Hela curiae arctyiepiscopalis Ołomucensis.
Ćis. 11290.
Predpisy o meśnich stipendiich.
Nr. 11290.
Vorschriften iiber die MeB- Stipendien.
Aćkoli były jiź ćasto zdurazhovany prisluśne piedpisy o meśnich stipendiich, vychazi prece bohuźel na jevo pii kanonickych visitacich a jinych prfleźi- tostech, take pri umrti kneźi, źe mnozi z knćźf proti tćmto pfedpisum shromaźdujf nepatrićnć mnoźstvi meśnich stipendii, kterych pak po leta nemohou od- slouźiti.
Arcibiskupska konsistof vidi se proto znovu nucena pripomenouti dfist. duchovenstvu duraznć do- tyćne cirkcvni piedpisy.
Entgegen den kirchlichen Vorschriften und trotz ' oftmaliger Einscharfung derselben wird leider bei Ge- legenheit der kanonischen Visitationen sowie bei an- deren Anliissen, auch beim Absterben von Priestern die Wahrnehmung gemacht, daC manche Priester un- gebiihrlich ‘grofle Mengen von MeUintentioncn anhaufen.
die sie dann jahrelang nicht zu persolvieren imstande sind.
Das erzbischofliche Konsistorium sieht sich daher neuerdings genotigt, der hoehw. Geistlichkeit die be- ziiglichen kirchlichen Vorschriften nachdriicklich in Erinnerung zu bringen.
Codex juris canonici pravi: * Der Codex juris canonici sagt:
CAN. 834. §. 1. Missae pro quibus celebrandis tempus ab oblatore expresse praesciiptum est, eo omnino tempore sunt celebrandae.
§ 2. Si oblator nullum tempus pro Missarum manualium celebratione expresse praescripserit:
a) Missae pro urgenti causa oblatae quamprimum tempore utili sunt celebrandae;
b) In aliis casibus Missae sunt celebrandae intra modicum tempus pro majore vel minore Missarum
nuntero. "*
§ 3. Quod si oblator arbitrio sacerdotis tempus celebrationis expresse reliquerit, sacerdos poterit tem
pore quo sibi magis placuerit, eas celebrare, firmo praescripto can. 835.
CAN. 835. Nemini licet tot Missarum onera per se celebrandarum recipere quibus intra annum satisfacere nequeat.
CAN. 838. Qui habent Missarum numerum de quibus sibi liceat libere disponere, possunt eas tribuere saceidotibus sibi acceptis, dummodo probe sibi constet eos esse omni exceptione majores vel testimonio pro
prii Ordinarii commendatos.
CAN. 839. Qui Missas a fidelibus receptas aut quoquo modo suae fidei commissas aliis celebrandas tradiderint, obligatione tenentur usque dum acceptatae ab eisdem obligationis et recepti stipendii testimonium obtinuerint.
CAN. 841. § 1. Omnes et singuli administratores causarum piarum aut quoquo modo ad Missarum onera implenda obligati, sive ecclesiastici sive laici, sub exitum cujuslibct anni, Missarum onera quibus nondum fuerit satisfactum, suis Ordinariis tradant secundum modum ab his definiendum.
§ 2. Hoc autem tempus ita est accipiendum, ut in Missis ad instar manualium obligatio eas deponendi decurrat a tine illius anni intra quem .onera impleri debuissent; in manualibus vero, post annum a die sus
cepti oneris, salva diversa offerentium voluntate. *
CAN. 843. §. 1. Rectores ecclesiarum aliorumque piorum locorum sive saecularium sive religiosorum in quibus eleemosynae Missarum recipi solent, peculiarum habeant librum in quo accurate notent Missarum receptarum numerum, intentionem, eleemosynam, celebrationem.
94
2. Ordinarii tenentur obligatione singulis saltem annis hujusmodi libros sive per se ipsi sive per
alios recognoscendi. ... . .. .... ...
CAN. 844. § 1. Ordinarii quoque locorum et Superiores religiosi qui propriis subditis alnsve Missas celebrandas committunt, quas acceperint Missas cum suis eleemosynis cito in librum per ordinem reterant curentque pro viribus ut quamprimum celebrentur.
§ 2. Imo omnes i--- ---
sarum intentiones receperit, quibusve satisfecerit.
Z uvedenych ustanovenf zvlaśtć vysvftd, źe nikdo nesmi pro sgbe pfijati vice stipendii, neź muźe do roka
C|UclIIipi HllUlll uviuui viiiui. £ *
sacerdotes sive saeculares sive religiosi debent accurate adnotare quas quisque Mis-
odslouźiti, pfi ćemź je ddti pfednost intencim pro urgenti causa a tćm, u nichź ddree vyslovne urćil, kdy maji bvti odslouźeny; dale pak źe se maji vsechna meśni stipendia do roku ncodslouźend odevzdati or- dinaridtu, by se o jejich odslouźeni postarał.
Ponevadz jde o vćc nad miru duleźitou, kterd die pfedpisu Sv. Stolice ve 'svedomi zavazuje jak biskupa tak duchovenstvo, pfipomina se timło dust.
dekanskym ufadiim velmi dutklivć, aby każdy rok pfi kanonickych visitacich svedomite zkoumaly in- tenćni kniźky vsech knćźi (libri intentionum persol
vendarum et persolutarum), ncspokojovaly se pouze s podpisovanim techto knih, nybrź se fadnć pfesved- ćily, zdali se shora uvedend pfedpisy cirkevni take vsudy pfesnć zachovdvaji, a o tom pak zprdvu po- davaly.
Tento vynos budiź dust. duchovenstvu dekanstvi circulando ve zndmost uveden.
Aus obigen Bestimmungen geht im besonderen hervor, daC niemand mehr Mellstipendien bei sieh an- haufen darf, ais er innerhalb eines Jahres zu persol- vieren imstande ist, wobei Mefiintentionen pro urgenti causa oder solche, bei welchen der Zeitpunkt der Persolution durch den ausdriicklichen W illen dei Spender bestimmt wurde, den Vorrang haben; ferner.
dati solche Intentionen, die innerhalb eines Jahres nicht persolviert werden konnfen, dem Ordinariate zur wci- teren Veranlassung zu iibersenden sind.
