STUDIUM DÈJIN A HMOTNÉ KULTURY DÁVNYCH SLOVAïSTÛ V CESKOSLOVENSKU V ROCE 1973.

(1)

HI. Ż ¥ C I E N A U K O W E - V I E S C I E N T I F I Q U E

CZE CH O SŁO W ACJA - T CH É C O SLO V AQ U IE

J l í t l SLÁMA (Praha)

STUDIUM DÈJIN A HMOTNÉ K U LTU R Y DÁVNYCH SLOVAïSTÛ V CESKOSLOVENSKU V ROCE 1973.*

Stálym predmétem badatelského zájmu ceskych i slovenskych odbor- níkú zústává velmi slozitá problematika vzniku a pocátkú Slovanú a potom jejich expanse do strední Evropy. Vlastní otázkou ethnogenese se nejnovéji zabyval L. E. Havlík a to jednak rozborem antickych pisemnych pramenú s nejstarsími zmínkami o Slovanech (L. E. H a v l í k 1973a) a potom studií opakující jiź drive jím vyslovené názory o nehistoriénosti predstav existence jakési dávné slovanské jcdnoty a jediné pravlasti (L. E. H a v l í k 1973b). Poznani pocátkú slovanského osídlení na dnesním ceskoslovenkém územi je pri absenci déjepisnych zpráv odvislé pouze na studiu archeologickych pramenú (obecné o teto otázce J. P o u l í k 1973b, 9 - 1 1 , B. C h r o p o v s k y 1973a, 253, Z. V á ñ a 1973a, 399 - 400); z nekolika nové publikovanych nále- zú casné slovanskych památek (srov. J. B u b e n i k 1973, R. Snásil 1973d, 73, Z. V á ñ a 1973c, 46 - 47, 81 - 82 a snad i L. K o ś n a r , J. W a l d h a u s e r 1973) je nepoehybné velmi cenny material z béchovického sídlisté (S. V e n c í 1973). Pozonüiodny je prcdevsím na taméjsich keramickych nálezech vyskyt vyzdobv provedené kolky, které svédcí o dotyku Slovanú s germánskym prostfedim (S. V e n c í 1973, 371 - 384, o obdobné zdobené keramice z Ni- transka B. C h r o p o v s k y 1973b, 292). Nakolik pomúze reśit vzájemny vztah obou téchto ethnik archeologicky material i z jinych lokalit (kupr. ze Svijan, srov. L. K o ś n a r , J. W a l d h a u s e r 1973), ukáze teprve budoucí bádání. Za zmínlvu jisté stojí, że podle názoru nékterych toponomastikú se slovanská kolonisacni vina na naśem územi setkala pouze s nepatrnymi zbytky pred- choziho germánského osídlení (soudí tak E. Schwarz, srov. J. S k u t i l 1973a).

1 déjinná problematika následují(;ího avarsko-slovanského období je prevázné resitelná pouze na podkladé archeologickych pramenú (strucné o teto otázce B. C h r o p o v s k y 1972, 57 - 61, t y ż 1973a, 250, 254). Ulavním pramenem jsou pfedevsím rozsáhlá kostrová pohfebisté s typickymi nálezy

* Clének uvádí tez nékteró studia publikovanó jiż v roce 1972, pokud tyto nebyly registrovány vo 81. Ant. X X I , 1974, 181 - 200.

(2)

ozdobnych kování (nejnovéji były takové hrbitovy zkoumány v Sale, viz Z. C i l i n s k á 1973b; vyborné, predevsím materiálové publikace se dockalo avarsko-slovanské pohrebisté v Zelovcích, srov. Z. Ci li ns ká 1973c). Jak ukazuje detailní studium téchto nekropoli, lze v jejich vybavé i úpravé zjistit Tircité odchylky (upozorñuje na né Z. C i l i n s k á 1973c), kt.eré mohou v urcitych prípadech ukazovat i rozdíly ethnické (Z. C i l i n s k á 1973a). Nepochybné zvlástní postavení méla v avarsko-slovanském období Bratislavská brána (Z. C i l i n s k á 1973e, 244, L ’ . K r a s k o v s k á 1972, 77 - 79) a potom vúbec celé západní a severozápadní pomezí avarského kaganátu, kde se postupné vytvárely zárodky budoucích slovanskych státních útvarü (P. R a t k o s 1973; o hranici mezi Slovany a sférou avarského vlivu Z. K l a n i c a 1973a, 341 - 343, s nékterymi názory tohoto badatele vyslovil naposledy souhlas J. U n g e r 1973e). Velkému zájmu se opétovné tésil problém púvodu a chro nologie soudobéozdobnéindustrie (predevsím Z. C i l i n s k á 1972, tá z 1973b,535- 536, tá z 1973c, 21 - 23, tá z 1973d, D. B i a l e k o v á 1973, okrajovékupr. O. Kru- p i c a 1973, 80). Ceskoslovenstí badatelé shodné odmítají vyklad, że by byla vyluénym znakem pouze nomádského ethnika; jak ostatné ukazuje i studium substrátovych slov, byla ethnická skladba obyvatelstva v Karpatíké kotliné v tomto období znaóné pestrá (V. P o l á k 1973b). Z historické problematiky 7. a 8. století, resitelné pouze na podkladé pisemnych pramenü, se znovu uvazovalo o púvodu Avarü (H. W. H a u s s i g 1973, srov. téz A. A v e n a r i u s 1973) a potom opétovné o Sámové Wogastisburgu (J. K e j f 1973; o vychodní lxranici Sámovy ríse uvazovala na podkladé archeologickych nálezü Z. Ci l in s ká 1973c, 29).

Kupodivu celkem maly zájem poutala na sebe v poślednim období his- torická problematika velkomoravské ríse. Vedle nesporné velmi cenného pííspévku o Metodéjové národnosti, k némuz dal podnét rozbor jednoho mista ze druhé kapitoly frivola Metodéjova (V. T k a d l é í k 1972), diskutovalo se opétovné o lokalisování centra Velké Moravy. Analysa pisemnych pramenú (k ni D. T r e s t í k 1973e, 878 - 884, 891) zcela ve shodé s poznatky získanymi archeologickym vyzkumem ukazuje na vyznamné postavení Mikulcic (J. P o u l í k 1972, 45 - 46, tyż 1973b, 11 - 18); odchylny názor V. H r u b é h o (1972, 97 - 99), ktery naopak hledá toto centrum na Staroméstsku, je vsak obéma vyse uvedenymi badateli odmítán. Ze slovenskych lokalit velkomo- ravského období (celkové o Slovensku v 9. století B. C h r o p o v s k y 1972, 62 - 67, tyż 1973a, 251 - 253) ukazují vysledky archeologického vyzkumu na vyznamné postavení Nitry, kam mnoho odborníkú umist’uje — na podkladé zpráv pisemnych pramenú vsak presné nelokalisovatelné — Svatoplukovo sídlo pred r. 870 (srov. B. C h r o p o v s k y 1973b, o postavení Nitranska ve velkomoravské riśi P. R a t k o s 1973a, 356 - 359). Nakolik je oprávnéna myśleń- ka, że na sklonku 9. století se pokusili severoitalstí vládcové o navázání kontaktú s Velkou Moravou, aby tak snáze celili mad’arskému nebezpecí {tak usuzuje z nálezu tíí severoitalskychdenáru v Mikulcicích T. K u c e r o v s k á

(3)

V devátéin století se pozvolna vytvárel i premyslovsky stát, ktery byl zpocátku pod silnym vlivem Velké Moravy; dokumentují to nejen vlastní historické zprávy, ale i archeologické nálezy (Z. S m etá n k a , L. H r d lic k a , M. B l a je r o v á 1973, R. T u re k 1973a). K jeho rozvoji a i expansi prispél potom v následujícím století nemalou mérou i dálkovy obchod (K. B e n d a 1973a, v jeho clánku vsak i rada velmi diskusních myślenek a predevsím naprosto neudrzitelny názor o sepsání tzv. Bavorského geografa aż na pocátku 10. století). Zajímavy pokus o strucné védecko-popularni shrnutí problematiky pocátku premyslovského státu (se zvlástním akcentem na otázky spole- censké struktury) pochází z pera D. T íe s t ík a (1973a). Chronologicky na néj navazuje kniha R. N o v é h o (1972) vénovaná sirokému komplexu otázek predevsím sociálních déjin premyslovského státu 11. a 12. století. Rozsah tohoto prehledu neumozñuje podrobnéjsí komentár k uvedené knize (srov. 0 ni povsechny referát Z. S i m e c k a 1973), o niż se jisté bude mezi naśimi histo- riky jesté diskutovat. Jedním z historicky dolożenych politickych cinu Pre- myslovcú v poloviné tricátych let desátého století byl boj o hxad, kterérnu vládl jakysi vicinus subregulus. Z. V á ñ a (1973d, 279 - 280) se nyní pokusił tentó objekt lokalisovat na hradisté u Levous; je skoda, że autor neprihlédl k nékterym nejnovéjsím historicky m studiím, které shodné a dosti presvédcivé hledají tentó hrad na teritoriu srbském. Závér zmínéné Z. Váñovy studie (Z. V á ñ a 1973d, 280 - 286) je potom pokusem o rekonstrukci rozsahu luckého území a lokalisaci jeho kraju. V rámci nékterych historickych událostí z roz- mezí 9. a 10. století a potom z pocátku 11. véku pokusił se Z. Y á ñ a vysvétlit 1 déjinny vyznam libusínského hradisté (po predchozí védecké publikaci téchto názorü byly nyní zverejnény i ve formé védecko-populární, viz Z. Vaña 1973c, srov. také tyż 1973a, 369 - 370); nékteré autorovy závéry vyvolají zrejmé nesouhias a diskusi. Z jednotlivych dalsích historickych problemu 10. století se opétovné uvazovalo o datu zavrazdéní knízete sv. Václava (Z. F i a l a 1973b kategoricky odmítl pokus F. V. Mareśe o zarazení teto události k r. 929 a obhajoval vérohodnost data 935), o historickém vyznamu germánskych jmen príslusníkú premyslovské drużiny (H. B u l í n 1973b vyslovil souhlas s vykladem ,T. Ludvíkovského), o założeni prażskeho biskupství (pocetná literatura k teto otázce je uvedena niże) a potom o cesko-polskych stycích ve druhé poloviné 10. století (velmi obsírné s radou zavażnych poznatkü H. Ł o w m i a ń s k i 1973, 548 - 575).

