kteri pozdeji patfili k vyznacnym osobnostem lingvistiky. Byli Janu Chloupkovi uciteli, kolegy a pozdeji spolupracovniky.
Prof. Jan Chloupek studoval u vyznamneho pfedstavitele brnenske dialektologicke śkoly Adolfa Kellnera a jeho odkazy, stejne tak jako myślenky dalsich Chloupkovych ućitelu, promitaji se do podstatne cästi jubilantovych dialektologickych studii. Ucitelem Jana Chloupka byl take Frantisek Travnicek, u nehoź pozdeji v Üstavu pro jazyk ćesky pracuje jako aspirant, dale to byli Vaclav Machek, anglista Josef Vachek aj. Jubilantovu pocatecni vedeckou drähu ovlivnoval i akademik Bohuslav Havränek.
Po vysokoskolskych studiich ućil Jan Chloupek na gymnaziu v Uherskem Brode, ale brzy se znovu vraci do Bma. Pusobi v nove zaloźene brnenske poboćce Üstavu pro jazyk ćesky tehdejsi CSAV a społu s ostatnimi se podili na priprave Ćeskeho jazykoveho atlasu. Uź v r. 1952 ziskava doktorat a po obhajeni prace Syntax vychodomoravskych nafeci dosähl v r. 1958 hodnosti kandidäta
Chronicle
EVA MINÁROVÁ
filozofickÿch vëd. Také následující vëdecké práce vycházejí z autorovych pùvodnich dialektologickÿch vÿzkumû. V r. 1962 obhajuje Jan Chloupek spis
Otázky nárecní skladby a habilituje se pro obor ceskÿ jazyk. Zamefuje se
nejdfive na jeho vyvoj a dialektologii.
V r. 1969 po pfedchozím extemím púsobení pfechází jubilant jako intemí ucitel na Filozofickou fakultu nekdejsí Univerzity J. E. Purkynë v Bmë a jako docent se podili na vÿchovë nové generace ucitelù, bohemistû. To uź je nejen znám v naśem lingvistickém prostfedí, ale sklízí ohlasy i za hranicemi. V letech 1965 - 1966 koná pfednásky z ceského jazyka na univerzitë v Norimberku - a Erlangen a v zahranicí stále castëji (aź do soucasnosti) publikuje (Sofie, Krakov, Záhreb, Wiesbaden, Berlín, New-York, Moskva aj.). V r. 1980 byl Jan Chloupek jmenován univerzitnim profesorem pro obor cesky jazyk s ustanovením na FF UJEP, na niż rovnëz púsobil ve funkci dëkana. V r. 1988 dosáhl vëdecké hodno- sti DrSc. I kdyź v r. 1993 odchází do penze, pfednásí i nadále jako extemí ucitel na FF Masarykovy univerzity v Bmë a pozdëji pùsobi také na Pedagogické fakultë Ostravské univerzity.
Celozivotní rozsáhlá Chloupkova vëdeckà prace byla vzdy spjata s aktuálními úkoly bohemistiky a nëkteré práce zabírají i témata síreji slavistická. Dnes uź zahmuje vice neź dvë stë studií a statí, práce vëdecké i popularizacní, a to vcetnë monografii, vysokoskolskÿch ucebnic a skript. Nespocetná jsou také Chloupkova vystoupení na konferencích, cinnosti v redakcních radách casopisû, sbomíkú (napr. „Naśe rec”, Otázky slovanské syn taxe, Reader in Czech Sociolinguistics 1987, Studies in Functional Stylistics
1993 aj.) apod.
Prof. Jan Chloupek po pocátecním dialogickém zamëfeni své vëdecké dráhy rozśifuje odbomÿ zájem na vice oblastí soucasného ceského jazyka. Púvodní dialektologické terénní vyzkumy pfivedly jubilanta nejen k popisu konkrétních dialektû vychodní Moravy (zvláste jejich syntaxe), ale autor postihuje dialekt v celém kontextu ceského národního jazyka. Uź v r. 1971 vychází monografie
Aspekty dialektu. Poznani ceského národního jazyka, a to se zvlástním zretelem k teritoriální diferenciaci a sociální stratifikaci, je rovnëz tematem monografie
Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti (1986). Dichotomie formy je nazírána ve vztahu k dichotomii funkcní se zdùraznënim vsech fecovych a promluvovych faktorù. Jednotlivÿmi studiemi pak dospívá k zachycení fungování jazyka v soucasné komunikaci.