I)a es sich um eine ungemein wichtige Sache handelt, welche nach den Anordnungen des HI. Stuhles das Gewissen des Oberhirten wie des Klerus belastet, so wird hiemit den hochw. Dekanatsamtern besonders ans Herz gelegt, alljahrlich bei der kanonischen \ isi- tation die libri intentionum persolvendarum et perso
lutarum allcr Priester gewissenhaft zu priifen, sich nicht damit zu begniigen, dieselben zu unterschreiben, sondern sich die Oberzeugung zu verschaffen und dariiber zu berichten, ob die obangefiihrten kirchlichen Vorschriften auch liberali genau befolgt werden.
Dieser Erlati ist der wohlehrw. Dekanatsgeist- lichkeit circulando zur allgemeinen Kenntnis zu bringen.
Zakon ze dne 27. kvetna 1919 o zajiśteni pudy drobnym pachtyrum.
Na zdkladć usnesenf Narodniho shromdźdeni na- fizuje se:
§ 1-
Pachtyf (podpachtyf) zemćdelskeho pozemku miiźe źddati, aby mu pozemek postoupen byl do vlast- nictvf za ndhradu stanovenou podle tohoto zakona, nebo aby mu byl poncchdn v pachtu (§ 29), jest- liźe poźadovany pozemek
patfi stdtu nebo jest zabran statem podle zakona o zabrdnf velkćho majetku pozemkoveho ze dne 16.
dubna 1919, ć. 215 Sb. z. a n., nebo jest zapsan v zemskych deskach nebo jest hospodafskou soućasti statku zapsanćho v zemskych deskach nebo statku cirkevniho nebo nadaćnfho,
a byl nejmćne od prvniho iijna 1901 nepfetrźite aź do dne, kdy tento zakon byl vyhldsen, v pachtu nebo podpachtu jeho, jeho manźelky nebo jejich ro-
din nebo jejich prdvnich pfedchiidcu v drźbć nemovi- tostf, s nimiź jest poźadovany pozemek społu obdeldvan.
Pfestavky ne delśi neź 1 rok a stfiddni po
zemku v dilcovem pachtu naroku toho neruśf.
Za pacht ve smyslu tohoto zdkona se nepokladd, tyće-li se pravo ndjemcovo toliko vedlejsich uźitku pozemku (na pf. pfi zahraddeh jen trdvy a pod.)
Zakon tento netyka se zemćdelskych pozemku v zastavćnć ćdsti mest nebo obci (stavebnich misti jakoż i pozemku obcim patficich.
Naroku v odstavci 1. stanoveneho nelze uplatniti na pozemky, kterych obec poźaduje pro sviij stavebni rozvoj a pro zajiśteni svych komundlnich podniku a na pozemky, ktere jsou poźadovdny pro vydrźovam nemocnic, leCebnych ustavii a jinych humanitnich za- fizeni, bude-li tento narok uzndn pozemkovym uiadeni.
§ 2
Poźadovaci pravo pachtyfovu vztahuje se i na staveni obytna a hospodafska s pozemky. na nichź jsou zbudovana, dvorky a domovnf zahradky jim uźi- vane na zdklade tehoź pachtovniho pomeru, jakoż i na sluźebnosti spojenć s vlastnictvim pozemku pro- pachtovaneho jako se statkem panujicim a na priva, jeż vykonaval pachtyf na ostatnich pozemcich pro- pachtovatelovych za trvinf pachtu, pokud jich jest i nadale nutnć tfeba k hospodafeni na pozadovanem pozemku.
Pachtyf muźe źidati, aby ziroven se vkladem prava vlastnickeho byla priva tato vlożena do knih pozemkovych jako bfemena tech kterych pozemku propachtovatelovych.
§ 3. *
Xarok tento (§§ 1 a 2) pfisluśi jen pachtyfi, ktery poźadovany pozemek sim nebo s rodinou ob- delava nebo na poźadovanćm pozemku bydli a jen potud, pokud ziskanim tohoto pozemku nepfestoupf jeho vlastni zemćdelski puda vymery vćtśi neź 8 ha.
K pfebytkiim menśim neź 1 ha se nehledi.
Spoluvlastnici, jakoż i nerozvedeni manźele po
kładaj! se za osobu jedinou.
Poźadovaci privo die tohoto zikona nepfisluśi pachtyfi. kteremu byl pozemek propachtovin jen v dfi- sledku celoroćniho sluźebniho pomeru vući propach- tovateli (jako- na pf. hajnemu, deputatnim dćlnikum a pod.) jako soućastka mzdy nebo sluźneho a pach
tyfi hospoddfskych celku jako jsou dvory a statky.
§ 4.
Nechce-li pachtyf uplatniti sve poźadovaci pravo na vscchny pozemky jemu propachtovane, nebo nc- pfisluśi-li mu pravo to v takovem rozsahu, jest opriv- nen voliti mezi jcdnotlivymi parcelami nebo dilci jemu propachtovanymi.
Dćliti pachtovane pozemky lze proti villi vlast- nikovć jen tehdy, kdyź by pachtyf jinak nemohl plne vyuźfti sveho poźadovacfho prava a vzhledem k pfed- pisu § 3 byl by zkracen o vice neź 1 ha.
V źidnem pfipade nesmi byti vlastniku znemoź- nćno anebo ztiźeno uźivini jeho ostatnich pozemku.
§ 5.
Dohodnou-li se na tom ućastnici za ućelem snaz- śiho hospodafeni, zejmena zceleni pozemku, muźe pachtyfi na miste pozemku jemu propachtovaneho pfifćen byti jiny pozemek v pfibliźnś stejne hodnote.
Pachtyf jest povinen pfijati na miste poźadova- nćho pozemku jiny pozemek stejne vymćry nebo stejne hodnoty, kdyź nabizi mu jej vlastnik za tim ućelem, aby zamezil utvofeni enklav ve svem majetku, nebo
kdyź by mu było jinak uzivani jeho pozemku znemoż- neno nebo znaćne ztiźeno, nebo kdyź potfebuje poża- dovaneho pozemku k dalśimu provozu hor, łomu, cihelcn a jinych podobnych podniku, jakoż i rybniku, nebo k jejich zajiśtćni do budoucnosti.
§ 6.
Jestliźe vlastnik ódńal pachtyfi neb jeho rodine pozemek po 1. srpnu 1914 proto, aby si zjednał vyśśi pachtovne nebo z jinych duvodu, proti jeho vuli bez podstatnć pffćiny, pfisluśi poźadovaci pravo (§§ 1 aź 3) tomuto pachtyfi, jeho manźelce neb jeho dedicilm, byl-li pozemek pfed tim v pachtu jeho nebo jeho manźelky nebo jejich rodin nejmćnć od 1. fijna 1901.
