a d .g u s z i l c g e 1
redaK^r v / Citóxýnte.
POLSKÝ PLAN ' PRO OSÍDLENI
TĚŠÍNSKÁ
rtS**£x *
/ > r / >
I * L Ž 2 - * í g /2 * 9 V o - Q f / $A^- / es a ti. ,■' L/-
| Moravsko-slezslcá knihlisHrna v M. Osiravě.
^ YJ
€SC^SC^®SSS£S5Sa£SS£S6SiL(5íSši£<3l^£<55SJc0
Polský plán pro osídlení Těšínská.
Polsko chystá se zabezpečit do budoucnu proti všem sousedním státům, s nimiž žije v nepřátelství.
Hlavní starost má taká o hranici k Československé re
publice. Tamní obyvatelé i s goraly většinou nejsou Poláci a tito domorodci, af Čechoslováci, Slonzáci a Go- ralé, Němci a Židé nechtějí slyšet o přivtělení k Polsku a p o v ě s t n é m u všade již „polskému hospodářství*
(Polnische Wirtschaft), jehož představitelem jest někdejší rakouský ministr financí, rytíř Biliňski, nynější polský ministr financí ve Varšavě.
Poláci po zabezpečení svého státu chtějí dáti také na Těšínsko, kdyby jim připadl, spolehlivý, polský, ka
tolický lid s polskými legionáři, aby zde tvořili p o lsk o u s t r á ž p ro ti Č e sk o slo v e n sk é rep u b lice . Nedůvěřují evangelickým Slonzakům a stejně Čechoslovákům a Něm
cům, stejně goralům.
Polsko jest stát, v němž buržoasie se šlechtou má hlavní slovo. Proto nemají býti velkostatky parcelovány.
Nechtějí si to Poláci se šlechtou rozhněvat. N a L itv ě m u sí lite v ští se d lá c i d v a dni již ny n í ro b o tit z d a r
m a v tý d n u š le c h tě p o lsk é , s te jn ě je s t v e v ý c h o d ní H aliči, kde inteligence jest pozavírána a uniatskému metropolu ve Lvově zabaven pastýřský list, který si stěžoval na polské řádění a bezpráví, páchané na Rusí-
nech (Ukrajincích neboli Malorusech).
Proto Poláci stále jen slibují našim goralům na Visle pastviska a poslanec Bobek prosil je 8. září ve schůzi na Visle, aby byli trpěliví. Ted že není čas vy- iídit jejich tužby po pastvinách a dříví z panských lesů.
Slezský fid byl by přestěhován jinam, do P olsky hlavně proti Rusům, do východní Haliče do Cholmské*
gubeJnie a do Bělorusi, kde by je usadily na. oc^ nu Polska jako v ý ch o d n í polskou stráž. Tím by Poláci , zachránili velkostatky a utvořili bv si časem pevné hrad y na svých obvodech hraničních („kresach ). Tam chte í posílat takové bezzemce své a r o z ř e š i t takto palčivou pozemkovou otázku. Jsou východní k r a je válkou zpu
stošené, v y lid n ě n é. Tam chtějí dát n e p o h o d l n ý prole- tariát a chudé baračníky, kteří nemohou si koupit pudu a stát jim nemůže poskytnout peněz jako pujeku ne podporu, poněvadž je sám nemá a vstoupí jedenkra po vále s dluhem 150 miliard do nového života.
Polský imperialismus a tím vzniklé těžké postavení Polsky vyžaduje politiky, která připomíná někdejbi proti- polskou h a k a tu v P ru s k u , kterou P o l á c i n a p o d o b ^ na svých okrajinách proti Čechoslovákům, Němcům, Rusum,;
Litvínům a Lotyšůrn. P o ls k á b u rž o a s ie s e šlech to u ničí p rá v o s e b e u rč e n í n á ro d a a m ír m e z i n á ro d y a s p ra v e p liv é ře š e n í so c iá ní o tá z k y . 1 olsko stavba se žandarmem Evropy a oporou v e š k e ré h o z p áteč n ic tv í.
lako n a v s e c lin y s v é o b v o d y , d a ’o by P o ls k o č e tn é p o s á d k y n a T ě š ín s k o , které by s e s ta lo u p ů d o u p r o . p o ls k o u k o lo n is a c i. To vystihuje také polská sociální d2mokracie a otevřeně to doznává. Ná-j čelní Rada Polské S tra n y s o c i a l is t ic k é v provolání svém praví, že do nového okupačního u z e m i P o ls k a p o s l e chlopy, kteří se domáhají půdy. Tak má býtí otázka vyvlastnění zažehnána. Poláci se ostatně již netaji svými k o lo n is a c n ím i a o d n a r o d n u jíc im i p ia n y . Tato
-Goniec Krakowski" 3. října rozepisuje se o polonisaci, aby z cizích st^li se vzorní Poláci. Ja k o nejlepší p r o s t ř e d e k d o p o r u č u je , aby na okrajiny posíláni byli ti, kdož se c h tě jí v y s tě h o v a t z P o ls k a , čím ž by nově získané, zvláště národně smíšené území sesílii polský lid, který by ta m p ř i n e s l p o ls k ý jazyk, p o ls k o u k u líu ru . T ř e b a p o p o iš íit s p r á v u z e m š , s o jid n ic lv í, š k o l
stv í, u d r ž e t a k a d e m ic k o u m la d e z v zem i. Až, každv bude musit přiznati, že dobře jest žiti v Polsku, z dobTe býti Polákem, polonisace dokoná se živelně.
T ře b a p r ý r y c h le u d ě la t p o ř á d e k . Práva poliostia?
ného se má dostat v FcTsl u Jen trm, I c’ož pc*ky- lu jí z áru k y , že je r e z r e u ž i j í . K e s l t m F c l£ k ů n.u&í b ý íi „ P o ls k o p r o P o lá k y " .
Každý nestrenný a rozvážný obyvatel síezský vidí, co ho těká v Polsku. Takový ráj a svoboda se již nyní nepokryté ohlašuje z Polska, kdy o Tcšínrko není roz
hodnulo. Jeká byla by skutečnost pro Slezany v Polsku po píivtčlcní ! A i.že Slczm při p k tiscilu sprchat sebe
vraždu a vyslovit se pro řo lsk o ? S u d k a ž d ý sá m . Dokud Čas 1 — ej. —
