Widok MARIE ĆECHOVA - MARIE KRĆMOVA - EVA MINAROVA, Soućasna Sty listika, Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny 2008, 382 ss.

(1)

Stylistyka XVIII

MARIE ĆECHOVA - MARIE KRĆMOVA - EVA MINAROVA, SoućasnaSty listika, Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny 2008, 382 ss.

Tatonova ćeska praceo stylistice jevyvrcholemm radypfedchozich obdobne za-mefenych publikaci, ktere vznikalybehemuplynulych dvaceti let (Stylistika ćeśti- ny, 1991; Stylistika soućasne ćeśtiny, 1997; Soućasna ćeska stylistika, 2003). Pre-stoże tyto pracebyło pouźivanymj. pro vyuku stylistikyna univerzitach, jejich źanrove zarazemtimto ryzę praktickym ućelemnem vyćerpano. Obecneji vzato se vlastne jedna okolektivne zpracovane monografie,ktere reflektuj! vyvoj oboru, jeho soućasny stav a budouc! smefovani, a to pfedevś!m vćeskemkontextu, s od-kazy na inspirace ze zahranići, jeż mely vćeskemprostfed!vyrazny vliv (Sloven- sko, Polsko).

Nova publikace svymi teoretickymi vychodisky a celkovou koncepc! na pfe- dchoz! tituly navazuje, pfestopfinaśijiste zmeny, z nichź nektere souvisej! s umr-t!m prof. Jana Chloupka (2003), ktery byl v poćatećnich fazich iniciatoremceleho projektu a takejednim ze spoluautoru vyśeuvedenych dnvejśichpublikaci. Teore-tickymvychodiskemzustava funkćni pojetiPraźske śkoly, jakserozvijel cca od 30. let20. stoletiabyło dale rozpracovavano aźdo soućasnosti pfisluśniky dalśich generaci odbomiku. Podobne jako pfedchozi verze,je i Soućasna stylistika rozćle-nena do 14 hlavn!ch kapitol, z nichźkażda obsahujepodrobny seznam aktualnise kundamiliteratury, plus dalsiseznam zaverem: Pojeti apojmoslovistylistiky, Styl ve vztahuk jazykoyym utvarum a tzv. poloutvarum, Slohotvorne faktory, Teorie funkćnich stylu, Stylistickeaspekty vystavby textu, Vyrazova stylistika. Slohova charakteristika vyrazovych prostredku,Spontannostjako konstituujicifaktorpro- jevu. Funkćni styl prostesdelovaci, Pojmovost jako konstituujici faktor projeyu. Funkćni styl odborny, Regulativni a operativnifunkce jako konstituujici faktor projevu. Funkćnistyl administrativni,Informativni apersvazivnifunkcejako kons

tituujicifaktor projevu. Funkćnistyl publicisticky, Pusobeni na posluchaće jako konstituujici faktoryerejneho mluveneho projevu. Funkćnistyl retoricky, Dek- laroyani esteticke funkcejako konstituujicifaktorprojeyu.Styl umelecke literatu ry, Prunikoyapasma funkćnichstylu, Aplikace stylistickych poznatku. Stejne jako upfedchozichverzi, izde zustala zachovana praxe,kdy je ukażde z kapitolv knize pfesne uvedena j ej ikonkretni autorka, coź uźivatelum vyrazneusnadńujeorientaci napf.pfi citacich.

V porovnani s pfedchozi verzi ve vyśeuvedenemrozćlenenidoślo kjistympo- sunuma upravam, vetśinou v zajmulepsi pfehlednosti textu. Napfiklad pasaże

(2)

BookReviews

venovane metodologickym problemum oboru (M. Ćechova)były zaćleneny do uvodni pojmoslovne kapitoly, pfed kapitolyvenovane jednotlivymfunkćmm sty- lum była zafazena kapitola venovana problematice funkćnich stylu obecne (E. Minarova), zaverembyła pfipojena kapitola tykajici se tvorby odbomych komu nikatuobecne(M. Ćechova).

Kromę techto spisę formalnich aspektu Ize zminit i posuny ve zpracovani jedn- otlivych konkretnichtemat -za vśechny jenutne pfipomenout alespoń kapitolu venovanou proste sdelovacimu funkćnimu stylu (M. Krćmova). Pfestoźe s timto stylem se v kontextu ćeske stylistiky poćitauź od doby prukopnickych prąci B. Havrankaz 30. let 20. stoi., byval aż dosud vymezovan spiśe vagne, coź koneckon-cu souviselo i se soukromym charakterem komunikatu,kterese do teto stylove ob-lasti fadi. Vymezeni na zaklade spontannostitechtotypukomunikatu, jak se nove prezentuje prave v Soućasne stylistice, je velice elegantni a prakticke -umożńuje vtomto ramci obsahnout jak texty mluvene,tak psane, ktere jsoudo znaćne miry spjatysmodemimi zpusobykomunikace (blog,chat).

Tuto novou prąci by było zaverem możnecharakterizovat jakovitany pfinos pro zajemce o obor, nejen z akademickych kruhu-jej i hlavni vyhodouje, że pokryva cele spektrumkomunikatu, ktere se kołemnas objevuji, podavao nich informace, jeż jsouz hlediska oboru relevantni, anabizizajemcum podnety acesty k dalśimu studiu a k uvaźovanio problematicestylua stylistiky obecne.

MICHAŁ KRiSTEK