Tomu nevadi, źe pozemek jest nyni ve vlastni sprdvć vlastnikovS nebo v pachtu (i drobnem) osoby tfeti.
Toteż plati o pachtyfi, ktery po 1. srpnu 1914 vzdati se musil pachtu takovdho pozemku, donucen byv talećnymi pomćry, zejmena tim, źe byl povolan k sluźbć vojenskd nebo k valećnym ukoniim, nebo źe byl in- ternovdn nebo uvćznen pro ćiny politicke.
Pfedpisy toho paragrafu neplati, kdyź pozemek byl zatim zastavćn nebo promenen v zahradu, vinici, rybnik nebo stal se soućastf podniku prumysloveho, horniho nebo dopravnfho, nebo kdyź ho było pouźito k uprave vodniho toku; vlastnik pozemku jest vśak povinen pachtyfi neb jeho rodinć postoupiti do vlast- nictvi jiny pozemek stejne vymćry nebo stejne hodnoty-
§ 7.
Vypovi-li dfivejśi pachtyf, ktery uplatnil sve pravo poźadovaci (§ 6), nynejśimu pachtyfi najem pfed uplynutim pachtovniho obdobi, jest povinen dati mu nahradu za skutećnou śkodu, kterou utrpi tim, źe ne- muże vvuźiti naleźite nakładu na pozemek lićelne vy- danych (zejmena mrveni).
Żada-li o to vlastnik, ktery ma pozemek ve vlastni sprave, budiź mu ponechano uźivani pozemku aź do 30. zifi 1919 za pachtovnd, vymefend podle zasad § 8.
O nahradć nakładu vlastnikem na pozemek ućclnć yynaloźenych plati obdobne pfedpisy odstavce 1.
V pfipadć § 6, odst. 1. nepfisluśi vlastniku takova ndhrada viibec.
§ 8.
Nahradu za poźadovanv pozemek (pfejimaci cenu) vyslovi soud, vyslechna po pfipadć znalee (§ 17); pfi tom jest se fiditi cenami pozemku v teże krajinć z r. 1913.
§ 9.
Prava, jeż si za trvani pachtu vyhradil vlastnik k pozemku propachtovanemu budou zachovAna bez
96 zapoćtcni v cenu pfejimaci, pokud jich vlastnik k hos- podafeni na svych pozemcich nutnć potfebuje. Vlast
nik muzę źadati, aby prava ta była vloźcna jako knihovni bfemena na pozcmek pozadovany pri vkladu vlastnictvi jeho na pachtyfc.
Podobnć tomu jest v pfipadć, źe pozcmek, v je- hoź prospćch prava ona była vyhrazena, uplatnćnim poźadovaciho prava pfejde do vlastnictvi jinćho pachtyfe;
§ 10.
Pachtyf jest povincn pfevziti pozemkove slu- źebnosti a realna bremena, vaznouci na poźadovanem pozemku v dobć vydani tohoto zdkona, pokud jich k hospodarem' na panujicim pozemku nadale budę zapotfebi, a to bez zapoćtcnrdo ceny prejimaci.
§ u.
Cena prejimaci jest podle volby pfejimatclovy splatna bud’ najednou pfed vkladem prava vlastnickeho do knih pozemkovych nebo v 10 stcjnych eastech, z nichz prve dvc splatny jsou pfcd vkladem, ostatnich osm pak poćinaje rokem 1920 vźdy 1. fijnem kaźdćho roku.
Z nedoplatku ceny prejimaci piati se 4l’/o uroky splatne pozadu v tychż lhutach.
Pfi splatnosti jcdnotlivd lhuty Ize splatiti bcz vy- povedi vice Ihut nebo i cely zbytek ceny prejimaci.
Nedoplatek ceny pfejimaci se zavazkem zuroko- vani zajisti se priivcm zdstavnim na postoupenem po
zemku pri pfevodu prava vlastnickeho na pachtyrc.,
§ 12.
Vsichni, kdoź uplatnit hodlaji sve pravo pożado- vaci podle tohoto zdkona, musi nejdelc do 12 nedel ode dne, kdy zakon tento nabyl piisobnosti, ohlasiti narok svuj vlastniku pozemku nebo hospodafske sprave vlastnikovć a krome toho okresnimu soudu, v jchoź obvode pozcmek leźi.
§ 13.
V ohldśeni budiź uvedeno:
1. Jmeno zadatelovo, jeho zamestnani a bydliśtć;
2. pfesne oznaćeni poźadovaneho pozemku a to zejmena ćislo katastralni a obec katastralni, v niż pozcmek leźi, nebo aspoń oznaćeni obvykle v misti:
nebo mezi propachtovatelem a pachtyfem (jmeno tratę a ćislo propachtovaneho dilce a pod.);
3. aspoń pfibliźna vymera pozadovaneho po
zemku;
4. udani, zda v pachtu nebo v
pachtu s jinymi spolupachtyfi; v pfipadć kladnem budiź uvedeno jmeno, stav a bydliśtć spolupachtyfu;
pachtyf md poźadovany pozcmek podpachtu sam nebo ve spolećnem
5. celkovd vymćra vlastni zcmćdelske pudy źa- datclovy, jeho manźclky a spolupachtyfe, pri ćcmż udana budiź obec, ve ktere tento majetek leźi. a ćislo katastralni jcdnotlivych pozemku;
6. prava, jichź pachtyf souscdnich pozemku uzival a jeź maji byti jako prava knihovni zachovdna (§ 2) ve prospech pozemku poźadovaneho.
§ 14.
Pachtyf, ktery se ncpfihlasil ve lhute v § 12 stanovene pozbyva prava pozadovaciho, jestliźe ho ncpfihldsi dodatcćnć, ncjdele do dvou lct od vyhlaseni tohoto zdkona u pffslusneho okresniho soudu, a pfi tom neprokaźc, źe była zmeśkana lhuta pro skuteć- nosti neodvratnd a na jeho Vuli nczdvisle.
§ 15.
Ućastnikum sc ponechdvd na vuli, aby do 4 nie
sień ode dne, kdy zakon tento nabył ućinnosti, shodli se o vsech spornych otazkach.
