Jak již bylo řečeno, dosud převažující pohled na vzdělávání starší populace se uka-zuje jako neudržitelný. Ačkoliv naprostá většina seniorských edukačních aktivit má zajisté zájmový a neutilitární charakter, vlivem měnící se demografické situace získává stále větší význam i další profesní (kvalifikační, rekvalifikační) vzdělávání starších osob. Z obsaho-vého hlediska proto můžeme rozlišovat dvě hlavní oblasti seniorské edukace:
- všeobecné edukační aktivity (např. jazyky, IT, historie, umění, zdravý životní styl apod.), - získání, udržení a rozvoj odborné kvalifikace.
Především v důsledku stárnutí populace a následného úbytku ekonomicky aktivních osob bude pro společnost životně důležitá integrace seniorů do pracovní sféry (např. zvyšováním věku od-chodu do důod-chodu, prosazováním snížených pracovních úvazků nebo bojem proti věkové diskrimi-naci). Někteří zaměstnavatelé již nyní zjišťují, že mládí, dravost a flexibilita nemusejí při absenci zku-šeností přinášet vždy očekávané výsledky. Ve světě je např. stále rozšířenější takový typ mentoringu, kdy manažeři a specialisté po dosažení důchodového věku přecházejí z výkonných pozic na pozice
poradenské (časté je to např. ve finančním sektoru). I v ČR můžeme identifikovat některé oblasti, kde je zapojování seniorů do pracovních aktivit běžné a mnohdy dokonce nezbytné (např. školství nebo zdravotnictví). Zkušeností seniorů lze velmi efektivně využívat i ve sféře dobrovolnictví, v práci ve prospěch komunity a společnosti. Tato podoba zapojení může představovat zdroj seberealizace a so-ciálních kontaktů pro seniory, stejně tak jako příležitost pro mezigenerační komunikaci a solidaritu.
Specifickou kategorii potom představují pracující důchodci. V ČR jich je skoro čtvrt mi-lionu, což je cca 5 % z celkové pracovní síly (ČSÚ, 2012). Dominantní sférou uplatnění této sku-piny je především terciární sektor služeb (profesní, vědecké a technické činnosti, kultura, rekre-ace, administrativa apod.), kde se angažují tři čtvrtiny všech pracujících důchodců. Zbývající cca čtvrtina pak pokračuje ve svých pracovních aktivitách jako osoby samostatně výdělečné činné.
Některé statistiky navíc poukazují na ekonomický přínos zaměstnávání seniorů. Ti totiž většinou upřednostňují práci na částečný úvazek, prokazují dobrou pracovní morálku a spolehlivé pracovní postupy, což v kombinaci s dostatkem zkušeností zaručuje i obecně kvalitnější pracovní výsledky a menší míru úrazovosti. Situace je ovšem v různých kultur-ních prostředích odlišná. Zatímco např. v USA je dle údajů obsažených v Zelené knize EK (2005) ve věkové skupině 65–74 let pracovně aktivních 18,5 % populace, v EU to je pouhých 5,6 %. Obdobný trend vykazují i statistiky trhu práce v České republice. Podle aktuálních údajů ČSÚ je ve věkové skupině 65+ pouze 4,5 % osob ekonomicky aktivních (ČSÚ, 2012).
Realita seniorského vzdělávání pak výše uvedený posun skutečně reflektuje. Nesmírně důle-žitým faktorem je fakt, že naprostá většina realizovaných šetření (např. Šerák, 2011; Čornaničová, 2009) reflektuje odhodlání účastníků zmíněných aktivit využít nově získané poznatky ve svém každodenním životě. Za své tak berou teze o seniorském vzdělávání jako o něčem neúčelném, neutilitárním a zacíleném pouze na sociální aspekty života jedince. Stále častěji bývá propagován i pozitivní ekonomický efekt edukace seniorů, projevující se prodlužováním aktivního života a za-chováním autonomie až do vysokého věku, což ve svých důsledcích vede k oslabování tlaku na sociální a zdravotní systém. Stejně tak by ale vzdělávání mělo seniorům poskytnout novou kvali-tativní stránku života a životní perspektivu v situaci, kdy tuto roli přestávají plnit pracovní aktivity.
Závěr
S největší pravděpodobností můžeme v nejbližší perspektivě očekávat stav, kdy bude stále častějším jevem osoba oficiálně v důchodovém věku, přesto však ekonomicky nadále činná. Takový jedinec bude samozřejmě nucen získávat nové, případně aktualizovat stáva-jící, odborné znalosti a dovednosti. Ve srovnání se svými předchůdci bude pravděpodobně vykazovat vyšší vzdělaností úroveň i lepší zvládnutí informačních a komunikačních tech-nologií. V souladu s myšlenkami konceptu celoživotního učení bude připraven na neustálé prohlubování a zvyšování své kvalifikace dle měnících se požadavků trhu práce. Představa vzdělávání seniorů jako něčeho nepragmatického, zájmového a odtrženého od světa práce tak bude stále více patřit minulosti. Aktivní zapojení do edukačních procesů se pro osoby patřící do seniorské populace stane nejen možností a potenciálem rozvoje, ale stále výra-zněji i nutností. Výsledkem pak bude nejen zmírnění dopadů procesu stárnutí, ale i schop-nost aktivně čelit společenským změnám a požadavkům.
