STUDIUM DËJIN A HMOTNÉ KULTURY DÂVNŸCH SLOVANU V CESKOSLOVENSKU V LETECH 1974 a 1975

SLAVIA ANTIQUA Tom X X V II - Ilok 1980

III. Ż Y C I E N A U K O W E — V I E S C I E N T I F I Q U E

CZECHOSŁOWACJA - TCHÉCOSLOVAQUIE

JIÈÎSLÀM A (Praha)

STUDIUM DËJIN A HMOTNÉ KULTURY DÂVNŸCH SLOVANU

V CESKOSLOVENSKU V LETECH 1974 a 1975*)

Poznani nejstarsich, slovanskych dejin na ćeskoslo venskem iizemi neni

dobre możne bez uzke spoluprace nekolika vednich disciplia, mezi kterymi m&

ovsem archeologie pro st&le narustajici fond svych pramenu dominantni

postaveni (retrospektivni prehled vyvoje nazoru archeologu na poóatky

slovanskeho osidleni podał J. Zem an 1975; o soucasnem stavu archeologickeho

poznani nejstarsiho slovanskeho obdobi M. B e r a n o v a 1975, 154 - 157 a

C. Stańa 1975a, 217 - 218). Jeji zasluhou nyni take lepe zname i osudy

Langobardu na tomto uzemi, kde patrne v urcitem obdobi tvoiili pośledni

vyraznou germanskou prekażku slovanskemu pronikani (o langobardskych

n^lezech a jejich datovani J. T ej rai 1975a; o kontaktech germansko-slo-

vanskych i jinych otazkach zivota casne slovanskeho obyvatelstva na naśem

uzemi prinesl velmi zajimava zjisteni vyzkum v Brezne, srov. I. PleinerovA

1975a, taż 1975b). Na poznani smeru postupu jednotlivych skupin slovanskeho

obyvatelstva ma svuj podil i filologie (R. K ra j c o v i c 1974, na ruznych mistech)

Ani reseni historicke problematiky 7. - 8. stoleti se neobejde bez uzke

spoluprace vice vednich disciplin. I kdyż dejiny Avaru musi psat na podklade

pisemnych pramenu historik (naposledy ve vyborne praci A. Avenar ius

1974, srov. o ni recensi V. K o p ć a n a 1975), naopak dilci — nesmirne vsak

zavażny — problem avarsko-slovanskych vztahu bude resit pfedevsim archeo­

log (srov. Z. K l a n i c a 1975), stejne tak jako i velmi slożite etnicke pomery

*) V ôlânku jsou podchyceny téz nëkteré studie publikované jiź v roce 1973, pokud tyto nebyly registrovâny ve SI. Ant. X X IY , 1977, 213 - 237.

uvedeného období (k teto otázce Z. K l a n i c a 1974e). Zásluhou archeologie

poznáváme také ve slovanském prostredí v prúbéhu 8. století celou radu

závaznych. zrnén, které byly predzvéstí vzniku velkomoravské rise ve véku

následujícím (C. Staña 1975a, 218 - 219, M. B e r a n o v á 1975a, 157 - 162).

O jejich déjinách, stejné jako o historii premyslovského státu, byla napsána

oelá rada studií, vénovanych nejrüznéjsím problémúm. Z obecnych otázek

ae uvazovalo napr. o vzniku feudalismu (M. K uó er a 1974a; k téze problema-

tice okrajové i L. E. H a v l í k 1974a a J. P o l i ś e ns ky 1973), sociálni strukturę

tehdejsího obyvatelstva (M. K ué er a 1974d, 263 - 380), vztazích nasich zemí

k okoli (K. Śląski 1974, L. E H a vl í k 1973, tyż 1975a, tyż 1975c, J. Y áv ra

1974), vzniku slovanskych národností (L. E. H a vl í k 1974c), vytváíení

alovanskélio povédomí (L. E. H a v l í k 1975d) a formování nejstarsích slovan-

akych státü (L. E. H a vl í k 1974b). Úzeji zamérené príspévky se potom zaby-

valy napr. problemem lokalisace liradñ vzpomínanych v rané stredovékych

pisemnych pramenech (J. Sláma 1973, E. Schwarz 1974, R. Turek 1974c,

tyż 1974f, 16 - 17), zemépisnou polohou kmenovych a dalsích geografickych

oelku (R. Turek 1975c, J. S z y dł o ws ki 1974, J. Zemli éka 1974b), otázkami

územního rozsahu nasich nejstarsích útvarú (vétsinou zaméreno k dílcím

otázkám: P. R a t k o ś 1973, 16 - 20, J. K u r k a 1974b, tyż 1974a, 93 - 102,

J. Sátek 1973, 73) a problematikou nékterych pisemnych pramenú (D.

T í e s t í k 1974, J. Prazák 1975, O. Pi lar 1974, P. R a t k o ś 1975, R. Marsina

1975b). Tím se ovsem jesté zdaleka nevyéerpává historická tématika, o níz

se v poślednim období uvazovalo. Pouze ve strućnem vyétu je możno uvést

dalsí studované otázky: vyklad jmen bájnych ceskych kniżat (F. K o p e ó n y

1975), postavení Panonie v 9. století (H. K o l l e r 1974), vyznam archeologic-

kych nálezú pro poznání velkomoravskych déjin (J. Po u lí k 1973), úloha

Kourimé v éeskych déjinách 10. století (J. L u d v í k o v s k y 1973, M. Solle

1974a) a vyvoj nasich zemí po pádu Velké Moravy (L. E. H a vl í k 1973, B.

N o v o t n y 1975a, R. Marsina 1973, J. K ü m k o 1975, M. Solle 1975). Na-

posledy vzpomenuté téma se stalo i obsahem dvou obsażnych knizních prací:

Fialova popularne pojatého vykladu ćeskych déjin od konce 10. do pocátku

14. století (Z. Fiala 1975) a Kuóerova velmi dúlezitého nástinu hospodárského

a sociálního vyvoje na Slovensku v 9. - 13. století (M. Kué er a 1974d).

V

popíedí zájmu odborníkü jsou stále otázky spjaté s ekonomikou rané

atredovékého období, ke kterym píinásí archeologicky material velmi mnoho

poznatkú. Vedle obecnych úvah o technickych a energetickych możnostech

rancho stredovéku (zajímavé B. Krz e mi e ñs ka 1974c, táz 1974d, táz 1974a)

a strucné koncipovanych prehledu hospodárství teto epochy (napr. R. Pleiner

1974a, tyż 1974b), zamérila se celá rada prací ke speciálním problémüm. Základ-

ním ekonomickym odvétvím raného stredovéku bylo nesporné zemédélství, o je-

hoż celkové zpracování se s úspéchem pokusiła M. B e r a n o v á (1975d, od téze

badatelky i retrospektina bádáni nad déjinami nejstarsího zemédélství, srov.

M. Be r a n o v á 1975c, kdeżto píehled J. P át ka — V. U r b a n c o v é 1974

neprinásí novych pohledu). Na Slovensku se stejnym tématem zabyval

M. K u ¡Sera (1974d, 67 - 208). Z díléích prací nutno vzpomenout úvah o

hospodárství éasné slovanské populace v Brezné (I. P l e in e ro v á 1975a,

88 - 104), slovanském vinarství (vedle práce M. K u c e r y 1974d, 200 - 208 a

M. B e ra n ov é 1975d, 29 - 30 téz J. V i g n a t i o v á 1973 a M. Ze me k 1973a),

rybárství (J. Andr es ka 1975), mlynech (B. Kr z emi e ńs ka 1974b) a obilních

jamách (V. Buri an 1975).

Postupné pribyvá poznatkú i o exploitaci rud a stavebního materiału

(Y. Goś 1975a, 340, L. Hrdl iéka — M. R i c h t e r 1974, 152, 164, J. K o r a n

1974, J. K u d r n á é 1975a), ale i o místech, kde były tyto i jiné suroviny zpraco-

vávány (napr. J. Császta 1975, V. Goś 1975a, V. H r u b y 1975, 12, V. Sou-

c h o p o v á 1973, táz 1975). Z jednotlivych odvétví remeslnické práce (celkové

o remeslech v raném stredovéku na Slovensku M. Ku cera 1974d, 213 - 255)

prinásí archeologicky material nejvíce poznatku o keramice. Vedle úvah, o

znackách na dnech nádob (K. Ce r no ho rs ky 1974, Z. K r u m p h a n z l o v á

1974b, 89 - 90, M. K o s t e l n i k o v á 1975 ad.) je nutno se predevśim zmínit o

zpracování keramickych nálezú z Pohanska u Breclavé (B. Do st ál 1974,

tyż 1975,125 - 182), o struóném rozboru hrobové keramiky z Cech. (Z. K r u m p ­

h an zl ová 1974b, 80 - 87) a konecné o analyse nálezú hlinénych kotlíkú,

které jsou známy z nomádshéko prostredi v Karpatské kotliné (A. H abo v-

stiak 1974, jeden takovy kotlik byl nalazen aż na Moravé, viz R. Snásil

1975, 314). Z dalśich, odvétví remeslné práce poznává archeologie predeváím

sperkarstvi a jeho vyrobky (Z. K l a n i c a 1974b, T. S t e f a n o v i c o v á 1974,

vyborné zpracování zenského śperku 7. - 8. století v Karparské kotliné od

Z. Oilinské 1975a), textilnictví (M. P á v e k 1974, M. K o s t e l n i k o v á 1974aj.),

práci zbrojííú (velmi uziteény je soupis stredovékych militarií ze Slovenska

zpracovany A. R u t t k a y e m 1975, doplnék: P. Ba x a 1974), kovárú (B.

Kl í ma 1975), hutníkú (R. Pl ei ner 1975) i kostarú (zajímavé zpracování

hracích kostek od J. K a v a n a 1975).

Vyvoj rozsahu sídelní oikumeny i se studiem celé rady dalśich historickych

otázek byl v pośledni dobé sledován na slovenském území (M. P a rczew sk i

1975). Ceské bádání se naopak múze pochlubit velmi podrobnym studiem

déjin osídlení na zbraslavském regionu (J. Zem liéka 1974a, 421 - 433, srov.

kladnou recensi J. P á n k ov u 1975). Zajímavy je i archeologicky poznatek

o raném prúniku slovanské populace na Jindíichohradecko (A. Beneś 1974b,

k téze oblasti L. Jirá sk o 1975), dále poznání vyvoje osídlení na morav-

ském horním Podyjí (V. N ekuda 1973, tyż 1975a, 168 - 173), i nékteré dalsí

vysledky toponomastického a historického studia (Z. B oh á c 1974, F. Graus

1974a).

Jíz dlouhodobou tradici má v Ceskoslovensku vyzkum staroslovanskych

hradisek. Bylo pri ném získáno takové mnozství poznatkú, że se lze — alespoñ

u nékterych otázek — pokuśet o śirśi historické vyklady. Sleduje se otázka

prícin vzniku slovanskych hradisek (srov. diskusi J. N e us t up n y 1973, M.

íSolle 1973, o poéáteéní fázi hradisek J. K u d r n á é 1975b), vyvoj sídliátních

aglomerací v okoli hradiśt a jejich pozvolné píerústání ve stredovéká mésta

(Z. Smetánka 1975a, 188 - 194, F. Graus 1974b, R. Marsina 1975a, 25 - 32,

J. Tomas 1973, O. D o st ał a kol. 1974, k pośledni práci srov. oprávnené

kritické stanovisko J. Z e m l i ë k o v o 1975b), údaje historickÿch pramenu

o hradiscích (velmi cennÿ je prispëvek R. Turka 1975a) apod. V podstatë

pouze na okraj odmítnutí diletantského pokusu o vÿklad dëjinné funkce

budecskélio hradistë byl zverejnën krâtkÿ vÿtah z práce o vÿvoji slovanskÿch

hradisek ve strednich Cechach (J. Slâma 1974, 40 - 46). Vedle kladného

ohodnocení (V. Smilauer 1974, V. W o l f 1974) dockala se zmínená studie i

jedneho negativního ohlasu (Z. Váña 1975, 61 - 69), kterÿ vsak pro zpüsob

své argumentace i pro nëkteré pouzité formulace nutnë vyvolà celkem zby-

tecnou diskusi. Z ceskÿch hradisek byly v pośledni dobë zkoumâny (nebo

zhodnoceny predchozi vÿzkumy ci dosavadni archeologické a historické

poznatky) predevsim Vysehrad (B. N ec h v â t a l 1975, F. Kasiôka — B.

N e c h v â t a l 1974, srov. téz J. Janâëek 1974), Cheb (A. Hejna 1975), Poráñ

(M. Hat aś 1973, J. W al dha us er — V. W eb er 1973a, titiz 1973b), Starÿ

Plzenec (R. Tu rek 1975), Libusin (Z. Váña 1975, 52 - 61, k predchozimu

autorovu populârnë-vëdeckému zhodnoceni libusinského vÿzkumu srov.

recense M. Solia 1975b a J. Leéného 1975b), Libice nad Cidlinou (J. J u st o v à

1975) a cela rada dalsich (A. Benes 1975a, tÿz 1975c, tÿz 1975d, J. Bu beni k

1974a, J. F r ö hl i c h 1974, tÿz 1975a, 449 - 452, J. K ud rn á ó 1975c, tÿz 1975d,

L. H r d l ic k a — M. R i c h t e r 1974, 114 - 122, Z. Sedlaëek — S. V e n d 1975,

R. Turek 1975f, S. V e n d 1974, 70 aj.). Na Moravë pokraôoval predevsim

systematickÿ vÿzkum Mikulcic (o poślednich vÿsledcich Z. K l a ni c a 1974d

a J. T ej ra l 1975b, celkové shmuti dosavadnich poznatkû podał J. Pou li k

1975, od téhoz autora i popularni prehled, viz P o u l i k 1974a). Archeologickÿ

vÿzkum ovsem pokracoval i na celé rade dalsich moravskÿch liradisek

(J. B i s t r i c k ÿ 1972, V. Z ap le t al 1972, J. P a ve lë ik 1975b, O. K os — P.

K o s t u r i k 1974a, 207, titiz 1974b, 106, titiz 1975, základní informace o

starsich vÿzkumech shmul Ć. Staùa 1975a, na rûznÿch mistech, o mlado-

hradistních hradiscích B. N o v o t n ÿ 1975a). I na Slovensku (velmi cennÿ

je prehled tamëjsich slovanskÿch hradisek sepsanÿ A. Fia lou — A. H abo v-

śtiakem — T. S t e f a n o v i c o v o u 1975, 429 - 433) probihaji (nebo jiż byly

ukonëeny) vÿzkumy celé rady lokalit (J. Béres 1974, A. H a b o v s t i a k 1975a,

B. C h r o p o v s k ÿ 1974, L. K r a s k o v s k à 1975b, P. N o v â k 1975, V. Pl ach á

1975, V. P la ch á — J. H l a v i c o v á — I. K e l l er 1975, M. R e m i á s o v á 1975,

T. S t e f a n o v i ô o v à 1975). Zcela novÿm druhem opevnëného sidla je od

velkomoravského obdobi velmozskÿ dvorec; po predchozich zverejnënich

doökal se nyni obsazné publikace tento objekt z Pohanska u Breclavë (B.

D ost âl 1975). Zajimavÿ je rovnëz palisádou opevnënÿ komplex budov a

kostela v Sadech u Uherského Hradistë, s nejvëtsi pravdëpodobnosti jakÿsi

cirkevní okrsek (V. H r u b ÿ 1975).

I

kdyż vesnické osady v raném stfedovëku predstavuji ten typ sidel, ve

kterÿch ziła naprostá vëtsina tehdejsi populace a jejichz hospodárská öinnost

byla pro tehdejsi ekonomiku rozhodující, presto jejich vÿzkum dosud

zaostá-va. Nejlepe poznanou staroslovanskou osadou v Cechach je sidliśte v Brezne

u Loun, jehoż dlouhodoby archeologicky vyzkum byl nyni zverejnen v cenne,

byt zatim jenom popularne vedecke monografii (I. P l e i n er ov a 1975a, srov.

też I. Pl e in er ov a 1975b). Velmi dülezitych vysledkü se dobrał i stale po-

ki’acujici vyzkum osady u Mohelnice na Morave (V. Goś 1974, tyż 1975a, tyż

1975b) a take na Slovensku v Blatnych Remetäch, ktery vśak dosud zname

jen z predbeżnych zprav (V. B u d i n s k y - K r i ć k a 1975c). Nove ziskanych

sidliśtnich archeologickycli nalezü, doklädajicich existenci vesnickych osad,

je velmi znaćne mnozstvi. Jedna se o desitky lokalit v Cechach (A. Beneś

1973, tyż 1974d, tyż 1975c, P. B u d i n s k y 1973, M. Cvrkova 1975, J. F r ö h ­

lich 1975b, L. Skrużny 1975, na rüznych mistech), na Morave (B. K l i m a

1974, Z. M erinsky 1975a, tyż 1975b, P. J. M ichna 1974b, na rüznych

mistech, tyż 1975, na l’üznych mistech, B. N o v o tn y 1975c, J. P a v e lcik

1975a, I. Peśkar 1975, V. S o u ch u p o v ä 1975,

Stańa 1974b, J. U nger

1974, tyż 1975) a na Slovensku (D. B ia le k o v ä 1975a, Y. B u d in sk y -K riß k a

1974, tyż 1975a, tyż 1975b, tyż 1975d, tyż 1975e, J. Hośś o 1975, J. P a vü k

1975, S. Śiśka 1975). Mnohem intensivneji zkouma vesnicka sidliśte z mlad-

śich obdobi stredoveka archeologie. Jejich vysledkü (srov. napr. A. H abov-

śtiak 1975b, Z. Smetanka 1974, tyż 1975a, 198 - 203, Z. Smet anka — J.

K l a p ś t e 1975, Z. Smetanka — J. Skabrada 1975b, R. Snaśil 1975,

J. Skabrada — Z. Smetanka 1975) lze ovśem v rade pripadü poużit i pro

studium a poznäni staroslovanske vesnice.

Velmi zavaznym archeologickym pramenem jsou hrbitovy (o historii

vyzkumu slovanskych hrbitovü v Cechach Z. K r u m p h a n z l o v ä 1975).

Jejich problematikou se velmi śiroce v pośledni dobe zabyva Z. Ki’umphanzlo-

vä; ta je take autorkou präce o chronologii ceskeho pohrebniho inventäre

9. - 11. stoleti (Z. K r u m p h a n z l o v a 1974b), o jejiz zaverech by bylo vhodne

diskutovat. Velmi slibne vysledky zrejme prinese v budoucnu nove se roz-

bihajici vyzkum jihoceskych slovanskych mohyl (srov. A. Beneś — J. Mi­

chałek 1974, A. Beneś 1974a, ty ż 1974b, J. F r ö h l i c h 1975a, 452 - 453;

o vyzkumu jednoho moravskeho mohylniku S. St uc hl i k 1974). Celou radu

nametü primo k historickym üvaham jiż nyni poskytuje probihajici vyzkum

pohrebiśte v Lumbeho zahradach na Prażskem hrade, kde maji nektere

hroby nesmhne bohatou vybavu śperkń, öästecne velkomoravskeho püvodu

(Z. Smetänka — L. H rd li c ka — M. B l a j e r o v ä 1974). Samostatneho

monografickeho zpracovani se nyni dockal mladohradistni hi'bitov z Velkych

Hosterädek (K. L u d i k o v s k y — R. Snaśil 1974). Jiste zajimave vysledky

prinese i budouci zpracovani a publikace pohrebiśte ze Sadü u Uherskelio

Hradiśte (predbeżnou zpravu o teto lokalite podała K. Mareśova 1975,

28 - 34). V poślednim obdobi bylo nove zjiśteno ći zkouma.no nekolik desitek

hrbitovü z

staroslovanskeho udobi a to v

(P. B u di n s k y 1973,

16 - 17, K. M o t y k o v a — A. R y b o v ä 1975,1. R o s o l o v ä 1974, J. Släma —

K. Sklenär 1974, V. Fe nc l 1974, 243,L. Skru ż ny 1975,na rüznych mistech),

na Morave (V. Dohnal 1974a, tyż 1974b, tyż 1975, M. J a ś k o va 1975, Z..