V dalsi lhutć jednoho mćsicc jest vlastnik po- źadovanych pozemku povincn sdeliti pffsluśnemu soudu
12) vysledek jednani toho, zejmena v pfipadeeh.
kde doślo k dohodć, pfesnć oznaćiti pozcmek. o ktery jdc, jeho uchazeće, umluvy o spłaceni, dale zpusob provedeni knihovniho pofadku a koncćnć pfesnć oznaćeni sluźebnosti, ktere je nutno zfiditi nebo pfe- vzftj (§§ 2, 9 a 10).
V pfipadeeh ostatnich nutno uvesti, pokud doślo k dohodć, a ktere otdzky zustaly sporny.
Vlastnik poźadovaneho pozemku jest povincn vysloviti se v teźc lhutć o tom, zda pozcmek byl po dobu zakonem stanovenou v pachtu nebo podpachtu.
Nebudou-li jiź k ozndmeni pfipojeny naleźitć plany o ćastech katastralnich parcel, jeź podle dohody maji se postoupiti, budiź vlastnikcm pfipojen aspoń ndćrt, jenź by dostatećnć oznaćoval polohu pozadova- nych dilcu viići sousednim pozemkum.
Oznameni toto budiź podepsdno vlastnikcm nebo opravnenym zAstupccm jeho a osobami, jejichź souhlasu było docileno, neni-li souhlas ten jinak prokAzan.
Lhuta k oznameni tomu muźe byti pfimefcnć prodlouźena, źAda-li o to vlastnik duvodnć a vćas.
ZmeśkA-li vlastnik lhutu, md se za to, źe s udaji obsaźcnymi v pfihldśkdch souhlasi.
§ 16.
K navrhu okresniho soudu muźe ministr zeme- dclstvi v dohodć s ministrem spravcdlnosti povćfiti pro jednotlivd obvody jednu nebo vice osob, mistnich pomćrii znalych a k tomu zpusobilych. ufadcm duvćr- nikii, jejichź ukolem jest rozhodne pomćry na mistć samem seznati, vhodnym zpusobem pfispivati k dohodć mezi ućastniky a pfipraviti vśe potfebne k rozhodnuti soudnimu.
Duvćrnfk slibuje u okresniho soudu rukou danfm, źe urad mu svćreny budę svedomite a nestrannć vy- kondvati. Jest v pusobnosti jemu pHkazane urednf osobou, a nesmi z duvodu svć urednf ćinnosti priji- mati od ućastnfku ani odmćny ani hmotne vyhody.
Naffzenim ustanovf se zdsady o vyśi nahrady du*’ćmikfim za jejich namahu, ztrdtu ćasu a za vylohy spojenć s vvkondvdnfm ufadu.
17.
Kdyź ozndmenf vlastnfkovo doślo nebo lhfita k nemu marnć uplynula, soud okresni, vyslechna osoby, jichż prava v § 2, 9 a 10 uvedend mohou byti dot- ćena, a vyśetfe rozhodne okolnosti po pffpade na mistć samćm za soućinnosti znalcu, jmenovanych mi
nistrem zemćdćlstvi v dohodć s ministrem spravedlnosti pro obvody jednotlivych okresnfch soudu, rozhodne, pfihlfźeje ke prdvum osob v § 10 uvedenych, usne- senfm, zda a pokud narok uehazećuy na postoupeni poźadovaneho pozemku trva, jaka nahrada a v jakych lhutdch se md platiti, kterd knihovni prdva nutno zfi- diti nebo pfcvziti, a pro kterć nedoplatky ceny pfeji- maci pfi pfevodu prdva vlastnickeho ma se vloźiti pravo zdstavnf.
Uzna-li to soud vzhledem k dalśfmu fizenf za vhodne, wda pro kaźdou knihovni vloźku dosavad- niho vlastnfka zvldstnf usnesenf.
Pokud tento zakon nic jineho nestanovf, soud postupuje die zdsad rizenf nespornćho.
Proti usnesenf okresniho soudu lze podati u to- hoto soudu do 14 dnu po dorućeni stfźnost ke sbo- rovćmu soudu I. stolice, ktery za soućinnosti znalcu, jmenovanych ministrem zemedelstvf v dohodć s mini
strem spravedlnosti pro obvody jednotlivych sborovych soudu, rozhodne s konećnou platnostf.
§ 18.
0 namitce, źe pozemkovy majetek propachtova- teluv neni stdtem zabrdn, vyźdda> si soud, pokud ndmitka tato neni vyvrdcena pnsluśnou knihovni po- zndmkou, posudek pozemkovćho ufadu, a pokud ne- vejde v ćinnost, ministerstva zemćdćlstvf. Posudek tento jest pro soud zavazny. Tyź ufad rozhodne o duvodnosti poźadavku vznesenych die posledniho od- stavee 1.
§ 19.
Usnesenf vydane podle § 17, odst. 1. budiź do- rućeno vśem osobdm, pro nćź vaznou na pfifćenych pozemcfch prdva zastavni, sluźebnosti, vćcna bfemena neb jina prdva knihovni, pfi ćemź k prdvum zapsa- nym po vyddnf tohoto zdkona a k prdvum, kterd jsou podle § 7 zdkona ze dne 16. dubna 1919, Ć. 215 Sb.
z. a n., vući stdtu neućinnd, se nehledf.
Osoby zmfnćne mohou odporovati tomuto usne
senf do 14 dnu ode dne dorućeni u okresniho soudu, jenź toto usnesenf vydal, z duvodu, źe jejich pravo knihovni jest ohroźeno tim. źe pfejfmacf cena stano- vend dohodou jest nepfimćfenć nfzka, a mohou zdro- veń źddati o soudnf odhad tćchto pozemku.
Proti cene stanovend na zdkladć soudnfho od- hadu se dalsi ndmitky nepfipouśtćjf.
Byla-li cena pfejimacf ndsledkem odporu zvysena, bucf vyzvdn poźadujici pachtyf, aby ve lhutć stano- vene v § 21 a pod nasledky tam uvedenymi tuto cenu, resp. pffsluśnou splatku u pfisluśneho knihovniho soudu sloźil.
§ 20.
Pro rozsah poźadovaciho prava pachtyfova jsou v mezich vlastnickeho prdva propachtovatelova roz- hodny skutećnć hranice propachtovaneho pozemku v den, kdy byl vyhldsen tento zdkon.
Liśf-li se v pfipadech § 6 a 7 tyto hranice pod- statnć od h ranie v dobę, kdy pachtovany pozemek byl źadatelem odevzddn, rozhodne stav v den ode- vzddnf.
Vzejde-li pozdćji pochybnost, plati toteż i o roz- sahu vlastnickeho prdva k pozemku pachtyfi pfifće- nemu, leda źe by stanoveno było neco jineho dohodou stran nebo rozhodnutim soudnim.
K źadosti a na nakład ućastnfku obecni urad vyznaći skutećne hranice pachtovanych pozemku bez- pećnym zpusobem na mistć samem (mezniky). Pfesnć vymćfeni pozemku pfifćenych, pokud neni ho tfeba ku knihovnfmu provedeni, provede pfileźitostnć evi- denćni geometr anebo na zvldśtni pfdnf nabyvatelu ufednć autorisovany civilnf geometr.
Dokud se tak nestane, trestd soud kaźdć umyślne odstranenf nebo posunuti hranićnich znaćek (mezniku)
— neni-li tim zaloźena skutkovd podstata tćźśiho trest- niho ćinu — jako pfestupek vćzenim od jednoho ty- dne do tff mesfeu.
Utraty spojenć se zamćfenim pozemku a s vy- hotovenim situaćnich planu, potfebnych ke knihovnfmu provedeni, nesou vsichni nabyvatele v tćźe katastrdlni obci podle ceny pozemku jim pfikdzanych, pfi ćemź v pffpade, źe zamefenf pozemku obstara evidenćni geometr, jest nahraditi veśkerć vylohy, ktere vzesly stdtu timto vykonem.
§ 21.
Pachtyf, jemuź usnesenim pfifćen byl pozemek, jest povinen nejdćle do mćsfce po tć, co toto usnesenf nabyło moci prdva, sloźiti cenu prejfmacf nebo pff- sluśnou ćdst jejf (§ 11) u knihovniho soudu v usne
senf oznaćenćho. Neućinf-li tak, pomijf jeho prdvo poźadovacf.
98 Na vCasnou a odiivodnenou źidost pachtyfovu muźe prodlouźena byti iato lhuta o dalsi mesie.
Pfime płaceni tćchto pohledivek dosavadnimu vlastniku bez svoleni soudu jest vući osobim jmeno- vanym v § 19 i vuCi statu beztiCinnć (§ 24).
§ 22.
Kdyź lhuta ke sloźeni ceny pfejimaci anebo prvni splatky jeji uplynula, provede soud usneseni v po- zemkovych knihich (v deskach zemskych) ve pfiCinć nabwatelu, ktefi sloźili pfejimaci cenu neb jeji Cist (§ 11 a 21) a vyfkne ziroven usnesenim, kteri po- źadovaci prava zanikła z duvodu, źe pachtyf vCas ne- sloźil prejimaci cenu nebo prvni splitku (§ 21).
Pri vkladu zistavniho priva pro pohledavku nedoplatku ceny prejimaci budiź poznamenino, źe na
kładani touto pohledivkou jest ve smyslu tohoto zi- kona omczeno (§ 21).
§ 23.
Jde-li o vklad priva vlastnickeho na celć teleso knihovni, budteź kromę pfevzatych sluźebnosti (§ 10) yeśkerć ostatni knihovni zivady vymaziny.
Tomu, jakoż i dluhuprostemu odepsini prirće- nych pozemku z dosavadni jich knihovni vloźky neni na zivadu, jestliźe kromę sluźebnosti, jeź povinen jest prevziti nabyvatel (§ 10), viznou tam jini priva osob tfetich, nebo źe pozemek pfeśel ode dne vydini tohoto zikona do vlaStnictvi osoby jine, neźli proti niź zni usneseni.
Ke zminćnym zipisum neni potfebi svoleni po- zemkovćho ufadu ani tifadu svfifenskdho nebo jinćho tifadu dozorćiho.
§ 24.
Pfejimaci cena a Cisti jeji u soudu sloźenć, jakoż i pohledivky nedoplatku ceny pfejimaci vstu- puji v pfiCinć priv a zivazku na odepsanych pozem- cich viznoucich na misto tćchto pozemku.
Nemohoti tudiź bez svoleni oprivnfenych osob byti vydiny majiteli.
Pokud nebylo rozhodnuto, zda majitel mi nirok vući stitu na nihradu za odevzdane pozemky, jest tfeba i svoleni tifadu pozemkoveho. •
Pfi ptevzeti bez nihrady vstupuje stit v priva majitelova.
§ 25.
Spriva tohoto jmeni pfisluśi soudu aź do vy
dini osobim oprivnCnym.
Peniz u soudu sloźeny budiź uloźen na urok.
Uroky se poklidaji za Cist uźitku telesa knihov- niho, z nćhoź pozemek pfifCeny byl odepsin, a vlast
nik mi privo, naklidati jimi stejnC, jako jinymi uźitky.
ZvliStni exekuce na toto jmCni a jeho uźitky se nepfipouśti.
§ 26.
Nevykiźe-li majitel do 4 nedćl po doruCeni knihovniho usneseni, źe osoby v § 19 uvedene svoluji k tomu, aby cena pfejimaci była jemu vydina, pfi- kroCi soud po sriźce ve vyśi 5 proc, z pfejimaci ceny ve prospCch stitu k rozdCleni pfejimaci ceny podle zisad o rozvrhu nejwśśiho podini za nemovi- tosti v exekucnim fizeni.
Nedoplatky pfejimaci ceny se pfi tom poćitaji plnou vyśi, a po vyCerpini hotovosti pfikazuji se oprivnCnym podle jejich pofadi a volby. Pfikizane pohledivky budteź pfcvedeny na oprivnćnć z tifedni moci.
Pfi knihovnim pfevodu pohledivky pfikazane yymaźe se ziroven poznimka omezeneho naklidani (§ 22).
Uspokojone pohledivky knihovnich vefitelu vy- maźou se z moci tifedni.
V pfipade S 24, odst. 3. jest k vydini ceny pfejimaci nebo jejiho zbytku, potfebi svoleni pozem
koveho tifadu.
§ 27.
Bvla-li by pozdejśim zikonem stanovena moź- nost jako splitku na divku z majetku odvesti po
zemky, zapoCiti se vymCra pozemkii podle tohoto zikona prevedenych do vymCry pozemku prve u\e- denych. Naproti tomu nelze takovych pozemku citati do vymCry pozemku, o jejiź ponechini muźe pro- pachtovatel źidati jako vlastnik pozemkovCho sou- boru stitcm zabraneho podle S 10 zikona o zabrini velkeho majetku pozemkoveho. Kovnćź nemuźe pro- pachtovatel namitati, źe postoupenim poźadovanych pozemku klesne jcho pozemkovi majetnost pod tuto vymCru.