Měnící se role vzdělávání seniorů v akcelerujícím světě 143
Bibliografie
Blahutková M., Řehulka E., Dvořáková Š., (2005), Pohyb a duševní zdraví. Paido, Brno.
Bryner J., Does Old Age Bring Happiness of Despair - http://www.livescience.com/6274-age--bring-happiness-despair.html [10. 3. 2013].
ČSÚ, V republice pracuje čtvrt milionu důchodců - http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informa-ce/czam020312analyza12.doc [28. 2. 2013].
ČSÚ, Informační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci - http://www.czso.cz/csu/re-dakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci [15. 3. 2013].
Čornaničová R. (2007), Edukácia seniorov. Vznik, rozvoj, podnety pre geragogiku. Univerzita Komenského Bratislava, Bratislava.
Čornaničová R. (2009), Edukácia jako nástroj osobnostního progresu seniorov, „Andragogi-ka“, XIII (2) / 2009.
DV MONITOR, Účast dospělé populace na vzdělávání v posledních 4 týdnech - Mezinárodní srovnání - http://www.dvmonitor.cz/system-indikatoru/iv-vystupy/iv-0-ucast-dospelych-na-dalsim-vzdela-vani/iv-0-1-ucast-dospele-populace-eu-55-64 [9. 3. 2013].
Evropská komise, Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny. Zelená kniha - http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0094cs01.pdf [5. 3.
2013].
Evropská komise, Towards a Europe of All Ages – Promoting Prosperity and Intergenarational Solidarity - http://ec.europa.eu/employment_social/social_situation/docs/com221_en.pdf [12. 3. 2013].
Motolová Ž., Stát přitvrdil a ze seniorů se stávají bezdomovci, varuje Ostrava - http://zpra-vy.idnes.cz/stat-pritvrdil-a-ze-senioru-se-stavaji-bezdomovci-varuje-ostrava-p9c-/domaci.
aspx?c=A111019_1671120_ostrava-zpravy_jog [25. 2. 2013].Národní strategii podporující po-zitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. (2012), MPSV, Praha - http://www.mpsv.cz/files/
clanky/13099/Teze_NS.pdf. [6. 2. 2013].
Palán Z. (2002), Lidské zdroje – výkladový slovník. Academia, Praha.
Rettner R., Happiness Comes With Age, Study Reveals - http://www.livescience.com/6444--happiness-age-study-reveals.html [12. 3. 2013].
Šerák M., (2011), Vzdělávání seniorů – dílčí výstupy statistického šetření, „Andragogika“, XV (3) / 2011.
Šerák M. (2009), Zájmové vzdělávání dospělých. Portál, Praha.
Vavroň J., (2003), Čtvrtina mladých lidí považuje staré za přítěž - http://www.novinky.
cz/02/17/78.html [25. 2. 2013].
Abstrakt
Tématika kontinuálního stárnutí populace se v posledních letech ocitá v centru pozornosti odborné i laické veřejnosti. Na otázku postavení osob v postproduktivním věku přitom bývá nahlíženo nejen v kontextu sociálním, ale i ekonomickém, politickém, kulturním a filozofickém. Na jedné straně jsme svědky narůstajícího mezigeneračního napětí (ve své exponované podobě nabývajícího až charakte-ru ageismu), které bývá dynamizováno mj. probíhajícími diskusemi o podobě stávajícího důchodo-vého systému či zdravotní péče. Na straně druhé dochází k expanzi segmentu služeb zaměřených na
seniorskou populaci, která stále více nabývá podoby lukrativní zákaznické skupiny. Jednou z těchto expandujících oblastí je i sféra edukace. Ačkoliv naprostá většina seniorských edukačních aktivit má zájmový a neutilitární charakter, vlivem měnící se demografické situace získává stále větší význam i další profesní (kvalifikační, rekvalifikační) vzdělávání starších osob.
Klíčová slova: senioři, stárnutí, stáří, celoživotní učení, ageismus, profesní vzdělávání, kvalita života Abstract
The changing demographic situation, which mainly reflects the continuous aging of the population, finds himself at the center of interest of experts and laymen. The question of the status of persons in older age is seen in the perspective of the social as well as economical, political, cultural and philoso-phical. On the one hand, we are witnessing the growing tensions between the generations (extending to ageism), which exacerbate the current debate on the pension system and health care. On the other hand, there is growing number of services for older adults. They become lucrative customers. One of those areas undergoing dynamic development is the sphere of education. Although the vast majority of elderly educational activities has the character of interest-based education, due to the changing demographic situation is still more significant also further vocational education for older adults.
Key words: older adults, ageing, age, lifelong learning, ageism, vocational education, quality of life Měnící se role vzdělávání seniorů v akcelerujícím světě 145
Renata Kocianová
Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze