Logistics supply of solving crisis situation in transport

· Mimoøádná událost - intenzivní škodlivé pùsobení sil a jevù, vyvolaných èinností èlovìka, pøírodními vlivy, které ohrožují zdraví, život, majetek nebo životní prostøedí a zpravidla vyžadují provedení záchranných a likvidaèních prací.

· Mimoøádná situace - situace vzniklá v souvislosti s hrozící nebo již nastalou mimoøádnou událostí.

· Krizová situace - je mimoøádná událost, pøi níž je vyhlášen pøíslušný krizový stav. V podmínkách ÈR se jedná o stav nebezpeèí, nouzový stav, stav ohrožení státu, váleèný stav. 2. Obecná východiska pro øešení problematiky mimoøádných událostí

Mimoøádná událost je v nejobecnìjším smyslu "dìj, jev nebo proces, který je vìtšinou výslednicí jiných dìjù, spojený s neoèekávaným a mnohdy neoèekávatelným zvratem v podmínkách existence života, skokem v jeho kvalitì". Je to jakákoli zmìna z jednoho vývojového stavu do druhého bifurkací nebo singularitou (rozdvojením nebo skokem). V dùsledku mimoøádné události vzniká mimoøádná situace, která nastává v oblasti, kde škodlivé nebo nièivé zdroje pùsobí nebo mohou pùsobit. Radovan SOUŠEK*

LOGISTICKÉ ZABEZPEÈENÍ ØEŠENÍ KRIZOVÝCH

SITUACÍ V DOPRAVÌ

Obecné faktory mimoøádné události jsou velièiny, které popisují mimoøádnou událost a jsou pro ni význaèné. Patøí k nim:

· Riziko - pravdìpodobnost výskytu potenciálnì nièivého jevu v urèitém èasovém období a na urèitém území.

· Pøíèiny - vlastnost a pøedpoklady urèitého dìje v pøírodì èi lidské aktivitì zpùsobit mimoøádnou událost s rùznými následky.

· Následky - veškeré lidské, materiální, enviromentální, historicko-umìlecké, estetické, zvíøecí ztráty, škody, omezení a ohrožení lidského života.

· Èas - jako pojivo hlavních souvislostí všech faktorù. Je obsažen v rychlosti i pøekvapivosti události. Vyústìní dìjù do kritického okamžiku mùže být náhlé, neoèekávané, ale také pozvolné, nepozorovanì narùstající.

· Prostor - lokalita daná geograficko-morfologickými nebo stavebnì-technickými podmínkami a sociální infrastrukturou postiženého místa.

· Intenzita - velikost destrukèní síly; negativní uplatnìní urèitého kvanta hmoty, energie a informací, jejichž pùsobením jsou pøekonávány odolnostní meze a sorbèní vlastnosti systému. · Informovanost - pravdivost, úèelnost, výstižnost a zejména vèasnost.

3. DÌLENÍ A CHARAKTERISTIKA MIMOØÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Podle pøíèinné podstaty je možno mimoøádné události dìlit na:

· naturogenní (zpùsobené pøírodou), které je možno dále dìlit na: · abiotické - zpùsobené neživou pøírodou,

· biotické - zpùsobené živou pøírodou,

· antropogenní, (zpùsobené èinností èlovìka), které je možno dále dìlit na:

!

technické, selhání lidského èinitele),

· agrogenní - spojené se zemìdìlstvím a pùdou (zábory pùdy, monokulturní zemìdìlství, zneèištìní vody),

· sociogenní - doprava, komunální èinnost, sociální pohyb, vojenskopolitické jevy. · interní - vnitrostátní spoleèenské, sociální a ekonomické krize

· externí - vojenské krizové situace

Podle velikosti postiženého území je možno mimoøádné události èlenit na: · místní (lokální) - postižení nepøesahuje rámec obce,

· oblastní (regionální) - postižení zasáhne obce v rámci kraje nebo sousedních krajù, · celostátní - postižena je vìtšina území státu,

· globální - postiženo je nìkolik státù až celý svìt.

Dìlení mimoøádných událostí podle rozsahu následkù, které je možno použít pøi dìlení mimoøádných událostí v resortu dopravy.

Tab. è. 1.1 Mimoøádné události podle rozsahu následkù

Kvantif.

stupeò Èíslo a typ mimoøádné události Ztráty na lidských životech, újmy na zdraví

Materiální ztráty [mil. Kè]

I. 1. ZÁVADA žádné 10-4

I. 2. VADA žádné, dílèí ohrožení zdraví 10-4-10-3 II. 3. PORUCHA žádné, dílèí ohrožení zdraví 10-3-10-2 II. 4. NEHODA jedinec, hromadné _{ohrožení zdraví} 10-1 III. 5. HAVÁRIE nìkolik jedincù 1 a více III. _{6. ZÁVAŽNÁ HAVÁRIE} desítky osob 1-10 III. 7. POHROMA desítky až stovky 10-102 IV. 8. KATASTROFA stovky až tisíce 102-103 IV. 9. KATAKLYZMA _{desetitisíce až statisíce} 103-104 IV. 10. APOKALYPSA milióny a více 106 a více

Naturogenní (pøírodní) mimoøádné události

Pøírodní destruktivní dìje pøedstavují stálé nebezpeèí, nìkteré se dají celkem úspìšnì pøedvídat (napø. meteorologické), ale jiné (napø. požáry, zemìtøesení, radiace …) bývají èasto zpozorovány až pøi viditelném projevu následkù.