Pfiblizne od 70. let soustredil Jan Chloupek svùj odbomÿ zájem také na styli- stiku, zvl. na vyzkum stylové sféry publicistické. V jubilantovë vedeckém profi lu nelze nezdúraznit nepretrźity zájem o aktualni otázky jazykové kultury,
Stylistyka VII
zvlásté patmy v ćinnosti popularizaćni. Tato cast jeho snaźeni je neméné vyznamná a právé v ni dává Jan Chloupek najevo svüj citovy vztah k jazyku, nebot’ v mnohych pracích svou lásku k matefstiné i pfedává. Dovede zajímavé provázet systemem ceského jazyka, pribliźuje bohatství nasi feci, a to nékdy s laskavym humorem, jindy kriticky, vede své ctenáfe pres vsechna úskalí jazy ka, ucí laiky i odbomíky, i kdyź v tzv. „populárkách,, stroze nepoućuje. Známá byla kniha Povéry o cestiné (1968), pfíznivé a s ocenéním prijali ctenári i odbomíci obsáhlou monografii s názvem Knízka o cestiné (1974).
Z ostatnich prací pfipomeñme, źe Jan Chloupek také pfispél jako cien autorského kolektivu k vydání akademické Mluvnice ćestiny III (1987). Dále byl spoluautorem a vedoucím autorského tymu vysokoskolské ućebnice Stylistika ćestiny (1971) a spoluautorem kolektivní monografie Stylistika ceského jazyka (1997) a jinych soubomych prací.
Je potésitelné, źe nás jubilant i nadále aktivné pracuje, píse vysokoskolské ućebnice a nové studie, je nasím obétavym recenzentem a vlídnym konzultan- tem. A my se stale castéji presvédcujeme o tom, źe dosazená sedmdesátka není tećkou za vsím, co dosud pro bohemistiku konał a koná. Z celého srdce pfejeme prof. PhDr. Janu Chloupkovi, DrSc., do dalsích let pevné zdraví a véfíme, źe jeho tvúrcí elán ho neopustí a my se s ním budeme i nadále setkávat na stránkách
odborné literatury i osobné.
Vybérová
bibliografie
prací
J.
Chloupka
1953
Pruzkum moravskych náfeéí. Ćasopis Matice moravské, 72, 1953, s. 409 - 412. Vznik interdialektu a jeho pomér k národnímu jazyku. Slavia, 22, 1953, s. 214. K tvorení podstatnych jmen v náfeéí na Uherskobrodsku. Vlastivédny véstník moravsky,
8, 1953, s. 126 - 133 (jako spoluautor). 1954
Pruzkum laSskych náfeéí. In: Slezsky sbomík, 52, 1954, s. 411-412.
K tvorení slov v náfeéí na Uherskobrodsku. Vlastivédny véstník moravsky, 9, 1954, s. 119-121.
K diferenciaci moravskoslovenskych náfeéí a k jejich vztahu k éeskému národnímu ja zyku. In: SPFFBU, A2, 1954, s 18-31 (jako spoluautor).
1955
K postavení kopaniéárskych dialektu mezi náfeéími vychodomoravskymi. In: SPFFBU, A3, 1955, s. 42-48 (jako spoluautor).
Chronicie
EVA MINÄkOVÄ
1957
K naśim soućasnym dialektologickym monografiim (Pfispövek k diskusi). SaS, 18, 1957, s. 216-225.
1958
Stavba vety a souvSti v archaickym nafećich vychodomoravskych. In: Studie ze slovanske jazykovśdy, Praha 1958, s. 61-73.
K povaze väty a souvSti v nareći. In: K historickosrovnävacimu studiu slovanskych jazykü, Praha 1958, s. 136-148.
1959
Diferenciace vychodomoravskych nareći. Vlastivedny vestnik moravsky 14, 1959, 80-85.
1960
K podstate lidoveho nareći. In: SPFFBU, A8, 1960, s. 133-135. 1961
K parataktickemu spojoväni vöt v nareći. SaS, 22, 1961, s. 254-262.
Casove a podminkove reälne vćty ve vychodomoravskych dialektech. In: SPFFBU, A9, 1961, s. 95-103.
Moravskä dialektologie po roce 1945. In: Sbomik Matice moravske, 80, 1961, s. 379-382 (s A. Lamprechtem).
1962
Ospecifićnosti nafećni skladby. In: Otäzky slovanske syntaxe, Praha 1962, s. 325-336. K stylistickemu rozruznćni nareći, zvläStö jeho syntaxe. Tamteź, s. 427-428. Dneśni jazykovä situace v Bmć. In: Brno v minulosti a dnes IV, Brno 1962, s. 223-230. Vychodomoravske vćty se zevSeobecftujicim a neurćitym neosobnim podmćtem. In:
SPFFBU, A10, 1962, s. 57-65.