§ 28.
Privo pozadovaci mi takć majitel staveni zbu- dovaneho na pozemku pachtovanCm nehledic k dobć, po kterou pacht trvi, a to jednak na plochu stavenim zaujatou, jednak na pozemky slouźici k jeho uźivini (na pf. dvorky, zahridky a p.).
fet § 29‘ . ,,
Pachtyf mi takć privo źidati, aby mu vlastnik pozemku ponechal pozemek na mistć pfevodu do vlast
nictvi dile v pachtu za stejnych podminek jako dosud, a to nejmćnć po dobu 6 let.
Stejnć privo pfisluśi pachtyfi, ktery sve poza
dovaci privo uplatnil jen Cistećnć nebo jen na Cist jemu propachtovanych pozemku 4).
§ 30.
Veskera pravni a uFedni jednAni, smeFujici k pro- vedeni tohoto zdkona, jakoż i phsluśne protokoły a listiny jsou osvobozeny od poplatku, vyjimaje spornć Fizeni, poplatek z prevodu prAva vlastnickdho, poplatky vklAdni. poplatky schovaci, poplatky evidenCni a po
platky ze smluv pachtovnich.
Utraty Fizeni I. stolice nesou nabyvatele v po- meru ceny pozemku jim pFiFćenych.
T. G. Masaryk v.
O utratach rizeni v II. stolici plati zAsady Fizeni sporneho.
§ 31.
Zakon tento nabyvd pusobnosti 14. den ode dne, kdy budę vyhlasen.
§ 32. „
Proyćsti tento zakon układa se yeśkerćmu mini- sterstvu.
r.
Svehla v. r., Stanek v. r.,
v zastoupeni min. predscdy a ministra źeleznic a jako jako ministr verejnvch praei a v zastoupeni ministra
ministr vnitra. żemedćlstei.
Stribrny v. r. I)r. Stransky v. r. Dr. Raśin v. r.
Dr. Soukup v. r., Dr. Vrbensky v. r.,
jako ministr spravedlnoSti a v zastoupeni ministra jako ministr pro zAsobovAni lidu a v zastoupeni
socidlni pćće. ministra veFejneho zdravotnictvi.
Klofać v. r. Habrmann v. r.
Dr. Hruban v. r.
Authentica versio germanica adhuc non prodiit.
Nafizeni vlady republiky ceskoslovenske ze dne 17. cervence 1919
o vymene kolku vzatych z obehu.
/
§ 1-
Na zaklade J? 2 nanzeni ministra tinanci ze dne 7. ledna 1919, -Ć. 13 Sb z. a n., budou z obehu vzate vśeobecne kolky, zavedenA nahzenim ministerstva tinanci ze dne 20. rijna 1909, ć. 163 F. z., jichź nebylo poużito a jeż nejsou pośkozeny. skladnimi a prodejnimi uFady kolkovnimi zdarma vymćńovany postupnć, jak budou zasoby, za kolky republiky CeskoslovenskA. Vymenu povoli tinanćni sprAva jen tehdy, pFedloźi-li strana skladnimu neb prodejnimu uradu kolkovnimu nejdele do 15. zari 1919 stare kolky z r. 1910, jeź vy- mćniti se maji, se seznamem dvojmo vyhotovenvm. obsahujicim poćet a cenu tćchto kołku dle druhu, uhrnnou cenu vśech kołku, podpis a adresu strany, a neni-li pochybnosti, że nabyła kołku zpusobem dovolenym (§ 15 nafizeni ministra finanćf ze dne 28. bFezna 1854, ć. 70 F. z.).
Kolky z obćhu vzatA, jeź pFedlożeny budou po teto lhutć, nebudou ani vymfinfiny ani nahrażcny.
§ 2.
Toto nafizeni nabyvA lićinnosti dnem vvhlAseni. Provedenim jeho povćFuje se ministr tinanci.
Tusar v. r.
Śvehla v. r. Dr. Horaćek v. r. Habrman v. r. Dr. Vesely v. r. Stanek v. r.
Prasek v. r. Stribrny v. r. Dr. Heidler v. r. Hampl v. r. Houdek v. r.
Suspensio Sac. Joannis Koluch.
Magno dolore aftecti annuntiamus Ven. Clero, R. D. Joannęm Koluch, in parochia Sup. Becvensi olim cooperatorem, literis Plsna die 26. Julii 1919 datis certiores Nos reddidisse, „se desiisse archidioecesis Olo- mucensis sacerdotem esse simulque petere, ne ullum amplius officium sibi committatur, cum non sit ipsum initurus".
Cum autem sacerdos praefatus, ex quo Nobis talia nota fecit, nec mutati consilii nuntium misisset, nec ad officium suum rediisset, necessarium in Domino iudicamus, ut mandante Eminentissimo Ordinario ad normam canonis 2399 eundem sacerdotem Joannem Koluch a divinis suspendamus eumque tamdiu su
spensum declaremus, donec resipuerit atque ad frugem bonam redierit.
Quod suspensionis decretum publicantes, commonefacimus simul omnia officia parochialia omn^sque ecclesiarum rectores, ne praefatum Joannem Koluch ullo quopiam praetextu ad altare admittant, neve officium aliquod divinum vel functionem sacram ab ipso suspensione eius durante perfici sinant.
Nr. 11275.
Monitum circa augmentum congruae.
Sacerdotes in cura animarum laborantes, quibus anno 1919 jus ad novum augmentum congruae — zvyseni nejmenśfho prijmu — Einkommenserhohung — competit, ergo in genere ordinati annis 1913, 1910, 1907. 1904, 1900, 1896, 1892, 1888, 1884, mittant a. e. Consistorio mense Augusto libellum supplicem et quidem a) libellum ad Regimen Moraviae vel Silesiae directum (bez kolku — stempelfrei) secundum formular in Actis Curiae Nr. 3 anni 1907 promulgatum b) duas novas tabellas typis impressas, in quibus expresse ad- notetur ultimum augmentum congruae e. g. 600 K die vynosu mor. mistodrzitelstvi ze dne 5. listopadu 1918 ć. 35221 vel 1400 K laut Zuschrift der schles. Landesregierung vom 6. August 1917 Zl. IV—139.
Sacerdotes anno 1916 ordinati mittant eodem tempore eundem libellum et apponant tres tabellas, utique sine adnotatione augmenti, quod illis adhuc non competit.