Moravskymi déjinami období povelkomoravského se píedevsím v za- jímavé psané kapitole zabyval R. N o v y (1972, 139 - 165), ktery sledoval otázku jejího pripojení k premyslovskému státu, vznik taméjsí nové státní a církevní organisace i problematiku spolecenské struktury. Moravskych déjin 11. století se dotyká i názor rakouskych badatelú, kterí lokalisují na dolnorakouské hradisté u Thunau známé události s dobytím jednoho bíeti- slavského hradu v r. 1041 (H. F ri e si n ge r, H. M it s ch a - M á r h e i m 1972, 222). Pouze jenom referativní je potom R. H u r t u v (1973) posudek M. Zemkovy práce o vyvoji moravsko-uherské hranice.

(4)

Z problemu slovenskych dejin povelkomoravskeho obdobi (celkove o nieb B. C h r o p o v s k y 1972, 67 - 69, tyż I973a, 262 - 263) uvażovalo se predevsim na podklade archeologickych nalezu o staromad’arskem zasahu na Slovensko (A. T o ć i k 1973); v teto souvislosti je nesporne zajimavy i rozbor staromad’ar- skeho kniżeciho hrobu ze Zemplina, ve kterem N. Fettich spatruje pohreb Almośe (V. B u d i n s k y - K r i ć k a , N. F e t t i c h 1973). Velmi vyznamnym uspechem slovenske medievalistiky je R. Marsinova edice diplomatickych pramenu k nejstarsim slovenskym dejinam, ktera je v recensich velmi priz- nive hodnocena (J. S p e v a c e k 1973, V. U h l a r 1973). Editor tohoto kodexu se nynl s uspechem pokusił i o celkovou charakteristiku slovenskych listin z let 1000 - 1235 (R. Ma r s i na 1973c).

Velmi slożitou otazkou socialni a tridni skladby slovanske spolecnosti rane stredovekeho obdobi se zabyvali prevazne historikove (R. N o v y 1972, 29 - 62, D. T r e ś t i k 1973a, na podklade udaju Kosm ovy kroniky S. R u s so cki 1973). Hmotne prameny napomahaji k reseni teto slożite problematiky pouze nekterymi dilcimi poznatky, jako kupr. zjiśtenim existence opevnenych velmozskych dvorcu (o techto objektech na Morave predevsim B. D o s t a l 1973 a strućne Ć. S ta ńa 1972, 138 - 139, na Slovensku B. C h r o p o v s k y 1973a, 256, A. R u t t k a y 1973c, 469, k problemu datovani dvorce v Ducovem P. R a t k o ś 1973b), porovnavanim rozdilu v urovni hmotne kultury hradiśt' a vesnickych sidel (k teto otazce kupr. na podklade mikulcickych nalezu J. P o u l i k 1972, 30 - 32, tyż 1973b, 16) ci nalezy nekterych importovanych a velmi cennych vyrobku (kupr. hedvabnych latek, o nich M. K o s t e l n i k o v a 1973a, 60, ta ż 1973c, 8, 9, 47). Nakolik pomuże reśit tuto problematiku stu dium homogenity pohrebiśt’ a take ritualnich zvlastnosti (na tuto możnost upozornil pri analyse skeletoveho materiału z pohrebistev Lahovicich J. Ch o c h o ł 1973, 457), zustava zatim otevrenou otazkou.

Problematikou nejstarśich ceskych pravnich dejin se v pośledni dobe zabyvala pouze jedna studie a to jeśte v okrajove souvislosti s vykladem vyznamu tzv. bretislavovych dekretu (R. Z e l e n y 1973, 58 - 59).

Velka pozornost odborniku nekolika vednich oboru je vsak naproti tomu venovana rozsahu a promenam zasidleneho uzemi v rane stredovekem obdobi Ai'cheologove predevsim upozornili na zavazny nalez dokladajici kolonisaoi zapadniho Sedlcanska jiż na rozhrani 9. a 10. stoleti (J. H r a l a 1973), rozpo znali ostruvkovity charakter nej star si ho slovanskeho osidleni Cernokostelecka, kde teprve vprvnipolovine 13. stoleti bylo vytvofeno souvisle osidleni (J.Klap- śte 1973) a potom sledovali postup osidlovani jihovychodniho podhurl Chribu (R. Snasil 1973a); tam se take podarilo areheologicky zachytit i po- stupnou koncentraci osidleni na pfelomu 12. a 13. stoleti (R. S n a s i l 1973a, 106, 108), tedy jev podmineny zmenami v rane stredoveke ekonomice a liis- toricky dolożeny na velmi śirokem teritoriu (M. Ś t e p a n e k 1973, 24 - 28, 36). Zatim nejkomplexneji s prihlednutim k poznatkum vsech dejepisnych disciplin (zvlaste vsak samotne historii) byl u nas sledovan vyvoj osidleni Kosicke- kotliny; cenna monografie B. Varsikova doćkala se nyni publikace sveho

(5)

druhého dílu (B. V a r s ik 1973). Mnohem strućnejśi R. Zuberúv pokus o sle- dování stejné tématiky na Jesenicku je prevázné zaméren aż na raladsí období (srov. recensi J. B a k a ly 1973b). Jak ukazují stndie Z. Bohácovy napomúze pri studiu déjin osídlení velmi mnoho i rozbor kostelních zasvécení (Z. B o h á c 1973b, 382 - 384) a potom i sledování geografického vztahu polohy kostelú a sidliśfi (Z. B o h á c 1973a). Velká zásluha toponomastiky na fesení teto otázky je vseobecné známa (srov. strucny prehled jejích vysledkú: J. K u ch a r, S. U té se n y 1972, 427 - 428). Predevsím toponomastickym materiałem máme také pro rany stredovék dolożeno i zámérné presidlování obyvatelstva a to nékdy i na velké vzdálenosti; ve vykladu, která vsechna jména oznacují tzv. zajatecké ci presídlenecké osady, není vsak dosud jednoznacné shody (k teto otázce srov. J. K u ch a r, S. U té s e n y 1972, 438 - 440, R. Srárnek 1973a, M. M a jtá n 1973, B. V a rs ik 1973, 317 - 320, V. D a v íd e k 1973a, 265).

Vpodstaté jenom dílcí jsou nové poznatky o staroslovanském zemédélství, kterym se zabyvalo pouze nékolik malo studií. Vedle strucného prehledu jeho vyvoje v raném stredovéku, napsaného vsak zajímavym zpusobem (M. S t é p á n e k 1973, 30 - 37), a shrnutí prínosu národopiseného bádání pro fesení této problematiky (J. K r a m a r í k 1973), dotkli se téchto otázek pouze paleobotanikové pri analyse rostlinnych zbytku nalezenych pri archeologickych vyzkumech (o plodinách péstovanych v Mikulcicích E. O p r a v i l 1973a, o nálezech kulturních plodin na slovenskych lokalitách E. H a j n a l o v á 1973a o rostlinách péstovanych a rostoucích v okolí stfedovékych osad E. O p r a v i l 1973b). Pouze ojedinély hlas pfedpokládající existenci trojpolí hluboko píed 12. stoletím (J. K u d r n á é 1973b, 419) nedojde zrejmé pfíznivého ohlasu (srov. opacny vyklad M. S t é p á n k a 1973, 32 - 43). Také o chovu dobytka v raném stredovéku nalezneme v nové literature jenom nékolik strucnych zmínek (M. S t é p á n e k 1973, 34, 37, F. P e t r á s e k 1972, 16 -17).

Z jednotlivych odvétví staroslovanské podomácké a íemeslné vyroby pfinásí archeologicky vyzkum nejvíce pramenného materiału ke studiu lirncírství. Jim se zabyvala studie sledující v ceském keramickém inventári pronikání moravskych prvkú (R. T u r e k 1973a) a potom dva príspévky hodnotící zcela protikladné vyznam znacek na dnech nádob (Z. V á ñ a 1973e, V. G oś 1973a, 378). Z dalśich keramickych vyrobkú byly pred casem podrobné 1). Hejdovou a B. Nechvátalem analysovány dlażdice; tato práce byla nyní podrobné a kladné ohodnocena J. Carkem (1973). K lepśimu poznani úrovné staroslovanského kovárství a jím uzívanych vyrobních technik a postupu velmi prispívají metalografické rozbory nékterych żeleznych vyrobkú (V. Ma- ly 1973, R. Snaśil 1973d, 73 - 74). Pro celkovy rozvoj rané stredovéké ekono- miky nebyl vśak zrejmé rozhodující vyvoj jednotlivych nástrojú, jako spiśe jejich zobecnéní a nakonec i masové pouzití (zdúrazñuje to M. S t é p á n e k 1973, 30). Vyznamnym px-odukcním centrem zelezárskych vyrobkú bylo v 1. poloviné 9. století hradiśte v Pobedimi (D. B i a l e k o v á 1972, 103 - 105); taméjáí nálezy umoźnily napr. i zevrubnou analysu ostruh (D. B i a l e k o v á

(6)