Èeská republika patøí mezi lokality, které nejsou pøíliš zatìžovány pøírodními mimoøádnými událostmi s velkými rozsahy následkù, není pøímo ovlivòována èinností moøe, nepatøí do oblastí s vulkanickou a tektonickou èinností a nevyskytují se zde teplotní ani geomorfologické extrémy. Intenzita vìtšiny pøírodních dìjù nedosahuje maximálních hodnot, ale neznamená to, že by se tyto dìje mìly podceòovat.

Pohyby velkých mas vzduchu jsou pøedvídatelné na kratší èasové období a na jejich destrukèní úèinky lze usuzovat z pravidelných pøedpovìdí poèasí. Mají velký vliv na leteckou a vodní dopravu a ve vyšších stupních i na dopravu silnièní a železnièní.

"

Sesuvy pùdy a zemìtøesení jsou zøídka kdy pøedvídatelné. Úèinky se omezují na okolí epicentra nebo zasahují rozsáhlá území. Dochází druhotnì k záplavám, požárùm a technologickým haváriím, znaèné množství mrtvých, ranìných a pohøešovaných, v dùsledku zneèištìní a zamoøení pitné vody a rozkladu nepohøbených tìl a uhynulých zvíøat vzniká nebezpeèí rozsáhlých epidemií, obyvatelstvo obvykle zùstává na místì, pøerušení všech druhù dopravy a z toho plynoucí potíže pøi pøepravì záchranných prostøedkù.

Zemìtøesení jsou jednou z nejhrozivìjších pøírodních mimoøádných událostí (cca. 15%). Pøes všechnu snahu seismologù pøicházejí vìtšinou neèekanì. Na Zemi je zaznamenáno roènì více než milion zemìtøesení. C. F. Richter a B. Gutenberg definovali velikost zemìtøesení (magnitudo -M) takto: "M je logaritmus nejvìtšího rozkmitu seizmografické vlny (v tisícinách mm), zachycené standardním seizmografem ve vzdálenosti 100 km od epicentra". Každý vyšší stupeò znamená 10krát silnìjší seizmologické vlny s vytvoøením 30krát silnìjšího množství energie. Èasto se s velikostí M (magnitudem) smìšuje intenzita zemìtøesení, která je subjektivní a podobná Richterovì stupnici. Richterova stupnice se používá v seismologii pro popis síly zemìtøesení. Stupnici vytvoøil v roce 1935 americký seismolog Charles F. Richter. Richterova stupnice je založena na množství energie v hipocentru zemìtøesení (ohnisko zemìtøesení, které leží vìtšinou v hloubce okolo 70 km pod zemským povrchem). Richterova stupnice je logaritmická, tzn. že se pro každý stupeò Richterovy stupnice energie zemìtøesení zvìtšuje desetkrát.

Záplavy a povodnì patøí k nejnièivìjším z pøírodních událostí. Povodnì dìlíme na základní dva typy:

· souš je zaplavována moøem, · souš je zaplavována øekami. Z hlediska jejich prùbìhu se rozlišují:

· s pomalým stoupáním vody (dlouho trvající deštì, tání snìhu) prùbìh lze odhadnout,

· prudké záplavy v urèité oblasti v dùsledku prudkých dešù nebo v dùsledku jiné mimoøádné události (zemìtøesení, protržení hrází, a pod.).

Zpravidla jsou zasaženy velké plochy území, nebezpeèná místa výskytu je možno pøedem oznaèit na mapách (vybøežení øek a zaplavení níže položených míst).

Povodnì ohrožují tøi ètvrtiny zemského povrchu a tvoøí cca. 40 % pøírodních mimoøádných událostí. Obecnì jsou považovány za hranièní mimoøádné události, na kterých èásteènì nese vinu lidstvo. Jedná se pøedevším o oblasti, kde je znaèná hustota osídlení, proto hrozí znaèné ztráty na životech, dochází k hromadné evakuaci obyvatel z postiženého území a tím zùstává znaèné množství obyvatel bez pøístøeší. Jsou totálnì pøerušeny silnièní a železnièní komunikace a tím dochází k dopravnímu kolapsu ve smìru k postižené oblasti i uvnitø této oblasti. Vznikají znaèné materiální škody (úroda, osevy, zvíøectvo, poškození dopravní infrastruktury, obytné domy, výrobní zaøízení atd.).

Napø. v Itálii vlivem výstavby pøehrady Vaiont a následným zavodnìním pískovcové horniny došlo v roce 1963 bìhem 40 s k sesuvu z levobøežní hory Monte Toc (270 mil.m3 masivu) a vytvoøila se vlna vysoká 150-200 m, která se pøelila pøes hráz a zahubila 2117 obyvatel vesnic pod hrází.