Cis. 9931.
Zavedeni uplneho nedelniho klidu u mor. sl. finanćni prokuratury.
Mor. slez. finanćni prokuratura sdelila nam pri- pisem ze dne 3. ćervence 1919 ć. 462/T. P., że dnem 6. cervence t. r. poćinaje budę zaveden u mor. slez.
finanćni prokuratury uplny klid nedelni. Ćehoź vedo- most dust. duchovenstvu ćinime.
< Nr. 9931.
Einfiihrung voller Sonntagsruhe bei der mahr.-schles. Finanz-
prokuratur.
•
Die mahr.-schles. Finanzprokuratur hat uns mit
£uschrift vom 3. Juli 1919 Z. 462/T. P. mitgeteilt dali vom 6. Juli 1. J. an bei der mahr.-schles. Finanzpro
kuratur die volle Sonntagsruhe eingefiihrt sein werde, wovon die wohlehrw. Geistlichkeit in Kenntnis gesetzt wird.
Zl. 11911.
Aufnahme der Zbglinge in das erzbischófliche Knabenseminar in Freudenthal.
Diejenigen, welche fiir das Schuljahr 1919/20 in das neuerrichtete erzbischófliche Knabenseminar in Freudenthal aufgenommen werden wollen, mogen ihr Gesuch, belegt mit Paufschein, Implzeugnis, dem Zeugnis
an die Direktion des crzbischoflichen Knabenseminars in Freudenthal einsenden. Schiller, welchc in die 1. Klasse eintreten, werden endgiltig erst aufgenommen, wenn sie die Aufnahmsprufung bestehen, die am 16. September am Freudenthalcr Staats-Realgymnasium stattfindet. Der volle Jahrespreis fur vollstandigc Vcrpflegung betragt K 800-—. Nahere Auskiinftc erteilt bereitwilligst die Direktion des crzbischoflichen Knabenseminars in Frcudentńal.
Nr. 10374.
Collectae pro incolis pagi Hradisko (dec. Cremsirien.) incendio afflictis.
Die 24. Junii a. c. perierunt in pago Hradisko prope Cremsirium sex domus incolarum pauperrimum.
Infortunio hoc afflicti amiserunt prorsus omnia, quae sua dicere potuerunt.
Invitamus omnia officia parochialia, ut diebus opportunis collectas in favorem incendio afflictorum in
stituant et pecuniam collectam nobis per officia decanalia mittant.
Nr. 10756.
Collectae pro incolis partis Moraviae inundatione devastatae.
Inundatione a saeculo non audita incolae magnae partis Moraviae sunt afflicti. Potestas publica statim quidem auxilium praestitit, sed necessarium est, ut etiam homines privati afflictis succurrant. Adimus proinde A. K. officia parochialia, ut quanto citius in ecclesiis collectas in favorem inundatione afflictorum insti
tuant et pecuniam collectam per Pl. R. officia decanalia nobis mittant. Fideles sunt etiam monendi, ut. si possibile est, etiam victu et vestitu miseris opem ferre studeant.
Ć. 11613.
Agitace proti ućitelskym osobam bez vyznani.
Ministerstvo Skolstvi a narodni osvetv oznamilo nam ćislem 23281 ze dne 25. Cervence 1919 toto:
„Ministerstvo skolstvi a narodni osvetv zjistilo pripady', że knćźi duchovni spravy vvucujici nabo- zenstvi na śkolach verejnych, podrobuji nepriznive kritice pfi vyuCovani śkolnim Casto jednani osob uCitelskych. ktere z cirkvc łimsko-katolickć vystoupily.
Jeźto die § 1. zakona ze dne 10. dubna 1919 sb. z. a n. C. 205 służba na śkolach vefejnych jest liradem verejnym, jehoż dosahnouti muźe bez rozdilu każdy’ statni obćan, nehledć k tomu, zdali a kc któremu vyznani prisluśi, prokaże-li k tifadu tomu naleźitou zpusobilost, musi rećenć jednani duchovenstva jako ne- pripustne oznaćeno byti.
Arcibiskupsky ordinariat se źada, aby upozornil duchovenstvo na tuto nepfipustnost s dolożenim, że by śkolni urady podobne pripady, kdyby sc opakovati mćly stihati musely v zaklade § 7. zakona ze dne 20. Cervna 1872 f. z. c. 86. die disciplinarniho fadu platneho pro osoby ućitelske śkol verejnych."
Nr. 8385.
Commendatur liber.
„K Jeżiśi", exhorty pro studenty strednich śkol. Sepsal dr. Bedrich Yaśck. V Olomouci 1919. Nakła
dem Matiee cyrilo-metodfijske. Katecheticke knihovny Cis. 1. Doporućujeme nejen ućitelum nabożenstvi na strednich śkolach, nybrż i kneżstvu v duchovni sprave jako pomucku ku prfprave na kńzani.
V
— 102 —
Vacantiae beneficiorum
Nr. 11608.
Auditis audiendis et praestitis praestandis Capellania localis Hosfalkovicensis, hucusque parochiae Hulcinenti subordinata. ex ambitu parochiae Hulcinensis excinditur, ecclesia tit. Omnium .Sanctorum in pago Hosfalkovicensi sita ad dignitatem ecclesiae parochialis evecta et ad eam novum beneficium parochiale liberae collationis Eminentissimi Archiepiscopi Olomucensis erectum est cique pagi Hosfalkovice et Ellgoth (Lhotka) adseripti sunt.
Pro quo beneficio concursus ad terminum infra positum publicatur.
Nr. 11644.
%
Auditis audiendis et praestitis praestandis Capellania localis Konigsdorfensis ex ambitu parochiae Sabschiitzensis excinditur, ecclesia filialis tit. S. Laurentii M. in pago Konigsdorf sita ad dignitatem ecclesiae parochialis evecta et ad eam novum beneficium parochiale patronatus Joannis Prine, de Liechtenstein erectum est cique pagi Konigsdorf et Kittelwitz adseripti sunt.
Pro quo beneficio concursus ad terminum infra positum publicatur.
Nr. 5019.
Cum per translationem A. R. D. Francisci Simek, parochi Girsigcnsis, ad parochiam Parvo-Mohrensem parochiam Girsigensem (Patr. Ord. eq. tcut.),
— per Joannes Prine.
