V zařízeních následné péče představují lidské zdroje zhruba 60–70 % veškerých ná-kladů (Fiala, 2009, s. 25), přičemž toto tvrzení lze v současnosti použít i pro péči dlouhodo-bou. V tomto ohledu jsou tedy lidské zdroje pro manažery uvedených poskytovatelů zdra-votní péče nejvýznamnější nákladovou položkou a podle toho je třeba k nim přistupovat.
Personální vybavení je od začátku dubna 2012 určeno závazným právním předpisem, a to Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální perso-nální zabezpečení zdravotních služeb. V předchozím období vydaná Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam výkonů s bodovými hodnotami, sice obsahuje v rámci „Pravidel vykazování ošetřovacího dne“ také část nazvanou „Minimální personální vybavení“, ale tato její část nebyla vydána na základě zákonného zmocnění. V rám-ci smluvních vztahů zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven byla ale víceméně do-držována. Z Výroční zprávy Národního referenčního centra za rok 2011 (Národní referenční centrum, 2012, s. 14) vyplývá, že personální požadavky na zařízení následné péče za 2. pololetí roku 2010 nebyly splněny v 6,5 % případů. O dodržování nové Vyhlášky č. 99/2012 Sb. nejsou prozatím k dispozici data. Nicméně pro poskytovatele, kteří provozují více než 30 lůžek jedno-ho typu, dává možnost využívat jistým způsobem úspor z rozsahu, kdy při větším počtu lůžek je v přepočtu na jedno lůžko třeba méně personálu. Z toho vyplývá, že její dodržování v této oblasti bude pro zařízení následné a dlouhodobé péče jednodušší.
Minima uvedená v obou zmíněných vyhláškách představují základ pro prognózu po-ptávky, respektive potřeby pracovníků v následné a dlouhodobé péči i pro případné pláno-vání jejich dalšího rozvoje. Novější vyhláška pak rozšířila spektrum zdravotnických pracov-níků tak, aby zahrnovalo v podstatě všechny druhy péče poskytované na daných lůžkách.
Je obvyklé, že minimální stavy jsou překračovány. Vyšší než předepsané počty pracovníků jsou zdůvodňovány jednak strukturou pacientů, respektive strukturou diagnóz, jednak sna-hou poskytovat kvalitnější zdravotní péči a v neposlední řadě prostou nutností zajistit 24 hodinový provoz. Přizpůsobení počtu personálu potřebám klientů (a jejich blízkých) stano-vují jako způsob správného nastavení stavů zdravotníků také akreditační standardy Spojené akreditační komise (Spojená akreditační komise, 2009, s. 89).
V České republice pracovalo k 31. 12. 2010 podle dat Národního referenčního centra1 v následné péči celkem (přepočteno na celé úvazky) 1 653,29 lékařů (bez započítání ústavní po-hotovostní služby) a 1 4370,38 ostatního zdravotního personálu. Z toho na lůžkách ošetřovatel-ských s kódem ošetřovacího dne 00005, která podle Zákona o zdravotních službách představují dlouhodobou péči, pracovalo 78,83 lékařů a 1 552,01 ostatních zdravotnických pracovníků.
1 Data získána na vyžádání interní databáze Národního referenčního centra dne 1. 11. 2011.
Tab. 4. Souhrn personálních kapacit v následné péči v České republice v roce 2010 podle typů ošetřovacího dne
Kód OD L3 L2 L1 VNPJ4 ZPBDsps ZPBD,OD ZPODbm
00005 51,73 25,27 1,83 0,00 188,92 779,33 583,76
00021 270,79 233,71 73,85 0,00 693,32 2483,76 1761,85
00022 81,30 91,18 17,70 0,00 204,78 719,66 392,69
00023 41,11 12,92 0,50 0,00 72,28 190,51 89,80
00024 373,71 215,88 66,56 0,00 765,29 2678,04 1878,56
00025 3,60 1,20 0,00 4,30 19,84 99,21 67,94
00026 11,56 15,75 4,03 0,00 44,44 123,89 81,79
00027 3,80 1,16 0,00 0,00 10,75 19,00 13,00
00028 2,20 0,50 0,00 0,00 2,50 9,63 4,50
00029 16,15 9,95 1,65 0,00 32,04 93,50 26,28
00030 13,65 8,85 1,20 0,00 39,10 107,62 88,50
Celkem 869,60 616,37 167,32 4,30 2073,26 7304,15 4988,67
Pozn. 1: Ošetřovací dny: 00005 se vykazuje na ošetřovatelských lůžkách všech odborností, 00021 se vykazuje na lůžkách psychiatrických odborných léčebných ústavů, 00022 se vykazuje na lůžkách rehabilitačních odborných léčebných ústavů, 00023 se vykazuje na lůžkách odborných léčebných ústa-vů pneumologie a ftizeologie, 00024 se vykazuje na lůžkách ostatních odborných léčebných ústaústa-vů, 00025 se vykazuje na lůžkách spinálních jednotek rehabilitačních odborných léčebných ústavů, 00026 se vykazuje na lůžkách dětských psychiatrických odborných léčebných ústavů, 00027 se vykazuje na lůžkách dětských rehabilitačních odborných léčebných ústavů, 00028 se vykazuje na lůžkách dětských odborných léčebných ústavů pneumologie, 00029 se vykazuje na lůžkách ostatních dětských odborných léčebných ústavů, 00030 se vykazuje na lůžkách ve speciálních zařízeních hospicového typu