Lesní požáry - Destrukce vegetaèního porostu vyvolává ekologickou destabilizaci se sekundárními úèinky (sesuvy pùdy, laviny). Podle statistik jsou charakteristické:

· poèetné požáry malých ploch ( 85 % ), · požáry velkého rozsahu ( 13% ), · požáry katastrofického rozsahu ( 2% ).

#

· Biologické mimoøádné události (Epifylie - rozsáhlá nákaza rostlin, Epizootie - rozsáhlá nákaza zvíøat, Epidemie - velká nákaza lidí, pøemnožení škùdcù, parazitù a plevelù, vymírání druhù, · Laviny - lze je prognózovat na základì klimatologických a místních topografických pøíznakù.

V místì pádu laviny dochází k totální destrukci. Vznikají a sunou se dolù, když napadá více než 30 cm vrstva prašanu na tvrdý zledovatìlý sníh ve svahu nebo ztìžkne-li po dešti táním tak, že snadno klouže po hladším podkladu. Jako nebezpeèná se udává teplota -3 až -10 stupòù Celsia. Ztráty na životech jsou v závislosti na zástavbì v ose pohybu laviny, èasové lhùtì záchranných prací a schùdnosti pøístupových cest. Analýza smrtelných úrazù udává, že 58% zasypaných se ve snìhu udusí, 21% utrpí smrtelný šok, 9% nepøežije zranìní, 9% zemøe na místì vlivem úrazu a 3% zemøou na podchlazení.

· Sesutí sklaních hmot a pùdy (zejména po deštích, povodních, požárech, lavinách).

· Dlouhotrvající sucha - výsledkem jsou znaèné ztráty na úrodì, hospodáøském zvíøectvu, porostech apod. Sekundárnì pøináší zvýšené riziko požárù o znaèných rozmìrech, vìtší riziko zneèištìní vod a z toho plynoucí otravy lidí a hospodáøského zvíøectva.

· Pád tìlesa z kosmického tìlesa na zemský povrch. Pád planetky o prùmìru asi 10 km pøed 65 milióny let v oblasti Mexického zálivu u poloostrova Yucatán vytvoøil kráter o prùmìru 200 km a hloubce 10 km. Druhotné následky patrnì vyhubily velkou èást pozemské fauny a flóry (veleještìøi). Dalším dokladem je tzv. "tunguzský meteorit" (30.6.1908). Pravdìpodobnì se jednalo o tìleso prùmìru asi 70 metrù, které vstoupilo do zemské atmosféry rychlostí asi 20 kms-2 pod velmi šikmým úhlem. Ve výši asi 8 km nad sibiøskou tajgou se odporem v ovzduší náhle zabrzdilo. Následný tepelný a svìtelný záblesk zapálil stromy v epicentru výbuchu, ale o nìco pomalejší rázová vlna požár uhasila a stromy se vìjíøovitì vyvrátily. Devastace postihla území o rozloze 2000 km2. Prùvodní jevy výbuchu dovolily odhadnout energii výbuchu na ekvivalent 15 Mt TNT.

Antropogenní mimoøádné události:

Èlovìk je v souèasnosti silou schopnou pøemìnit pùvodní pøírodu a krajinu. Ovládá takové energetické zdroje, které jsou srovnatelné s pøírodními silami, které dávaly v minulosti Zemi dnešní tváø. Mohutnost energetických zdrojù a materiálù využívaných èlovìkem se stává zásadním rizikem i pro samu existenci èlovìka. Pøedevším moderní energetické (jaderné a tepelné elektrárny), materiálové zdroje (sklady ropy, plynu, toxických látek atd.) a složité infrastrukturní sítì (ropa, plyn, voda, energetika atd.) jsou nejvìtšími potencionálními riziky a zdroji mimoøádných situací. Je nutné znát systémovou spolehlivost, bezpeènost, odolnost i zranitelnost, aby bylo možné pøedvídat situace, které by se potencionálnì mohly vyskytnout.

Mimoøádné události v jaderné a nejaderné energetice

Energetika všeobecnì a jaderná energetika zvláštì se vyznaèuje mimoøádnì vysokou koncentrací zdrojù potenciálních nebezpeèí na velmi malých prostorech. Z hlediska trvalého zatížení životního prostøedí je tøeba považovat provoz jaderných elektráren za velmi èistý a provoz nejaderných zdrojù, zejména hnìdouhelných elektráren, za mimoøádnì nebezpeèný a škodlivý. Z hlediska ohrožení náhlými haváriemi je tomu zpravidla naopak.

Havárie v chemickém prùmyslu

Chemický prùmysl je v obecném povìdomí nejznámìjším pùvodcem havárií s možným rozsáhlým a závažným úèinkem na bližší i vzdálenìjší okolí. Havárie jsou charakterizovány zejména: · náhlým, neoèekávaným vznikem,

$

· omezeným rozsahem na pomìrnì blízké okolí (øádovì v km),

· spoleèensko ekonomickými dùsledky šíøících se poplašných zpráv, které jsou zpravidla znaènì opoždìnì uvádìny na správnou míru.

Pomìrnì pøíznivou okolností je to, že jak zamìstnanci závodù tak místní orgány státní správy zpravidla vìdí, o jaké nebezpeèí se jedná.