1972, 105 - 107). V mladśim obdobi lze potom archeologicky prokázat żelezar- skou cinnost na Blansku, kde była také v sirokém mérítku vvuzívána povrcho- vá lożiska hnédelú (V. S o u c h o p o v á 1973). Z dalsich vyrobních odvétví były zjiśteny archeologické doklady dehtárství (o starsím objevu D. Bialekové se zmiñuje J. B á r t a 1972, 22) a potom sklárství (B. C h r o p o v s k y 1973b, 295). V souvislosti se skláfstvím je velmi zajímavé upozornéní jazykovédcú na místní jméno Monor, které patrné oznacuje rané stredovékou osadu vy- robcú náhredelnikú (R. K r a j c o v i c 1973, 29 - 31). Velmi podrobné bylo nyní analysováno velkomoravské textilnictví (M. K o s t e l n í k o v á 1973c, 0 dalsích textilních nálezech M. K o s t e l n í k o v á 1973a, která také publiko- vala nález sítovacích jehlic z Mikulcic, viz tá z 1973b). Nesporné cennym pramenem pro poznani rané stredovékého sperkarství a jeho vyvoje na naśem území se stanou nové nálezy nádhernych sperkú z pohrebiśte u Královské jízdárny na Prazském liradé (Z. S me t á n k a , L. H r d l i c k a , M. B l a j e r o v á 1973). Cást jich byla zrejmé zhotovena primo na ceském území a ukazuje potom vyvoj sperku 10. století z ozdob predcliozího velkomoravského období. Zatím málo je znám sperk z mladsích období, kde archeologie dosud zapa,sí 1 s nékterymi základními otázkami jeho chronologie (srov. upozornéní Z. Sme- t á n k y 1973b, 463 - 464 ma labilitu dosavadních názorú na datování esovi- tych záusnic, o stejném problému A. R u t t k a y 1973b, 38 - 39).

Dosud stále jenom sporadické a zpravidla pouze neprímé jsou doklady o rané stíedovéké tézbé rud a rúznych nerostú. I kdyá se zatím nepodarilo nalézt v okoli Blanska stopy po exploataci povrchovych lożisek hnédele, lze vsak z taméjsí nápadné kumulace slovanskych osad se stopami zelezárské vyroby oprávnéné usuzovat na jejich vyuzití (V. S o u c h o p o v á 1973). Zatím nerozreśena zústává otázka púvodu stríbra pouzívaného pri razbé ceskych denárú (nové provedené spektralni analysy mincovního kovu naznacily możnost, że Premyslovci a Slavníkovci uzívali k mincováni stríbra pocházejí- cího z odliśnych lożisek, srov. P. R a d o m é r s k y 1973, 92 - 101) a stejné ne- známy je i zdrój zlata; nedávny archeologicky vyzkum sejpú na Strakonicku nepfinesl zatím presvédcivé doklady pro taméjsí rané stredovéké ryzování (J. K u d r n á c 1973a). Díky petrografickému rozboru jsou vsak jiż mnohem presnéjsí nase predstavy o tézbé stavebního kamene a hornin uzívanych kupr. k hotovení zernovú (o teto otázce vícekráte psali J. Stel el, J. Ma li na 1973). ISTakolik rozsírí nase znalosti rané stredovékého homictví toponomastika studiem místních jmen odvozenych od hornictví (o jejich soupis se pokusił V. D a v í d e k 1973a, 247 - 263) zústává zatím (predevsím pro casto nejistou chronologii téchto názvú) otevrenym problemem.

Jak ukázaly archeologické vyzkumy celé rady hradisek, byla tato vyznam- nymi stredisky remeslné práce (srov. napr. D. B i a l e k o v á 1972, 103 - 105, J. P o u l í k 1973b, 15 a predevsím J. K u d r n á c 1973b, 421). Po archeologické stránce toho zatím vsak mnohem méné víme o remeslné produkci ve vesnickych sídlech, která vsak byla pozdéji zakładem ekonomické moci kniżete (D. T íe s - t i k 1973a, 63 - 64). Pro vyrobní cinnost v téchto osadách svédcí kupr. nálezy

(7)

rûznÿch peci, jejichż presné funkcni i ir cení (hrncírské, chlebové ci jiné) není casto zatím dost dobre możne (R. Snásil 1973c, 82, tyż 1973e, V. N e k u d a 1973, 91, V. Goś 1973b, 63).

Soustavnÿ zájem ceskoslovenskÿch archeologu poutají na sebe staro- slovanská hradiśte. Casto mnohaleté vÿzkumy nëkterÿch tëchto objektú było możne jiż uzavrít a pristoupit k celkovémn archeologicko-historickému zhodnocení získaného mater iálu. Stalo se tak v , prípade Starych Zámku u Lisnë (C. S t a ñ a 1972), Starého Mësta n Uherského Hradiśte (V. H r u b ÿ 1972), Libnśina (Z. V á ñ a 1973c), Levous (Z. V á ñ a 1973d), Nitry (B. Chro- p o v s k ÿ 1973b) a Pobedimi (D. B i a l e k o v á 1972). Na radë objektú vsak vÿzkum trvá, jako je tomu kupr. v Mikulcicích (J. P o u l í k 1972, tÿz 1973b,

11-19, Z. K l a n i c a 1973c), v Praze na Vyáehrade (B. N e c h v á t a l 1973) a jinde. Archeologickÿ vÿzkum také definitivnë rozfeśil spornou otázku, zda existovalo slovanské hradiśte v Praze — Podhorí. Pri vÿkopech tam totiż nebyly nalezeny vubec zádné staroslovanské památky (M. P r i d r i c h o v á 1973, 214). Problémem stále vsak zustává, zda stálo slovanské hradiśte i kdesi na území dnesního Uherského Brodu (tuto możnost nadhodil J. P a v e l c í k

1972, 39); stejnë tak zatím ani pośledni archeologické nálezy z hradiśte u Osvé- timan (P. M i c h n a 1973, 194) neprinesly obecne prijatelné reśeni funkce tamejśiho hradiśte. Prûzkum mnoha hradiśt’ nashromázdil jiż o nich takové mnozstvi poznatkû, że było możno pristoupit i k nëkterÿm obecnym úvahám o jejich vÿznamu pro soudobou ekonomiku (J. K u d n b á c 1973b), kult a ná- bożenstvi (M. Śo l le ,1973) a konecnë o pomëru k pozdejśim mestum (ve strucnosti R. Ma r si na I973a, 339). V celé rade studii była reśena i velmi slozitá problematika historické funkce jednotlivÿch hradiśt’ a potom jejich możny vztah k urcitÿm znâmÿm historickÿni událostem. Opëtovnë se uva- żovalo kupr. o Wogastisburku (J. K e j r 1973), o centrálním hradu velko- moravské riśe (literatura byla citována vyśe), o pocátcích Prahy (K. B e n d a 1973a), o Svatoplukovë sídle v r. 869 (B. C h r o p o v s k ÿ 1973b, 296) a potom o historické funkci hradiśt’ u Libuśina a u Levous (literatura k tëmto objektüm uvedena vÿse). Naproti tomu bezcenny je vśak prispëvek laického bádání o Drevíci (V. Sábl 1973, 39 - 112). Jako neúnosné byly nyní oznaceny lite- rárním historikem také i nëkteré myślenky, které se píed casem objevily ve V. Davídkove knize o budecském hradiśti (O. K r á l í k 1973). Zrejmë pouhou zajímavostí, kterou lze nejspiśe vysvëtlit geografickymi faktory, je stále rostouci pocet hradisek, na nichż existovaly jiż dávno pred jejich za- lożenim casnë slovanské osady (naposledy zjiśteno na Drahúsi, srov. J, B u - b e n í k 1973).

Zvláátni formu opevnënÿch ranë stredovëkÿch sídel predstavují velmożske dvorce, jejichż objev nespornë patrí k úspechum ceskoslovenské archeologie pośledni doby. Vedle velkomoravského dvorce na Pohansku u Breclavë (predchozí své práce o tomto objektú nejnovëji shrnul v cizojazycné studii B. D o s t á l 1973) podaíilo se jinÿ odkrÿt v Ducovém na Slovensku (k vÿzna

(8)

1973c, 469 - 472) a zfejmé i na Starych Zámcích u Lísné na Brnénsku (C. Sta ña 1972, 138 - 141).

Hospodárskym a demografickym zázemím staroslovanskych hradisek byla vesnická neopevnéná sídlisté vytvárející v jejich blízkém okolí vyrazné sídelní aglomerace (o tomto jevu na Nitransku B. C h r o p o v s k y 1973b, 293 - 295). Jejich detailnéjsí zkoumání jisté v budoucnu velmi mnoho napoví napr. o otázkách vyrobních a spolecenskych (na tuto możnost upozornil naposledy D. T r e s t í k 1973d).