K l a n i c a 1974a, ty ż 1974c, P. J. Michna 1974b, 220, ty ż 1975, 224, B. N o­

v o t n y 1974a, ty ż 1974b, C. Stańa 1974a, ty ż 1975b) i na Slovensku (J.

B a to r a 1975, D. B i a l e k o v ä 1975b, Z. Ćilinskd 1975b, S. D use ko va

1975, G. Neviz&nsky 1975, J. Pa v uk — P. R om s au er 1975, M. R c j h o l c o -

vä 1974, taż 1975a, taż 1975b).

Velmi eile ceskoslovenske numismaticke badani se v poślednim obdobi

representovalo celou radou zavażnych praci. Na prvem miste nutno pre-

devsim vzpomenout zakladni prirucku k numismatice, kterou napsala E.

N o h e j l o v ä - P r a t o v a (1975, srov. jeji kladne ohodnoceni R. Turkem 1975d).

Cenny je i strucny prehled mincovnictvi ćeskeho denäroveho obdobi (J. Has-

k o v ä 1975a) i mnohem śireji pojaty a popularne vedecky zamereny vyklad

stejne tematiky (J. Hli nka — P. R a d o m e r s k y 1975). Formou bibliogra-

fickeho pfehiedu zpracovala stejnou otazkuiZ. N e m e s k a l o v a - J i r o u d k o v ä

(1975). Z dilöich numismatickych problemu se potom uvazovalo o uplatneni

byzantskych minci a vahoveho systemu na Velke Morave (J. P o s v a r 1973,

opakoval sve jiż vicekrate zvefejnene poznatky, ke kterym je vsak zapotrebi

uröite zdrżenlivosti), nalezech rimskych minci na staroslovanskych lokalitach

a jejich vyznamu (E. K o l n i k o v a 1973), poöatcich öeskeho mincovnictvi

(S. S uc ho do ls ki 1975), slavnikovskem mmcovani (R. Tu rek 1974d), nale­

zech öeskych denaru v okolnich zemich (V. a G. H a t z o v i 1975, L ’. Kra sk ov-

skä 1975a, J. Hl inka 1974), bratislavske mincovne (J. Hlinka 1975),

nejstarśich rażbach moravskych Premyslovcü (P. R a d o m e r s k y 1975),

vyznamu uplatneni Vaclavova jmena na Oldrichovych denarech (J. H as ko vä

1974) a konecne o żelcanskem (J. H a s k o v a 1975b) a komärovskem pokiadu

(V. S ik ul ov a 1975). Velmi uzitecne je i srovnani vsech dosud publikovanych

typü nejstarśich ćeskych denaru (R. T urek 1974g, tyż 1975e). Publikace se

konecne doökal jiż pred mnolia lety dokonöeny korpus öeske stredoveke

keramiky datovane mincemi (P. R a d o m e r s k y — M. R i c h t e r 1974). Z no-

vych nalezü minci, pochazejicich povetsinou z archeologickych vyzkumü

(V. D a v i d e k 1975, S. D u s e k o v a 1975, 47, J. Fu nd är e k 1974, O. K os — P.

K o s t u r i k 1974a, 207, titiż 1974b, 106, B. N o v o t n y 1975b, 43, M. Rej hol -

c o vä 1975b, 88), jiste nejvice zaujmenovy denarovy poklad ze Zlivi u Ceskych

Budejovic, dosud pouze predbeżne publikovany (A. Benes 1975b, O. Weiss

1974a, tyż 1974b).

Prinos archeologie pro poznani rane stredovekeho dalkoveho obchodu

spociva pfedevSim v nalezech predmetü, ktere jsou prokazatelne v naśem

prostredi importy. Z novych zaujme kousek kadidla ze Sadü u Uherskeho

Hradiśte (K. Maresova 1975, 24, P. J. Michna 1974b, 227) a tzv. „rusky

zatnek” z Mlade Boleslave (R. Tu rek 1974f, 11). Za importovany predmet

take oznacit kulovite zavazicko s puncy z Melic na Morave (P. J. Michna

1974a, 74, 77). Naproti tomu podkovovity predmet ze Svädova, oznaöeny

v literaturo jako baltsky import (L. K o ś n a r — J. Wal dha us er 1974),

ukazuje se byt podle noveho — dosud nepublikovaneho — rozboru spiśe

novodobym kolonialnim platidlem.

Nepochybne velmi slożitym problemem je zjistov&ni prubehu hlavnich

rane stredovekych cest (obecne k tomuto a o zpusobu dopravy F. P sota 1974).

Uvedenou otazkou se nyni souborne zabyva I. Vavra, ktery v pośledni dobe

studoval cestu Zitavskou (I. V a vra 1974), Rezenskou a Norimberskou (I.

V a vra 1973, o teto prąci napsal priznivou recensi V. Sm ilauer 1975). Jini

badatele zamerili potom svoji pozornost k ceste Meninske (R. V erm ou zek

1974), Trstenicke (L. H osak 1973) a Libicke (J. S k abrada — Z. Sm etanka

1975a). Pouze z duvodu bibliograficke uplnosti budiż vzpomenut i prispevek D.

T ra v n i fika (1973, 103 - 105) o starych, cestach na Vitorazsku. Jak hluboko

do minulosti lze poloźit i vyuzivani vodnl vltavske cesty je pri naprostem ne-

dostatku pramenu pro nejstarśi obdobi zatim sporne (J. H on l 1973, 117 - 118).

Nejvyraznejsim umeleckym projevem raneho stredoveku je zcela ne-

sporne sakralni architektura (velmi struóne o stavitelstvi teto epochy B.

S y r o v y — I. Puśkar 1974, poyśechny je i preliled E. B a ch ma nna 1974).

V pośledni dobe poutaji k sobe

zvysene mire pozornost predevsim stavby

premyslovskeho obdobi. Po katalogu rane stfedoveke architektury z Cech

z pera A. Merhautove, o jehoż zpusobu zpracovani se nyni diskutuje (D. Li bal

1974) a ktery autorka sama nyni doplńuje (A. M e r h a u t o v a - L i v o r o v a

1974a), pokusiła se taż badatelka o popularne pojaty prehled vyvoje raneho

stredovekeho stavitelstvi na śirśim stredoevropskem uzemi, ktery je doplnen

velmi cennymi fotografiemi (A. Me rhaut ova 1974b, srov. recensi Z. Sme-

t ank y 1975b). iJżeji zamerena ke specialnimu tematu tribunovych kostelu

je potom prace A. T om a sz ew sk e ho (1974, srov. jeji hodnoceni od J. Zem-

lidky 1975d). Ze studii venovanych jednotlivym stavbam budiż zde vzpo-

menuto I. Borkovskeho monografie o vyzkumu svatojirskeho kostela a klas­

tera na Prażskem hrade (I. B o r k o v s k y 1975), dale prace o tamejśim svato-

vitskem chramu (V. K o t r b a 1974), brevnovskem klasternem kostele (V. Pisa

1974 s koncepci jiż drive zverejnenou, nikoliv vśak obecne prijimanou), svato-

petrske vysehradske svatyni (B. N ec h v a t a l 1974), kostele sv. Klimenta u

Lipuvky na Morave (K. S tr ans ky 1975), svatoklimentske svatyni u Osveti-

man (S. Zacherle 1975) a kostele v Krasne nad Hornadem (B. Pol l a 1975).

Yelkym prekvapenim byl jiste objev zakładu kostela byzantskeho pudorysu

z

.

stoleti v areału sazavskeho klastera, dosud jenom predbeżne publikovany

(K. R e i c h e r t o v a 1974, 223 - 225, taż 1975, 33, k historii sazavskych kostelu

viz V. R y ne ś 1974). Zda bude możno do seznamu rane stredovekych kostel-

nich staveb prićist i stavebni torso z Loch na Caslavsku (upozornil na ne R.

Turek 1974h), muże rozhodnout jedine budouci vyzkum.

Predkfestanskó formy nabożenskeho żivota davnych Slovanu poutaji

k sobe jiż po dlouhou dobu zajem badatelu; pri naprostem nedostatku pramenu

pohybuje se vetsina zaveru pouze v oblasti hypotes. Za ty nutno oznacit

i myslenku o możne existenci pohanskeho kultovniho mista v Lochach na

Caslavsku (R. Turek 1974h, 463, 465), o kultovni funkci kuloveho objektu

na Pohansku u Breclave (B. D ost ał 1975, 104 - 110) a samozrejme v mire

jeste mnohem vetsi o m41o pfesvedcivem (Sianku o udajne staroslovansk6

ctyrhlavé modle z Plavce na Znojemsku (A. P li c ht a 1974). Patrné zajímavé

poznatky o predkrestanskych predstavách dávnych Slovanú prinese publikace

vyzkumu pohrebisté v Sadach (kde patrné doklady totemismu, srov. K.

Mar esová 1975, 28, 34).