1963
Promluvove faktory v syntaktickem systćmu mluvene feći, zvläStö nareći. Slavica Pra- gensia, IV, 1962, s. 313-319.
Vychodomoravske typy jmennych vćt (s V. Michälkovou). In: SPFFBU, All, 1962, s. 53-62.
1965
K nökterym terminüm a pracovnim postupüm v dialektologii. In: SPFFBU, A 13, 1965, s. 171-176.
Stylistyka VII
1966
Aspects of the Dialect and its Structure. In: Travaux linguistiques de Pragnę, 2, Praha 1966, s. 277-286.
Die Form des Satzes und sein Verhältnis zur Wirklichkeit. Die Welt der Slaven, 11, 1966, s. 131-147.
NejnovSjSi dialektologicky vyzkum v Marburku. SaS, 27, 1966, s. 378-381. 1967
Bemerkungen zur Theorie und Praxis der Dialektsyntax. Die Welt der Slaven , 12, 1967, s. 130-141.
1968 Näreöni vypovSd’. SaS, 29, 1968, s. 181-188.
PovSry o ćeśtinć. Nakladatelstvi Blok, Brno 1968, 120 s. 1969
O sociälnf a uzemni rozniznśnosti ćeStiny. NR, 52, 1969, s. 141-153, ponökud obmćnćno ve sb. Kultura ćeskeho jazyka, Liberec 1969, s. 61-71.
1970
Zur (sozialen) Stratifikation und (territorialen) Differentiation der tschechischen Spra che. Die Welt der Slaven, 15, 1970, s. 253-264.
1971
Modälni vetne typy v dialektu. In: Sesja Naukowa Międzynarodowej Komisji Budowy Gramatycznej Języków Słowiańskich, Krakov 1971, s. 171-178.
Aspekty dialektu, Spisy UJEP v Bmś, FF 163, Brno 1971, 136 s. 1972
Specificky vychodomoravsky typ deagentnich vśt. Slavica Slovaca, 7, 1972, 236-239 (s D. Ślosarem).
K mluvenostni stylizaci v literämim dile. In: LiterämSvedne Studie, Brno 1972, s. 329-335.
1973
Aktualni otäzky dialektologie. In: Jazykovśdne sympozium 1971, Brno 1973, s. 55-62. Modalita v zivem komunikativnim aktu. In: Otäzky slovanske syntaxe III, Brno 1973,
329-333.
1974 Kniźka o ćestinć. Odeon, Praha 1974, 324 s.
Chronicle
EVA MINÄROVÄ
1976
Aktuälni öleneni v mluvene feöi. In: Aktualnoto ¿lenenie na izrecenieto i bulgarskijat ezik (predvaritelni materiali), Sofie 1976, s. 176-181.
Aspekte des Dialekts und seine Struktur. ZDL (Zeitschrift für Dialektologie und Lingui stik), nove fady C. 16, Zur Theorie des Dialekts, Wiesbaden 1976, s. 170-181.
1978
Publicisticky styl jako pole jazykoveho vyvoje. In: Cs. pfednäsky pro VIII. mezinärodni sjezd slavistü v Zährebu, Praha 1978, s. 35-41.
Dialektika stäleho a promSnneho v publicistickem stylu. SaS, 29, 1978, s. 317-320. Die Stellung des Dialekts im Rahmen der Nationalsprache und beim kommunikativen
Akt. ZDL (Zeitschrift für Dialektologie und Linguistik), Wisbaden 1978, Dialekt und Dialektologie, Heft 26, s. 165-176.
Vztazeni öasü k momentu mluvniho aktu. In: Otäzky slovanske syntaxe IV/1, Brno 1978, s. 145-150.
1979
Jazykove ütvary pfi komunikativnim aktu. In: SPFFBU, A 27, 1979 (Lamprechtuv sbomik), s. 61-67.
/ 1980
Slovosledny aspekt mluvene feCi. In: SPFFBU, A 28, 1980, s. 69-72. 1981
Die Adäguatheit von Sprache und dargestellten Situation. Zeitschrift für Slawistik Bd. 26, 1981, Heft 6, s. 853-854.
K problematice jazykove dichotomie. In: Jazyk, prostriedok zblizovania närodov, Brati slava 1981, s. 49 -52.
1982
Automatizäcia a ätylovä aktivizäcia publicistickeho textu. Kultüra slova, 16, 1982, s. 265-268.
Zur Wahl der sprachlichen Mittel für den Kommunikationsakt. In: Studien zum Tsche- chieschen, Slowakischen und Deutschen aus vergleichender Sicht, Leipzig 1982, s. 7-16.
1983
Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti. In: Cs. slavistika 1983, Praha 1983, s. 31-36. Vyrazy v publicistickem textu oznaöene uvozovkami. NR, 66, 1983, s. 14-22 (s E.