Pozn. 2: Druhy zdravotnických pracovníků: L3 – lékař se specializovanou způsobilostí, L2 – lékař s odbornou způsobilostí k výkonu povolání a s praxí nad 24 měsíců, lékař s odbornou způsobilostí k výkonu povolání a s praxí do 24 měsíců, VNP – vysokoškolsky vzdělaný nelékařský zdravotnický pra-covník: klinický psycholog, klinický logoped a fyzioterapeut, se specializovanou způsobilostí a zvláštní odbornou způsobilostí, ZPBDsps – zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu s příslušnou specializovanou způsobilostí, ZPBD – zdravotnický pracovník způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu bez specializované způsobilosti, OD – zdravotnický pracovník způso-bilý k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem s maturitou, ZPODbm – ostatní zdra-votničtí pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem.
Zdroj: databáze Národního referenčního centra
Zabezpečuje-li současný systém vzdělávání zdravotnických pracovníků alespoň pro-stou reprodukci, pak v souvislosti s výše zmíněnými demografickými výhledy před ním sto-jí výzva k zabezpečení výchovy zhruba dvojnásobného počtu absolventů všech potřebných oborů oproti dnešnímu stavu. K tomu je třeba doplnit, že některá onemocnění se vyskytují častěji právě ve vyšším věku, jako např. výskyt demence, jak dokládá studie publikovaná Alzheimer Europe (Alzhaimer Europe, 2009). Proto se lze domnívat, že počet absolven-tů potřebných k zajištění následné a dlouhodobé péče v České republice bude ještě vyšší, než jen zmíněný dvojnásobek. V úvahu je třeba vzít skutečnost, že od okamžiku rozhod-nutí (na centrální úrovni) o nutnosti zvýšení počtu zdravotnických pracovníků a zahájení vzdělávání nových adeptů na tyto profese do okamžiku získání plnohodnotně vzdělaného a zacvičeného zaměstnance uplyne doba mnoha let (různá v závislosti na konkrétní
spe-Následná a dlouhodobá zdravotní péče v České republice a její personální zajištění 189
cializaci). Nově koncipovaná dlouhodobá péče pak vyžaduje zvýšenou realizaci zvláštních vzdělávacích programů, které už částečně probíhají. Zdravotnictví má navíc oproti jiným odvětvím nevýhodu ve skutečnosti, že není možná jednoduchá rekvalifikace z jiných profe-sí. Jak vzdělávací aktivity, tak samotná činnost zvýšeného počtu pracovníků, s sebou přináší i finanční konsekvence, které musí být vyřešeny v rámci celého systému zdravotní péče, případně sociální péče, či péče o seniory.
Závěr
Potřeba i spotřeba následné a dlouhodobé lůžkové zdravotní péče stoupá s rostoucím věkem. Demografické prognózy vývoje počtu a zejména věkové struktury obyvatelstva staví zdravotní a sociální systémy před úkol zajištění dostatečné péče o nemocné a nesoběstačné seniory v nadcházejících desetiletích. Česká republika se v současnosti nachází v období, kdy sice začala s určitými změnami zdravotnického systému, ty jsou ovšem relativně dosta-tečné pouze v oblasti akutní a následné péče. Dlouhodobá péče vyžaduje vytvoření celkové koncepce, přijatelného, ale hlavně stabilního způsobu financování, a též plánování a budo-vání kapacit, které lze s ohledem na předpokládaný vývoj považovat za potřebné. Současné personální zajištění zdravotních služeb následné a dlouhodobé péče bylo sice jasně defino-váno, nicméně je třeba brát ohled na budoucí vývoj. Je nutné odhadnout počty a strukturu odborníků, jejichž potřebnost lze v dalších desetiletích předpokládat, zajistit jejich vzdělání a výchovu a zajistit kapacity vzdělávacích institucí, které uvedené zajistí.
Bibliografie
European Commision (2011), The 2012 Aging Report, Underlying Assumptions and Projection Meth-odologies, “European Economy” 4 / 2012.
Fiala T., Langhamrová J. (2012), What rate of fertility and extent of migration would be needed for stable population developement in The Czech Republic in this century?, Demografie”, 54 / 2012.