Velmi siroce a z celé rady aspektu byly studovány poéátky krestanství

v nasich zemích, także jiż samotny poéet prací vénovanych této tématice

je úctyhodny. Lze se proto zmínit pouze o nékterych nejzávaznéjáích- Opétovné

se uvazovalo o predcyrilometodéjském krestanství (P. R a t k o ś 1972), od-

razu píijetí kresíanství v archeologickych pramenech (Z. K r u m p h a n z l o v á

1974a), púsobení eyrilometodéjské misie na Velké Moravé (R. Marsina 1972,

B. C h r o p o v s k y 1972), existenci a vyznamu slovanské liturgie v premyslov-

ském prostredí (F. W. Mares 1974, O. K rá l ík 1973, R. Hurt 1973; k poz-

déjsí tradici J. T i b e n s k y 1972) a prípadném jejím zásahu do Polska (zde

protichudná stanoviska: O. K rá l í k 1975 a J. Le śny 1975a, 274 - 275) apod.

Yelkou pozornost poutaly k sobé pocátky prazského biskupství (celkové ke

kresíanství v Cechách Z. Fiala 1975, 69 - 86, viz też K. Bos l 1974). Uvazovalo

se o vztahu prazské diecése k Miśni (J. Huth 1974), vytvárení ceské církevní

správy (F. Seibt 1974, 14 - 16), církevním majetku v raném období (R.

N o v y 1974, 48 - 50; k drzbé sázavského klástera viz J. B u b en í k 1975),

poéátcích klásterú u nás a o jejich vyznamu pro kulturu (I. Hl av áé e k 1974,

396 - 398, F. Machi lek 1974, 63 - 65), svatovítském (L. Mat ejka 1974) a

svatoivanském kultu (R. Vermouzelc 1975, 270 - 273), stárí a dobé założeni

mélnické kapituły (F. Purś 1974, vécné správny názor hájí J. R á c 1975) a o

církevní situaci na Moravé po pádu velkomoravské fiśe (D. R a p a n t 1974, 50,

M. Z em ek 1973b).

Jedním ze základních kultumích, zlomú, které prineslo velkomoravské

období, byl poóátek slovanského písemnietví (obecné k témto otázkám J.

Skutil 1973a). Z jelio nejstarsích památek byly nyní opétovné rozebírány

panonské legendy (R. Ve c er k a 1975) a homilie Clozianu (E. B l á h o v á 1973,

0 práci referoval J. Sop ko 1975a). Zda se archeologicky podaíí nalézt néjaké

zbytky staroslovanskych psanych památek, zustává problemem (na moźnost

takovéhoto nálezu upozornil V. H r u b y 1975, 10). Predmétem stálych úvah

je otázka církevnéslovanské tvorby v premyslovskych Cechách a její konti-

nuity éi diskontinuity s velkomoravskym obdobím (F. W. Mares 1974; k prob­

lemu ceské cyrilice K. H o rá l e k 1975). Do oblasti déjin písemnietví spadá

1 problém puvodu tzv. Prazského sakramentáre (K. Gamber 1974) a neprímo

i pííspévek zabyvající se zvoláním provolávanym pri Détmarové volbé praź-

skym biskupem (F. Z ag i ba 1974). V bádání nad otázkami filiace a stárí

jednotlivych legend éeského stredovéku (prehled vyvoje názorü podał H. Jilek

1975; vynikající vécné shrnutí celkové problematiky u J. L u d v í k o v s k é h o

1974) se nyní zásluhou Z. Fialy rozpoutala zivá diskuse o dobé sepsání Kristiá-

novy legendy (Z. Fial a 1974, tyż 1975, 97 - 110, J. L u d v í k o v s k y 1973,

tyż 1974, 267 - 272, tyż 1975, G. C haloupka 1974, M. K u ée r a 1974b,

J. So p ko 1975b, neprímo i R. Tu rek 1975a); její prübéh ukazuje, że se

skuteóne s nejvetsi pravdepodobnosti jedna o dilo końce 10. stoleti. Menśi

prispevek se potom zabyval legendou Beatus Cyrillus (O. K ra l i k 1974) a

dalsi op§t zameril svoji pozornost na sloh Kosmovy kroniky (D. B a r t o n k o v a

1975), ktera se nyni do fikała nekolikereho vydani ćeskeho pfekladu (K. Hrdi-

na — D. Tr es ti k 1975, Z. Fiala — M. Blahov& — K. Hrdi na 1975).

ObdobnS było publikovano i dilo jeho pokracovatelu (M. Bl&hova — Z. Fiala

1974, srov. recensi L. S u l i tk o ve 1975).

S poóatky krestanstvi a pisemnictvi je na naśem uzemi spjat i pof&tek

śkol. Z ojedinelych zprav v pisemnych, pramenech vime, że jakasi skola

existovala jiż na Velke Morave. Bliże se vśak o ni vyjadrovat nelze (o tomto

problemu A. Ba gi n 1973 a P. R a t k o ś 1973, 20 - 26, o jeji poloze nyni na

podklade archeologickych nalezu uvażuje V. H r u b y 1975, 10 - 16). Stejne

tak nelze rici nic konkretniho o nejstarsich dejinach katedralni skoly pri

prażskem biskupstvi (J. K a d l e c 1974, 18 - 19). Slovanska skola na prażskem

Vysehrade, udajne misto vyuky sv. Prokopa, re skutećnosti ovsem neexisto-

vala (V. R y n e ś 1975).

O vyznamu toponomastickeho studia pro reśeni nekterych problemu

raneho stfedoveku neni nejmenśich pochybnosti. Prace z teto oblasti za

pośledni obdobi vzesly vsak z per odborniku jinych oboru. Cenne jsou dva

drobne prispevky R. Turka o jmenu Libice (R. T urek 1974e) a Mlade Bo-

leslave (R. Tu rek 1974c, 286). Zajimave je i upozorneni na pozdni vznik

jmena Srbske Kamenice, ze ktereho se vyvozovaly zavazne zavery o zasahu

srbskeho etnika na ćeske uzemi (J. K u r ka 1974a, 103 - 105). Pokus o spojeni

mistnich jmen typu ,,Ivan” se svatoivanskym kultem se vsak zrejme doćka

korektur (R. V e rm o uz ek 1975).

Pri rozboru archeologickych nalezu nalezaji v mire stale vetsi uplatneni

ruzne prirodovedne a technicke discipliny (o jejich uplatneni na Morave

C.

Stańa 1975a, 230 - 232). Ceskoslovenske antropologicke badani, ktere

m4 jiż velkou tradici (srov. M. S tloukal 1975a, obecne o jeho ukolech J.

Chochoł 1975a) pristupuje ke kosternemu materiału staroslovanskych,

populaci se spravnou snahou o jeho komplexni rozbor. Neomezuje se pouze

na metricky, typologicky a dalsi vpodstate jenom popisny rozbor (i kdyż ten

je samozfejme nutny a u małych souboru je take vpodstate jedinym zaverem

antropologickeho śetreni, srov. napr. M. Stloukal 1975b), ale reśi i otazky

paleodemograficke, zdravotni a dalsi (viz takoveto pojeti v ćlancich M.

Stloukala 1974, L. Y y h n a n k a 1974, M. St loukal a — H. H a n a k o v e 1974).

Vzajemnym porovnanim techto poznatku z jednotlivych lokalit pokouśi se

potom o óiste historicke zavery (napr. o połygamii ve velkomoravske vladnouci

vrstve, utracovani deti apod., viz M. S tloukal 1973). Nakolik bude antropo­

logie schopna presne rozpoznat vzajemne rodinne a pribuzenske vztahy zemre-

lycli (v pfipade hrobu ze Zavisti se o to velmi odvażne pokusił J. Chochoł

1975b), ukaże teprve dalsi diskuse o teto otazce. Ceskoslovenske antropolo­

gicke probłematiky se konećne tyka i polsky prispevek studujici nalezy

trepanovanycli lebek na polskem a ceskoslovenskem uzemi (A. Pa l uc h 1975).

Pevné misto v souboru prírodovédnych oború, které napomáhají pri

studiu problematiky rané stredovékého obdobi, zaujímá petroarcheologie

(celkové pouíeni o tomto oboru podává práce J. Stelcla — J. Maliny 1975;

jeji predchozí némeckou ver si kladné ohodnotil M. L ic k a 1972). Velmi zajíma-

vá petrografická analysa stavebnich zbytku kostela na hradiśti u Osvétiman

(S. Zacherle 1975) vsak zcela jednoznacné problém jeho stárí nerozresila.

Technickymi metodami jsou nyní zkoumány omitky i malta z velkomorav-

skych sakrálních staveb (L. Pa go 1974). Zásluhou stále ea.stéji provádénych

paleobotanickych prúzkumu poznávaji se nyní nejenom druhy péstovanych

plodin a ovocnych stromu v raném stredovéku (E. H a j n a l o v á 1975, F. K ühn

1975, E. Opravil 1974a, - ty ż 1975a, ty ż 1975b, tyż 1975c, I. P l ei nero vá

1975a, 88 - 92, R. Snásil 1974, Z. T empír 1973, ty ż 1975, celkové o déjinách

kulturnícli rostlin E. N. Sinskaja 1973, o teto práci napsala referát M. Bera-

n o v á 1975b), ale získávají se i podkłady pro rekonstrukci tehdejáiho lesního

porostu. Resenítéto otázky vyzaduje ovsem i spolnpráci s historiky, palynology

aj. (viz E. R y b n í c k o v á 1973, E. Opravil 1974b, tyż 1973). Nepochybné

velky vyznam pro casové zarazení velkomoravskych památek bude mit

chystaná dendrochronologická analysa drev z ]\likulcic (V. Zí de k 1974).

Pro resení celé rady zavażnych otázek z déjin osídlení (napr. pri zjistování

hustoty sídel, postupu kolonisace apod.) jsou velmi duleżite soupisy arcbeolo-

gickych památek z mensích regionu; téch bylo — ovsem rúzné koncipovanych—

publikováno v poślednim obdobi nékolik (A. Beneś 1973, tyż 1974c, J. Bu-

beník 1974b, V. B u d i n s k y - K r i ć k a 1974, E. K o r d i o v s k y 1974, Z. Po-

kluda 1975, F. Sedláéek 1974, L. Skrużny 1975, S. Vencí 1974, R. Turek

1975b).