Podle druhù jsou nejèastìjší:

· úniky toxických nebo jinak nebezpeèných látek, · požáry spojené s rozptylem jedovatých zplodin hoøení, · výbuchy s destrukèním úèinkem rázové vlny na okolí, · ropné havárie èi úniky toxických látek do vodních tokù.

Ponìkud odlišná situace vzniká tehdy, kdy se jedná o podobný typ havárie v jinak zcela nechemickém prùmyslu. Typické jsou úniky ropných a toxických látek a požáry s toxickými zplodinami. Zvláštní situace vzniká v pøípadì výbuchù tam, kde nejsou oèekávány (ve mlýnì, v cukrovaru, v balírnách potravin, skladech apod.), obecnì mohou vzniknout všude tam, kde organická (hoølavá) látka v práškovém stavu, smíšená se vzduchem mùže pøi dostateèném nahromadìní detonovat bez zjevných pøíèin, zpravidla výbojem statické elektøiny nebo tepelným zážehem. Znaèné škody zpùsobují i takové jevy, jakými jsou vznícení pøírodního plynu - metanu v rùzných objektech. Pøi nahromadìní plynu v uzavøeném prostoru (napø. v tunelu) a pøi jeho smíšení se vzduchem se vytvoøí výbušná smìs, která se mùže vznítit v kterémkoliv okamžiku od sebemenšího zdroje ohnì. Pro havárie v chemické a ostatní prùmyslové výrobì je pøíznaèná:

· znaèná pravdìpodobnost vzniku, · pravdìpodobný velký rozsah,

· èetné zdroje neèekaných nebezpeèí pøi destrukci velkých prùmyslových zaøízení, · blízkost obývaných mìstských ètvrtí,

· nebezpeèí rychlého šíøení havárie pøi nedostatku èasu na organizování pomoci, · složitá analýza uniklých chemických látek a vyhodnocení jejich úèinkù.

Havárie pøi pøepravì a skladování chemikálii, pro nìž jsou pøíznaèné:

· urèité potíže s identifikací pøepravovaných produktù, èasto nemožná bez konzultace s odborníky, nebezpeèí je po celé trase pøepravy,

· nenadálý výskyt, znaèné škody na zdraví a životech obyvatel (výbuch skladu zábavné pyrotechniky v Nizozemí v roce 2000).

Mimoøádné události v hospodáøské sféøe: · dramatické zmìny na trhu,

· rozsáhlá selhání výroby,

· zhroucení poèítaèových systémù a komunikaèních prostøedkù,

· selhání nadnárodních ekonomických projektù, napìtí a konflikty v managementu jednotlivých firem,

· existence vysoce rizikových technologií,

· nedostatek strategických surovin, hospodáøská a surovinová embarga, · nedostatek potravin a pitné vody,

· sabotáže výroby,

%

· etnické, náboženské nebo rasové napìtí, · migrace obyvatelstva,

· výtržnosti a sociálnì - politické problémy, · terorismus, mezinárodnì organizovaný zloèin,

· váleèné konflikty - v souèasné dobì nelze identifikovat bezprostøedního nepøítele ÈR, pøesto existují možné alternativy ohrožení státu.

Spoleèným jevem naturogenních i antropogenních mimoøádných událostí jsou sekundární jevy mimoøádných událostí, ke kterým patøí:

· chaos, vzniklý na základì prvotní mimoøádné události,

· epidemie, vzniklé na základì podstatného zhoršení životního prostøedí, · hladomor.

4. REAKCE NA VZNIK MIMOØÁDNÉ UDÁLOSTI Pro stanovení organizace a možné úèinnosti záchranných prací rozhoduje: · stupeò škod,

· poèet zdravotnických ztrát,

· stupeò narušení dopravy, spojù, energetických sítí, znièení zásob apod., · postižení zdravotnických zaøízení,

· poèet osob, organizací, které jsou k dispozici pro záchranu (profesionálové, dobrovolníci), · doba zahájení èinnosti jednotlivých záchranných složek,

· postoj postižených k situaci (napø. pøedstavy o tom, co by mìly rùzné orgány poskytnout), · stupeò všeobecné informovanosti, možnosti vzájemné komunikace, vzájemné vztahy

zúèastnìných složek.

Podle nejobecnìjšího požadavku je pøi organizaci záchranných prací nezbytné urèit: · co je tøeba udìlat,

· v jakém poøadí,

· jak, pro koho a kdo to udìlá.

Jako preventivní opatøení se doporuèují pøedevším: · centralizace informaèní služby, øídící støediska

· modernizace hlásných a informaèních prostøedkù s využitím IT, telekomunikací…,

· motivace veøejných sdìlovacích prostøedkù ke spolupráci pøi varování obyvatelstva a likvidaci následkù mimoøádné události.

V pøípravì zásobování obyvatelstva se plánují èinnosti zejména v tìchto oblastech zásobování: · pitnou vodou,

· potravinami,

· hygienickými prostøedky,

· energiemi (elektøina, plyn, nafta), · penìžními prostøedky.