Zatím stále jenom velmi malo známy jsou neopevnéné vesnické osady, i kdyż byly nejbéznéjsím typem rané stredovékého sídla kde żila naprostá vétsina obyvatelstva a které mély rozhodující vyznam pro tehdejsí ekonomiku. Archeologické vyzkumy vesnic byly zatím v CSSR uskutecnény pouze na nékolika malo místech a i z téch jenom nékteré mély vétsí rozsali (srov. V. G oś 1973a, tyż 1973b, V. N e k u d a 1973, R. Snááil 1973a, tyż 1973d, S. V e n c í 1973). I tak jsou vsak jejich vysledky pozoruhodné, at se to jiż tyká kupr. poznatkú o vybéru míst ke stavbé osad, o jejich plánovitém zakládání, premistování a velikosti (R. Snááil 1973a, 108, V. G oś 1973a, 373, k nék- terym z téchto otázek také M. S t é p á n e k 1973, 24 - 29), nebo o vlastním pííbytku a o ostatnich vesnickych stavbách (napr. V. N e k u d a 1973, 77 -- 85, S. V e n c í 1973, 367 -- 368). K poslednímu problému má co ríci i filologie a národopis (Ś. Ondruá 1973, J. K r a m a f í k 1973, 34). Zatím malo bylo zkoumáno a hodnoceno geologicko-ekologické prostredí jednotlivych osad (zdarilym pokusem o resení teto problematiky, je studie Z. S m e t á n k y 1973a). Lepśi poznani rané stredovékych vesnickych osad zustává vsak nadále na- léhavym úkolem do budoucncsti. I v minulém období byly vsak na nékolika desítkách míst registrovány vetśinou náhodné sídliátní nálezy (prevázné keramiky), které tak vyznamné doplñují katastr téchto objektu (srov. J. B l á h a 1973, J. B u b e n í k 1973, P. Caplovic 1972, 34, A. H a b o v s t i a k , S. H o l c í k 1973, 29, J. H r a l a 1973, B. K l í m a 1973, 98, L. K o ś na r , J. Wal d- h a u se r 1973, 185, O. K r u p i c a 1973, 87 - 88, P. M i c h n a 1973, J. N e k v a s i l 1973, B. N o v o t n y 1973b, 66, J. P a v e l c í k 1972, 40, tyż 1973, 96, S. S ch ó n - w e i t z o v á 1972, 254, Z. S m e t á n k a 1973a, 82, R. Snááil 1973b, 96, t y ż 1973e, t y ż 1973f, S. S t u c h l í k 1973, J. S p a c e k 1973, naruznych mistech, J. U n g er 1973a, 212, t y ż 1973b, 214, t y ż 1973c, t y ż 1973d,M. Z á p o t o c k y 1973, 67 - 69).

Nesporné vyznamnym pramenem pro reśeni nmoha otázek casné stfe dovékych déjin jsou lirbitovy, které se proto i v poślednim období tésily znacnému zájmu archeologu. Vetśi vyzkumy se uskutecnily na pohfebiśtich z avarsko-slovanského období v Sale (Z. C i l i ns ká 1973b), z velkomoravské epochy v Rajhradé (Ć. S ta ña 1973), v Uherském Hradiśti — Sadech ( K. M a r e s o v á 1973) a na Prażskóm hxadé (Z. S m e tá nk a , L. H r d l i c k a , M. B l a j e r o v á 1973) a potom na lifbitové z 10. aż 14. století v Ducovém (A. R u t t k a y 1973b). Mensí vykopy, záchranné vyzkumy ci jenom registrace xiálczü hrobové provenience byly potom provedeny na nékolika desítkách lokalit (J. F r i d r i c h 1973, M. J a s k o v á 1973a, tá z 1973b, Z. K l a n i c a

(9)

1973b, P. M i c h n a 1973, 191, K. M o t y k o v á 1973, B. N e c h v á t a l 1973, B. N o v o t n y 1973b, J. P a v e l c i k 1972, 39, H. S e d l á c k o v á 1973, L. S k r u ż n y 1973, R. Snásil 1973e, J. S p a c e k 1973, na rüznych mistech, A. V a l l a s e k 1972). Z takto získaného a velmi pocetného archeologického materiału było możno usuzovat nejen na forma pohfebních obfadú v jednotlivych obdobích a sledovat jejich proménv (kupf. Z. C ilin s k á 1973a, ta ż 1973c, 9 - 16, K. M a r e s o v á 1973, 13 - 23, A. R u t t k a y 1973b, 30 - 36), ale i na vyvoj a chro- nologické zarazeni památek nalezenych v hrobech (kupr. Z. Ci li ns ká 1973c, 17 - 28, A. R u t t k a y 1973b, 36 - 40), dále na vztah híbitovü ke hradistím (M. b o l l e 1973, 385 - 388), na existenci rúznych typú hfbitovú (V. H r u b y 1973, 6) a konecné i na nékteré otázky cisté historickó, jako kupf. problém intensity a formy staromad’arského zásahu na Slovensko v 10. století (A. T o c í k 1973) ci na souvislost nékterych hrobovych nálezu s urcitymi déjin- nymi událoatmi a i konkretními historickyini osobami (V. B u d i n s k y - K r i c k a , N. F e t t i c h 1973).

Z celé fadv aspektú byly studovány pocátky mény a mincovnictvi v na- áich zemich. Velmi probletnatické otázky existence pfedmincovních platidel na Velké Moravé se dotkla pouze M. K o s t e l n í k o v á (1973b), která v ná lezu sítovací jehly v Mikulcicích shledává potvrzeni J. Posváfovy teorie o uzívání sáteckové mény na nasem územi jiż v 9. století. Vedle nékolika po- vsechnych prací o ceském mincovnictvi denárového období, jako je jeho celkovy pfehled v rámci populárního shrnutí déjin ceské mény (B. S p á c i l

1973, 54 - 61), dále strucná stat o mincovním regálu (J. P o s v á f 1973b) ci zahranicním ctenáfúm urceny vytah z publikované práce o moravskych mincovnách (J. P o s v á f 1973c), zcela nesporné zaujme studie P. R a d o - m é rs k éh o (1973), která vyużila vysledkü kvalitativních spektrálních ana- lvs slavníkovskych a pfemyslovskych denáru k úvahám o púvodu mincov- ního stfíbra. Zatímco o pronikání pfemyslovskych denáru na polské území existujc v taméjsích mincovních nálezech velmi maoho dokladu (ukazuje nané i rozbor jiż dfíve nalezeného mincovního pokładu z Gębice, jehoż kmen tvofily ceské rażby, srov. A. Suhl e 1973), je pro odborníky velkym pfekva- pením vyskyt téchto rażeb v jihmad’arském Nagyharsány (J. S e j b a l 1973, 78). Znacná hodnota uherskych mincí v 11. aż 13. století byla jednou z hlav- ních pfícin, proc na toto území pronikala reciprocné cizí mena jenom velmi malo (zcela tam chybí napf. polské rażby, viz J. H l i n k a 1973, 254 - 255). Vzpomenuty pokład v Nagyharsány pfinesl vsak i nové poznatky o pocát- cích uherského mincovnictvi a dal podnét k obnovení diskuse o existenci arpádovské mincovny v Bratislavé na pocátku 11. století (o názorech ma- d’arského numismatika J. Gedaie referoval J. S e j b a l 1973). Z novych min covních nálezu zaujmou pfedevsím tfi severoitalské „siroké denary” (dva z nich s dodatecnymi otvory pro zavésení) z konce 9. století, objevené na pohfebiśti v sousedství mikulcické basiliky; o historické interpretaci tohoto nálezu se bude jisté mnoho uvazovat (T. K u c e r o v s k á 1973). Nález vice neż dvou set denáru na kostelním híbitové v Ducovém (A. R u t t k a y 1973b,

(10)

37, tyż 1973c. 471) prinesl mnoho poznatku o vyvoji tzv. obolu mrtvych a zrejme take rozreśil dlouho diskutovany problem, zda se do hrobu dostavaly mince vyśle jiż z obehu, ći rażby płatne (tamejśi należy svedci pro druhy vyklad, viz A. R u t t k a y 1973a). Nekolik zatim bliźe neurcenycli — patrne prevazne uherskych — minci było ziskano z mladohradiśtniho pohfebiśte v Novćm Poddvorove (Z. K l a n i c a 1973b) a ojedinely denar olomouckelio kniżete Oty I. Slicneho z rane stredoveke osady v Mohelnici (V. G oś 1973a, 372, tyż 1973b, 63). K zakladni orientaci v rozsahle ceske numismaticke literature dobre sloużi prehledna prace E. Nohejlove-Pratove, ktera je od- borniky kladne hodnocena (J. K u t n o h o r s k a 1973, S. K a z i m i r 1973); vhodne ji doplńuje i bibliografie J. P o ś v a f e (1973a) shrnujici produkci moravskych numismatiku z let 1960 aż 1970.

Studium dejin obchodu v ranem stredoveku było predevśim doinenou historiku. Zvlaśte nutno upozornit na v mnoha smerech objevnou prąci D. T r e ś t i k a (1973e), venovanou problemu centralniho trhu velkomoravske rise (autor ho hleda v Mikulóicich). Ze zbożi importovaneho na Vclkou Mo- ravu podarilo se archeołogicky zjistit na nekolika lokalitach zbytky hedvabnych textilii, pochazejicich nejspiśe z Byzance (M. K o s t e l n i k o v a 1973a, ta ż 1973c, 8, 9, 47). Naproti tomu kontakty se zapadnim prostredirn se v hmotnych pamatkach projevuji spiśe stylovym ovlivnenin, neż vlastnim jejich importem (J. P o u l i k 1973a, k temuż tematu srov. recensni poznamku I). Treśtika 1973c a potom strućne zminky o nalezech zapadnie,]i importu u nas: P. C a p l o v i c 1972, 34, D. B i a l e k o v a 1972, 107 - 108 aj.). U mno- hych archeologickych pamatek ciziho puvodu nelze ovśem s jistotou rozhodnout, zda jsou skutećne dokladem obchodu (to se tyka kupi. śperku velkomoravskeho charakteru z Prażskeho hradu, viz. Z. S me t a n k a , L. H r d l i c k a , M. B l a j e r o v a 1973, nebo u ozdob z Rajhradu blizkych śperkum bulharskym, viz C. S t ań a 1973, 59). To jiż mnohem vice napovi należy jantaru, ktere v sobe odrażeji smery nekterychhlavnich obchodnich cest (D. T r e ś t i k 1973b, o nejduleżitejsich obchodnich stezkach raneho stredoveku tyż 1973e, 888 -- 889 a strucne K. B e n d a 1973a, 472). Pokusy o presnou x’ekonstrukci pru-- behu stezek — a to i v mladśich obdobich — jsou vśak casto jenom hypo- teticke a vyvolavaji odborne polemiky (srov. kupr. J. Z e m l i c k a 1973a). Celkem obecne je nyni badateli zduraznovan velky vyznam dalkoveho ob chodu pri vzniku slovanskycli statu (napr. R. M a rs i na 1973a, 340, K. B e n d a 1973a, 475). Z dopravnich prostfedku użivanych pri dalkovem obchodu byly archeologickym vyzkumem zjiśteny pouze lode, ktere ovsem mohly mit poużiti mnohostranne (J. P o u l i k 1973b, o lodich vozicich na Moravu sul srov. D. T r e ś t i k 1973e, 874 - 875).