Z prací, které se po vsech stránkách zabyvají problematikou rané stredo-

vékého obdobi v nasich zemích, dockala se nyní némeckého vydání velmi cen-

ná R. Turkova kniha o pocátcích ceskych déjin (R. Tiirek 1974a).

Z novych bibliografickych pomúcek bude jisté príznivé prijat velmi po-

trebny a użitecny rejstrík casopisu „Památky archeologické” (J. R a ta j 1974,

srov. referát K. M o t y k o v é 1975). Vedlepravidelné bibliografickéreśerśe litera­

tury z r. 1972, která se zabyvala nejstarsími slovanskymi déjinami na ceskoslo-

venském území (J. Sláma 1975) a bibliografie numismatickych prací (E.

Simek 1975), byla publikována i rada soupisñ regionalni vlastivécbié litera­

tury (napr. Z. Bisinger a kol. 1973, Z. Bis inger 1974, Z. Bisinger — J. Ty-

woni ak 1975, J. K u b í é e k 1975). Bibliograficky charakter mají i nékteré

clánky, které shmuly literatm'u k rúznym otázkám feudálního obdobi na

Slovensku (M. K u c e r a 1974c) a k velkomoravské problematice (J. Skutil

1973b).

Zcela nesporné má znacny vyznam i popularisacní éinnost odbornikñ

zabyvajících se ranym stfedovékem, kterí v populárné-védeckych pracich

seznamují sirsí verejnost s tímto obdobím národních déjin. Je proto zapotrebí

uvítat dvé nové — koncepcné vsak znacné odlisné — práce o éeskoslovenském

pravéku a staroslovanském obdobi (K. Sklenár 1974b, srov. kladné

ohodno-ceni F. Oslanskeho 1975 a J. Ż e m l i c k y 1975a, o slovenskem praveku

P. D v o f a k 1975) i kratśi popularni pfeliledy archeologickeho vyzkumu na

Morave (J. P ou l ik 1974b) a v Mikulćicich (J. Po u l i k 1974a), ii velrni zasve-

cene napsanou stat o ćeskem statu 10. - 12. stoleti (II. T u re k 1974b). Za

zminku jiste stoji i stale velmi kladny ohlas slovenskeho rydani pfehledneho

dila o zapadnich Slovanech od nemeckeho odbornika J. Herrmanna (śrov.

M. K u óera 1975, Z. M e f i n s k y 1974, V. Ne kud a 1975b).

Dejinami ceske archeologie se soustavne zabyva K. Sklenaf; z jeho pera

vyśel i zajimave napsany popularni pfehled historie tohoto oboru v Cechach

aż po dobu Pićovu (K. Skl enaf 1974c, referat o knize napsal J. Ze ml i cka

1975c) a potom pfehled vyzkumne cinnosti P. Krolmuse na uzemi severne

do Prahy (K. Skl enaf 1974a). Kratkę vzpominkove ćlanky były potom jeste

napsany o J. Svehlovi (J. B il e k 1974) a J. N. Woldrichovi (J. Michałek

1974).

LITERATURA

Seznam zkratek: AR — Archeologické rozhledy; Archeol. vÿskumy — Archeologické vÿskumy a należy na Slovensku v roku 1974, Nitra 1975; ASM — Archeologické studijni materiâly; Bohemia sacra — Bohemia sacra. Das Christentum in Böhmen 973 - 1973, Düsseldorf 1974; ÖSÖH — Öeskoslovensky öasopis historickÿ; HG — Historickä geo­ grafie; Millenium — Millenium Dioceseos Pragensis 973 - 1973. Beiträge zur Kirchenge­

schichte Mitteleuropas im 9. - 11. Jahrhundert, Wien — Köln — Graz 1974; PA —

Pamâtky archeologické; PV — Pfehled vÿzkumù; S1A — Slovenska archeológia; SPFFBU-E — Sbornik praci filosofické fakulty brnënské university, rada archeologicko- klasickâ; Velkd Morava — Velkâ Morava a feudalni spoleinost v 9. - 13. stoleti se zfetelem

k jiin i Moravë, Mikulov 1973; Vÿbër — Vÿbër z praci èelnu historického klubu pii

Jihoëeském muzeu v Coskÿch Budëjovicich; Z tradic — Z tradic slovanské kultury v Ce­

chach. Sdzava a Emauzy v dëjinâch ôeské kultury, Praha 1975.

A n dresk a, J. 1975: Archeologické ndlezy rybàfského nâfadi v MikulSictch, AR X X V II, 132 - 139.

A v e n a riu s, A. 1974: Die Awaren in Europa, Amsterdam — Bratislava.

B agin , A. 1973: Konstantinova slovanskà vyësia ëkola, in: Velkâ Morava, 352 - 361. B ach m an n , E. 1974: Architektur und Sakrallandschaft, in: Bohemia sacra, 481 - 508. B a r to n k o v d , D. 1975: Prosimetrum u Kosmy, in: Classica atque mediaevalia Jaroslao

Ludvîkovskÿ octogenario oblata, Brno, 151 - 163.

B â to ra , J. 1975: Zâchrannÿ vÿskum slovansko-avarského pohrebiska v KameniSnej, in: Archeol. vÿskumy, 20.

B axa, P. 1974: Nâlez v/Sasnostredovekého meca na Slovensku, AR X X V I, 60 - 62. B en eś, A. 1973: Okolî Katovic v praveku a na poSâtku défin, in: U nas doma. Mésteéko

Katovice jak je zndte i neznäte, Katovice, 13 - 34.

— 1974a: Mohyly nebo zanikła stredovëka osadal Vÿbër 11, 115 - 116. — 1974b: Vÿchodni hranice slovanského osidleni jiinich Cech, Vÿbër 11, 113.

— 1974c: Vyzkumy expozitury Arclieologického ûstavu CSAV v Plzni v Zdpadoœském

kraji v letech 1963 - 1972, Minulosti Zâpadoëeského kraje X , 170 - 184.

— 1974d: Z pravëku zbudovskych Blat, Vÿbër 11, 244 - 245. — 1975a: Bechynë. Objev nového pravëkého hradisté, Vÿbër 12, 283.

— I975b: K e gl. O. Weise: Zliv, vzácny nález minclvévody Oldficha, Vybér 12, 70. — 1975c: Kolodéje nad Luznicí v pravéku, Vybér 12, 25 - 28.

— 1976d: Váíné poskození hradisté Prácheñ, Vybér 12, 207 - 208.

— , M ich a łek , J. 1974: Zaméñování pravékych a slovanskych mohylovych pohfebiál

v jiíních Gechách, Vybér 11, 12 - 14.

B e ra n o v á , M. 1975a: öechija v period ot naiala slavjanskogo zaselenija do 12 veka, PA L X V I, 153 - 184.

— 1975b: recense práce E. N. S insk é, Historická geografie kidturních rostlin (Na

úsvité zemédélstvi), Praha 1973, PA L X V I, 492 - 495.

■— 1975c: Studium pravékého a carné stredovélcého zemédélstvi v éeské archeologii za

poślednich padesát let a hlavní úkoly daliího bádání, ASM 10/2, 89 - 97.

— 1975d: Zemédélská vyroba v 11.¡14. stoleti na území Ceskoslovenska, Praha.

B ó re s, J. 1974: Vysledky doterajSieho vyskumu slovanského hradiska

vSariJskychSokolov-ciach, Nové obzory 16, 113 - 131.

B ia le k o v á , D. 1975a: Nové nálezy z povrchovéhoprieskumu v Pobedime, in: Archeologickó vyskumy, 25 - 26.

— 1975b: Slovanské pohrebisko v Závade, in: Archeol. vyskumy, 26 - 27. B íle k , J. 1974: Josef Svehla — archeolog, V^bér 11, 89 - 90.

B is in g e r, Z. a kol. 1973: Vybérová bibliografie Stfedoéeského kraje 1971, Stfedoöesky ßbornik historicky 8, 297 - 328.

— 1974: Historicko-vlastivédná bibliografie Stfedoéeského kraje za rok 1972, Stfedoöesky sbomik historicky 9, 265 - 296.

— , T y w o n ia k , J. 1975: Historicko-vlastivédná bibliografie Stfedoéeského kraje za rok

1973, Stfedoöesky sbomik historicky 10, 283 - 308.

B is t r ic k y , J. 1972: Poéátky hradu a mésta, in: Malé déjiny Olomouce, Ostrava, 18-32. B lá h o v á , E. 1973: Nejstarsí staroslovénské homilie (Syntax a lexikon), Studie ÖSAV 11,

Praha.

B lá h o v á , M., F ía la Z. 1974: Pokraéovatelé Kosmovi, Praha.

B oh a ö, Z. 1974: Újezdy a Lhoty. Príspévek k déjinám osidlení stfedovSkych öech, HG 12, 3 -2 5 .

B o r k o v s k y , I. 1975: Svatojifská bazilika a kláster na Pralském hradé, Praha.

B o si, K. 1974: Herzog, König und Bischof im 10. Jahrhundert, in: Bohemia sacra, 269 - 294. B u b e n ík , J. 1974a: Nálezy hradistního období z vrchu Hradisté u öernovic, okr. Chomu-

tov, A R X X V I, 56 - 60.

— 1974b: Nástin stavu bádání slovanského osidlení severozápadních öech, Zprávy — Studie Oblastního vlaativédného muzea v Teplicích 10, 25 - 31.

— 1975: K topografii púvodní pozemkové dríby sázavského klástera, Sborník vlastivéd- nych prací z Podblanicka 16, 295 - 302.

B u d in sk y , P. 1973: Vyzkumy a pfírústky archeologického oddélení teplického muzea v le-

tecli 1970 - 1971, Zprávy — Studie Oblastního vlastivédnóho muzea v Teplicích 9,

15 - 24.

B u d in sk y -K r iö k a , V. 1974: Vel’ky Saris v praveku a na prahu dejln, Nové obzory 16, 85-111.