&

Služby se plánují zejména v tìchto oblastech:

· osobní a nákladní doprava (silnièní, železnièní, mìstská, letecká, vodní) se zamìøením na evakuaci obyvatelstva a jeho zásobování,

· spoje a pošta,

· odpady (kanalizace, sbìr tuhého odpadu),

· zdravotnická pomoc a zdravotnická záchranná služba.

5. KRIZOVÝ MANAGEMENT OBECNÌ

Úvodem nìkolik poznámek k termínu krizový management. Tento pojem je v praxi chápán a zužován na omezený okruh problémù:

· na úrovni podnikatelských subjektù jako prostøedek pro øešení neobvyklých situací narušujících podnikatelské zámìry (problémy s dodávkami materiálu, energií a služeb, vývoj nových výrobkù, finanèní nebo personální problémy, problémy spojené s možnými technologickými haváriemi, živelními pohromami apod.),

· na úrovni nejnižších orgánù státní správy hlavnì jako problematika integrovaného záchranného systému, tj. jako pøíprava složek policie, hasièù a záchranných služeb na øešení havárií a krizových stavù v jejich okruhu pùsobnosti,

· na úrovni subjektù hospodáøské mobilizace a vìcnì pøíslušných orgánù státní správy jako prostøedek pro pøípravu civilního sektoru na plnìní hospodáøských úkolù za váleèného stavu s možností využít pøipravená opatøení i v míru k likvidaci následkù technologických havárií a živelních pohrom,

· v resortu obrany jako prostøedek pro øízení ozbrojených sil,

· z mezinárodního hlediska jako prostøedek pro øešení mezinárodních krizí nadnárodními organizacemi cestou preventivní diplomacie a operací na vynucení a udržení míru.

Krizový management je tøeba obecnì chápat jako management urèený pro øešení krizí a je možno na nìj pohlížet z hlediska:

· institucionálního, jako podle druhu a vývoje krizové situace utváøený hierarchizovaný a funkènì propojený systém vedoucích pracovníkù (manažerù) a prvkù organizace, jejich kompetencí, vztahù a vazeb,

· funkèního, jako ucelený soubor pøístupù, názorù, zkušeností, doporuèení, metod a opatøení, které vedoucí pracovníci (manažeøi) organizace využívají k zvládnutí specifických èinností pøi:

a) Krizovém plánování

· minimalizaci zdrojù (pøíèin vzniku) krizových situací - korekce, · pøípravì na èinnost v krizových situacích - prevence,

b) Krizovém øízení

· bránìní vzniku a eskalaci krizových situací - kontrakce, · redukci zdrojù krizových situací - redukce,

· odstraòování následkù pùsobení negativních faktorù krizové situace - rekonstrukce. Použití pojmù v tomto rozsahu není zcela vyèerpávající vzhledem k tomu, že v obou pøípadech se nejedná pouze o problematiku plánovacích a øídících èinností v úzkém slova smyslu, ale i o širší pojetí, zahrnující i èinnosti pøípravné, zabezpeèovací a realizaèní.

'

Pro zajištìní funkce národního hospodáøství je tøeba vytváøet hospodáøských opatøeních pro øešení krizových stavù. Vytváøet tak organizaèní, materiální a finanèní pøedpoklady pro následující hospodáøská opatøení: systém nouzového hospodáøství, systém hospodáøské mobilizace, použití státních hmotných rezerv, výstavbu a údržbu infrastruktury, regulaèní opatøení.

Systém nouzového hospodáøství

Systém nouzového hospodáøství je urèen pro všechny krizové stavy. Jeho prostøednictvím jsou zabezpeèovány všechny nezbytné dodávky s výjimkou dodávek pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpeènostní sbory po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo váleèného stavu. Orgány státní správy zpracovávají v rozsahu své pùsobnosti plán nezbytných dodávek, který je souèástí jejich krizového plánu.

Nezbytnou dodávkou se rozumí dodávka výrobku, prací a služeb pro zajištìní základních životních potøeb obyvatel státu v krizovém stavu nebo pro zajištìní potøeb zasahujících záchranných sborù a havarijních služeb nutných pro jejich èinnost po vzniku krizového stavu a v neposlední øadì pro podporu výkonu státní správy. Pokrytí nezbytných dodávek je zabezpeèováno pøedevším z bìžnì dostupných zdrojù a mùže být pøedem zajišováno smlouvami s fyzickými a právnickými osobami. V pøípadech, kdy odbornì pøíslušný ústøední správní úøad nemùže zajistit nezbytnou dodávku, lze pøíslušné zásoby poøídit z prostøedkù státu a udržovat je jako pohotovostní zásoby. Systém hospodáøské mobilizace

Systém hospodáøské mobilizace je souhrn organizaèních, materiálních, personálních a jiných opatøení, kterými ústøední správní úøad zabezpeèuje mobilizaèní dodávku pro potøeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpeènostních sborù za stavu ohrožení státu a váleèného stavu.

Na základì požadavku ozbrojených sil a ozbrojených bezpeènostních sborù zpracuje pøíslušný ústøední orgán státní správy plán hospodáøské mobilizace.