Zatimco do nedavne doby upiral se zajem umeleckych historiku temef vylucne ke zdene sakralni architekturę devcteho stoleti (strucne o ni J. P o u l ik 1972, 5 - 16, 27 - 29), je nyni jimi predevsim studovano stavitelstvi povelkomoravskeho obdobi. Z nejruznejśich aspektu se diskutuje zvlaśte o ro tundach a to o jejich puvodu a vyvoji (A. M e r h a u t o v a - L i v o r o v a 1972,

(11)

okrajové K. B e n d a 1973c), o vzhlédu Václavovy svatovítské rotundy na Prażskem hradé (A. M e r h a u t o v á - L i v o r o v á 1973, 90 pozn. 8 vécné od- mítla pokus J. Posmourného na novou rekonstrukci této stavby), o umélecko- historickém a déjinném vyznamu nedávno objevené rotundy v Ducovém na Slovensku (A. R u t t k a y 1973c, 469 - 471, srov. też P. R a t k o ś 1973c) i o né kterych téchto stavbách v ceském venkovském prostíedí (Z. S m e t á n k a

1973a, 86 - 87). Z ostatnich rané stredovékych staveb byla zevrubné ana- lysována jesté Spytihnévova svatovítská basilika na Prazském hradé (A. M e r h a i i t o v á - L i v o r o v á 1973). Nékteré nové a velmi zajíinavé objevy církevních architektur z tohoto období v Praze na Vysehradé a v Praze — Bíevnové (dosud známé z predbéznych informativních clánku, naposledy B. N e c h v á t a l 1973, 13 - 19, V. P i sa 1973) bude możne plné zhodnotit aż po jejich podrobné publikaci. Vychodiskem k resení celé rady otázek z déjin ceského románského stavitelství je nesporné korpus památek publikovanych pred nékolíka lety A. Merhautovou-Livorovou, ktery byl v poś ledni dobé nékolikráte v odbornych recensich velmi kladné ohodnocen (K. R e i c h e r t o v á 1973, T. L a l i k 1973, J. Ż e m l i c k a 1973b). Jak vvpadala v tomto období drevéná sakralni architektura a jak vubec byla pocetná, nelze zatim rozhodnout; i kdyż se jeji existence vseobecné predpokládá (na posledy M. S o ll e 1973, 388), zcela bezpecné se ji zatím v Cechách nepodarilo nikde archeologicky vyzkumem prokázat.

Z ostatnich projevú umélecké cinnosti raného stredovéku byla opétovné stredem zájmu ozdobná industrie avarsko-slovanského období a to predevsím pokud se tyká púvodu a datování (Z. C i l i ns ká 1972, táz 1973d, D. B i al e- k o v á 1973). Podrobná analysa rnotivu oranta uplatnéného na nékterych nákoncích z Mikulcic privedla K. B e n d u (1973b) k zajímavému závéru o absenci byzantského vlivu na velkomoravské umélecké íemeslo. Vyrazem ,,li- dového’ ’ uméleckého projevu 10. století je zrejmé drobná plastika psa z li- bického hradisté (R. T u r e k 1973c) a potom rytiny jezdcu a koní na kame- nech mladsí libusínské liradby (Z. V á ñ a 1973c, 58 - 61); k posledné vzpome- nutym jsou známy — zcela neprávem vsak ceskou védou zatím opomíje- né — motivicky i chronologicky velmi blízké analogie z Prażskeho hradu. Nova práce se zcela osobitym vykladem byl& napsána i o iluminacích wolfen- büttelského rukopisu Gumpoldovy legendy; podle názoru A. F r i e d l a (1973) mají své predlohy ve skriptoriu klástera v Echtemachu.

Ponevadż o púvodních predkfesíanskych nábozenskych predstavách dávnych Slovanú zijících na dnesním ceskoslovenském území nemáme te mer vúbec historické zprávy, je jejich píesnéjsí poznání znemoznéno. Proto pouze hypoteticky — a zpravidla i malo vérohodné — jsou sledovány jejich projevy v nékterych hmotnych památkách, jako kupi. v ukládání depotú żeleznych nastroju do zemé (své názory, odborné verejnosti jiż známé z pfed- chozích autorovych prací, opakuje B. N o v o t n y 1973a), v nálezech zvírecích masek z pohíebisté v Uherském Hradiśti — Sadech (K. M a r e s o v á 1973, 23 opétovné pomyśli na totemismus), ve zvlástním hromadném pohrbu z

(12)

Bra-tislavy (A. V a l l a s e k 1972, 247) nebo ve zdobeném hlinéném kotouci z Li- buśina (Z. V á ñ a 1973c, 81 - 82, t y ż 1973c, 370, ktery dokonce pfedpokládá kultovní vyznam tamejśi casné slovanské osady). Projev magickych povér spatrují také nékterí badatelé ve znackách na dnech nádob (naposledy Z. V á ñ a 1973e), ackoliv jsou proti torauto vykladu vznáseny náraitky (napr. V. G oś 1973a, 378). Nakolik patril k funkcím naśich slovanskych hradisek také kult (to se domnívá M. So l le 1973, 383 - 384) bude możno jednoznacné rozhodnout aż po zcela bezpecné prokázané existenci kultovních míst na téchto objektech. I kdyż se praslovanské mytologické a démonické predstavy snażi rozpoznat i národopis, jsou vysledku tohoto studia znacné sporné, nebof se opírají o prameny aż mnohem mladsí (prehled teto otázky i se struc- nyrn popisem nabożenstvi dávnych Slovanú v Pomorí a na Rusi podał J. K o m o r o v s k y 1973a, 394 - 413, tyż 1973b, 299 - 312).

Zatímco probiematiky pocátkñ kresíanství v naśich zemích se historikové a archeologové dotkli nejnovéji pouze nékolika strucnymi zmínkami (tak J. P o u l í k 1973b, 17 upozornil na existenci jakéhosi církevního okrsku na mikulcickém hradiśti a J. B a k a l a 1973a vyslovil radu kritickych pozná- mek k V. Medkové práci o déjinách krestanství na Moravé), stoupl naopak v souvislosti s mileniovym vyrocím vzniku prażske diecése zájem o problematiku církevních déjin v premyslovském státé. Vedle studií sledujících okolnosti założeni prażskeho biskupství (kupr. pretisk starsi práce F. D v o r- n í k a 1973, z cizích odborníkú predevsím G. Z i m m e r m a n n 1972, strucné o prażskych biskupech L. J e h l i c k a 1973) była potom predevsím studová- na nejstarsí církevní správa v Cechách a její vyvoj (ve velmi cenné studii J. V. P o l o 1973), dále postavení církve v premyslovském státé (R. N o v y 1972, 63 - 85, 115 - 137, 153 - 160, o jejím vyznamu pro vládnoucí feudal ni trídu uvażoval D. ' T r e ś t i k 1973a, 58 - 61), pocátky církevních synod v Cechách (R. Z e l e n y 1973), cesky podíl na christianisaci Polska (ve strucné kompilacní práci F. J e h l i c k a 1973) a konecné postupné vytvárení knItu zemskych patronu a ceskych svétcu (V. R y n e ś 1973), z nichż o osobé Voj- téchové byla napsána samostatná a velmi podrobná studie (R. T u r e k 1973b). Ve stále probíhající diskusi o prezívání slovanské liturgie i po zániku velko- moravské riśe se objevily nyní dva hlasy, které s tonto retardad pocítají (J. P o k o r n y 1973, s. O. R. Halagovymi názory na tuto otázku pokud se dotyká slovenského území vyslovil souhlas R. Ma rs i na 1973b). Zvláátní kapitolu ve studiu církevních déjin predstavuje bádání o poloze kostelu na hradech a vesnickych sídlistích (M. S o ll e 1973, 388 - 390, Z. B o h á c

1973a), která je totiż odrazem celé rady historickych okolností.

Samostatnou kapitolu bádání o problematice naśich nejstarsích církev ních déjin predstavuje studium kostelních zasvécení. Z frekvence jednotlivych patrocinií lze uvażovat nejen na chronologii kostelních staveb, ale i na vlivy prostredí a oblastí a na postup zasidlování naśich zemí o.d 10. století. Vedle cenné studie Z. B o h á c o v y (1973b), ktery v ni strucné shrnul vysledky

(13)

svého predchozího studia teto otázky, zabyvali se jesté nejstarsími patro- cinii ceskych kostelú V. R y n e ś (1973, 80 - 97) a R. N o v y (1972, 70 - 71).