— 1975a: Nález základov stredovekej sakralnej stavby a slovanskych sídliskovych objektov

vo Vranove nad Topl'ou, in: Archeol. vyskumy, 36 - 37.

— 1975b: Sídliskové nálezy z Hrane, in: Archeol. vyskumy, 30.

— 1975c: Slovanské sídlisko v Blatnych Remetách, in: Archeol. vyskumy, 27 - 29. — 1975d: Slovanské sídlisko v Skrabskom, in: Archeol. vyskumy, 33 - 34.

— 1975e: Slovanské sídlisko vo Vranove nad Topl'ou-Cemernom, in: Archeol. vyskumy, 37 - 38.

B u rian , V. 1975: Obilní jáma v Komofanech (okr. Vyskov), PV 1974, 75 - 76.

•Császta, J. 1975: Í)alsia slovanská pee z hradiska Lupka v Nitre, in: Archeol. vyskumy, 42.

C v r k o v a , M. 1975: Prav&M osidleni ve Stadicich (Rehlovicich) o. Üsti n. L., Zprävy — Studie Oblastniho vlasti vednćho muzea v Teplicich 11, 1 - 11.

ö e r n o h o r s k ^ , K . 1974: Otisky osy a otisky disku na £asn£stfedov£M keramice, Öasopis Moravskeho musea — vedy spolećenskó L IX , 43 - 96.

C ilin s k ś, Z. 1975a: Frauenschmuck aus dem 7. - 8. Jahrhundert im Karpatenbecken, S1A X X I II, 63 - 96.

— 1975b: Predvel’komoravske kostrove pohrebisko v Komdrne, in: Archeol. vyskumy, 43 - 45.

D a v id e k , V. 1975: Ndlez dendrü knizete Sob&slava I. na Budöi, Numismaticky sbornik X III, 243 - 245.

D o h n a l, V. 1974a: Mladohradistni kostrovy hrob v MladSi (okr. Olomouc), PV 1973, 73. — 1974b: Vyzkum stfedohradiśtniho pohrebiśte, v Holici (okr. Olomouc), PV 1973, 71 - 72. — 1975: Pohrebi&ti ze stfednl doby hradistni v Olomouci — Holici, PV 1974, 47 - 48. D o s td l, B. 1974: Mladohradistni keramickä skupina z Bfeclavi-Pohanska, SPFFBU-E

18 - 19, 181 - 193.

— 1975: Bfeclav — Pohansko IV . Velkomoravsk'y velmozsky dvorec, Brno. D o s tś l, O. a kol. 1974: öeskoslovenskd historickä mesta, Praha.

D u se k o v a , S. 1975: Stredoveke pohrebisko v Modranoch, in: Areheol. vyskumy, 47 - 48. D v o ra k , P. 1975: Odkryte dejiny (ddvnoveke Slovensko), Bratislava.

F e n cl, V. 1974: Prav&kä sbirka M&stsMho muzea ve Velvarech, Zpravodaj stredoćeskó vlastivedy a kronikärstvi VI, 235 - 256.

F ia la , A., H a b o v ä tia k , A., S te fa n o v iß o v ä , T. 1975: Opevnene sidliskd z 10. - 13.

storoiia na Slovensku, A R X X V II, 429 - 444.

F ia la , Z. 1974: Hlavni pramen legendy Kristidnovy, Rozpravy öeskoslovenske akademie ved, rada spolećenskych ved, 84, ses. 1, Praha.

— 1975: Pfemyslovskć Ćechy. Gesky stat a spolecnost v letech 995 - 1310 (2. vydani), Praha.

— , B ld h o v d , M., H rd in a , K. 1975: Kosmova kronika óeska, Praha. F r ö h lic h , J. 1974: Slovanski hradisti u Kuklova, Vyber 11, 191 - 193.

— 1975a: Dva pHspivky ke slovanskemu osidleni jiźnich Öech, A R X X V II, 449 - 453. — 1976b: Prvnl kapitola k dijinam mesta Pisku, Vyber 12, 174 - 178.

F u n d ¿rek , J. 1974: OjedineU ndlezy minci na Devine, Slovenska numizmatika III, 197 - 198.

G am ber, K. 1974: Das Meßbuch Aquilejas im Raum der bayerischen Diözesen um 800, in:

Millenium, 111 - 118.

G oś, V. 1974: Slovanskd Mohelnice v roce 1973 (okr. Sumperk), PV 1973, 74 - 75. — 1975a: Osada hrniifü v Mohelnici, A R X X V II, 338 - 341.

— 1975b: Vijzkum slovansk& Mohelnice v roce 1974 (okr. Sumperk), PV 1974, 52 - 53. Graus, F. 1974a: Die Problematik der deutschen Ostsiedlung aus tschechischer Sicht, in:

Die deutsche Ostsiedlung des Mittelalters als Problem der europäischen Geschichte,

Sigmarigen, 31 - 75.

— 1974b: Die Vorläufer der Städte auf westslawischen Gebiet, in: Settimane di studio

del Centro italiano di studi sull’ alto medioevo X X I , Spoleto, 231 - 266.

H a b o v s tia k , A. 1974: Ndlezy stredovekych hlinenych kotlikov na Slovensku, Zbornik Slovenskśho ndrodnóho müzea L X V III, História 14, 123 - 155.

— 1975a: Hradisko z 9. - 10. storoSia v Tlmaioch, S1A X X I II, 97 - 118.

— 1975b: Stredoveke agrarne sidliskd 10. ■ 13. storoSia na Slovensku, A R X X V II, 297-- 304.

H a jn a lo v ä , E. 1975: Archeologicke ndlezy kultumych rastlin a barin na Slovensku, S1A X X III, 227 - 254.

H ä sk ovd , J. 1974: K stdtni ideologii rani, feuddlnich öech, Numismatickó listy X X I X , 71 - 77.

— 1975a: Ćeskd mince doby romański. PHspevek k ikonografii ieskych denärü 10. - 12. stoleti, Cheb.

— 1975b: Numismaticky pfispevek k historickym poiatkvm, in: 700 let Chvdlenic 1275 -

■ 1975. Z minulosti a pfitomnosti obce i okoli, Chvdlenice, 21 - 25.

H a ta s, M. 1973: O hradisti Porań, Zpravodaj Srdmkovy Sobotky X , 75 - 76.

H a tz o v i, V. a G. 1975: Böhmische Münzen des 10. und 11. Jahrhunderts in schwedischen

Funden, Numismaticky sbomik X III, 85 - 101.

H a v lik , L. E. 1973: Morava a Imperium ve stfedoviku, in: Velkä Morava, 43 - 97. — 1974a: Oeneze feudalismu v Kyjevski Rusi ve svitle sovetski historiografie, Slovansky

pfehled 60, 141 - 145.

— 1974b: Prvni slovanski stdty. K charakteru vlddnich struktur a po&itküm, stdtnich

formaci, Slovanske historicke Studie X , 5 - 49.

— 1974c: Slovanski rane feudalni narodnosti a otdzka jejich geneze, Slovansky prehled 60, 44 - 56.

— 1975a: Cesky stdt a jihoslovanski stdty v obdobi vrcliolneho feudalismu (11. • po6.

14. stoleti), in: Cesi a Jihoslovani v minulosti. Od nejstarśich dob do roku 1918, Praha,

33 - 66.

— 1975b: Morava a Rus v 9. - 12. stoleti, K problematice nejstarśich moravsko-ruskych

vztahü, Vlastivödny vestnik moravsky X X V II, 178 - 195.

— 1975c: Na prahu dSjin — öeske a jihoslovanski zemi v predfeuddlnim a ran& feuddlnbm

obdobi, in: Cesi a Jihoslovan6 v minulosti. Od nejstarśich dob do roku 1918, Praha,

13 - 32.

— 1975d: Problematika ranefeudalniho vidomi slovanskeho pfibuzenstvi, in: Z tradic, 15 - 22.

H e jn a , A. 1975: Archeologick'y vyzkum v aredlu slovansMho hradisti v Chebu, ASM 10/2, 75 ■ 86.

H la v ä ö e k , I. 1974: Kirchen, Klöster und Bibliotheken bis zum 17. Jahrhundert, in:

Bohemia sacra, 396 - 405.

H lin k a , J. 1974: Ndlezy 6eskych a moravskych minci na Slovensku, Slovenskä numizrna- tika III, 1 1 -7 2 .

— 1975: Pohl’ad do dljin bratislavskej mincovne, Numismaticky listy X X X , 1 - 16. — , R a d o m e r s k y , P. 1975: Penize — pokłady — padilky. Mince a jejich ndlezy na

6eskoslovenskćm üzemi, Praha.

H o n l, I. 1973: Struiny pfehled nejstarsiho obdobi vltavske plavby, HG 11, 117 - 137. H o rd le k , K. 1975: K otazce óeskć cyrilice, in: Z tradic, 23 - 25.

H osä k , L. 1973: Zdpadomoravskd trasa Trstenickś stezky, in: Velkä Morava, 302 - 305. H osSo, J. 1975: Historickoarcheologick'y vyskum v Liptovskej Mare v r. 1974, Areheol.

vyskumy, 54 - 55.

H rd in a , K ., T r e s tik , D. 1975: Kosmova kronika ieskd, Praha.

H rd liß k a , L ., R ic h te r , M. 1974: Slovanski a stfedov&ki osidleni Oskobrhu u Podibrad, PA LX V , 111 - 184.

H ru b y , V. 1975: Metropolitni vysina, in: Vherski Hradisti — Sady, stfedisko velkomo-

ravske kultury a mod, Brno, 1 -1 6 .

H u rt, R. 1973: Morava a velkomoravsk'y odkaz, in: Velkä Morava, 160 - 183.

H u th , J. 1974: Die Frühgeschichte der Bistümer Meißen und Prag im Lichte der Bulle

„si semper sunt” vom 2.1.968, in: Millenium, 73 - 94.