Minäfovou).
Stylistyka VII
1984
O stylu publicistickém. Slavica Pragensia, XXVI, 1983, s. 95-99.
O cestinë każdodenni, Brno 1984, 280 s. (jako clen autorského kolektivu). 1985
Metajazykovaja ocenka vyskazyvanija v publicistike, Recueil linguistique de Bratislava, 8, 1985, s. 158-161.
1986
Zur Funktion der Metasprache in der Literatur. Zeitschrift für Slavistik, 31, 1986, s. 431-533.
Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti, Spisy Univerzity J. E. Purkynë v Bmë, FF 264, Brno, 1986, 132 s.
Reader in Czech Sociolingvistick. Academia, Praha 1986, 346 s. (jako editor s J. Nekva- pilem; autor stati a spoluautor ùvodu).
1987
Normativni povaha struktury, stylu a komunikatu. In: Ceskoslovenskâ slavistika 1988, Praha, 1988, s. 119-126.
1988
Dynamika jazykovÿch ûtvarû. In: Dynamika souëasné ëestiny z hlediska lingvistické te orie a Skolské praxe, Praha 1988, s. 9-13.
Sprachnormierung und Kodifitierung. In: Sociolinguistics-Soziolinguistik, Berlin-New York, 1988, s. 1650-1660 (s A. Jedlickou).
O social'noj i territorial'noj differenciacii ceSskogojazyka. In: Novoje v zarubeźnoj lin- gvistike, XX, Moskva 1987, s. 158-172.
1991
Komunikaëni aspekty funkënich stylû. In: Vseobecné a specifické otâzky jazykové komunikacie. Ped. fak. Banskâ Bystrica 1991, s. 61-69.
Metajazykovost slovesného umenl. In: Konfrontacny a komparativny vÿzkum jazykovej a literâmej komunikacie. Bratislava 1991, s. 29-37 (s M. Krcmovou)
Stylistika ëestiny. Praha 1991,294 s. (s M. Cechovou, M. Krcmovou, E. Minafovou). 1993
Die tschechische Sprache der Gegenwart. In: Methoden-gestem und heute, s. 7-15, München 1993, s. 7-15.
Studies in Funkcional Stylistics. John Benjamins Publishing Company, Amsterodam- Philadelphia 1993, 296 s. (edice s J. Nekvapilem; autorstvi 2 stati).
Chronicle
EVA MINÁROVÁ
1994
Metareíoví „hosté,, v publicistice. In: Jazykovéda-Iinguistika. Acta Fakultatis Filosofice Universitatis Ostraviensis, Sfinga, Ostrava 1994, s. 29-39.
Funkćnf styly dnes. NR 77, 1994, 2, s. 57-66.
Hovorová ćeśtina v regionu. In: Jazyk a literatura v ćeskopolskćm kontextu. Ostrava 1994, s. 13-16.
Sjednocující a rozrüzñující faktory v mluvené komunikaci. In: K diferenciaci souóasného mluveného jazyka. Ostravská univerzita. Ostrava 1994, s. 33-38.
1995
Útvarová diferenciace a slohová stratifikace ćeśtiny dnes. In: Spisovná ćeśtina a jazyková kultura 1993. FF Univerzity Karlovy, Praha 1995, s. 41-47.
Slohové pfehodnocení shodného pfivlastku. In: Poeta Dusanu Slosarovi. Boskovice 1995, s. 130-142.
Koncepce stylu a pfedmét stylistiky. In: Stylistika IV, Warszawa-Krakow 1995, s. 240-250.
1996
Spisovná ćeStina jako formální varieta národního jazyka . In: Spisovnost a nespisovnost dnes. Sbomík pfispévkü z mezinárodní konference-Ślapanice u Bma 1995. Bmo, MU 1996, s. 33-35.
Vliv sociolingvistickych faktorü na komunikaci. In: Sociolingvistické a psycholingvistické faktory jazykovej komunikacie. Banská Bystrica, Univerzita M. Bela 1996, 1. díl, s. 35-41.
1997
Stylistika pro ućitele. Ostravská univerzita, Ostrava 1997, 109 s. (s D. Kreiselovou). Stylistika soućasne ćeśtiny. ISV, Praha 1997, 382 s. (s M. Cechovou, M. Krómovou, E.
Mináfovou)
Mluvená ćeśtina na Moravé. Spisy FF Ostravské univerzity, 106, Ostrava 1997, 171 s. (spoluautor).
Vybér jazykovych prostredkü podle komunikaćnf situace. In: SPFFBU, A45, 1997, s. 105-109.
EVA MINÁROVÁ