Z literárné-historické tématiky byly sledovány nékteré dílsí problémy z déjin staroslovénského písemnictví (o tzv. bulharnské legendé a Zivoté Nau- mové psal. J. P o d h o r n y 1973, ktery obé díla povażuje za púvodné jedinou literární památku sepsanou v r. 916) a potom predevsím otázka kristiánovská. Vedle dílcích poznámek celé rady autorú (O. K r á l í k 1973, H. B u l í n 1973b a okrajové tyż 1973a), kterí shodné kladou vznik legendy Kristánovy na sklonek 10. století, vystoupil Z. F í a l a (1973a) s dalsím príspévkem, kterym se snażil prokázat její o tri století mladsí püvod. Nékteré Z. Fialovy argu menty nepochybné vyvolají mezi badateli i negativní ohlas (predchozí Z. Fialovu studii vénovanou stejnému problému vécné odmítl J. L u d v í k o v s k y 1972), n e b o t ’ jím zdúrazñovanou Kristíanovu chybnou charakteristiku krále

Jindricha I. (coz má byt dokladem pro pozdéjsí sepsání teto legendy) bézné nalezneme v písemnostech z poéátku 11. století. Nejrúznéjsích otázek z li terární historie z období pocátkú písemnictví na naśem území se ve strucnosti a bez novych pohledú dotkla i práce o déjinách ceského a slovenského déjepisectví (F. K u t n a r 1973, 14 - 39) a potom i H. B u l í n u v (1973a) ko- mentár k O. Králíkovym názorúm na literární cinnost sv. Vojtécha a jeho druhú i na svatovojtésskou hagiografii.

Archeologie nemúze zatím nic podstatného k déjinám písemnictví ríci; jedinymi predméty získanymi archeologickymi vyzkumy, které mají vztah ku psaní, jsou u nás nálezy kovovych pisátek — stilú (o mikulcickych J. P o u l í k 1973b, 17).

Ke mnoha otázkám nejstarsích slovanskych déjin má co ríci i jazyko- véda (o nutnosti konfrontace jejich poznatkú s vysledky archeologického bádání V. P o l á k 1973a). Tak k objasnéní slovanské expanse do strední Evropy prispívá studiem substrátovych slov a potom predslovanskych jmen v ceské toponymii (V. P o l á k 1973b, o E. Schwarzové studii vénované této otázce referoval J. S k u t i l 1973a). Velkomoravsko-byzantské kontakty do kumentuje potom lingvistika shledáváním reckych slov v lexiku slovanskych jazykú (R. K r a j c o v i c 1973) a studiem vlivu rectiny na staroslovénstinu (R. V e c e r k a 1973). Naproti tomu o problému, kterému pozdéjsímu slo- vanskému jazyku była bliżsi rec obyvatelstva Velkomoravské rise, bude se jeśte patrné dlouho diskutovat’ (pośledni pííspévek o této otázce je od J. D o- r u l y 1973). V nékterych dílcích otázkách múze lingvistika napomoci i pri studiu slovanské hmotné kultury (napr. slovanského domu, srov. Ś. O n d r u ś

1973). Naopak je vsak njmí jiż opusténa myslenka, że studiem rozsírení nárecí ceského jazyka lze vystopovat i rozsah puvodních ceskych kmeno- vych území (J. B é l i c 1972, 319, pochvalnou recensi Bélicovy práce napsal I. R i p k a 1973).

Na resení celé rady historickych problémú staroslovanského období se v ])oslední dobé velrni vyznamné podílí i toponomastika (popularne o téchto

(14)

otázkách J. R u c h a r , S. U t é s e n y 1972, 410 - 446). Vedle dílcích poznámek k déjinám Velké Moravy (J. S k u t i l 1973a) jsou nesporné velmi zajímavé její poznatky o postupu osidlování naśich zemí; jednou z jeho forem bylo i násilné presidlování obyvatelstva (podle poznatkú filologu patrné velmi intensivní, srov. J. B é l i c 1972, 320), jehoż dokladem jsou místní jména od- vozená od názvu národú, kmenú a hradu (o teto otázce v dílcích poznámkách uvazovala rada autorü, srov. M. M a j t á n 1973, R. S r á me k 1973a, B. Var- sik 1973, 317 - 320, V. D a v í d e k 1973a, 265). Zatímco slavinita nékterych hydronym na Slovensku je predmétem stálych diskusí (o S. Ondrusové prá- ci vykládající jméno Váh kladné referoval M. K u c e r a 1973), lze naopak jiná taméjsí místní jména (a to Temerech a Monor) odvodit dokonce z rectiny (R. K r a j c o v i c 1973 pomyśli na vlivy nejspíse v období velkomoravském). Toponomastika má svñj podíl i pri vyzkumu zaniklych osad (R. S r á me k 1973c) a nepochybné napomuże i pri studiu nékterych otázek ekonomickych (ukazuje to soupis místních jmen odvozenych od hornictví, srov. V. D a v í d e k 1973a, 247 - 263). Nespornou chloubou ceskoslovenské toponomastiky jsou velké soupisy místních jmen; pred lety vydany první díl moravskych místních jmen se dockal dalśich pochvalnych recensí (R. Z u b e r 1973). Na- proti tomu ojedinély lilas odmítající ne vzdy vybranymi slovy vsechny vysledky, ke kterym dospéla ceská toponomastika (V. D a v í d e k 1973b, t y ż 1973a, 242 - 246, 264 - 267), je ovśem zcela pochybeny (R. S r á m e k 1973b, tyż 1973c, 57).

Zájem ceskoslovenskych antropologu je v pośledni dobé zaméren na kom- plexni zkcumání télesného habitu staroslovanské populace (po stránce metrické, morfologické a zdravotnické) a na otázky paleodemografické. Vychodiskem jsou rozbory skeletového materiału z velkych hrbitovu, jako z Pobedimi „N a laze” (M. T h u r z o 1972) a Prahy — Lahovic (J. C h o c h o ł 1973, tam vyuzity práce i jinych es. antropologú), i kdyż svúj vyznam mají i analysy malych souboru antropologického materiału (M. S t l o u k a l 1973a, t y ź 1973b). Celkem jenom malo müze ríci o zdravotním stavu staroslovanské populace archeologie; v teto souvislosti je mezno upozornit pouze na zajímavy ná- lez skalpelu z vraclavského hradisté (L. H r d l i c k a 1973).

Vedle antropologie podílejí se na reśeni problematiky staroslovanského období jeśte i dalśi prírodovédné disciplíny. Tak kupr. paleobotanika ana- lysami nalezenych rostlinnych zbytku zjist’ uje, které plodiny byly v raném stíedovéku péstovány a sety (nejnovéji na podkladé rozboru nálezñ z by- valého rícního koryta u mikulcického hradiska, srov. E. O p r a v i l 1973a, obecné o této otázce i E. H a j n a l o v á 1973), a pokousí se tézrekonstruovat’ i nekdejśi bylinná a lesní spolecenstva v okoli zkoumanych naleziśt’ (E. O p r a v i l 1973b, t y ż 1973c). Zatím v pocátcích je v Ceskoslovensku vyuzití nálezü dfev pro otázky dendrochronologické, i kdyż prvé pokusy byly i v tomto sméru jiż ucinény (V. Z i d e k 1973). Metalograficky a spektralni rozbor né kterych należnych památek napomohl nejenom rozpoznat’ technologii vy- r o b y staroslovanskych zelezárskych predmétú (napr. nozú a seker, srov. V .

(15)

M a ł y 1973, R. Snaśil 1973d, 73 - 74), ale pfispel też vyznamnou merou k feśeni otazkv puvodu mincovniho stfibra uzivaneho k rażbe pfemyslov- skych a slavnikovskych denaru (P. R a d o m e r s k y 1973, 92 - 101). Jii radu let jsou take provadeny petrograficke rozbory kamermeho stavebniho ma teriału z rane stfedov6kych objektu a potom i nekterych vyrobku z kamene (vysledky teehto zkoumani — odborne vefejnosti dobre zname z pfedchozich studii — opetovne ve strucnosti shrnuli J. St elc l, J. M a l i n a 1973, 96).

Pośledni modernę napsane (byt’ jenom ve forme popularne-vedecke) shrnuti vsech zakladnich poznatkii o nejstarśich dejinach, hmotne i duchovni kulturę zapadnich Slovanu v ranem stfedoveku pfinesla v r. 1971 kniha vychodonemeckeho archeologa J. Herrmanna, ktera byla vydana i ve slo ven .skein pfekladu (J. H e r r m a n n 1973, srov. recensi nemeckeho originalu od I. P l e i n e r o v e 1973). Navic byla doplnena strucnym prehledem staroslovanskeho obdobi na Slovensku (B. C h r o p o v s k y 1973a).

Nekolik autoru zamei'ilo take svuj zajem na celkove popularnevedecke zpracovani dejinneho vyvoje v praveku a ve staroslovanskem obdobi v urcitych regionech. O. Krupica takto zhodnotil veskere archeologicke nalezy z horniho Ponitri (0. K r u p i c a 1973, o staroslovanskem obdobi na s. 78 - 88), V. Podborsky społu s V. Vildomcem ze Znojemska (V. P o d b o r s k y , V. Vil- d o m e c 1972, o slovanske epośe s. 129 - 139, srov. recensi J. U n g r a 1973f) a J. Barta z Bojnic a okoli (J. B a r t a 1972, o staroslovanskych nalezach s. 22 - 24). Obdobne koncipovane jsou i uvodni kapitolky v nekterych publika- cich venovanych povsechne historii mest ci osad, jako kupr. Uherskemu Brodu (J. P a v e l c i k 1972, 39 - 40), Veseli nad Moravou (R. Hu r t, B. Ne- m e c e k 1973, 7 - 8), Hustopecim (J. U n g e r 1972, 21, tam zatim archeolo gicke nAlezy ze staroslovanskeho obdobi zcela chybi) a Velicne (P. Capl o- v i c 1972, 34).

