Z E Z J A W I S K W S P Ó Ł C Z E S N E G O
J Ę Z Y K A C Z E S K I E G O
Milan H
RDLIČKAZá pa dočeská uni ver zi ta v Plzni
Košík an greštu, ne bo ma lin?
Ke y words: sin gu lar, plu ral, coun ta bi li ty, ma te rial no uns, form, fo r mal mor p ho lo gy, Czech for fo re i g ners
Klíčová slo va: číslo jednotné, číslo množné, počitatelnost, jména látková, formální stránka, formální mo r fo lo gie, čeština pro ci zin ce
Abs tract
In order to express a definite as well as in de fi nite amount of fruits and ve ge ta bles (kilo angreštu, několik jablek, spousta zelí = „a kilo of goo se ber ry, some apples, lots of cabbage”), singular as well as plural are used in con tem po ra ry Czech. While with fruits, the plural is most often used in spoken com mu ni ca tion (200 gramů malin a třešní = „200 grams of raspber ries and cherries”), with ve ge ta bles, it is most often the singular (half a kilo of onionand garlic).
Numerous ex cep tions exist, however. The size and coun ta bi li ty of the fruits and ve ge ta bles as well as the form – e.g. the vocalic ending of the given word (hodně kiwi = „a lot of kiwi”) – all play a role in the choice of the gram ma ti cal number.
Pro vyjádření určitého i neu rči té ho množství ovoce i zeleniny (kilo angreštu, několik jablek, spousta zelí) se v současné češtině užívá čísla jednotné ho i množného. V případě ovoce se v ko - mu ni ka ci častěji vyskytuje plurál (200 gramů malin a třešní), ve spojení se zeleninou spíše singulár (půl kila cibule a česneku). Existuje však řada výjimek. Při volbě mluvnické ho čísla hraje roli velikost a poči ta telnost plodů, někdy také jejich vokalické zakončení (hodně kiwi).
Na lingvo di dak tickém po pi su a pre zen ta ci ma teřské ho jazyka ja ko jazyka cílo vé - ho (tedy cizího, ev. druhé ho) pro potřeby je ho ne ro dilých mlu včích je ne do ce ni telná spe ci fická sku tečnost, a si ce mi mořádná ins pi ra tivnost a krea ti vi ta. Rodný jazyk, v našem případě češti na, je to tiž nutně nahlížen z ji né ho zor né ho úhlu (stále častěji i mlu včími s nein doe vropskou ma teřšti nou), což nevyhnu telně přináší četné náročné výzvy a zajíma vé pro blé my, mnohá neočekávaná přek va pení. Ta ovšem zpra vid la stojí zce la stra nou po zor nos ti běžných uživa telů da né ho jazyko vé ho kódu (tedy je ho 420
419
DOI: 10.14746/bo.2021.3.11
„Bo he mi sty ka” 2021, nr 3, ISSN 1642–9893
ro dilých mlu včích), kteří v důs led ku ji né op tiky po dob né záležitosti jaksi „neřeší”.
Jeví se jim ja ko sa mozře jmé, při ro ze né; do tyční mlu včí si je osvoji li in tui tivně, jsou pro ně uzuální.
V příspěv ku1 se stručně zas tavíme u jedno ho de tai lu při pre zen ta ci slovní zás oby (a do pro vod né gra ma tiky) týkající se ovo ce a ze le ni ny ve výu ce češti ny pro ci zince.
Di le ma v názvu příspěv ku naznaču je, že se při vy jádření urči té ho (a rovněž tak neu rči té ho) množství různých druhů ovo ce (a ob dob ně i ze le ni ny, viz dále) v součas - né češtině2 užívá jak čís lo jednotné (hrst an greštu; 20 de ka rybízu), tak množné (spous ta ma lin; ki lo třešní). Při ro zeně se pro to nabízí otázka, zda pro řečo vou dis tri - bu ci jednotlivých plo din platí něja ké obecnější zása dy. A je- li to mu tak, dají se vůbec spo lehlivě vys le do vat a for mu lo vat? Ane bo je si tuace nepřehledná, je tře ba pos tu po - vat případ od přípa du, pro tože v po dobných si tuacích hra je klíčo vou ro li úzus?