Dodávky jsou zabezpeèeny písemnou smlouvou mezi ústøedním orgánem státní správy øídícím ozbrojené síly a ozbrojené bezpeènostní sbory a dodavatelem. Dodavatel mùže žádat zajištìní prokazatelnì nezbytných materiálních prostøedkù pøípadnì finanèní úhradu pøípravy dodávky. Dodavateli vzniká povinnost plnit pøedmìt smlouvy po vyhlášení pøíslušného krizového stavu. Dodavatel je povinen zpracovat plán opatøení hospodáøské mobilizace a pøedat ho pøíslušnému ústøednímu orgánu státní správy, s nímž uzavøel smlouvu.

Dodavatel mùže být ve správním øízení jmenován subjektem hospodáøské mobilizace. V tom pøípadì je osvobozen od povinnosti poskytovat vìcné prostøedky a pro zamìstnance podílející se na dodávce mùže žádat zproštìní mimoøádné vojenské služby. Mùže také v dobì pøed vyhlášením krizových stavù vyžádat zajištìní pracovních sil a vìcných prostøedkù nezbytných pro splnìní mobilizaèní dodávky. Subjekty hospodáøské mobilizace jsou podnikatelské subjekty, orgány státní správy a fyzické osoby.

Státní hmotné rezervy

Ústøední orgány státní správy v rámci své pùsobnosti zapracovávají do svých krizových plánù požadavky na tvorbu strategických vybraných položek surovin a materiálù. Státní hmotné rezervy

je možné rozdìlit na mobilizaèní rezervy, hmotné rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.

· Makroekonomická opatøení - hmotné rezervy. · Hospodáøská mobilizace - mobilizaèní rezervy.

· Nouzové hospodáøství - pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc (ZHP). Soustava regulaèních opatøení

Regulaèní opatøení slouží ke snížení spotøeby nedostatkových surovin výrobkù, energií nebo usmìrnìní spotøeby v souladu s krizovými plány v pøípadech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že bìžné ekonomické nástroje nejsou pøi zajišování nezbytných dodávek dostateènì úèinné. Vyhlašují se v nezbytnì nutném rozsahu a na omezenou dobu.

Infrastruktura

Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánù. Údržbu objektù infrastruktury zajišuje správní úøad, který k nim má právo hospodaøení.

7. KRIZOVÉ ØÍZENÍ V RESORTU DOPRAVY

Doprava jako soubor èinností, jimiž se uskuteèòuje zámìrný pohyb dopravních prostøedkù po dopravních cestách a pøemisování osob a vìcí dopravními prostøedky nebo dopravními zaøízeními má nenahraditelné místo i v krizových stavech. Pro zabezpeèení její funkènosti v období krizových stavù a k rychlému odstranìní následkù mimoøádných událostí v dopravì samé, je vytvoøen systém, který zajišuje rychlou reakci na vzniklou mimoøádnou situaci. Lze øíci, že èím kvalitnìjší dopravní infrastruktura je, tím je citlivìjší na narušení mimoøádnými událostmi.

Mimoøádné události v dopravì mají pùvod

· vnì dopravního systému (soustavy) - situace, které jsou zpùsobeny pøíèinami na které reagují státní orgány vyhlášením krizových stavù (váleèný stav, stav ohrožení, nouzový stav), v nichž dopravní soustava plní svoji nezastupitelnou funkci v jiných, složitìjších podmínkách a øídí se zpracovanými krizovými plány,

· uvnitø dopravního systému (soustavy), jejichž spouštìcím mechanismem je mimoøádná událost. Zdrojem mimoøádných událostí uvnitø systému je

· èlovìk ( jako obsluha dopravního prostøedku nebo jako zdroj informací), · dopravní prostøedek (jeho technický stav),

· dopravní cesta (její technický stav a sjízdnost), · dopravní technologie,

· dopravní informace.

Podle rozsahu škod a sil a prostøedkù potøebných k navození normálního stavu je lze dìlit na: · nehodové události (kvantifikaèní stupeò I a II),

· havarijní události (kvantifikaèní stupeò III), · krizové události (kvantifikaèní stupeò IV).

· Krizový stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny III. a IV., kdy je narušena normální funkce odvìtví dopravy nebo celého dopravního systému a navození normálního stavu není zvládnutelné integrovaným záchranným systémem, speciálními službami a prostøedky resortu dopravy, které jsou bìžnì dosažitelné. Pro obnovení funkènosti systému, je nutno využít prostøedkù a opatøení rozpracovaných v krizových plánech subjektù hospodáøské mobilizace resortu dopravy popøípadì i státu.

· Havarijní stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny III., kdy dojde k narušení funkènosti dopravní cesty, k obnovení normálního stavu staèí síly a prostøedky integrovaného záchranného systému v souèinnosti s pøíslušnými speciálními službami a sílami a prostøedky resortu dopravy; k navození normálního stavu se využívají zpracované havarijní plány. · Nehodový stav v dopravì je stav po mimoøádné události skupiny I. a II. (po dopravní nehodì a

jiné události), které svým rozsahem výraznì naruší plynulost provozu po dopravní cestì nebo vyžaduje pøijímat mimoøádná provozní opatøení v dùsledku mimoøádnì nepøíznivých povìtrnostních a ekologických vlivù.