Specialnich edici archeologickeho materiału — nehledime-li ovsem na beżne publikovani nalezu v ruznych studiich a clancich — nema zatim cesko- slovenska archeologie mnoho. Jiste k nejlepsim patri slovenska rada ,,Ca- talogi” , v niż był nejnovśji zverejnSn material z pohrebiśte v Zelovcich (Z. Ci li ns ka 1973c). Publikace se nyni dockal i druhy (zaverecny) dii katalogu praveke sbirky inelnickeho musea (obsahuje i rane stfedoveke nalezy, srov. K . Sk le n a r 1973).

Z praci zamferenych k teoretickym problemum badani o rane stfedove- kych dejinach nutno upozornit’ na dve studie Z. Vani; v prve se autor poku sił o periodisaci staroslovanskeho obdobi v Cechach (Z. V a n a 1973a) a ve druhe naznaćil możnosti archeologie a historie pri fesenl dejinnych problemu raneho stfedoveku i na nutnost jejich vz4jemne spoluprace (Z. V a n a 1973b).

K dosud nepocetnym bibliografickym pomuckam ke staroslovanskym dejinam pfibvlo pfedevsim dalsi pokracovani pravidelnS publikovaneho inform ativniho pfehledu vysledku ceskoslovenskeho badani o teto tematice (podchyceny studie z r. 1971, viz J. S l am a 1973), potom soupis moravske vlastivedne literatury za rok 1972 (registruje i prace o staroslovanske

(16)

pro-bleinatice, srov. J. K u b i c e k 1973) a konecnë soupis studii z let 1960 - 1970 zabÿvajicich se dëjinami moravského mincovnictvi (J. P o s v á f 1973a). Zàkladni bibliografickou orientaci v ëeskoslovenské onomastické literature umozñuje clánek J. S k u t i l a (1973b) podávající strucnÿ prehled vÿvoje tohoto vëdniho oboru v ceskÿcli zemich.

Ze studii zabÿvajicich se dëjinami slavistiky i jednotlivÿch slavistickÿch disciplin je nutno na prvém miste se zminiti o zasvëcenë napsaném celkovém prehledu dëjin této vëdy z pera M. K u d ë l k y a Z. S i m e c k a (1973). Novë byly studovány pocàtky vëdecké slavistiky na Slovensku (M. L a c i o k 1973), hodnocen vÿznam a ohlas dila P. J. Safarika (J. N o v o t n ÿ 1973) a konecnë napsány i dëjiny ceskë onomastiky (J. S k u t i l 1973b).

L IT E R A T U R A

S e z n a m z k r a t e k : A R — Archeologické rozhledy; B yz — Byzantinoslavica; CSCH — Ceskoslovenskÿ êasopis historickÿ; H G — Historickâ geografie; P A — Pamâtky archeologické; SIA — Slovenskâ archeologia; ZM K — Zpravodaj Mistopisné komise ÖSAV.

A v e n a r iu s , A. 1973: recense prâce A . K o l l a u t z , H. M iy a k a w a , Geschichte und Kultur eines völkerwanderungszeitlichen Nomadenvolkes, D ie Jou-Jan der Mongolei und die Awaren in Mitteleuropa, I.II., Klagenfurt 1970, Historickÿ casopis X X I , 137 -- 138.

B a k a la , J. 1973a: recense prâce Y . M e d k a , Osudy moravské cirkve do końce 14. véku, I. dii, Praha 1971, Vlastivëdnÿ vëstnik moravskÿ X X V , 216 - 217.

— 1973b: recense prâce R . Z u b e r a , Osidlenî Jesenicka do poëâtku 15. stoleti, Opava 1972, Casopis Slezského musea, vëdy historické X X I I , 90 - 93.

B â r t a , J. 1972: Pravek Bojnic od star Sa j doby kamennej po dobu slovanskû, Bratisla va.

B e n d a , K . 1973a: K otâzce pocdtkû Prahy, Umëni X X I , 471 - 477. — 1973b: M ikulâickÿ orans, P A L X I Y , 86 - 104.

— 1973c: recense prâce Y . G e r v e r s - M o ln â r o v é , A kôzépkori Magyarorszàg rotun- dai, Cahiers d ’histoire de l ’art 4, Budapest 1972, P A L X I V , 162 - 163.

B ë lië , J. 1972: Nâstin Seské dialektologie, Praha.

B ia l e k o v â , D. 1972: Influence carolingienne sur l'art de la Slovaquie du sud-ouest sous le jour des recherches effectuées à Pobedim — distr. Trenëin, in: Les questions fonda mentales du peuplement du Bassin des Carpathes du V I I I e au X e siècle, Budapest,

103 - 110.

— 1973: Beziehungen zwischen Mittelasien UĄid dem Karpatenbecken im 6. - 8. Jahr hundert, in: Berichte über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Archäologie, II, Berlin 321 - 330.

B lä h a J. 1973: Pośledni archeologické pfispévky k nejstarśim dëjinâm Krom éfize (okr. K rom ëfiz), Prehled vÿzkum û 1972, Brno, 74 - 75.

B o h â c Z. 1973a: K nëkterym geografickÿm aspektùm stfedovëkého osîdleni v naśich zemich, H G 1 0 , 151 - 169.

— 1973b: Patrocinia jako jeden z pramenù k dëjindm osidlenî, CSCH X X I , 369 - 388. B u b e n ik J. 1973: Nëkolik novych ëasnë slovanskych nàlezû ze severozâpadnich ôech,

(17)

B u d i n s k ÿ - K r ic k a V ., F e t t i c h N. 1973: Das altungarische Fürstengrab von Zemplin, Bratislava.

B u lin H. 1973a: Labyrint dävnych dëjin ceskych, K nàzorüm Oldficha Kràlika n a nej- starsi rodokmen latinské a slovanské literatury v Cechâch 10. stoleti, Casopis Matice moravské 92, 371 - 378.

— 1973b: recense prâce J. L u d v i k o v s k é h o , Tunna und Gommon — Wikinger aus der Prager Fürstengefolgschaft!?, Folia Diplomatica I, Brno 1971, 171 - 188, Casopis Matice moravské 92, 164 - 165.

Ô a p lo v ië P. 1972: Praveké osidlenie obce a okolia, in: Velicnà, 700 rokov trvania obce> Martin, 25 - 39.

Ö a rek J. 1973: recense prâce D. H e j d o v é , B. N e c h v â t a l a , Uanê stfedovëké dlazdice v C'echach, P A L X I, 1970, 100 - 183, 395 - 471, Prazskÿ sbornik historickÿ V III, 198 - 199.

ö i l i n s k a Z. 1972: Critères de datation de l'industrie à ferrures moulées dans les nécropoles du V Ie au V I I I e siècle, in: Les questions fondamentales du peuplement du Bassin des Car-

pathes du V I I I e au X e siècle, Budapest, 7 1 -7 6 .

— 1973a: Bestattungsritus bei Awaren und Donauslawen, in-, Berichte über den I I . In ternationalen Kongreß fü r Slawische Archäologie, II, Berlin, 331 - 337.

— 1973b: Dve predveVkommavské pohrebiskà v Sali, okr. Oalanta, A R X X V , 527 -- 539.

— 1973c: Frühmittelalterliches Gräberfeld in Zelovce, Bratislava.

— 1973d: recense prâce J. D e k a n a , Herkunft und Ethnizität der gegossenen Bronze- industrie des V I I I . Jahrhunderts, S1A 20, 1972, 318 - 452, P A L X IV , 489 - 494. — 1973e: recense prâce L. K r a s k o v s k é , Slovansko-avarské pohrebisko p ri Zähorskej

Bystrici, Bratislava 1972, SIA X X I , 242 - 244.

D a v id e k , V. 1973a: H om ictvi v zrcadle mistnich jm en, in: Studie z déjin hornictvi 4, Praha, 239 - 274.

— 1973b: lleplika, Sbornik Ceskoslovenské spolecnosti zemëpisné 78, 80.

D o r u l ’ a, J. 1973: Slovdci a ich r e i (Prispevok k starslm dejindm slovenciny), Jazyko-vednÿ öasopis X X I V , 131 - 141.

D o s t â l, B. 1973: E in slawischer Herrenhof des 9. Jahrhunderts in Breclav-Pohansko (Mähren), in: Berichte über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Archä ologie, III, Berlin, 299 - 306.

D v o r n l k , F. 1973: Zaklddaci listina prazského biskupstvi, Duchovni pastÿr X X I I , 103 - 104, 109.

F ia la , Z. 1973a: O Kristidnovÿch znalostech historié 10. stoleti, CSÖH X X I , 389 - 398. — 1973b: recense prâce F. V. M a r e s e , Das Todesjahr des hl. Wenzel in der 1. kirchen-

slavischen Wenzelslegende, Wiener slavistisches Jahrbuch 17, 1972, 192 - 208, CSCH X X I , 903 - 906.

F r id r ic h , J . 1973: Kostrovê hroby ze stfedni az mladsi doby hradistni ve Stadicich, o. Üsti n. Labem, A R X X V , 448 - 451.

F r i d r i c h o v ä , M. 1973: Praha 8 — Podhofi, Prazskÿ sbornik historickÿ V III, 213 - -216.

F r ie d ], A. 1973: Nové poznatky k dëjinàm ceského malifstvi v raném a vrcholném slfedo- vëku, Um ëni X X I , 257 - 295.

F r ie s in g e r , H ., M it s c h a -M ä r h e im H. 1972: Vÿskum na hradisku Schanze v Thunau p ri Garse, Dolné Rakousko, Ochrana pamiatok 8, 209 - 227.

G os, V. 1973a: Slovanslcd osada v M ohelnici, A R X X V , 371 - 380.

— 1973b: Slovanskd osada v M ohelnici v roce 1972 (okr. Sumperk), Prehled vÿzkum ù 1972, Brno, 62 - 64.