Průša L. a kol. (2009), Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a lůžkových zdravotnických zařízeních, Výz-kumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., Praha.
Soukupová I. (2012), Dlouhodobá péče - neléčená bolest a deprese, „Zdravotnické noviny“, 7 / 2012.
Spojená akreditační komise (2009), Národní akreditační standardy pro zdravotnická zařízení následné a dlouhodobé péče, Spojená akreditační komise, o.p.s., Praha.
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (2012), Zdravotnická ročenka České re-publiky 2011, ÚZIS ČR, Praha.
Internetové zdroje
Alzheimer Europe (2009), Prevalence of dementia in Europe - http://www.alzheimer-europe.org/
Research/European-Collaboration-on-Dementia/Prevalence-of-dementia/Prevalence-of-dementia--in-Europe [15. 3. 2013].
Bruthansová D, Červenková A., Holmerová I. (2000), Sociální hospitalizace - praha.vupsv.cz/Fulltext/
SocHos.pdf [15 .3. 2013].
Český statistický úřad (2009), Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2009) - https://www.
czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 [15. 3. 2013].
Český statistický úřad, Složení obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku - http://vdb.czso.cz/vdb-
vo/tabdetail.jsp?kapitola_id=371&potvrd=Zobrazit+tabulku&cas_2_141=20111231&go_zobra-z=1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=04-02&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp [15. 3. 2013].
Fiala P. (2009), Ekonomické aspekty (reformy) zdravotnictví – http://www.acmn.cz/file.php?ni-d=1140&oid=1346981 [15. 3. 2013].
Holmerová I., Válková M. (2009), Východiska dlouhodobé péče - http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/vychodiska-dlouhodobe-pece-447831 [15. 3. 2013].
Horák P. (2006), Dopis ředitele VZP - www.acmn.cz/file.php?nid=1140&oid=444323 [15. 3. 2013]
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Věcný záměr zákona o dlouhodobé péči - www.
acmn.cz/index.php?oid=104071 [15. 3. 2013].
Ministerstvo zdravotnictví České republiky (1998), Metodické opatření č. 12, Koncepce následné lůž-kové péče, částka 9/1998 Věst. MZd., Metodické opatření Metodická opatření následné lůžlůž-kové péče -http://www.ferovanemocnice.cz/data/met.%20opatreni%20nasledna%20luz.pece.pdf [15. 3. 2013]
Muiser J., Carrin G. (2007), Financing lont-term care programmes in health systems, http://www.who.
int/health_financing/documents/dp_e_07_6-longtermcare.pdf [15. 3. 2013].
Národní referenční centrum (2012), Výroční zpráva Národního referenčního centra za rok 2011 - http://www.nrc.cz/system/files/2011/01/vyrocni_zprava_2011_pdf_12052.pdf [15. 3. 2013].
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (2011), Senioři v mezinárodním srovnání 2012 - http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1417-12 [15. 3. 2013]
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (2012), Síť zdravotnických zařízení v roce 2011 - http://www.uzis.cz/publikace/sit-zdravotnickych-zarizeni-2011 [15. 3. 2013].
Všeobecná zdravotní pojišťovna (2012), Ročenka Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky za rok 2011 - http://www.vzp.cz/uploads/document/rocenka-2011.pdf [15. 3. 2013].
Abstrakt
Seniorská populace tvoří většinu klientů zařízení následné a dlouhodobé zdravotní péče v České republice. Demografické predikce ukazují rostoucí tendenci v počtu seniorské populace. Na tuto skutečnost bude muset systém českého zdravotnictví adekvátně reagovat. Bude třeba počítat s na-výšením kapacity následné i dlouhodobé péče. Pro dlouhodobou péči je pak vhodné vytvoření no-vého systému jejího poskytování, které bude tvořit přechod mezi zdravotním a sociálním systémem.
Personální vybavení v následné a dlouhodobé péči je v současnosti nově definováno, ale je nutné zabývat se jeho zajištěním do budoucna v souvislosti s předpokládanými potřebami.
Klíčová slova: Následná zdravotní péče, dlouhodobá zdravotní péče, následná péče, dlouhodobá péče, zdravotničtí pracovníci, zdravotnictví
Abstract
The senior population form the majority of clients of subsequent health care and long-term health care in the Czech Republic. Demographic predictions show an increasing trend in the number of senior population. This fact will the Czech health care system have to respond adequately. The sub-sequent care and the long-term care will have to count with an increase in the capacity. For the long-term care is advisable to create a new system of delivery, which will form the transition between health and social system. Staffing in the subsequent care and the long-term care have recently been redefined, but it is necessary to deal with its provision in the future in connection with the antici-pated needs.
Key words: Subsequent health care, long-term health care, subsequent care, long-term care, health-care workers, healthhealth-care
Následná a dlouhodobá zdravotní péče v České republice a její personální zajištění 191