8. MATERIÁLNÍ PROSTØEDKY A TECHNICKÉ PROSTØEDKY PRO ØEŠENÍ ZAJIŠTÌNÍ SJÍZDNOSTI DOPRAVNÍCH CEST

Pøi øešení krizových situací v dopravì je tøeba èasto øešit problém náhradních pøemostìní za mosty znièené nebo poškozené pøi mimoøádné události jako je napøíklad povodeò nebo podobná živelná katastrofa. Pokud je mimoøádná situace nezvládnutelná bìžnými silami a prostøedky, které mají k dispozici správci dopravní cesty, je možné požádat o pomoc armádu. Podle rozsahu mimoøádné události a jejího dopadu na obyvatelstvo armáda použije buï krátkodobì pouze své mostní prostøedky nebo prostøedky a materiál uložený v rezervách státu.

Tìžká mostová souprava TMS

TMS je nástupcem legendárního mostu Bailey Bridge naší provenience a je u nás nejvíce rozšíøeným provizorním mostem.

TMS je velmi variabilní stavebnice, umožòující efektivní stavbu provizorních mostù s délkou mostního pole od 12 m do 45 m. Most

má otevøený pøíèný øez s dolní, prvkovou mostovkou o šíøce vozovky 4,0 m. Ze soupravy TMS je možné stavìt i mosty o více polích, každé pole staticky pùsobí jako prostý nosník, jako mezilehlá podpìra se èasto používá pilíø PIŽMO. TMS je charakteristická možností variabilního uspoøádání hlavního nosníku, v souèasné dobì se výhradnì používá varianta dvoustìnného hlavního nosníku, v závislosti na rozpìtí a požadavcích na zatížitelnost jako jednopatrový nebo dvoupatrový s délkovým modulem 3 m.

Mostová souprava MS

MS je lehèím a rychlejším mostem než TMS, konstrukce je tvoøená kompletními mostními díly o délce 3m. MS je mostní provizórium s ocelovou mostovkou z vlnitého plechu s jedním jízdním pruhem s rozpìtím do 33 m, prakticky se však používá do 27 m. Je možné využít i variantu s pøi montáži podvìšenou rámovou opìrou promìnné výšky, toto øešení se ale v praxi nepoužívá. Rychlost stavby je v øádu hodin, efektivní doba použití ve dnech až letech, most je schválen pro civilní provoz. Efektivní použití je pro mosty délky 12 - 27 m, pøi použití tìžkého jeøábu je možné most pøímo uložit do pøekážky bez nutnosti použití výsuvného krakorce.

Obr. Mostová souprava MS

Pilíø PIŽMO

PIŽMO (Pilíø železnièních mostù) je skládací konstrukce pilíøe umožòující stavbu jakýchkoli pilíøù silnièních a železnièních mostù. Je to nejvyužívanìjší materiál pro doèasné, provizorní a pomocné stavby pilíøù. Mostní pilíø PIŽMO je ocelové pøíhradové, rozebíratelné konstrukce, kterou lze snadno pøizpùsobit jak zatížení, tak výšce a únosnosti základové pùdy. Je pro svoji univerzálnost nejpoužívanìjší konstrukcí pro stavbu zatímních podpìr. Pilíø PIŽMO je charakteristický velmi rychlou a relativnì snadnou montáží typizovaných souèástí. Typizace a pøitom velká variabilnost spoleènì s dostateènou výrobní pøesností èiní tuto konstrukci zatím nenahraditelnou a u montážních firem velmi oblíbenou.

Most montovaný týlový MMT

Zaèátkem devadesátých let byla zavedena nejmodernìjší generace silnièního mostního provizoria - týlový montovaný most MMT. Pøi jeho vývoji ve Vítkovicích byla akcentována vysoká rychlost a nízká pracnost montáže. Bylo pøihlíženo k požadavku minimální hmotnosti pøi maximální únosnosti ocelové konstrukce. K dosažení tìchto cílù bylo použito vysokopevnostních ocelí, progresivní konstrukce a výkonných montážních mechanizmù.

Bailey Bridge a Mabey - Johnson

Silnièní most Bailey Bridge je dnes již legendou. Na území naší republiky se tento typ mostu dostal po druhé svìtové válce v rámci mezinárodní pomoci UNRRA, nìkteré mosty sloužily desítky let na jednom místì, jiné se používají dodnes jako mostní provizória. Modernizovaná verze se vyrábí v Polsku, ve Velké Británii - MABEY - JOHNSON i v USA - ACROW BRIDGE.

!