H a b o v s t ia k , A., H o l ë i k S. 1973: Archeologickÿ vÿskum v Hronskom Benadiku, Vlasti- vednÿ ëasopis X X I I , -27 - 29.

(18)

H a j n a l o v â , E. 1973: Prispevok k studiu, analÿze a interpretdcii ndlezov kultumÿch rastlin na Slovensku, SIA X X I , 211 - 220.

H a u s s ig , H. W . 1973: Zur Lösung der Awarenfrage, B yz X X X I V , 173 - 192. H a v l ik , L. E. 1973a: Einige Fragen der Ethnogenese der Slawen im Lichte der römischen

und byzantinischen Historiographie (1. Hälfte des 1. Jahrtausends), in: Berichte, über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Archäologie, III, Berlin, 153 - 159. — 1973b: Jednota Slovanü — pfedstavy a historie, in: Ôeskoslovenské pfedndsky pro V II. mezinârodnl sjezd slavistû ve Varsavë, Literatura — folklór — historie, Praha, 349 - 354.

H e r r m a n n , J. 1973: Od Hrad&ian po Vinetu, Rané kultury zâpadnÿch Slovanov. Martin. H lin k a , J. 1973: Pol'ské razby v ndlezoch minci na Slovensku, Zbornik Slovenského

nârodného muzea L X V II, História 13, 253 - 291.

H r a la , J. 1973: Slovanskâ keramika z Jablonné nad Slapskou nddrźi, A R X X V , 546 - 550. H r d l i c k a , L. 1973: NAlez skalpelu na slovanském hradisti ve Vraclavi, H G 10, 219 - 223. H r u b ÿ , V. 1972: Antiqua civitas — Veligrad, Ochrana pamiatok 8, 57 - 108.

— 1973: Pohfebistë vypovidaji, in: Svëdectvi staroslovanskÿch hrobû, Arclieologicky vÿzkum v Uherském Hradisti — Sadech, Uherské Hradistë, 5 - 8.

H u r t, R . 1973: recense prace M. Z e m k a , Moravsko-uherskâ hranice v 10. a i 13. stoleti (Pfispëvek k nejstarSim dëjinâm M oravy), Brno 1972, Vlastivëdnÿ vëstnik moravskÿ X X V , 96 - 98.

— , N ë m e ë e k B. 1973: Veseli nad Moravou, D ëjiny mësta. Brno.

C h o c h o l, J. 1973: Antropologie staroslovanskê skupiny z Lahovic u Prahy, PA L X IV , 393 - 462.

C h r o p o v s k ÿ , B. 1972: Évolution et état du peuplement de la Slovaquie aux V I I I e - X e siècles, in: Les questions fondamentales du peuplement du Bassin des Carpathes du

V I I I e au X e siècle, Budapest, 57 - 69.

— 1973a: Doslov, v knize J. H e r r m a n n a , Od Hradcian po Vinetu, Martin, 247 - 26-1. — 1973b: Forschungsergebnisse über das slawische Nitra des 6. bis 11. Jahrhunderts,

in: Berichte über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Arcluiologie, III, Berlin, 291 - 297.

J a s k o v â , M. 1973a: Hrob ze stfedni doby hradiśtni v Pferovë — Pfedmosti (okr. Pferov), Prehled vÿzkum ù 1972, Brno, 61 - 62.

— 1973b: Ndlez mladohradistniho hrobu v Pferovë {okr. Pferov), Prehled vÿzkumù 1972, Brno, 65.

J e d li ö k a , F. 1973: Prvni biskupstvi v Polsku, Duchovni pastÿr X X I I , 39 - 40. J e h li c k a , L. 1973: Praisti biskupové 973 - 1344, in: T isic let praiského biskupstvi 973 -

■ 1973, Praha, 125 - 137.

K a z im ir , S. 1973: recense prâce E. N o h e jl o v é - P r à t o v é , Zwei Jahrhunderte wissen schaftliche Numismatik in den böhmischen Ländern 1771 - 1971, Praha 1972, Histo- rickÿ casopis X X I , 644.

K e j f, J. 1973: Wogastisburk — burgum'(, CSÖH X X I , 399 - 410.

K l a n ic a , Z. 1973a: D ie Slawen im Marchgebiet und die Beziehungen zum awarischen Stammesverband, in: Berichte über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Archäologie, II, Berlin, 339 - 344.

— 1973b: Mladohradiśtni pohfebistë v Novém Poddvorovë (okr. Hodonin), Prehled vyzku- inii 1972, Brno, 64 - 65.

— 1973c: Pfedbëind zprdva o vysledcich devatendcté sezony vÿzkumu v M ikuliicich (okr. Hodonin), Pfehled vÿzkum ù 1972, Brno, 51 - 53.

K l à p s t ë , J. 1973: Öernokostelecko jako kolonisaëni oblast, H G 10, 123 - 138.

K lim a , B. 1973: Dalsi należy z Bülhar (okr. Bfeclav), Pfehled vÿzkum ù 1972, Brno, 98 - 99.

(19)

K o m o r o v s k y , J. 1973a: Slovane, in: Svetove mytologie, ndbozensko-mytologicke systemy narodu svlta, Praha, 394 - 413.

— 1973b: Slovania, in: Mytologie sveta, Bratislava, 299 - 312.

K o s t e l n i k o v ä , M. 1973a: Dve tkaniny z pohfebisti v RajhradH (okr. Brno — venkov), Prehled Vyzkumfi 1972, B m o, 6 0 -6 1 .

— 1973b: Sit’ovaci jehly z MikulSic, A R X X V , 680 - 682.

— 1973c: V elkomoravsky textil v archeologickych ndlezech na Moravli, Praha.

K o s n a r , L., W a ld h a u s o r J. 1973: Nalezy keramiky prazskeho typu a keramiky 4. - 5. stol. v objektu ze Svijan, okr. Liberec, A R X X V , 185 - 195.

K r a j ö o v i ö , R . 1973: Dva byzantinoslavizmy v starej slovenskej toponymii, Jazykovedny ćasopis X X I V , 27 - 33.

K r a l ik, O. 1973: Nove pochybnosti o tzv. K ristidnovi, Listy filologicke 96, 246 - 250. K r a m a r ik , J. 1973: PHnos studia ćeske lidove kultury k badani o slovansktfch staroźitnos-

tech v poślednich padesdti letech, Ćesky lid 60, 31 - 39.

K r a s k o v s k a , L ’ . 1972: Les Portes de Bratislava aux V I I I - X 6 siecle, in: Les questions fondamentales du peuplement du Bassin des Carpathes du V I I I C au X e siecle, B uda

pest, 77 - 83.

K r u p ic a , O. 1973: Pravek sevemiho povodia rieky N itry, Bratislava.

K u b iö e k , J. 1973: Moravika — vlastivednd literatura za rok 1972, Vlastivedny vestnik moravsky X X V , 318 - 340.

K tić e r a , M. 1973: recense präce S. O n d r u s e , Je pomenovanie rieky Vdh slovanske?, Slovenskä reö 37, 1972, 257 - 263, H istoricky ćasopis X X I , 476.

K u ö e r o v s k ä , T. 1973: Nalezy severoitalskych m in d na velkomoravskem hradiśti „V a ly ” ■u M ikulöic, Moravske numismaticke zprävy 13, 10 - 15.

K u d e lk a , M., S im e ö e k Z. 1973: K problematice dSjin slavistiky, in: Geskoslovenske pfedndsky pro V II. mezinarodni sjezd slavistü ve Varsave, Literatura — folklor — his torie, Praha, 363 - 374.

K u d r n ä ö , J. 1973a: Archeologicky prüzkum byv. ryiovisti zlata u Modlesovic, Jihoöesky sbornik historicky 1973, seS. 1, 59.

— 1973b: Das Wirtschaftsleben auf den slawischen Burgwällen Böhmens, in: Berichte über den I I . Internationalen Kongreß fü r Slawische Archäologie, III, Berlin, 419 -- 422.

K u c h a f, J., U t e ś e n y S. 1972: Öestina vsedni i nevsedni. Ctvrty vyber jazykovych koutkü Cs. rozhlasu z dialektologie, frazeologie a onomastiky, Praha.

K u t n a r, F. 1973: Pfehledne d&jiny ¿eskeho a slovenskeho d&jepisectvi. I. Od poidtku narodni kultury aź po vyzn&ni obrodneho ükolu dejepisectvi v druhe polovink 19. stoleti, Praha. K u t n o h o r s k ä , J. 1973: recense prace E. X o h e j 1 o v e -P r a to v e , Dv& stoleti v&decke

numismatiky v ieskych zemich (1771 - 1971), Pralia 1971, Slezsky sbornik 71, 80. L a c io k . M. 1973: Slovenskd slavistika v obdobi pociatkov ndrodneho obrodenia, in: öesko-

slovenske pfedndsky pro VII. mezinarodni sjezd slavistü ve Var save, Literatura — fo l klor — historie, Praha, 405 - 410.

L a l i k , T. 1973: recense prace A. M e r h a u t o ve, Rane stfedov&kä architektura v Cechach, Praha 1971, K w . H. K . M. X X I , 125 - 126.

Ł o w m ia ń s k i, H. 1973: Początki Polski. Z dziejów Sloivian w I tysiącleciu n. e „ t. V, Warszawa.

L u d v i k o v s k y , J. 1972: Civitas Pragensis a metropolis Pragensis v Kristiänove legende, Sbornik prąci filosoficke fakulty brnenske university, rada umenovednä, F 16, 7 - 16.

M a jt ä n , M. 1973: O ndzve obce Slaźany, Kultura slova 7, 223 - 224.

M a ly , V. 1973: Slovanske sekery ve sbirkdch muzea v Brandyse n. Lab. — Stare Boleslavi, Rozbor vyrobni technologie, A R X X V , 381 - 387.