Aby chom tu to zajíma vou a do po sud nepříliš zma po va nou pro ble ma tiku při blížili, pro ve de me ma lou průzkum nou son du, v níž po jednáme o vy braných druzích ovo ce a nás ledně ta ké ze le ni ny, a to s důra zem na ne jběžnější přípa dy.
Nejprve se bu de me zabývat lingvo di dak tickým po pi sem a pre zen tací lexi ka pojme novávajícího ovo ce.
Pře desíláme, že me zi plo di ny, je jichž plo dy se po výra zech množství užívají výlučně ne bo ob vykle v sin guláru3 (ten se ve sle do va né oblas ti ocitá v po rovnání s plurálem ve výrazné menšině), se ved le již zmíněné ho an greštu a rybízu4 řadí rovněž hrozno vé víno (Pro sil bych půl ki la hrozno vé ho vína)5 a ta ké něk te ré exo tické plo di - ny. Patří me zi ně mor fo lo gicky neoheb né liči (lit chi), phy sa lis, ki wi, goji6 [godži], a to včetně je ho tu zemské ob doby nazýva né rakytník. Ki wi se ovšem, jak známo, prodává jed nak po váhových množstvích (Vza la bych si půl ki la ki wi), jed nak po jednotlivých ku sech. Důvo dem může být – po dob ně ja ko tře ba u druhů ci trusů, viz dále – po ten - ciálně možná nes te jná ve likost a hmotnost plodů.
Nelze ovšem tvrdit, že se v po dobných přípa dech plurál uplat nit nemůže. Ta ko vé výskyty si ce na lé záme, bývají však v jis tém smys lu přízna ko vé. Může se jed nat o umělecké při rovnání (Měla oči ja ko dva ze le né an grešty, Cho balko 2017, s. 34), ved le me ta fo ry slouží ja ko možná mo ti vace rovněž pou kaz na druhy da né plo di ny (V Čes ku se vyskytu je něko lik rybízů), ne bo na počet keřů (Chystáme se vy sa dit ještě další čtyři an grešty). K ta ko vé si tua ci může do cházet z to ho důvo du, že se pojme - nování plo di ny i je jího plo du v běžné ko mu ni ka ci překrývá (ob dob ně švestka, me - ruňka atd.)7.
„Sin gulárová” je – jistě z důvo du náležité ve likos ti – rovněž ka kikur ma (Běž kou - pit něja kou zra lou ka kikur mu) a dále rovněž pa paya, ki wa no, ka ram bo la ne bo dračí ovo ce (též pi taya), kte ré se počítají na kusy8 (Při nesl tro je dračí ovo ce).
Jednotné ho čísla se v ko mu ni ka ci užívá ta ké v případě jiných velkých kusů ovo ce, kte ré se ob vykle počítá a dis tri buu je jednotlivě (Kou pi la si po me lo, ana nas, ko ko sový ořech, avokádo, me loun). Sin gulár se ob je vu je i při počítání na váho vé jednotky (Při - nesla dvou ki lový me loun, dvě ki la me lou nu). Nao pak plurál se lo gicky uplatňu je při je jich větším ku so vém množství (Při nesla dvě po me la, tři ana nasy9, dvě avokáda, tři ko ko sy/ko ko so vé oře chy, dva me louny).
Ve výše zmiňo vaných přípa dech je tedy bázo vé a pře važující uplatnění sin guláru.
Kde hle dat příči nu je ho přednostního výskytu? Důvodů může být více ro. Jak z výše uve de né ho náry su vyplývá, jedním z rozho du jících fak torů je ve likost plodů. V tom to smys lu rozlišu je me dva základní přípa dy:
a) Plody jsou malé, a v důsledku toho pak jed not li vi ny obtížně vyčlenitelné, nesnadně počitatelné (v ko mu ni ka ci vystupují jako jména látková);
b) Plody vykazují pa ra me try právě opačné.