C h a lo u p k a , G. 1975: recense prńce Z. F ia ly , Hlavni pramen legendy Kristiänovy, Praha 1974, Vlastivcdny vestnik moravsky X X V II, 349 - 351.

C h o ch o l, J. 1975a: Nikteri aktualni problemy v oboru prehistoricki antropologie, ASM 10/2, 140 - 145.

— 1975b: Pfedbiznä antropologickd analysa lidskych pozüstatkü ze slovanskych hrobü

C h ro p o v s k ÿ , B. 1972: Vues sur les débuts de la christianisation en Slovaquie, Studia historica slovaca VII, 7 -2 9 .

— 1974: Das frühmittelalterliche Nitrava, in: Vor- und Frühformen der europäischen Stadt

im Mittelalter, Teil II, Göttingen, 159 - 175.

Jan ń óek , J. 1974: recense prâce B. N e c h v â ta la , Archeologickÿ vyzkum, Vysehradu, Praiskÿ sbornik historickÿ V III, 5 - 28, ÖSÖH X X II, 122.

J aë k o v â , M. 1975: Hroby ze stfednî doby hradistnl v Pferovë (okr. Pferov), PV 1974, 49 - 50.

J ile k , H. 1975: Forschungsbericht, Die Wenzels- und Ludmila-Legenden des 10. und 11.

Jahrhunderts, Neuere Forschungsergebnisse, Zeitschrift für Ostforschung 24, 79 - 148.

J irä s k o , L. 1975: Osidleni Jindfichohradecka a Novobystficka ve svëtle archeologickÿch

nâlezù, Vÿbër 12, 237 - 239.

J u s to v â , J. 1975: Zdchrannÿ archeologickÿ vyzkum v Libici n. Cidl. v r. 1974, Polabi, vlastivëdnÿ zpravodaj 15, 39.

K a d le c, J. 1974: Tisiciletâ tradice theologického studia na vysokÿch êkoldch praiskÿch, in:

Slovo a iivot, Praha, 18 - 35.

K aäiök a, F ., N e c h v â ta l, B. 1974: Jiini opevnënî Vysehradu ve stfedovëku, Pamâtkovâ péëe 34, 42 - 52.

K a v a n , J. 1975: Hracl kämen z Libice nad Gidlinou, PA L X V I, 438 - 449.

K la n ica , Z. 1974a: Mladohradistnl pohfebiste v Hodoninë (okr. Hodonin), PV 1973, 74. — 1974b: Prâce klenotnîkù na slovanskÿch hradiètlch, Praha.

— 1974c: Slovanské hroby u Mutënic (okr. Hodonin), PV 1973, 68 - 69.

— 1974d: Vorbericht über die Ergebnisse der zwanzigsten Qrahungssaison in Mikul&ice, PV 1973, 56 - 57.

— 1974e: Zur Frage der Ursprungs der gegossenen Bronzeindustrie des 7. - 8. Jh. im

Karpathenbecken, Balcanoslavica 1, 97 - 105.

— 1975: Slované, „keszthelyska kultura” a Avafi, ASM 10/2, 21 - 24.

K lim a , B. 1974: Slovanskd polozemnice z Dolnlch Vëstonic (okr. Bfeclav), PV 1973, 69 - 70. K lim a , B. jun. 1975: Rozbor hfobù z velkomoravského hradiiti v Mikulóicich, A R X X V II,

140 - 150.

K lim k o , J. 1975: K poöiatkom vyvoja slovenskêho ûzemia a Charakteristika jeho sprâvy, in:

Poeta akademiku Vâclavu Vaneëkovi k 70. narozeninâm, Praha, 41 - 53.

K o lle r , H. 1974: Pannonien im 9. Jahrhundert, in: Millenium, 7 - 19.

K o ln ik o v â , E. 1973: K sekundärnemu pouzivaniu rimakych minci na Slovensku, Numisma- tické listy X X V III, 129 - 137.

K o p ë a n , V. 1975: référât o knize A. A v e n a r ia , Dia Awaren in Europa, Bratislava — Amsterdam 1974, Historickÿ öasopis 23, 619 - 620.

K o p e ë n ÿ , F. 1975: Jména pfedhistorickÿch kniźat, ZMK X V I, 146 - 151.

K o r d io v s k ÿ , E. 1974: Pfehled archeologickÿch lokalit a ndlezü z doby hradistnl na Klo-

boucku (okres Bfeclav), Jiźni Morava, vlastivëdnÿ sbomik 1 0 -1 1 , 13 - 21.

K o fa n , J. 1974: Nerostné suroviny a jejich zuiitkovanl, in: Dëjiny techniky v öeskoslo-

vensku (do konce 18. stoletl), Praha, 103 - 110.

K os, O., K o ä tu rik , P. 1974a: Sidlistni objekty z vÿzkumnê sezony 1971 na hradisku u

Kramollna, SPFFBU-E 18 - 19, 195 - 209.

— , — 1974b: Tfetl vÿzkumnd sezóna na hradisku u Kramollna (okr. Tréblë), PV 1973,, 105 - 106.

— , — 1975: Vyzkum na hradisku u Kramollna v roce 1974 (okr. Tfebië), PV 1974, 91 - 92.

K o s te ln ik o v â , M. 1974: Tkaniny ze slovenskêho pohfebistëv Rajhradë (wjzkum z r. 1972),

okr. Brno-venkov, PV 1973, 67 - 68.

— 1975: Otisky tkanin na dnech slovanskÿch nddob z Mikulëic, A R X X V II, 45 - 51. K oSnar, L ., W a ld h a u se r, J. 1974: Baltskÿ import ze Svàdova, ohr. Ûstl n. L ., A R

X X V I, 277 - 278. u *

K o t r b a , V. L. 1974: Der Dom zu St. Veit in Prag, in: Bohemia sacra, 511 - 648.

K r a j öo vie, R. 1974: Slovenóina a slovanské jazyky. Praslovanská genéza sloven&iny, Bratislava.

K r á lík , O. 1973: Cyrilometodéjsky kult v Gechách 10. - 11. století, in: Velká Morava, 335 - 351.

— 1974: Go bylo pfed Kosmou, Orlické hory a Podorlicko, Sborník vlastivédnych praci 6, 73 - 81.

— 1975: Pfedméskovské kfesíanství a Sesky podll na christianizaci Polska, in: Z tradic, 41 - 49.

K r a s k o v s k á , L\ 1975a: Ceské stredoveké razby v nálezech minci na Slovensku, Numisma- ticky sborník X III, 131 - 135.

— 1975b: Slovanské należy z hradiska no Devine, Zborník Slovenského národného múzea L X IX , História 15, 73 - 95.

K r u m p h a n z lo v á , Z. 1974a: Die Regensburger Mission und der Sieg der lateinischen

Kirche in Böhmen im Licht archäologischer Quellen, in: Millenium, 20 - 41.

— 1974b: Chronologie pohfebniho inventare vesnickych hfbitovü 9. - 11. véku v Gechdch, PA LX V , 34 - 110.

— 1975: DSjiny vyzkumu slovanskych póhfebisł v Gechách 1919 - 1969, ASM 10/2, 48 - 61.

K rze m ie ń s k a , B. 1974a: Energetická situace na prahu vrcholného stfedovéku in: Dijiny

techniky v Geskoslovensku {do konce 18. století), Praha, 139 - 146.

— 1974b: Mlyny, in: D ijiny techniky v Geskoslovensku (do konce 18. století), Praha, 88 - 93. — 1974c: Technika ve stfedoviku, in: D ijiny techniky zafeudalismu, Rozpravy Národního

technického muzea v Praze 60, Praha, 21 - 32.

— 1974d: Úvod, in: D ijiny techniky v Geskoslovensku (do konce 18. století), Praha, 63 - 76. K u b iö e k , J. 1975: Moravika — vlastividná literatura za rok 1974, Vlastivédny vestnik

moravsky X X V II, 359 - 380.

K u ö e ra , M. 1974a: Problémy vzniku a vyvoja feudalizmu na Slovensku, Historicky öasopis X X II, 541 - 564.

— 1974b: recense práce Z. F ia ly , O clrkevní chronologické terminologii v legende Kris-

tiánove, Acta Universitas Carolinae — Philosophica et histórica 3 - 4, 1971, 15 - 37,

Historicky öasopis X X I I, 461 - 462.

— 1974c: Slovenská historiografia obdobia feudalizmu (do r. 1785) v rokoch 1960 - 1970, Histórica, Zborník filozofickéj fakulty Univerzity Komenskóho X X IV - X X V ,

137 - 168.

— 1974d: Slovensko po páde Vel'kej Moravy. Stúdie o hospodárskom a sociálnom vyvine

v 9. - 13. storoSl, Bratislava.

— 1975: recense práce J. H errm a n n a , Od Hrad&ian po Vinetu (Rané kultúry západnych

Slovanov), Martin 1973, Historicky öasopis 23, 492.

K u d rn á e , J. 1975a: Pravéká a stfedovéká tezba v Gechách ve svétle archeologickych vyzkumü, ASM 10/2, 109 - 112.

— 1975b: Slovanská hradisté v Gechách z doby pfedvelkomoravské. Historie zkumánl do

roku 1969, ASM 10/2, 25 - 31.

— 1975c: Staroslovanské hradistS v Tismiclch a tranzitní plynovod, Öeskobrodsky zpra- vodaj 1975, Ć. 3, 11 - 12.

— 1975d: Vysledky archeologického vyzkumu „Starach zámkú” u Doubravíic, Öesko­ brodsky zpravodaj 1975, Ö. 4, 28 - 29.

K u rk a , J. 1974a: Nékolik zemSpisntfch omylú historiografie severnlch Gech, HG 12, 93 -117. — 1974b: Územní vyvoj severních Gech a Dééínska a vztahy k jejich sousedství od kono«

10. do poíátku 14. století, Z minulosti Dööinska II, 7 - 25.