Nr. 10742.
obitum A. R. D. Antonii Man, parochi Ostrożska-Lhotensis, parochiam Ostroiska Lhota Pati, de Liechtenstein), t
— per
Nr. 11468.
obitum Pl. R. D. Antonii ZboiiL parochi Koniccnsis, parochiam Konicensem (Patr. Leopoldi Prziza haeredes),
vacare contigerit,
vacantia et tempus competentiae pro his vacantibus beneficiis usque ad diem 24. mensis Septembris 1919 publicatur.
1
Mutationes status personalis:
Promotiones.
Tit. 1). Bartak Josephus, Dec. Hradiśtensis et Par. Ostrohcnsis, nominatus est S. Sanctitatis Cubicularius adlectus ad numerum.
Tit. D. Halouzka Franciscus, Dec. em. et Par. Kfelovensis, nominatus est Decanus substitutus pro decanatu Cholinensi.
Tit. 1). Tinz Adalbertus, Adjunctus studii theol. et Lector S. Scripturae, promotus est a tacuit, theol.
Olomucensi ad gradum SS. Theologiae Doctoris.
Canonice investitus est dic 8. Junii 'fit. D:
Joannes Assmann, Capell. loc., in neoerectam par. Hochkretscham (Nr. 10381).
Administratores vacantium parochiarum constituti sunt Tit. 1)1).:
Fischer Antonius, Coop. Bautschensis, pro par. Schonwaldcnsi. (Dec. Bautsch.) Marek Antonius, Coop. Konicensis, pro eadem parochia.
Martin Josephus, Capell. fund. Leobschiitzensis, pro pago Schonbrunn parochiae Grobnigensis.
Silny Leopoldus, Coop. Stablovicensis, pro par. Litultovicensi.
Translati sunt Tit. 1)1).:
Blaschkc Joannes, Coop. Triboviensis, qua Coop. in par. Miiglitzensem.
Borśek Stanislaus, Coop. Magno-Oujezdensis, qua Coop. in par. Velka.
Hendrych Leopoldus, Coop. fund. Tiśtinensis, qua Coop. in par. Vetero-Villanam. (Dee. Ostrav.) Hrabal Ernestus, Coop. Augezdensis (Dec. Neustadt.), qua Coop. in par. Ostravicensem.
Kaldb Jósephus, Coop. Vetero-Villanus, qua Coop. fund, in par. Tistinensem.
Kalivoda Franciscus, Coop. Laskovensis, qua Coop. pers. in par. Plumlovensem.
Kluger Julius, Coop. Wiesenbergensis, qua Coop. in par. Kunzendorfensem. (Dec. Hof.) Kfehaćek Franciscus, Coop. Vranova-Lhotensis, qua Coop. in par. Hranicensem.
Kucharik Josephus, Coop. pers. Karlovicensis, qua Coop. in par. Śtrambergensem.
Moravek Venceslaus, Coop. pers. Chudobinensis, qua Coop. in par. Triboviensem.
Ondrouch Adalbertus, Coop. Ostravicensis, qua Coop. in par. Bzenecensem.
Pfidal Franciscus, Coop. Teuto-Brodecensis, qua Coop. in par. Kokorensem.
Rosner Joannes, Coop. Muglitzensis, qua Coop. in par. Triboviensem.
Rusftak Franciscus, Coop. Śtrambergensis, qua Coop. in par. Buchlovicensem.
Sedlak Franciscus, Coop. Bfesovicensis, qua Coop. II. in par. Pferovensem.
Staśek Franciscus, Coop. Pferovensis, qua Coop. in par. Magno-Oujezdensem.
Zidek Josephus, Coop. Triboviensis, qua Coop. pers. in par. Chudobinensem.
Zouźelka Ladislaus, Coop. Vetero-Villanus (Dec. Rbmerstadt), qua Coop. in par. Augezdensem. (Dec.
Neustadt.)
Neopresbyteri missi sunt qua Cooperatores:
Absolon Venceslaus in par. Wiesenbergensem.
Hemerka Vincentius, qua Coop. fund, in par. Paskovensem.
Jemelka Antonius in par. Laskovensem.
Kryl Jaromir, qua Coop. pers. in par. Magno-Karlovicensem.
Xovdk Josephus in par. Pitinensem.
Ondrouśek Antonius in par. Vetero-Villanam. (Dec. Rbmerstadt.) Peliśek Franciscus in par. Francova-Lhotensem.
Romer Josephus in par. Bautschensem.
Skula Emilius in par. Vranova-Lhotensem.
Vrdna Franciscus in par. Teuto-Brodecensem.
Moućka Augustinus, Coop. Kokorensis, a munere dispensatus est.
Harna Josephus, par. Litultovicensis, propter infirmitatem a munere dispensatus est.
Posel Josephus, Coop. Raasensis, propter infirmitatem a munere dispensatus est.
Hanzelka Aloisius, Coop. Buchlovicensis, dimissus est in Ord. Fr. Misericordiae.
• In Domino defuncti sunt:
5. Julii, S nosocomium.
6. Julii, S 6. Julii, S
’• Paduana Fryśtak, e Congr. Soror. Miseric. III. Ord. S. Franc., in domo filiali Xeugasse,
>. Patritia Konyićnd, e Congr. Soror, a S. Cruce, in domo provinciali Chorynensi.
>. Xatalia busek, e Congr. Soror. Miseric. III. Ord. S. Franc., in domo filiali Sacromontana.
— 104 — 19. Julii, A. R. 1). Antonius Man, Par. Ostroźska-Lhotensis.
23. Julii, A. R. I). Joannes Ondrouśek, Par. cm. Olomucii.
25. Julii. S. Felicitas Kristof, e Congr. Soror, a S. Cruce. in domo filiali Olomuccnsi.
27. Julii, R. I). Stanislaus Kyselńk, Coop. Spalovensis, Nćmćicii.
29. Julii, H. 1). Theodorus Grydil, Stud. SS. Theol. in annum IV., Hradćanii (par. Dobromćlice).
1. Augusti, PI. R. D. Zbor-il Antonius, I)ec. Ćechensis et Par. Konicensis.
Quorum animae piae memoriae Ven. Cleri in missae sacrificio commendantui.
»
/ t_________
Nr. 12000.
Actum in Curia archiepiscopali Olomucii die 13. Augusti 1919.
Henricus Geisler,
A. M. Eccl. Praelatus infulatus quartus et Scholasticus, Vicarius generalis.
Dr. Leopoldus Prećan,
Cancellarius.
Typis officinae Princ.-Archiep. Olomucii 1671-19