Ad a) Ten to mo ment hra je bázo vou ro li v případě uváděné ho rybízu i an greštu, týká se rovněž hrozno vé ho vína. Víno ja kožto ná poj se řadí me zi látková subs tan ti va, a pro to se ne jspíše uplatnění sin guláru mecha nicky přenáší i na plo dy vin né révy. Os - tatně, ony látko vé pa ra me try do tyčných druhů ovo ce lze zře telně vnímat i ve výpo- vědích typu Pěs tu je me jak an grešt, tak i rybíz (opro ti to mu nelze uvést kupř. Máme na zah radě ma li nu i ja ho du) apod.
Poči ta telnost, resp. ne poči ta telnost ovocných plodů ovšem není, jak je zře jmé, pro uplatnění jednotné ho čísla mo ti vem je diným. U ci zo zemsky znějících druhů ovo - ce zah ra niční pro ve nience (viz výše) při cháze jí v úva hu důvo dy po vahy formálně- mor fo lo gické. Máme na mysli je jich nezvyklé, resp. nečeské vo ka lické za ko nčení,
421 422
7 Také zde se setkáváme s výjimkami, srov. jabloň versus jablko: Minulý týden nám všechny jabloně (nikoliv „jablka”) krásně rozkvetly.
8 V případě podobně rozměrných plodů však přesto nelze analogicky uvést např. Zajdi do samoobsluhy pro jablko, hrušku apod.
9 Nikoliv kupř. dvě a půl kila ananasů.
1 Za podnět k napsání příspěvku autor děkuje kolegyním I. Starý Kořánové a B. Baštové.
2 Zajímavé poznatky by zajisté přinesl i pohled kontrastivní, tedy porovnání analogické situace s jinými jazyky, typologicky podobnými i rozdílnými.
3 Podstatná jména v čísle jednotném označují v současné češtině vedle vlastních jmen deno- táty nepočitatelné (voda, písek, med, sklo), abstraktní (mír, slušnost, spánek) či pojímané soubor- ně (studentstvo, listí, stromoví). Hovoří se mimo jiné o jménech látkových, hromadných (blíže Miko 1964, Čechová et al. 2011, Cvrček et al. 2010, Štícha et al. 2013). Singulárové tvary jmen tak zpravidla označují objekty vnímané jako nestrukturované (nepočitatelné), neohraničené, souhrnné, homogenní, jedinečné apod.
4 Poznamenáváme, byť to patrně není příliš relevantní, že jsou tyto druhy ovoce rodu mužského.
5 Srov. ovšem výpověď Dejte mi krabičku tady těch zlevněných hroznů.
6 Toto „superovoce” je v České republice známé rovněž jako kustovnice čínská. Do téže kategorie, resp. mezi nesklonná jména patří i chia [čia], které se u nás užívá ve spojení chia semínka, tedy – jak vidno – v plurálu (balíček chia semínek).
kte ré ne za padá do stávajícího tva ro slovné ho sys té mu součas né češti ny. Užívá se jich pro to v neměn né po době, v ko mu ni ka ci vys tu pu jí ja ko pods tatná jmé na neoheb ná, in - va riantní10.
V kterých přípa dech se nao pak setkáváme s plo dy uváděnými v čís le množném?
S výrazně více zas tou peným plurálem se v řečo vé praxi setkáváme dílem u ne - velkých plo din, kde se v řečo vé praxi v zásadě příliš neu važuje o jednotli vinách (ki lo ma lin, borůvek, bru si nek, os tružin, jeřa bin aj.), dílem u ovo ce11 většího, roz měrněj- šího (ki lo ja hod, třešní, višní, šves tek, me runěk, brosk ví, nek ta ri nek, (granátových) ja - blek, hrušek, blum, fíků, datlí aj.), i když i zde bývá re le vantní zohledňování a roz- lišování jednotlivých plodů (Po dej mi ještě ta dy ty tři ja ho dy, jablka, hrušky atd.).
Zajíma vou množinu tvoří ci tru so vé plo di ny12: man da rin ky, ci tro ny, li metky, po - me ra nče, grepy (gra pe frui ty) apod. Ved le rozlišování na jednotli vé kusy (což vzhle - dem k je jich roz měrům nepřek va pu je) se čas to (srov. nabíd ku v letácích ob chodních řetězců aj.) počítají a prodávají na základě hmotnos ti (Ki lo grepů teď stojí jen 25,- Kč!).
Ad b) Pře jděme nyní k ze le nině.