K ü h n , F. 1975: Rostlinné zbytky z velkomoravské sldliśtnl vrstvy ve Slapanicich (okr.

L e śn y , J. 1975a: recense prâce F. D v o r n ik a , Byzantské misie u Slovanû, Praha 1970, Slavia Antiqua X X I , 274 - 276.

— 1975b: recense prâce Z. V ân i, Pfemyslovskÿ Libusin. Historie a povëst ve svëtle

archeologického vÿzkumu, Praha 1973, Slavia Antiqua X X II, 341 - 344.

L fb a l, D. 1974: recense prâce A. M e rh a u to v é , Ranë stfedovëkâ architektura v ôechdch, Praha 1971, Umëni X X I I , 160 - 175.

L iök a, M. 1972: recense prâce J. S te lcla , J. M a lin y, Anwendung der Petrographie in

der Archäologie, Brno 1970, Öasopis Nârodniho muzea — historické muzeum CXLI,

123 - 124.

L u d ik o v s k ÿ , K ., Sn âsil, R. 1974: Mladoliradiśtni kostrové pohfebistë ve Velkÿch Hostë-

râdkâch (o. Bfeclav), Praha.

L u d v ik o v s k ÿ , J. 1973: Souboj sv. Vdclava s vévodou kourimskÿm v podânî vâclavskÿch

legend, Studie o rukopisech X II, 89 - 100.

— 1974: Latinské legendy ëeského stfedovëku, SPFFBU-E 18 - 19, 267 - 308.

— 1975: recense prâce Z. F ia ly , Hlavni prarrien legendy Kristidnovy, Praha 1974, Listy filologické 98, 164 - 172.

M a cliilek , F. 1974: Reformorden und Ordensreformen in den böhmischen Ländern vom

10. bis 18. Jahrhundert, in: Bohemia sacra, 63 - 80.

M ares, F. W. 1974: Die slavische Liturgie in Böhmen zur Zeit der Gründung des Prager

Bistums, in: Millenium, 95 - 110.

M a resov â , K. 1975: Sidlistë pod metropolitnl vÿsinou, in: Uherské Hradistë — Sady.

Stfedisko velkomoravské kidtury a mod, Brno, 19 - 34.

M arsin a, R. 1972: La lutte pour la liturgie slave dans la Grande Moravie, Studia historica slovaca VII, 47 - 68.

— 1973: K zaniku Vel’kiej Moravy a k vÿvoju pomerov do zaciatku 11. staroiia, in: Velkà

Morava, 27 - 42

— 1975a: Pour V histoire des villes en Slovaquie au Moyen âge, Studia historica slovaca V III, 2 1 -7 2 .

— 1975b: Poznâmky k pripomienkam P. Ratkosa, Historickÿ öasopis 23, 290 - 297. M a tejk a , L. 1974: St. Veit, der Patron Böhmens, im ältesten kirchenslavisehen Schrifttum,

in: Millenium, 42 - 49.

M e r h a u to v â -L iv o r o v â , A. 1974a: Doplnëk fady ranë stfedovëk'ÿch kostelû Umëni X X II, 175 - 176.

— 1974b: Romanische Kunst in Polen, der Tschechoslowakei, Ungarn, Rumänien, Jugo­

slawien, Praha.

M ërinskÿ, Z. 1974: recense prâce J. Herrman-na, Od Ilradiian po Vinetu, Rani

kultüry zâpadnÿch Slovanov, Martin 1973, Casopis Matice moravské X C III, 166 - 169.

— 1975a: Mladohradistnî a stfedovëké nâlezy u Lanźhota (okr. Bfeclav), PV 1974, 53 - 54. — 1975b: Povrchomj prùzkum na slovanském sidliëti u Poëtoné (okr. Bfeclav), PV 1974,

45.

M ich a łek , J- 1974: Jan Nepomuk Woldfich (1834 - 1906), Vÿbër 11, 248 - 250.

M ich n a, P. J. 1974a: Archeologické nâlezy z vÿzkumu hradu Melic na Vyskovsku, Vlasti- vëdnÿ vëstnik moravskÿ X X V I, 61 - 80.

— 1974b: Pfelded archeologick'ÿch vyzkumû na Moravë za rok 1973, Vlastivëduÿ vëstnik moravskÿ X X V I, 217 - 222.

— 1975: Pfehled archeologickÿch vÿzkumû na Moravé a ve Slezsku za rok 1974, Vlasti- vëdnÿ vëstnik moravskÿ X X V II, 220 - 228.

M o ty k o v â , K. 1975: recense prâce J. R a ta je , Bibliograf ickÿ rejstfik Pamdtek archeolo­

gickÿch 1931 - 1965 (dily 37 - 56), Praha 1974, PA L X V I, 486.

— , R y b o v â , A. 1975: Slovanské pohfebiètë na Hradisti nad Zdvisti, AR X X V II, 504 - 513.

N e ch v â ta l, B. 1974: K stavebnëhistoi-ickému vijvoji baziliky sv. Petra a Pavla na Vysehradë, Umëni X X I I , 113-138.

— 1976: Archeologicky vyzkum Vyaehradu v letech 1971 - 1973, A R X X V II, 159 - 177. N ek u d a , V. 1973: K vyvoji osidleni na horni Dyji, in: Vellcd Morava, 289 - 294.

— 1975a: Pfaffenschlag. Zaniklä stfedovikä ves u Slavonic. Pfisplvek k dSjindm stfedo-

vike vesnice, Brno

— 1975b: recense präce J. H errm a n n a , Od Hradóian po Vinetu, Rani kultury zapad-

wych Slovanov, Martin 1973, Vlastivedny vestnik moravsky X X V II, 95 - 97.

N e m e S k a lo v d -J ir o u d k o v d , Z. 1975: Archeologie a numismatika, ASM 10/2, 113 - 132. N e u s tu p n y , J. 1973: Doha vzniku hradisek, in: Velkä Morava, 281 - 285.

N e v iz ä n s k y , G. 1975: Zächranny vyskum pohrebiska z 10. storoćia v Besenove, Archeol. vyskumy, 68 - 69.

N o h e jlo v ä -P r & to v d , E. 1975: Zäklady numismatiky, Praha.

N ovA k, P. 1975: Zächranny vyskum na hradisti v Prasniku, in: Archeol. vyskumy, 69 - 70. N o v o t n y , B. 1974a: Zachranni) vyzkum slovansMho pohfebiite mezi Popovicemi a Rajhra-

dem (okr. Bmo-venkov), PV 1973, 72 - 73.

— 1974b: Zächranny vyzkum slovansMho pohfebistS u Olśan (okr. ProstSjov), PV 1973, 71.

— 1975a: Moravskć tid&ly a jejich ran& feuddlni centra v 11. - 13. stoleti, A B X X V II, 516 - 527.

— 1975b: Objev pohfebistS z doby stihovdni narodu, a pozdni doby hradiitni u Sakvic

(okr. Bfeclav), PV 1974, 42 - 44.

— 1975c: Zachranni) vyzkum stredov&Mho dvorce a chat u Sakvic, PV 1974, 55 - 57. N o v y , R. 1974: Der Kirchenbesitzt und seine Verwaltung, in: Bohemia sacra, 48 - 60. O p ra v il, E. 1973: DfevSne uhli ze slovanskych ielezärskych dilen na Blanensku, Sborm'k

Okresniho vlastivedneho musea v Blansku 5, 85 - 87.

— 1974a: Kamejka Ukarskä (Lithospermum ofßcinale L.) v archeologickych nälezech, PV 1973, 122 - 124.

— 1974b: Moravskoslezsky pomezni les do zacätku kolonizace, in: Archeologicky sbornik, Venoväno pamatce Lumira Jisla, Ostrava, 113 - 133.

— 1975a: Ergebnisse archäobotanischer Analysen von Pflanzenüberresten aus Mikul&ice

im Jahre 1974, PV 1974, 46 - 47.

— 1975b: K hromadnym nälezüm bezu Serneho (Sambucus nigra L.) — ndlez z Üvalna —

Selenburku, PV 1974, 85 - 86.

— 1975c: Pfispevek k rozsifeni jabłoni v praveku stfednl Evropy, A R X X V II, 375 -- 384.

O sla n sk y , F. 1975: recense knihy K. S k len ä re, Pamätky pravSku na üzemi ÖSSR, Praha 1974, Historicky öasopis 23, 319 - 320.

P ś g o , L. 1974: Technologie velkomoravskych stavebnich prvkü na hradisti v Mikulćiclch

(okr. Hodonin), PV 1973, 57 - 66.

P a lu ch , A. 1975: Siady występowania zabiegów trepanacyjnych na ziemiach Polski i Cze­

chosłowacji w starożytności i średniowieczu, Archeologia Polski X X , 411 - 454.

P ś n e k , J. 1975: recense präce J. Ż e m lic k y , Osidleni Zbraslavska od 10. do poódtku 15.

stoleti, PA LX V , 1974, 419 - 465, Stfedoćesky sbornik historicky 10, 273.

P a rc z e w s k i, M. 1975: Rekonstruierungsversuch der Besiedlungsgeschichte der frühmittel­

alterlichen Slowakei, Acta Archaeologica Carpatica X V , 31 - 55.

P a te k , J ., U r b a n c o v ä , V. 1974: Zem&delstvi, in: Dejiny techniky v öeskoslovensku (do

końce 18. stoleti), Praha, 77 - 87.

P ä v e k , M. 1974: Textilni vijroba, in: Dejiny techniky v Öeskoslovensku (do końce 18. stoleti), Praha, 94 - 102.

P a v e lc ik , J. 1975a: Slovanskä osada v Lipniku — Podhüfe, PV 1974, 54.

— 1975b: Zjislovaci sondäi, v poloze „Hradiśtko” u Hlinska (okr. Pferov), PV 1974, 16.

P a v ü k , J. 1975: Predhistoricke a viasnodejinne nälezisko v Komjaticiach, in: Archeol. vyskumy, 73 - 75.