Británii firmou Mabey-Johnson, umožòující stavbu provizorních mostù o zatížitelnosti do MLC 100 (pøibližnì tøída A podle ÈSN) o rozpìtí do 60 m v èase do 200 minut. Standardní souprava umožòuje stavbu 30 m mostu o MLC 70 (pøibližnì tøída B podle ÈSN) do 100 minut s 29 muži bez použití mechanizace (jeøábu). Pøi použití jeøábu se doba stavby podstatnì zrychluje a souèasnì se snižuje potøebný poèet osob. Konstrukèní prvky jsou vyrobeny z vysokopevnostní oceli a chránìny proti korozi galvanizací. Pøíhradový systém umožòuje

variabilní uspoøádání od jednostìnná jednopatrová až do tøístìnná dvoupatrová konstrukce, celkem v 8 modifikacích a rùzných délkách (3-20 pøíhrad po 3,048 m). Na rozdíl od pùvodního mostního systému Bailey Bridge se u tohoto systému nepoužívají mostiny a obrubníky ale požívají se vozovkové panely, které v plné míøe oba tyto prvky nahrazují. Obdobný systém Acrow Panel Bridges z USA je ještì více variabilní, je možno z nìho sestavit mosty až tøípruhé od jednopatrových jednostìnných až po dvoupatrové ètyøstìnné, celkem 26 variant o délce jednoho mostního pole až 76,25 m. Velké množství tohoto typu mostù bylo postaveno v polovinì 90-tých let v Bosnì a Chorvatsku a v poslední dobì také v Kosovu.

Mosty ŽM 16

Mosty ŽM 16 jsou ocelové, pøíhradové, rozebíratelné konstrukce. Jednotlivé díly konstrukce se spojují šrouby, které je možno nahradit nýty. Použití vysokopevnostních šroubù je problematické, protože spoje hlavních nosníkù mostu jsou konstruovány jako zámkové.

Hlavní nosníky jsou pøíhradové, pøímopasové. Délka pøíhrady je 3 m a je dána rozmìrem elementu, který má tvar kosoètverce o výšce 3300 mm a délce 3000 mm. Mosty ŽM 16 se stavìjí jako prosté nosníky, výjimeènì se mohou používat i jako nosníky spojité.

Podle rozpìtí a zatížení se staví jako mosty jednopatrové až tøípatrové, jako jednostìnné nebo dvoustìnné s horními a dolními pásy nezesílenými nebo

zesílenými. Mohou se stavìt jako mosty s mostovkou dolní nebo horní. Modernizovaná konstrukce mostu ŽM 16 M

Pøi modernizaci došlo k redukci 12 možných druhù konstrukcí na dvì základní - jedno-patrové do rozpìtí 48 metru a dvoupatrové do rozpìtí 66 metrù. Zvìtšilo se tedy rozpìtí nejpoužívanìjších základních druhù mostù - jednopatrových a dvoupatrových jednostìnných. Zkrátila se doba potøebná pro montហtìchto základních druhù a dosáhlo se u nich pøízni-vìjšího pomìru hmotnosti konstrukce k jejich délce - snížila se hmotnost na metr mostu.

Panelové mostovky lze použít jen u mostù s dolní mostovkou a zásadnì jen v pøímém smìru. Jízdní dráhu panelové mostovky tvoøí celosvaøované prostorovì tuhé panely, na nìž se pøímo upevòují kolejnice. Pøíèníky panelové mostovky mají zesílenou horní pásnici ke zvýšení tuhosti

Obr. provizorní most BB

"

v podélném smìru vzhledem k pøenesení brzdných sil do hlavních nosníkù. Panelovou mostovku lze doplnit silnièními panely pro kombinovaný železnièní a silnièní provoz nebo pro silnièní provoz.Výhodou panelové mostovky proti podélníkové mostovce je lepší statické pùsobení zejména pøi pøenosu brzdných sil, jednodušší upevnìní koleje na mostì, celkovì vyšší tempo stavby, jednoduchá montហsilnièní vozovky s uspokojivou životností obrusné povrchové vrstvy. Nevýhodou panelové mostovky je vyšší hmotnost a omezené použití jen pro pøímou kolej.

Mostní konstrukce z IP nosníkù

Typizované mostní konstrukce z IP nosníkù slouží k obnovì mostù o rozpìtí 11-25 m s krokem 2 metry. Jsou navrženy pro zatìžovací vlak o nápravovém tlaku 180 kN. Pøípustná pojezdová rychlost vlakù je do 30 km/h.

Mostní konstrukce tvoøí plnostìné svaøované nosníky IP60, IP75 a IP100 s konstantní šíøkou pøíruby 300 mm. Délkovì jsou odstupòovány po 2 metrech:

IP60 od 12-16 m, IP75 od 14-20 m, IP100 od 18-26 m.

Nosníky jsou øazeny v jedné vrstvì se 2-4 nosníky pod jedním kolejnicovým pásem s osovou vzdáleností nosníkù 150 cm. Ve skupinách se nosníky vzájemnì nespojují. Hlavní nosníky se spojují ocelovými souèástmi typu X,R a zavìtrují ocelovými nebo døevìnými souèástmi typu X,R a U. Nosníky se ukládají pøímo na stativa podpìr s osou uložení 50 cm od èela nosníku. Mohou se používat jako prosté, výjimeènì spojité konstrukce Kolejnice se ukládají na pražce nebo mostnice s konstantní osovou vzdáleností 65 cm.

SUMMARY

Logistics Supply of Solving Crisis Situation in Transport

In article is described solving of transport crisis situation in Czech condition. There are very special words, specific activities, specific methods and others. Great respect is put on natural and people threats. As very important is possible reaction for arising crisis and crisis situation. From society point of view there is public administration during crisis and crisis situation. The field of transport is very important part of state proceedings. The carriage able of transport network is one important task for society.