U ze le ni ny má pře va hu užívání jmen plo din v čís le jednotném. Podíve jme se na nás le du jící spo jení, kde hra je ro li ve likost druhů ze le ni ny (ki lo ci bule13, česneku, ce - leru, mrkve / ka rotky, petržele, pa priky, ačokči, špenátu, chřes tu, ba zal ky, lilku atd.).
To mu se vymyká kupř. pojímání ne velkých ředkviček, kte ré vys tu pu jí v plurálu (sva - zek / ki lo ředkviček). Výjim kou však ani zde nebývá počítání na kusy (Vza la bych si ta dy ty tři čer ve né pa priky, dvě dýně, čtyři ho kai da), resp. dis tri bu ce po spe ci fických ku sech (dvě hláv ky zelí a sa látu, růžičky ka pusty a květáku, bro ko lice; dva stroužky česneku apod.).
S čís lem množným se setkáváme v os tatních přípa dech, srov. kupř. ki lo kedlu ben, rajčat14, oku rek15, cuk et aj., i zde je však díky ve likos ti zmíněných plo din běžné počítání na jednotli vi ny.
Jak z naší ma lé son dy vyplývá, je oblast užívání plodů ovo ce a ze le ni ny zajímavá a pro ne ro di lé mlu včí češti ny poměrně složitá. Ke zma pování da né pro ble ma tiky je možné přis tu po vat z dvojí pers pek tivy.
Z hle diska jazyko vé ho se mo hou vys le do vat urči té fak to ry, kte ré hrají re le vantní ro li (ma lá, či nao pak dos ta tečná ve likost plodů ovo ce a ze le ni ny, je jich poči ta telnost, ev. ta ké formální strán ka, cha rak ter vo ka lické ho za ko nčení), není zde však nouze o různé od chyl ky a výjim ky. Z pohle du lingvo di dak tické ho, tedy pro potřeby výuky češti ny pro ji no jazyčné mlu včí, by chom v tom to případě do po ručo va li nes po lé hat příliš na ošidná jazyková pra vid la řečo vé dis tri bu ce sin guláru a plurálu a přikláněli by chom se spíše k ak tivnímu (tře ba i dri lo vé mu) osvo jování výčtu ne jběžnějších, ko - mu ni kačně důležitých případů.
Literatura
C v r č e k V. et al., 2010, Mluvnice současné češtiny I. Jak se mluví a jak se píše, Praha:
Karolinum.
Č e c h o v á M. et al., 2011, Čeština – řeč a jazyk, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
C h o b a l k o A., 2017, Kategorie čísla a tzv. sin gu la ri ta tantum na základě výzkumu Českého národního korpusu. Praha: FF UK [nepublikovaná bakalářská práce].
M i k o F., 1964, Rod, číslo a pád podstatných mien, Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Š t í c h a F. et al., 2013, Akademická mluvnice spisovné češtiny, Praha: Academia.
423
10 Není to ovšem nic výjimečného, podobný osud potkal rovněž mnohé jiné produkty s nezvyklým zakončením, srov. nápoje jako brandy, soju, makkoli, saké atd.
11 Nezřídka bývá zařazení plodin mezi ovoce a zeleninu diskutabilní a problémové. Jako další případy konkurence singuláru a plurálu uvádíme proto pouze výčtově některé další dokla- dy, srov. hrst mandlí, oliv, ořechů, (jedlých) kaštanů, hromada brambor apod. versus půl kila zázvoru, ženšenu atd.
12 Obdobný případ představují luštěniny, srov. kilo hrachu, čočky, pohanky, prosa, ale fazolí.
Lexému čočka se užívá v plurálu v přeneseném významu, ve spojeních typu kontaktní čočky, brýlové čočky aj.
13 Tento lexém může mít i jiný význam, a to hodinky, srov. Koupil si dvě cibule (dva kusy zeleniny) versus dvojí / dvoje cibule (dva druhy hodinek / dva kusy týchž hodinek).
14 Roli dost možná hraje i vliv nezkráceného synonymního pojmenování rajské jablko (srov.
výše).
15 Ani zde není situace jednoznačná: rozměrnější, salátové okurky se počítají po kusech, kdežto drobnější, tzv. nakládačky, po váhových jednotkách.
424
